To už tvrdím 15 let. Vítám v klubu.
A když u modelového kolejiště v klubu vidím mládež, která učí děti, cestující počká a vlak musí jezdit ze stanice do stanice a mít kde stát ( místo toho aby jel do cíle ), tak se děsím
Tomáš
1 rok
Mě překvapuje, že ten tunel od Innsbrucku stoupá k hranici a pak zase klesá k Itálii. Měl jsem představu, že takovéto tunely jsou rovné – proto se jmenuje úpatní. Ale ono to je asi úmysl pro odvod vody, kdyby náhodou do tunelu prosákla. Nebo to má jiný důvod?
Ano, střechovitý sklon tunelu se dělá taky kvůli odvodnění, funguje to hned už od začátku ražby. Z tohodle důvodu je vždy lepší kutat tunel od spoda nahoru, aby se nemusela čerpat voda.
Na Wikipedii pisou, ze je to kvuli odvodneni, a ze dokonce je ten vrchol pod AT/IT hranicema, aby rakouska voda tekla do Rakouska a italska do Italie, i kdyz idealni umisteni vrcholu by bylo nizeji dale.
To vyústění tunelu ve Franzensfeste/Fortezza mi stále vrtá hlavou. Fortezza je totiž na konci velmi rovného údolí, které se táhne od Vipitena/Sterzingu. Kdyby jižní portál byl tady, mohl být tunel o cca 15 km kratší – nějak takhle https://mapy.cz/s/colerajahe jenomže pak by opravdu nemohl být nejvyšší bod v místě st. hranice. A naopak za Fortezzou se to láme hodně dolů do Brixenu/Bressanone, takže bez stavby další navazující trati zde stejně budou velké sklony nevhodné pro nákladní dopravu. To už by mi větší smysl dávalo mít jižní portál dole u Brixenu v Aice/Aicha, kde mimo jiné ústí ta odvodňovací štola. A… Číst vice »
Tunel by byl sice kratší, ale museli by szase upravit těch cca 15 km po povrchu na rychlost 250 (na tenhle tunel má navázat další) a taky se počítá ušetřená energie, tady by byl vrchol v tunelu výš.
Normálního člověka by nenapadlo rýpat na dopravním serveru do eurohujerství v souvislosti s otevřením takové stavby jako je Brennerský tunel. Normální člověk je rád, že může překračovat hranice kdekoli a bez kontrol. Rakušané a Italové měli také docela pohnuté vztahy v minulosti a otevřené hranice mezi Rakouskem a Itálií se na obou stranách bere jako velké plus.
Jan
1 rok
Infografiky jsou super…
Pave69
1 rok
Mají štěstí, že úpatí Brenneru není památkově chráněné. Jinak by si nekopli a museli by s nůší přes kopec. 🙂
Skalní masiv s vysokým nadložím jsou v podstatě nejjednodušší podmínky jaký můžou pro ražený tunel být. V rámci ČR máme obecně geologické podmínky o dost složitější. Nemluvě o často nízkém nadloží a velké zastavěnosti území kdy je často nutno razit i pod zástavbou.
Mají 2 tubusy a u nás se u Budějic váhá nad 1 tubusem.
Nemělo by tam být jednoho dne v únoru, aby to dávalo smysl?
Prostě tam mají poradny hory a tak je ten tunel jasná volba. Ne jako mít tunel někam, kam se dá v pohodě jet i s dětmi na kole.
S dětmi v pohodě na kole vyjedu kopečky, kam to vlak fakt moc nedá..
Z výše uvedeného je jasné, že Beroun nebude nikdy. Jistá naděje je u Drážďan, které budou dělat Němci. Ale i tak to před rokem 2050 nebude.
To už tvrdím 15 let. Vítám v klubu.
A když u modelového kolejiště v klubu vidím mládež, která učí děti, cestující počká a vlak musí jezdit ze stanice do stanice a mít kde stát ( místo toho aby jel do cíle ), tak se děsím
Mě překvapuje, že ten tunel od Innsbrucku stoupá k hranici a pak zase klesá k Itálii. Měl jsem představu, že takovéto tunely jsou rovné – proto se jmenuje úpatní. Ale ono to je asi úmysl pro odvod vody, kdyby náhodou do tunelu prosákla. Nebo to má jiný důvod?
V případě poruchy může vlak dojet samospádem 😛
Ano, střechovitý sklon tunelu se dělá taky kvůli odvodnění, funguje to hned už od začátku ražby. Z tohodle důvodu je vždy lepší kutat tunel od spoda nahoru, aby se nemusela čerpat voda.
Na Wikipedii pisou, ze je to kvuli odvodneni, a ze dokonce je ten vrchol pod AT/IT hranicema, aby rakouska voda tekla do Rakouska a italska do Italie, i kdyz idealni umisteni vrcholu by bylo nizeji dale.
To vyústění tunelu ve Franzensfeste/Fortezza mi stále vrtá hlavou. Fortezza je totiž na konci velmi rovného údolí, které se táhne od Vipitena/Sterzingu. Kdyby jižní portál byl tady, mohl být tunel o cca 15 km kratší – nějak takhle https://mapy.cz/s/colerajahe jenomže pak by opravdu nemohl být nejvyšší bod v místě st. hranice. A naopak za Fortezzou se to láme hodně dolů do Brixenu/Bressanone, takže bez stavby další navazující trati zde stejně budou velké sklony nevhodné pro nákladní dopravu. To už by mi větší smysl dávalo mít jižní portál dole u Brixenu v Aice/Aicha, kde mimo jiné ústí ta odvodňovací štola. A… Číst vice »
Tunel by byl sice kratší, ale museli by szase upravit těch cca 15 km po povrchu na rychlost 250 (na tenhle tunel má navázat další) a taky se počítá ušetřená energie, tady by byl vrchol v tunelu výš.
Tak s tou vodou je to dobrá paranoia. Odkud bude prosakovat voda taky záleží na sklonech geologických zlomů a rozhraní.
Mně není jasná ta zmínka o Schengenu. Ta dohoda byla podepsána 1985, ne?
Rakousko a Itálie jsou v Schengenu od prosince a října 1997
Takové eurohujerství, normálního člověka by nenapadlo to spojovat…
Normálního člověka by nenapadlo rýpat na dopravním serveru do eurohujerství v souvislosti s otevřením takové stavby jako je Brennerský tunel. Normální člověk je rád, že může překračovat hranice kdekoli a bez kontrol. Rakušané a Italové měli také docela pohnuté vztahy v minulosti a otevřené hranice mezi Rakouskem a Itálií se na obou stranách bere jako velké plus.
Infografiky jsou super…
Mají štěstí, že úpatí Brenneru není památkově chráněné. Jinak by si nekopli a museli by s nůší přes kopec. 🙂
Já už četl pod Berounem 🙂
Já též!
Ne, ne tunel pod Berounem by byl komplikovaný oříšek, ne jako provrtat pár km skrz Alpy. 🙂
Skalní masiv s vysokým nadložím jsou v podstatě nejjednodušší podmínky jaký můžou pro ražený tunel být. V rámci ČR máme obecně geologické podmínky o dost složitější. Nemluvě o často nízkém nadloží a velké zastavěnosti území kdy je často nutno razit i pod zástavbou.
Jenže ono jde taky o délku. Ten brennerský je víc než dvojnásobně dlouhý.
Ale jinak máte samozřejmě pravdu.