Další objednávka elektrických letadel, o 30 strojů má zájem Air Canada
Kanadský národní dopravce zvolil při řešení klimatických změn švédské elektrické hybridní letouny ES-30.
Kanadský národní dopravce zvolil při řešení klimatických změn švédské elektrické hybridní letouny ES-30.
Pokrok nezastavíš, držím palce.
Nižší lokální emise a nižší hluk za to stojí.
Kravina…
Další aerolinka, která upřednostňuje rudozelenou ideologii před funkčností… Nicméně reálně nic takového nekoupí, ono je akorát hrozně moderní se k takovým projektům hlásit. Předpoklad uvedení do provozu je tak daleko, že se na to potom potichu zapomene. Ale teď si udělali tzv. ekologické „pí ár“. Letadlo s bateriovým pohonem je naprostá blbost, snad s výjimkou malých dvoumístných cvičných letadylek s vyměnitelnou baterií pro základní výcvik na poskakování kolem letiště. Obchodně použitelné větší letadlo na současných bateriích prostě postavit nelze, neumožňuje to fyzika.
Celkem by mě zajímalo, jak mají vyřešen pokles kapacity baterií při nízkých teplotách. Tohle sice nebude lítat v 10 kilometrech nad zemí, kde je -50, ale zase v severní Kanadě je taková zima běžně i při zemi. Bere to ten udávaný dolet v potaz, nebo pak se bude měnit podle podnebné oblasti, ve které bude letadlo provozováno? Jako že v tropech dolet 250 km a severně od 50 rovnoběžky jenom 200 km?
V severni Kanade neni poptavka, tohle je hlavne pro ostrovni oblasti
V základní verzi by to nedoletělo ani z Prahy do Brna. Nicméně v kanadských podmínkách takové letadlo opodstatnění má, pokud bude nasazeno na krátké linky do míst, kam je obtížné nebo zdlouhavé se dostat jinak, než letadlem, a kde nejsou příliš vysoké požadavky na přepravní kapacitu. Dovedl bych si jeho provoz představit i někde mezi ostrovy, např v Řecku nebo Norsku.
Když se nepodaří přistát napodruhé zbude kapacita na záložní letiště?
Me, ale pasažéři budou mít pod sedačkami promě záchranných vest také padáky…
Jistěže nezbyde, kdo by se takovou zbytečností trápil? 🙂 Obecně takové letadlo musí mít rezervu na minimálně půl hodiny letu navíc proti letovému plánu. Jenže tohle vydrží ve vzduchu samo o sobě sotva tu půlhodinu základního letu. Ale zmiňují tam jakýsi záložní generátor, takže když dojde baterka, nahodí turbínu a letí dál 😀 Akorát chci vidět, kdo tohle schválí do provozu, ta rezerva rozhodně nemůže být závislá na tom, že se ten záložní generátor podaří za letu nahodit.
0lové emise z plynové elektrárny.?
Zrovna v Kanadě je víc jak polovina elektřiny z vodních elektráren.
take se tam bezne rika „pay hydro“ a je tim mysleno platit ucet za elektrinu…
Tohle je nesmysl bezpečnostní,ekonomický i ekologický,jediný zisk pro provozující společnost spočívá v tom, že na chvíli odeženou ekote…….é organizace od svých dveří.
Přesně tak, je to jen a pouze jakože ekologické „pí ár“, ve skutečnosti se nic takového do provozu nedostane. Je vyloučeno, že by tohle mohlo dostat certifikaci k provozu s cestujícími.
200 km mi na kanadské poměry přijde málo. A jsem zvědav jak se bude dařit s certifikací Li-něco baterek, které jsou ve větších kapacitách zapovězená věc v letectví. Jinak proč ne, někdo to zkusit musí.
UPS by mohli vyprávět, let číslo 6 skončil tragicky. S elektromobilem se dá kdekoliv zastavit a utéct, to s letadlem moc nejde.
200 km je málo nejen pro kanadské poměry. Ale otázek je mnohem vice… Např. rezervy pro dolet na záložní letiště? A ano, s generátorem to doletí dál, ale i u varianty s maximálním doletem je to stále někde na úrovni 1/4 – 1/5 výkonů běžných srovnatelných letadel. A velmi zajímavé jsou i údaje na stránkách výrobce, slibující: – nízké náklady na elektřinu ve srovnání s leteckým palivem – nízké náklady na údržbu elektromotorů – provozní náklady na jedno sedadlo podobné jako u turbovrtulových letadel s 50 sedadly (což jsou prakticky typy, které se už nevyrábějí a tím pádem zastaralé, jako… Číst vice »
Pozor.. těch 50 míst… ono se to nezdá, ale ono je to mnohem významnější číslo, než se zdá. Povícero velkých amerických (a mám pocit, že v kanadě je to podobné) aerolinek má ve svých dlouhodobých dohodách s odbory nastaveno, že „connection“ partnerům („outsorcing regionálních linek“ – všechny ty „virtuální značky“ jako delta connection / united express apod – které jsou operated by různé chitaqua airlines, dbx expres apod.) mohou přenechávat jen regionální linky s letadly s kapacitou do 50 míst. proto vznikly hybridy jako CRJ-550, což není nic jiného, než CRJ-700 s 50 místo 70 sedačkami. a protože tohle letadlo… Číst vice »
Omlouvám se, ale asi by bylo dobré číst text…Pokud jsem si všiml, psal jsem, resp. výrobce přirovnává svůj výtvor k turbopropům o 50 místech… jety o 50 místech jsou něco trošku jiného a CRJ jsou jety… Kromě toho, že tento švédský výtvor má mít pouze 30 míst, takže i v tomto směru srovnání výrobce kulhá.
Jinak teda ten PR slint na jejich webu chápu tak, že ten dolet je 200 km se zahrnutím běžných požadavků na reservu (ve smyslu, že skutečnýá dolet je 200 + rezerva)
Jj, ty nižší náklady na údržbu elektromotorů je asi jediná věc které celkem věřím, kvůli tomu co proudové motory musí snášet a přitom jsou relativně choulostivé.
Úplně mi není jasné jaký use case v tom Air Canada vidí, při tom malém doletu.
Zlepšování kapacity baterek je něco co lze skutečně čekat, ale něco drasticky přelomového zatím na horizontu není, takže něco takového slibovat je něco obecného mimo jejich kontrlou.
V západní Kanadě ty malá letadla létají pár kilometrů po ostrovech. V severní kanade se litá v létě běžně třeba 30 km do práce, protože mimo zimu není povrch dost pevný pro spolehlivou silniční dopravu. Běžně samozřejmě znamená poměrně výjimečně, je to provoz kolem tezarskych osad, kdy je jedno centrum s pár stovkama pracovníků, kteří létají na šichty po nalezistich okolo. Teda hlavně při budování, než jsou hotové silnice nebo nějaké místní železnice a dráhy.
Tohle je asi spís na ty ostrovy, na ty doly je to možná i velké
Neni, lital jsem 14 denni turnusy charterovym 737. Teda ja mel 14 dni v mining office a 14 dni doma ve Vancouveru, letadlo litalo kazdej vikend s hornikama.
No to jo, ale to zase bývají menší letadla, často s plováky. Nějak je to 737, 737 pro nezpevněné dráhy, ATR a “bush” létání. Nějak nemám pocit že by Air Canada v tomto segmentu nějak působily. Plus asi nebude moc medgawattů na nabíjení někde v tundře, leda u těžařů.
Nejcastejsi kratka cesta je Victoria-Vancouver v BC
To se celkem jistě nepodaří. Ale ani ne tak kvůli samotným baterkám (např. B787 je používají poměrně velké a taky s nimi byly problémy), ale spíš to letadlo jako celek nemůže nikdy dostat certifikaci z důvodu doletu a malé rezervy. Pokud poletí na baterky, tak po půlhodinovém letu už nebude mít skoro žádnou rezervu na přerušení přistání a přelet na náhradní letiště. A ta rezerva nemůže spoléhat na to, že se podaří za letu nahodit záložní generátor. Takže to je podle mě už teď z principu mimo realitu.
Vetsina letu na ostrovech v BC je na pul hodiny vcetne rollovani. Viz Vancouver Island.