Další lokálka prodána. TMŽ zaplatila za trať Královec – Žacléř, vyjedou na ni šlapací drezíny
Nádraží v Žacléři. Foto: Jan Suchý / Wikimedia Commons
V Žacléři u nádraží má vzniknout zázemí pro obytné vozy.
V Žacléři u nádraží má vzniknout zázemí pro obytné vozy.
Ten nápad na vybudování Wohnmobilstellplatzu na bývalém nádraží taky není úplně originální…
https://www.alterbahnhofaltenau.com/
V tom Německu ale (zatím?) na rozdíl od USA a dnes už i Velké Británie evidentně neslouží k trvalému bydlení.
No jestli budou stejné jako v Ratíškovicích, tak poťeš koště. Technický stav moc důvěry nevzbuzuje a maximální rychlost drezíny okolo 4km/h to taky není žádná výhra.
Buďme rádi, lepší než to vytrhat. 2. Úvratě z Trutnova jsou prostě na pravidelnou dopravu moc i když turistický potenciál tady zrovna je. Nejprve to chce kvalitní trať z Hradce (Prahy, Brna) a až se nebude vědět co s penězi tak zrušit obě úvratě 😉
Jaký turistický potenciál? Na Stachelbergu je velké parkoviště, na vleky vlak taky není vhodný a do Krkonoš se většina turistů hrne do Janských Lázní a Pece, protože tam jsou lanovky a jsou to známá místa, případně si turisti vyvezou zadek na Pomezky.
Na ty jednotky turistů co jedou veřejnou dopravou do Žacléře bohatě stačí přímé autobusy z Trutnova.
Neříkám, že by se tam teď pravidelná sezónní linka nezbytně vyplatila, na to data nemám, ale jednotky turistů už to dnes nejsou. Chalupu v Žacléři máme 60 let a obzvlášť posledních 5-10 tam jdou počty lidí velmi prudce nahoru. Ono už jen v Žacléři náměstí, zámek (i když na něj člověk kouká jenom přes příkop), muzeum, o kus dál skanzen, okolo porcelánky to jde vzít od nádraží nahoru na rýchorskou a pak třeba dolu do Svobody – určitě tam z hlediska turisty je co dělat a lidi to už objevují (z čehož osobně ani úplně nadšený nejsem, bývala to taková… Číst vice »
Ještě mě zaujalo toto: „V Žacléři chce na volném pozemku vybudovat zázemí pro odstavení obytných vozů a karavanů označovaných jako stellplatz.“ Trochu si zavěštím: Jestli to takhle půjde dál, za pár let mu z toho parkoviště karavanů poplynou větší tržby než z provozování drezín a pouštění cizích vlaků na trať. A město bude řešit to, čemu se eufemisticky říká „vyloučená lokalita“. Tentokrát ta lokalita nebude definována přítomností (ne)oblíbené menšiny, ale bude trvale obývána deklasovanými lidmi z majority těsně před propadnutím na úplné společenské dno. Ale třeba se mýlím, chopí se toho nějaký anarchistický kolektiv a vytvoří tam komunitu, která se… Číst vice »
Škoda, že tu trať nekoupil Axel, aby nam ukazal, jak sa železnice provozuje.
By na ní jezdil s autobusem…
Pasažérským levňoučkým autobusíkem á 19,90 Kč/km 😀
Maďar to přece blahé paměti zkoušel s Ikarusem, kterému dali železniční dvojkolí.
Kam do Vaší charakteristiky spadají „vlaky“ Siemens VAL či LOHR?
viz např. aktuálně dodávané verze pro dopravu na letiště ve Frankfurtu https://assets.new.siemens.com/siemens/assets/api/uuid:f7141361-c75c-45c8-be66-c4fc2d312a6a/mors-t10080-00-7600-val-frankfurt-144.pdf
Video tohoto „vlaku“ ve verzi se sníženou výškou interiéru
https://www.youtube.com/watch?v=bZbpWG4AwGk
to nemůže být vlak … nemá záchod …
Vlaky metra či tramvají, berlínského SBahnu a některé příměstské vlaky taky nemají záchod.
Nechci být hnidopich, a ani to nesouvisí s TMŽ, ale když už to v závěru článku píšete, dovolím si to poopravit. Polská Lubawka vznikla až v roce 1945. V roce 1882 došlo k napojení na přeshraniční trať z Josefova do tehdy pruského města Liebau ve Slezsku…
taky mi to prijde presnejsi.
Ta místa neznám, ale šlapání v drezíně by mne jako retro cyklistu ve výslužbě docela dost lákalo.
Chtělo by to ještě nějakou tu vtipnou mažoretku (tak jsem říkával placeným slečnám u silnice z Vimperka na Strážný). Kousek za Horní Vltavicí jsem svůj bycikl hnal s námahou a funěním do kopce a tamní mažoretka pochopila, že jsme na tom stejně: „…šlapeme, šlapeme!“
A v Horní Vltavici omšelá cedule NEUE MÄDCHEN 🤣
mne by mnohem vic zajimalo, jestli by neco takoveho umoznil spravce konkurzni podstaty nejde na bystricke vetvi – tam je to mnohem hezci 🙂
https://www.youtube.com/watch?v=GfXApajOnPI
A jak se bude řešit, když by České dráhy zde chtěly pravidelně jezdit?
V čem je problém objednat vlak na soukromou trať? Vlastník může přidělit kapacitu komukoli, i třeba ČD.
Pokud to bude místní dráha, nebude to překážkou?
Provozovatel místní dráhy kapacitu přidělit nemusí. Ovšem zase se tím obírá o případný příjem. Stejně je to dosti hypotetická možnost.
Ano, musím souhlasit, ukázkový příklad je trať z Trutnova do Svobody nad Úpou. Trať je ve vlastnictví nějaké ústecké firmy
Není.
Ano, není. Je státní, Správy železnic.
Jako na komerční riziko?
stejne jako na silnici s cyklistou – pokud bude vlak nekoho predjizdet na te drezine, tak bocni odstup aspon 1.5m!
Pokud tam bude rychlost omezená na 30 km/h, tak stačí jen metr 🙂
😂😂
O pár kilometrů vedle ČD jezdí po soukromé trati a žádný problém s tím není…
To je regionální dráha, tam provozovatel „cizímu dopravci“ kapacitu přidělti musí. Na dráze místní nikoliv.
Myslíte Desnou?
Džamel psal o pár km vedel, takže opředpokládám, že myslel Svobodu. Ale na Desné by to fungovalo stejně – obě jsou to regionální dráhy a ve smyslu přístupu dopravců je lhostejné, kdo je majitel a provozovatel.
Tedy Železnici Desná, abych byl přesnější. Pak je tu ještě Svoboda nad Úpou, ale ta není saoukromá, jen má soukromého provozovatele.
Až na to, že Svoboda není soukromá trať…
Takový scifi není..
To s tím sklonem se mi nějak nezdá. Tu trať jsem si pěšky prošel milionkrát a nejprudší je to hned za Lamperticemi směrem na Žacléř. Naopak z Lampertic do Královce je to celkem mírumilovné. Možná bych to spojoval spíš s tím přejezdem přes silnici II. třídy.
Taky mi to nedává smysl. Podle TTP je největší sklon v úseku Žacléř – Lampertice, a to 28‰.
Ten sklon je náhodou plus, jen opačným směrem by musel mít ještě motorovou drezínu, co by to odtáhnula zpátky.
A na konci šturc s molitanem. 🙂
jenže nějak zapomínáte, že není umění vozidlo rozjet, ale uměním je zejména dokázat vozidlo bezpečně zastavit, a právě to prostě nezkušení půjčovatelé drezín by velmi pravěpodobně při jízdě z klesání nemuseli zvládnout!
Jo, musím říct, že jsem na to zvědavý už od doby, co jsem o tom poprvé slyšel. Z Žacléře do Lampertic to klesá slušně, tam by se to i s takovou drezínou dalo dost rozjet. Ale obzvlášť pokud to má končit přímo na nádraží, není tam žádný dojezd. A naopak bude zase sranda vyjet to nahoru. Čekal bych střízlivě omezenou rychlost a pro druhý směr zase příslušný převod. Určitě si to pak dojdu vyzkoušet.
No, vždyť Lampertice patří celé do toho prodaného úseku, tak co bude bránit novému majiteli, aby si tam udělal technické opatření pro nouzové zastavení rozjeté drezíny?
nabízí se ETCS nebo odvrat do houštin
b) je správně
Ale v daném případě by v Lamperticích stačil pražec přes koleje…
A záchranná síť za ním. 🙂
Stačí drezíny vybavit systémem AVD (automatické vedení drezíny), snad pan Chrdle bude mít volné vývojové a montážní kapacity…
Vše je o penězích, viděl bych to tak na 600 milionů.