Další krok k proměně brněnského uzlu. Z černovické zastávky bude terminál, SŽ vypsala obří projekční soutěž
Zastávka Brno-Černovice. Foto: Migormcz / Wikimedia Commons
Ze současné zastávky vznikne nový dopravní terminál.
Ze současné zastávky vznikne nový dopravní terminál.
Pokud to dopadne jako jiné dopravní uzly v Brně,tak bych se neobával nějakého rozumného výsledku. Dopadne to typicky pro Brno, ostudou (viz. Lískovec ).Teď s napětím očekávám co provedou s Campusem, kam odkloní autobusy ze směru Rosice, Ivančice. „Někoho“ napadlo, že když je teď zmodernizovaná trať ze Zastávky, tak by bylo ideální udělat konečnou autobusů tam a nezajíždět až do Brna. Očekávám s napětím co je na tom pravdy 🙂
Tak to se panu Patrikovi z Dětí Země nebude líbit.
Před několika lety Terminál Černovice byl obhájen jako diplomka na VUT FaSt.
Asi bych brzdil nadšení, pokud nebudou vypsány správné dotační tituly co pokryjí alespoň 80% nákladů, žádné zásadní investice a změny v MHD město Brno realizovat nebude, protože na to prostě nebude mít. Může to skončit jako dopravní terminál u vlakové stanice v Lískovci. Díky hale, ale nebude na spoustu věcí.
Už dnes je most šikmou délkou cca 30m široký a to tam jsou jen 3 koleje. A jak bude asi široký se vším co tam je naplánováno? Takže to bude temný kout s bezďákama…? Gratulujeme!
A jasně že vyšel tenhle terminál. Když pojedu Os, tak je rychlejší přesednout tady na šalinu a jet do centra, než ztrácet čas jízdou na odsunutý nádraží a pak přesednout na šalinu.
A nádraží je odporný. Jak ukázaly ty nové pohledy od jihu, tak je to jen prosklená krabice, ale hlavně, že zpředu jsou obloučky.
Ulevilo se vam?
Celý tento projekt je odsouzen k zániku, pokud se do dvou let nezačne skutečně realizovat. Pak už bude tzv. zastaralý a další miliony spolknou jeho aktualizace, aktualizace aktualizací atd. Další desítky, v součtu spíše stovky milionů budou stát přeložky sítí městské infrastruktury, kterých bude nepočítaně a cvaká to investor (SŽ), tedy stát. Kdo chce, ať podobným nesmyslům věří. Za mě je jen škoda těch stovek milionů za všechny ty chiméry kolem VRT a ŽUB, které končí pouze ve sklepení archivů.
Odsunutá stanice tvoří jeden celek s novou okolní čtvrtí, a zde se už staví první části a na dalších probíhají demolice a příprava území.
A veškerá upravovaná infrastruktura má sloužit výhradně tomu, co teprve vzniká, bez ohledu na to, co obsluhuje (nebo by mohla) dosud, a toto může být klidně zhoršeno či zrušeno. Bezva úvaha, aneb jak vyrábět vnitřní periferie a devastovat zdroje.
A mohl bych ty části vidět? Demolice a příprava tam probíhá už asi 40 let, za socialismu a dlouho potom tam byla stavební uzávěra a proto to tam vypadá, jak vypadá. Ty nové baráky okolo Vaňkovky snad nepokládáte za něco, co s tím souvisí.
Jaký je prosím status zastávky v Maloměřicích? Některé vlaky tam zastavují, nastupuje a vystupuje tam docela dost lidí, ale v jízdním řádu není. Jsou to všichni zaměstnanci nádraží? Díky
Ptejte se na Oblastním ředitelství Brno. Zastávka, která nesplňovala parametry pro zastávku podle vyhl. 177/1995 Sb. ani v době svého vzniku, byla primárně určena zaměstnancům SŽ (a ČD) zaměstnaných v Brně-Maloměřicích.
Ony tam vlaky „zastavujou pro služební účely“, de iure veřejná zastávka to není..
Moc se netěšte, ještě se nestaví, snad se toho dožiju. Nicméně pro VRT bude hlavní stanice Brno-Vídeňská, jak je vidět ve schématu 1, stále se neopustila myšlenka obchvatu VRT kolem Brna na Ostravu, stále je důležité zaklínadlo, aglomerace nemá mega obyvatel, není podstatná. Takže odsun hlavního nádraží z důvodu VRT je blamáž, stejně jako to, že nejde zbourat Prior (Tesco) za nádražím. Když už se dělá železniční VRT obchvat Brna, co takhle nákladní obchvat Brna, nebyl by možný? Když budou peníze z EU na řešení logistiky v městských uzlech?
Obchvat VRT kolem Brna je jedna z úplně posledních etap VRT, až za VRT Haná. Na začátku se stejně bude jezdit po modernizované trati (na 200 km/h) Brno – Přerov, takže budou dálkové jezdit na hlavní, ať bude kdekoliv.
To že je „odstun z důvodů VRT blamáž a že nejde zbourat Prior (Tesco) za nádražím“ souhlasím.
Ale pozor, chce se toho (odsunu) dožít, a řešit zásobování města jeho úplným objezdem je mi tedy také záhadou. 🙂
Ale no tak, ale nákladní vlaky jen v Brně nezačínají a nekončí, také projíždí a na hlavním nádraží budou jako nejdůležitější projíždět středem nádraží a tím také zatěžovat zhlaví, případně bude třeba o 2 koleje na hlavní nádraží více, proto nákladní obchvat spojující seřazovací nádraží v Maloměřicích s tratí na jihu řekněme přes Slatinu s obsluhou Brněnské průmyslové zóny na Černovických terasách mi dává smysl a následně zčásti společný koridor s VRT na jihu.
Zásobování města? Co tím myslíte? Máte dojem, že se v Brně někde skládá zboží pro město? Všechny sklady jsou na periferiích a obsluhované kamiony. Ve městě (blíž centra) je na dráze jen Linde (1 vagón měsíčně), teplárna (asi taky tak), Kovošrot Heršpice a Ferona. Na to dráhu fakt nepotřebujete.
Tehle objezd Brna nemá být (a není myšlen) pro obsluhu Brna, ale pro rychlou obsluhu Praha – Ostrava – (a dál na východ), kdy se předpokládá, že vlaky budou zaplněné tak, že nemá smysl s nima zajíždět do centra Brna a těch pár lidí co si je zvolí budou přinejlepším obslouženy na Víděňské, když už tam teda takový vlak zastaví.
To 1 mil. obyvatel je nějaká oficiální argumentace?
Mám načteno celkem dost ofiko-materiálů vč. jejich, řekněme, zavádějícího vyznění, ale tohle jsem nikde neviděl.
Pojem aglomerace naši statistici bohužel neznají. Ale pokud sečteme počet obyvatel v okrese Brno-město (400.566) s Brnem-venkov (233.529), okresem Vyškov (95.077) a Blansko (111.025) dostaneme údaj 840.197 . Jistě může to být nepřesné číslo – ale Brno jako místo dojížďky určitě nevolí část lidí z obou posledních okresů, ale zase je volí z obcí jako Rapotice, Náměšť nad Oslavou (obojí kraj Vysočina, okres Třebíč) nebo Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Křižanov (vše též kraj Vysočina, okres Žďár nad Sázavou). Prostě hranice okresů ani krajů neodpovídají tomu kam lidé skutečně dojíždí za prací, vzděláním, kulturou nebo zdravotnictvím. zdroj: https://csu.gov.cz/jhm/v-jihomoravskem-kraji-se-roce-2024-narodilo-nejmene-deti-za-poslednich-23-let
Taky si tam můžete přihodit kousky okresů Břeclav, Hodonín a Znojmo, odtamtud se do Brna taky dojíždí.
souhlas – ale zrovna na dojížďce z části okresu Břeclav je třeba krásně vidět jak zafunguje dobrá infrastruktura ve formě D2 a železničního koridoru… Jen nechápu proč po statistickém úřadu nikdo nepožaduje vědět věci jako jak velká je třetí aglomerace v ČR (po pražské a ostravsko-karvinské) a jak jsou zde velké průměrné mzdy třeba. Hodit Znojmo, Hodonín a Brno do jednoho pytle a pak to zprůměrovat neodpovídá zcela realitě (=průměrná mzda v JMK). To je jak udělat zprůměrovat mzdu v Praze, Ústí a Teplicích a pak to vydávat za číslo, po kterém někdo prahne…
Aglomerace se náhodou řeší, ale v rámci regionálního rozvoje jako nástroje realizace územní dimenze, kde v rámci řešení dotací z EU vznikly tzv ITI, území pro Integrované teritoriální investice (ne 3 aglomerace, ale metropolitní oblasti – Pražská, Ostravská a Brněnská a dalších aglomerací – Ústecko-chomutovské, Olomoucké, Hradecko-pardubické, Plzeňské, Liberecko-jablonecké, Českobudějovické, Karlovarské, Zlínské, Mladoboleslavské a Jihlavské).
viz https://mmr.gov.cz/cs/microsites/uzemni-dimenze/ud-typy/stara-ud/integrovane-nastroje/iti
Jenže mě zajímají údaje jako poćet obyvatel, kupní síla/průměrná mzda, nezaměstnanost… A nezajímá to jen mne – to jsou první otázky prakticky každého, kdo chce v ČR podnikat a přemýšlí kde zbudovat jak velké pobočky…
Prachy z eu byly 2007-13. A 2014-2020. Vždy s přesahem cca 2 roky..
takového modrého zábradlí jsme postavili…
300 mega za projekt? to ty stránky budou asi ze zlata
Jak s tratí od Chrlic? V mapce z webu SŽ je zaústěna přímo do podzemní stanice jakožto přípravy na výhledové pokračování diametru. V textovém popisu se vedle této mapky (na SŽ) píše o napojení do severního zhlaví hlavního nádraží jak bylo plánováno od počátků. Která varianta tedy platí? Bude rovněž umožněno i vedení linek mimo hlavní nádraží z Chrlic přes Černovice a dále třeba na KrPole? Dle schematické mapky kolejí ano…
Teoretický vlak ..-Chrlice-Židenice-.. by musel úrovňově překřížit většinu kolejí (opačně skoro všechny), tou dobou by nic jiného neprojelo. I ten manipulák do Chrlic myslím bude muset přes Slatinu
pravda, to mi vůbec nedošlo že by to byla blbost 😀 každopádně počítá se rovnou se zaústěním do podzemní stanice nebo přes komárovskou spojku do severního zhlaví?
Podle všeho Chrlická trať bude zaústěna do podzemní části stanice.
Kudy přesně ji od Chrlic povedou? Kde začne to podzemí?
V podstatě už bude podcházet Svitavu. Původní záměr napojení do severního zhlaví procházel střechou Masné burzy a křížil všech koleje, proto nákladní dopravci protestovali. Takže Severojižní diametr se pravděpodobně začne budovat od jihu. Křížení na severu bude řešeno podsmykem v Židenicích.
Portál tunelu je navržen až za Svitavou, kterou by trať měla přejít mostem, tak aby mohla být současně zachována stávající trasa pro napojení směr Slatina.
Pro upřesnění, viděl jsem následující plán: Na levém břehu Svitavy je Chrlická trať v úrovni Komárovské spojky, a v trase spojky je kolej do Černovic. Přes Svitavu má trať klesat až do úrovně vleček podél Svitavy, které budou nově napojeny na tuhle trať. Následně má trať déle klesat obloukem pod ulici Kalová a pod Ponávku, směrem k Dolnímu nádraží.
To souhlasí.
Problémy povrchového zapojení byly:
1. zásah do Masné burzy (památková ochrana)
2. kapacita pro osobní dopravu (vjezd „proti srsti“ po kolejích trati na Přerov)
3. nutnost částečného zdvoukolejnění Chrlické trati (nutné pro takt 15 min, podzemní řešení má kratší jednokolejný úsek).
Pro náklad byla tahle varianta naopak lepší, protože původní varianta Ac (zapojení Chrlické trati do podzemí) neuvažovala se zachováním části Komárovské spojky a náklad do Chrlic by musel jet oklikou přes Holubice.
V zaměru projektu ŽUB schváleno zaústění do podzemní stanice kolmo pod nádražím na povrchu.
Brněnský uzel potřebuje obrovské investice, dost mě zděsilo, jak to (nejen) vizuálně vypadá. Koleje, mosty, zastávky. Přitom Brno by mohlo mít skvěle vnitroměstské S linky.
To by Brno nesmělo ležet v ČR 🙂
A nebo se jmenovat Praha
No jasně třeba taková Bratislava má vynikající S linky žejo…
A kapacitní nádraží… možná tak Nové Město. 🙂
Právě proto, aby město Brno mělo vnitroměstskou železnici se modernizuje brněnský železniční uzel. Teď se dělá nové Královo Pole, které přinese také zlepšení přestupních vazeb na šalinu, tady se píše o novém přestupním uzlu Černovice (šalina, vlak, troljbusy, regionální autobusy) nad ulici Olomoucká, pak se přesouvá nádraží Židenice nad ulici Bubeníčková, aby byl přestup mezi vlaky a šalinou, nové hlavní nádraží + autobusové nádraží, snad se konečně dočkáme i napojení trolejbusu na Lískovec. Jako začátek do roku 2050 to není špatný.
právě na příkladu modernizace Kr.Pole je vidět jak jsou investice města, SŽ nekoncepční – ne že by tato modernizace nebyla potřeba, ale proč se má tak velkému a modernizovavnému přestupnímu uzlu vlak-MHD pozdější SJKD vyhnout ? To je napojení Technologického parku natolik důležité, aby míjelo nejlepší přestupní terminál co tu v Brně do realizace ŽUB bude ?
Židenice se jen opraví, ale posouvat se nebudou a ani výstupy k tramvaji nebudou. A tak je to se vším. Konec snění.
… a EU začne opět dotovat silniční a leteckou dopravu a zcela zavrhne železniční ? 🙂
Podle posledních studií to ekonomicky moc nevyšlo. S-bahn v úrovni střech, no nedovedu si to představit. Pátral jsem, proč Brno na počátku devadesátek odpískalo podpovrchovou šalinu pod centrem. Moc se mi to nezdálo, ale byla by to ekologická katastrofa. Páteřní linka měla být vedena pod Kolištěm, kvůli tomu by bylo nutné vykácet většinu stromů s tím, že nová výsadba by neměla šanci vyrůst. Zbytek nevykácených parků by uschnul-změnily by se vodní poměry. Projekt vypracoval Metrostav a byla v něm spousta systémových chyb. O Severojižním diametru ale platí to samé, pevnost Brno byla obklopena bažinami a prorazit pod ním tunely se… Číst vice »
Hurá! Bude soutěž, pak vizualizace, pak zase soutěž a vizualizace a tak pořád pryč.🤡👌
jak chcete stavět bez projektu?
Jede se podle starého záměru z přelomu tisíciletí. Když jsem psal, že přestavba Krpole je vlastně první stavba nového ŽUB, to bylo oprav, ale skutečně je v prvotním souboru staveb nového uzlu.
2028 😄
Na tento přestupní uzel nad ulici Olomoucká se moc těším. Nádraží bude nahoře na novém mostě, dole pak zastávky šalin a trolejbusů, doufám že i regionálních autobusů, které sem přesunou z Tržní.
Na tomto nádraží by měly stavět všechny osobní vlaky linek od Židenic, od Vyškova a Slavkova. Takže přestup i mezi nimi.
Podle předpokladů by tohle nádraží mělo být dvojkou v počtu cestujících a výrazně předběhnout i Královo Pole.
A možná nebude potřeba ani hlavák 🙂
Reálně vyjma regionálních linek od Střelic a Chrlic tady budou zastavovat všechny osobáky. Na hlaváku pak jak všechny osobáky, tak rychlíky a VRT.
a nemá být náhodou regionálka od Zastávky (S4) provozně propojena s S2 na Blansko/Letovice, zatímco osobáky od Křenovic/Chrlic budou na hlaváku končit?
Hlavák je v Praze
Tam je Lahvák
Existuje už k tomu nějaký změněný koncept vedení linek MHD? Celkem hozená rukavice pro magistrát.
S tím se počítá už dlouho. Prvním krokem je přeložka šaliny č. 8, která už nebude zajíždět na Geislerku, ale pojede rovno z Olomoucké, pod novým nádražím, k židovskému hřbitovu a dál do kopce.
Přesně tak. To místo („koridor“) na tramvajovou trať je tam připravené a upřímně, dost by to pomohlo nejen pro přestup vlak – tram, ale také zkrácením jízdní doby pro tram linky 8 a 10 v jejich východní části.
Tím pádem půjde o návrat na původní trasu. Mimochodem dodnes tam stojí nádražní budova místní dráhy z Černovic do Líšně, od 1943 trať tramvajová. V roce 1970 se trať přesunula do dnešní již nevyhovující polohy
Ve své podstatě je to návrat do přibližně původní trasy, protože v dobách před stavbou nákladního průtahu a zrušení nádraží Černovice tudy tramvaje do Líšně a na Stránskou skálu jezdily. Ostatně, Líšeňská trať byla do tramvajové sítě začleněna vytvořením spojky mezi tram tratí po Olomoucké a kolejištěm Černovického nádraží.
Myslím, že někdy loni byl prezentován koncepční výhled řešení MHD cca k roku 2040, který zahrnoval vedle ŽUB i ostatní záměry, které jsou v územním plánu.
A nemela byt v rámci modernizace i zastávka Cernovicke terasy?
Černovická terasa se budete stavět v rámci 1.stavby Brno-Přerov.