Dálnice jako elektrárna. ŘSD otestuje na protihlukové stěně fotovoltaické panely
Protihluková stěna na D11 u obce Sány. Foto: Google Street View
Zkušenost z pilotního projektu ukáže, zda se solární panely rozšíří i na další úseky.
Skvělej nápad.
Když se chce, tak to jde. Přeji ŘSD hodně zdaru a rozšiřování solární panelů na dálniční odpočívky a další vybavení silnic a dálnic.
Nápad naprosto super. Je šťouravý dotaz: jak je to s odrazem hluku? Klasické protihlukovky mají povrch ze zvuk pohlcujících materiálů. To FVE panel není ani omylem. A jelikož se stěny staví jen tam, kde jsou potřeba….. aby si ŘSD neudělalo na další problém. Věřím, že ví, co dělají.
Evidentne nevi co delaji, kdyz jde o pilotni projekt. Ale tim to nechci hanit, jsem rad ze se tim zabyvaji. Co jsem v rychlosti hledal, tak se to da delat mnoha zpusoby (treba zde https://www.pv-magazine.com/2024/06/21/noise-barrier-integrated-photovoltaics-for-highways-railways/). Zajimalo by me zda RSD vybere jednoho dodavatele a typ, nebo zda by tam nasadili vicero zpusobu a pak vyhodnotili ktery je nejlepsi. Jestlize jde o cca 1km usek, tak se tam da nasekat 10 typu po 100metrech.
To nemá cenu z prostého důvodu. Co se týče FV panelů, tak vývoj jde tak rychle dopředu že nejspíš se budou co rok stejně měnit konkrétní dodávané typy.
Jako dobrý, ale radši bych viděl solárními panely zastřešené parkovací plochy u supermarketů – je to ohromná plocha a my řidiči bychom v létě neměli po nákupu auta rozpálená jak pětník…
Jen se palte, když jste líný se projít.
To já bych radši viděl solární panely na všech přístřešcích i PHS.
Několikrát se tu zmiňuje zálohování FVE, ale to plyne z neporozumění toho, jak síť funguje. V síti se musí vždy najít dostatek energie pro uspokojení poptávky, resp. jí má být o něco více. Rozdílu mezi spotřebou a výrobou se říká odchylka a síť musí mít odezvu v řádu sekund. At‘ si ráno pustíte blbou konvici, nebo ať fíra veme za páku od několika MW Vectrona, musí pro to být momentálně v síti dostatek energie. A to se stane buďto tím, že se někde zvýší výroba, nebo sníží odběr. Výroba se může velmi rychle zvýšit třeba v plynové elektrárně, odběr se… Číst vice »
+ se legislativne povolily budovat samostatně stojící baterie, které můžou poskytovat Služby výkonové rovnováhy (SVR) a to povede ke snížení cen za SVR.
Naprosto Vam v te uvaze chybi frekvence site. Tu udrzuji tocive stroje-jakekoliv turbiny s generatorem. Jde o setrvacnost. Jedine do setrvacnosti roztocene hmoty skryjete napr. rozjezd nakladniho vlaku. Setrvacnost udrzi frekvenci v radu nizsich desitek sekund. Behem nich jednoduchy regulacni obvod na dejme tomu parni turbine vyhodnotí rozsouhlaseni frekvence a podle toho hybe s hlavnim parnim ventilem. Timto ziskavate radove nizsi jednotky minut. Pak teprve nasleduji opatreni z prenosove soustavy. Jinak ta regulace setrvacnosti je dokonale spolehliva a dokonale hladka. Narozdil od predstavy softwarove regulace frekvence.Ta toto nemá šanci splnit. Krasnym prikladem, co se stane, když nemáte dostatek možnosti, jak… Číst vice »
Žádné mariče v teplárnách neexistují. Dnes již je zvládnutá technologie grid-forming střídačů, které z FVE udělají naopak stabilizující zdroje. Stejně tak bateriová úložiště jsou stabilizující zdroje. Vše je řešitelné, technologicky zvládnuté, stačí to začít stavět. Není to ani tak strašně drahé.
Pendrek.
Bateriové systémy dokáží reagovat v řádu milisekund.
A pohltivost hluku? Tu má hladký rovný FV panel jakou oproti perforovanému PHS panelu nebo panelu z mezerovitého betonu s lamelami? Není ten FV panel spíš pro hluk zrcadlo? No nevím- nějak se mi nezdá že by se zadrahý peníz postavila PHS a před její funkční plochu která má hluk pohlcovat / příp nějaký zbytek odrážet jiným směrem se daly hladké panely… Ale určitě to bude nějak vymyšlené příp. mě zdejší odborníci na hluk rádi poučí. (Ale asi až tak za pár dní až se tenhle příspěvek možná v diskuzi zobrazí po odsouhlasení že není místním novinářům nepohodlný a bude… Číst vice »
Ano, tohle se nikde nezmiňuje ale podle mě je to největší „problém“ tohoto konceptu. V zahraničí s tim mají jistě bohatý zkušenosti, jen my jdem vymýšlet kolo. Myslim ale, že FVE stěny jako PHS se budou používat v místech, kde stačí jen malý útlum. A navíc musí mít pro FVE vhodné podmínky (směřovat na jih a nebýt zastíněné). Z vybraného místa je vcelku dobře vidět, že zástavba je až dál a bariéra v podobě FV panelů bude tedy nejspíš stačit To třeba ve Kbelu na D10, nebo na Strakonické v Chuchli by je za FV PHS asi obyvatelé nepochválili. Navíc… Číst vice »
Ano, je to v podstatě jako transparentní PHS. Ta má také pohltivé účinky, ale negativem je odraz zvuku zpět ke zdroji. Tedy tam, kde na druhé staně dálnice není co chránit, lze FVE jistě instalovat.
Očekávám, že to budou dávat pouze z vnější strany.
Řekl bych, že z té vnitřní i hrozí nějaké poškození od projíždějících aut (včetně sypačů zimní údržby) – odlétávající kamínky, zvýšená přašnost, v zimě zaprskané od solanky (hliníkový rám panelů tu sůl určitě milovat nebude) atd.
Zcela určitě to bude z vnitřní strany. Pokud by to dali na vnější stranu na tom místě, které zmiňují (Sány) pak by panely směřovaly na sever a byly by tam vpodstatě k ničemu. V zahraničí jsou taky směrem do vozovky.
Tak doufám že pak nebudu i za tyto panely platit když nesvítí / když svítí moc / záložní zdroj pro případ že přijde mrak…
Evidentně tomu moc nerozumíte, flexibilní (zálohové) zdroje nejsou v mixu jen kvůli proměnlivé výrobě, ale i spotřebě. Často si lidi myslí, že plochá křivka výroby je výhoda, ne vždy. Jde tu o 3 věci: – postaví tam FVE na místě a v podobné ceně jako PHS. Nebude třeba zabírat místo a můžou to zužitkovat na provoz dálnice, nebo v přilehlém okolí – sklon a směřování těch panelů je ideální pro zimní slunce a v zimě je elektřiny nedostatek, naopak v létě je jí díky FVE často přebytek, ale v tu dobu elektrárna nedá svůj plný potenciál a nebude tedy vyrábět… Číst vice »
„Zimní slunce“ ? Takže připouštíte že v létě to bude k ničemu (energie stejně nadbytek), ale když v zimě bude v těch krátkých dnech zrovna svítit, tak to bude jediný užitečný výstup? Není to trochu málo?
Ne, nebude to k ničemu. Něco to vyrobí, ale bude to mít optimámnější podmínky pro zimní provoz, což je potřeba víc než v létě. Navíc obyč PHS by nevyrobila nic a stála by podobně, tak vocovámde?
Na predmesti Rottru je jich nekolik i na naspech dalnic. A miluju je <3 .
V Itálii pod Trentem asi kilometr dlouhá protihluková fotoelektrárna. Dokonce pár set metrů i v Polsku. U jednoho Penny Marketu na Vysočině jsou fotvoltaikou zastřešená stání pro auta zákezníků. Pokrývá 80% spotřeby prodejny.
Soláry by měly být na všemi parkovištěmi, halami, perony a střechy mimo památkovou zónu
A kdo to zaplati s kdo zaplati k nim nutnou zalohu a regulaci site?
Představte si, že i jádro a jakýkoliv zdroj potřebuje zálohu.
U jádra, velkého výkonného zdroje to je i o to větší absence jeho výkonu. Představte si, že 1 blok Temelína je víc jak 1 GW, a občas je odstaven na měsíce, plánovaně, někdy i neplánovaně jsme bez 1 GW.
A někdy jsou jaderné elektrárny odstavené i kvůli nedostatku chladící vody.
V roce 22 byla energetická krize silnější právě o nižší produkci jádra ve Francii, kdy byl nešťastný souběh plánovaných odstávek a vypnutí některých bloků kvůli nedostatku chlazení.
Potřebujeme i jádro, i OZE.
„A někdy jsou jaderné elektrárny odstavené i kvůli nedostatku chladící vody“
Nejde o nedostatek vody. Jde o jaderky s průtočným chlazením a při vysoké teplotě nechcete, aby se vám v řece „uvařily“ ryby 🙂
Je to levnější než stavět chladící věže jako u našich jaderek.
Jo, jenže jak je caste neplánovaně užití tech záloh u jádra či uhlí?Nehledě na inherentni službu udržování frekvence site, kterou prostě občasné zdroje energie nemaji. A mit nebudou. Viz příspěvek výše. Jak rikam- staci přestat paušálně přepočítávat služby regulace site spotřebitelům a naučtovat je jednotlivým výrobam a hned bude jasno, co má a co nemá budoucnost.
Zaplatí se to samo z vyrobené elektřiny vy hlavo.
Co by se dělo s tou elektřinou během letních dnů? Pořád dokola, pokud nebude nějaká reálně snadná možnost akumulace energie, tak je tohle všechno chiméra.
Zrovna v létě toho klimatizace spotřebují bohužel celkem dost. Dnes je relativně snadné postavit dům, ve ktrerém není potřeba topit, je ale čím dál tím náročnější navrhnout dům, v němž nemusíte chladit.
Ano, Praha už má vyšší spotřebu elektřiny v létě než v zimě.
Na co, prostě tu elektřinu za zápornou cenu nikdo prodávat nebude a zůstane „na střeše“. Kdo si baterky pořídí, ten za jejich nabití dostane zaplaceno a pak to ještě může v době poptávky prodat a bejt v plusu dvakrát.
A když už je plná baterie, @holt se nevyrábí. Teď jsem prodával za 6,20 Kč/kWh.
Dnes se snad každá nová FVE dá odstavit z provozu v případě, že její výroba není potřeba. To se však třeba u jaderek nedá vůbec a u tepelných s určitou setrvačností. Navíc dneska mají FVE často baterii alespoň o stejné kapacitě, jako výkon panelů. A bateriová velkoúložiště vznikají jak na běžícím páse.
Nad parkovišti jsme to pro SŽ navrhovali, ale bohužel ta nosná konstrukce nad parkovacím stáním to děsně prodražuje.
No a o tom to je. Pokud bude cíl zastřešit parkoviště, dává logiku to udělat z FV panelů. Pokud je cíl mít FVE, tak je prostě o to dražší jí dát nad to parkoviště. Proto je tohle skvělý, že se využije pro FVE konstrukce, která by stejně vznikla.
O kterou prodejnu se jedná? Pokud se nepletu, tak fve na střeše továrny produkuje okolo 100 kWh/m2(panelu)/rok. Na Vysočině to bude spíš méně. Lidl v roce 2022 uváděl spotřebu zhruba 640 kWh na m2 prodejní plochy ročně. Tzn. na provoz prodejny potřebujete plochu panelů zhruba 6x větší než je plocha prodejny. Efektivně nezastavíte 100% plochy panely, takže by ta fve musela být na ploše minimálně 10x větší než samotná prodejna. Penny u nás ve městě má parkoviště zhruba 2x větší než plocha obchodu. Prodejna mívá tak 600 – 900 metrů. Pro pokrytí 80 % spotřeby se jedná o fve o… Číst vice »
Pletete se.
Pokud vycházím z roční výroby 10 MWh své FVE (10kWp, 25 panelů x cca 1,5m2, zastíněné 2 komíny a anténou (při nezastínění si přičtěte min. 10%), tak mi to vychází kolem 266 kWh/rok/m2 panelu (nezastíněné kolem 300kWh). Tj. si dle toho své výpočty upravte.
Tak nějak. Naše malá 4,5 Kwp FVE vyrobila loni 4,2 MWh.
Ok. Sice bych řekl, že ten panel u domácí fve má víc než 1,5 m2. Ale i kdyby, tak k pokrytí spotřeby prodejny potřebujete plochu panelů, bez volných míst, 2-3x větší než plocha prodejny. Pořád mi nevychází, že by bylo možné pokrýt 80% spotřeby. Možná 80% spotřeby v ideální dny během léta, ale určitě ne celoročně.
Máš to špatně. Navíc i kdyby vyrobili půlku, pořád je víc než nula. V těch obchodech jede klimatizace, osvětlení, mrazáky.
Já netvrdím, jestli je to dobře nebo špatně. Já rozporuji tvrzení, že fve o velikosti několika desítek parkovacích míst je schopná pokrýt 80% spotřeby obchodu typu Penny. A za tím si stojím. Kdyby to bylo tak snadné, každá taková prodejna by už dávno svou fve měla.
Realita provozu FVE je ale jiná. V létě se mi nabije baterie za nedělní dopoledne, ale od poloviny listopadu do března jedne FVE průměrně na 10% výkonu. Obrovský náklad je ta nosná konstrukce na parkovacími stáními. Takže Lidl to zaplatí jen když to zlepší jeho image, protože ekonomicky mu to smysl nedává. Na RD to vylepšuje dotace v kombinaci s využitím pro ohřev TUV. Mě osobně tak FVE pokryje pouze 60% roční spotřeby. Jen díky NZÚ mám návratnost 8 let.
Jde taky o to, kolik máte spotřeby v jakém čase a jak jste schopný ji řídit. Pokud byste měl EV, tak je návratnost často poloviční.
Bych se rad dozil panelu na nadrazich a nastupistich … ze by pak aspon ty palece aspon byly trochu sobestacne.
Na nádražích, zejména těch vybavených elektrickou trolejí si dovedu představit určité obtíže v údržbě, zejména čištění paenlů
Panely se čistěj sami. Po vyčištění se zvýší výroba tak marginálně, že se to vpodstatě nevyplatí. Pokud se tedy bavíme o běžných podmínkách. Nevyplatí se to vpodstatě ani soukromníkovi, co to udělá sám, natož SŽ.
Ano. Bydlím v Brně u silnice a když chvilku neprší, tak se panely zapráší hned. Jednou jsem to zkusil vyčistit a nárůst výkonu nebyl ani 1%.
Přesně, mimoto se dá kalkulovat i stim, že mytí je lehce abrazivní a v douhodobém průměru výrobu naopak sníží.
A co zastreseni dalnic s panely? Vyhodne i v zime, protoze nebude potreba udrzba na snih a namrazu, coz taky zvysi vydrz asfaltu/betonu 🙂
Tam je trochu problém s nadrozměrnými náklady
A estetickou a zásahem do krajiny.
Ehm, zásah do krajiny zrovna u dálnice, no nevím. 🙂
A asi i s nadrozměrnými náklady na výstavbu a údržbu takového řešení. Nehledě na potřeby přístupu složek IZS v případě nehody.
Jasně, kvůli nadrozměru to nejde. A ještě nějaké jiné bludy?
Nemuselo by se to následně klasifikovat jako tunel? Jde mi o předpisy třeba na bezpečnost, které by to prodražily.
Nápad možná pěknej, ale neni to tak jednoduchý. Když se něco semele, tak poslední co nad sebou chcete mít je vyrábějící elektrárna. Dálnice má být přístupná pro leteckou záchrannou službu a ani prach z cesty by panelům s nízkým sklonem nesvědčil. Navíc by se pro to musela vytvořit masivní konstrukce. Tady jde o to, že místo PHS se prostě postaví zeď z panelů.
Hledáte problémy tam kde nejsou. Rozumíme.
Když se nechce – hledají se důvody
Mínusáři nikdy neviděli např. otevírající se mosty u Evropských veletoků, přístavů. Tady by bylo řešení v konstrukci, která by se dle potřeby ihned otevřela. Když by potřeba odpadla začalo by se to zavírat. Soustava závaží. Jen chtít a nebýt čecháček. Řešení existuje, omezujeme se my sami.
Něco podobného jsem viděl ve Švýcarsku, myslím na a13. I s displejem, kolik energie se vyrábí. A bylo tam směšně malé číslo. Zřejmě je umístění dost neefektivní.
Podle mě je to škoda peněz a ŘSD by se mělo věnovat výstavbě a údržbě. Když už to chtějí zkoušet, tak ať pronajmou plochy některé z firem, které to propagují. Třeba i za symbolickou cenu. Ale tipuji, že se všichni budou snažit podojit státní cecík dodávkou panelů a nebudou chtít nést riziko špatné návratnosti.
Proč by to ŘSD, jakožto dobrý hospodář neměl využít? Já jsem dokonce přemýšlel, že by se mohla podobná fotostěna dát i doprostřed dálnice a na kraje – tedy 3x. Nebo to dát nad dálnici – ta plocha dálnice je šílená a umístit panely nad ní – to by vystačilo na výrobu 30% spotřeby elektřiny celé ČR.
Pokud se bavíme o řádném hospodáři, tak si řekněme návratnost. Nejsou první, kdo to zkouší. Byla tu zmíněna řada zemí. Kdyby to byla výhodná investice, tak už by to tam stavěli ve velkém. V porovnání s malou fve na střeše to, podle mého, bude vycházet výrazně horší. Je tady řada aspektů, které jdou proti: špatný sklon, špatný směr, znečištění a poškození od silnice, potřeba mít v místě a čase vlastní spotřebu (dodávat do sítě opět zhoršuje finanční návratnost, i při sdílení mezi svými odběrnými místy platíte distribuční poplatky), atd. Jediný pozitivní vliv vidím v množství, což by mohlo snížit jednotkové… Číst vice »
Za mě proč ne, lepší to dát na protihlukové stěny, než někde na pole nebo louky..spíš by mě zajímala návratnost, jestli se to má šanci zaplatit.
Ano návratnost této instalace muže být celkem problematická, ale třeba si to ŘSD dokáže zefektivnit „komunitním“ sdílením do svých poboček. A když nic, tak to bude alespon dobrej greenwashing. 😉
Nesmysl.
Jaká by byla návratnost běžné PHS? Možná se budete divit, ale m2 FV panelu vyjde levněji než kdejaký jiný materiál. Náklády na vybudování by měly být +- stejný a ta FVE má potenciál něco vyrobit.
Článek by se pak měl aktualizovat až to bude hotové. Jako výroba elektřiny to zřejmě nebude žádný zázrak, ale když to tam je jako ta stěna, proč ne.
Nechci vám kazit radost, ale FVE panel moc hluku nepohltí. Vzhldem k tomu, že je to velká, tenká a rovná plocha (na okraji zpevněná), tak má tendence k rozkmitání. Takže PHS je tak jako tak nezbytná a bude sloužit jako nosič těch panelů.
Přesně.
Z článku mi vyplývá, že se nejedná o výrobu PHS z FV panelů, ale „jen“ osazení panelů na už postavenou PHS. Takže takto tam náklady navíc jsou.
Nevidím důvod, proč by se to mělo nezaplatit, jedině snad že by před tou stěnou byl lesík.