Infrastruktura Silnice

Dálnice Brno – Vídeň je blíže, ŘSD má územní rozhodnutí pro obchvat Mikulova

Kamiony, dálnice, ilustrační foto. Pramen: MDČR
Kamiony, dálnice, ilustrační foto. Pramen: MDČR

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) může pokročit s přípravami části stavby dálnice D52 z Brna na rakouské hranice. Pro úsek obchvatu Mikulova, tedy necelé čtyři kilometru dlouhou stavbu 5206 Perná – st. hranice ČR/Rakousko už získalo územní rozhodnutí.

Po setkání s rakouským ministrem dopravy Norbertem Hoferem ve Vídni to řekl ministr dopravy Dan Ťok. Nový úsek by se podle Ťoka měl začít stavět v roce 2020. „Dnes máme nově vydané územní rozhodnutí pro obchvat Mikulova na D52, takže můžeme začít vykupovat pozemky a požádat o stavební povolení, abychom mohli začít v roce 2020 stavět,“ dodává ministr s tím, že další úseky z Mikulova směrem do Brna budou navazovat v dalších letech.

Ještě loni ministr dopravy sliboval dolnorakouské hejtmance, že stavět se začne už příští rok. 

Trasa obchvatu Mikulova na dálnic D52. Foto: ŘSD
Trasa obchvatu Mikulova na dálnic D52. Foto: ŘSD

Na rakouské straně už běží stavba posledního úseku dálnic A5 z Vídně na české hranice, hotovo má být příští rok. Zatím půjde v posledním úseku o dvouproudou silnici, dostaví se, až Češi dostaví svůj úsek. Okolo Mikulova se má sice začít stavět do dvou let, další úseky ale později. Například přemostění nádrže Nové mlýny plánuje ŘSD začít stavět až v roce 2024.

Česko a Rakousko chtějí kvůli dálničnímu propojení společnou mezistátní smlouvu. Nepůjde jen o spojení Brno – Vídeň, ale také České Budějovice – Linec. „Jihočeská D3 je v současnosti nejrozestavěnější dálnicí, pokračuje stavba 19 kilometru dálnice, na kterou navážeme brzy výstavbou dalších bezmála 20 kilometrů, na hranicích s Rakouskem chceme být v roce 2024,“ říká ministr dopravy Daň Ťok s tím, že nyní probíhají jednání expertů s cílem připravit smlouvu o propojení dálnice D3 s rakouskou S10. Stejně tak je v jednání smlouva o propojení dálnice D52 s rakouskou A5.

32 komentářů

Klikni pro vložení komentáře

Diskuse pod články deníku Zdopravy.cz slouží pouze ke slušné výměně názorů. Prosíme diskutující, aby se vyvarovali vulgarismů a urážek jakéhokoliv druhu. Za obsah diskusí je zodpovědný vydavatel, který si proto vyhrazuje právo urážlivé, vulgární a jinak nevhodné příspěvky smazat bez dalšího upozornění. Děkujeme, že nemusíme mazat. Vaše redakce.

  • Ještě deset razítek, pět odvolání, čtyři posunutí termínu výstavby a šest posunů termínu dokončení, a máme to!

    Fakt tragédie – z Vídně člověk jede po dálnici, a už před hranicemi stojí v koloně protože semafory na mostě přes Novomlýnské nádrže.

  • K.S. – s tím souhlasím, byť jen částečně. Ano, díky benevolenci v legislativě a hlavně diktátu peněz se kolem silnice vystavěly ony zmiňované „podniky“, ale bylo to i kvůli tomu, že tento „obchvat“ nebyl nikdy plánovaný pro rozšíření na dálnici. Prochází částečně i zástavbou, která zde byla už předtím a je veden mezi městem samotným a vlakovým nádražím s průmyslovou zónou. Odstranil jen zcela nevyhovující průjezd samotným centrem s ostrým odbočením vpravo v nevyhovujících prostorových poměrech. Takže mluvit o půlprofilu pro dálnici zde nejde. Ta byla vždy plánována v extravilánu úplně mimo město. V těch devadesátých letech se myslelo, že takto provedená rekonstrukce bude postačovat na hodně dlouho… To velké navýšení provozu pociťuji hlavně po zprovoznění A7 po Schrick, kdy už tato část dálnice stáhla auta z jiných směrů právě sem. Za této situace se bavit o nějakých neúplných řešeních (třípruh), je nerelevantní. Z dlouhodobého hlediska je určitě plus, že se oba tahy (D52 a D2) sledují samostatně. Za 20, či 30 let se to jistě ocení…

    • Víte co je na tom nejpodivnější? Jasně si vybavuji zákres do mapy, který tu dálnici vedl takto kolem Mikulova. Ať to teď hledám jak hledám, tak jsem nenašel ani změnu trasování ani nic, ale vede to až kdesi přes Brod a Pasohlávky. Ale přijde mi to divné, dost jsem se o to svého času zajímal.

  • Kdyby na trase Pohořelice-Mikulov nebyla 90tka a na každé křižovatce 70tka (a ještě pro jistotu radary, které tu 70tku hlídají), ale prostě 100vka po celé délce a mimoúrovňová křížení , hned by se jinak a veseleji do té Vídně jezdilo. A nemuselo by to mít všechny ty dálniční parametry s telefony co 1000m a jinými divnými vymoženostmi a 130kmh, to nikoho nezajímá. Já to spočítal a tou 130 ušetříte snad minutu a půl? . A co se týče stávajícího obchvatu Mikulova, ty kruháče u benzínek a u Billy to krutě ku.ví, ale ta trasa samotná v globále není špatná, jen by pro tranzit musela být tak o 5 metrů níž a bez odboček 😀 (rozumíte, co myslím) Ušetřilo by se přírodě a možná i nějaké prachy. Otázka je, zda je to finančně výhodnější tak, anebo jako dálniční obchvat v tom poli.

    • Žádný radary tu 70 nehlídají, leda tak občas policie u Pasohlávek a tam je dokonce 50 kvůli Aquaparku… Pokud budete mít 2 pruhy, tak stejně chytnete kamión a pojedete za ním celou dobu 85kmh. U Mikulova je problém že do současného „obchvatu“ přerostla zástavba, takže další obchvat je nutný. Ve zbytku trasy by asi stačilo vystřídat třípruh a mimuúrovňové křížení, s tím souhlasím. Časový rozdíl není 1,5 minuty. Pro moravských 23km je rozdíl 130 vs 90 cca 5 minut (15 vs. 10), ale kvůli těm 5 minutám se to nedělá, v noci se dá smažit i 120, problém je pak ve špičce, to se zasekáte na výrazně delší dobu právě v Mikulově…

      • „Zástavba“, Mikulov by neměl dostat obchvat právě proto že si z toho udělal Bordelstrasse. Ať se nikdo nezlobí, ale trase dálnice byla vybraná už od války, nasekali na to kruháče, bordely, obchody, na něco co se postavilo v půlprofilu, dávat jim k tomu další obchvat za státní peníze je špatně, naopak by měla být zahájena řízení k nápravě současného stavu. Možná by mohli dostat u Lidlu jeden podjezd, zbytek ať si řeší jak umí. Je to jejich mínus že udělali volovinu.

  • No, je vidět, že zde někteří diskutují o něčem, o čem nemají ani potuchy. Jeli jste teď někdy z Pohořelic do Mikulova? A přes hranice? Kolony se tvoří na příjezdech do Mikulova z obou stran, ty kružáky už nestíhají. A že vede současný „obchvat“ Mikulova mimo zástavbu? Napřed se alespoň prosím podívejte do mapy, než něco takového plácnete. A to se nebavím o prázdninovém provozu, ale o běžných všedních dnech. A D2, to je dlouhá kolona kamionů v pravém pruhu, ve kterém se osobákem svezete je málo. Tam už se toho moc přivést nedá. Pravdou je, a nikde se to nezmiňuje, že Rakušáci až nyní řeší problém, který byl na naší straně vyřešn již v 90. letech přestavbou celého tahu Brno – Mikulov. Z Brna do Pohořelic byly v roce 1996 zbudovány čtyři pruhy, dále na jih pak kvalitní dvoupruh s odbočovacími pruhy, dobrými parametry a až na ten Mikulov zcela mimo zástavbu. V Rakousku se až donedávna jezdilo přes obce, v Poysdorfu se nevyhnuly dva kamiony, silnice byla o různých parametrech a různé kvality. Takže až nyní si to řeší dálnicí, což už ale je zase o level výše, než je současný stav u nás. My jsme v té trase byli v tomto případě po celých 20 let před nimi… Mezitím ale doprava zhoustla natolik, že už ten stav u nás prostě provozu nestačí a ty čtyři pruhy až na grenze bude prostě nutnost…

  • na rakouské straně se staví jen 5km obchvat Drasenhofenu v polovičním profilu, celkově chybí ale 9km, 2 km před i za obchvatem se pojede furt po původní silnici… každopádně to nic nemění na tom, že rašukáci jsou schopni zahájit stavbu 5km nové silnice v březnu 2018 a na podzim 2019 ji otevřít, u nás nevídané 🙂

  • „takže můžeme začít vykupovat pozemky a požádat o stavební povolení, abychom mohli začít v roce 2020 stavět“

    Tak takový optimista bych teda chtěl být!

  • D3 je momentálně nevytížená protože nevede v jednom kuse až do Lince, pokud jedete např. do Itálie tak než se štrachat po místních silnicích to to raději objedu přes Plzeň, Mnichov, Innsbruck, Brener a dál, D3 dále získá na atraktivnosti až v Německu budou platit dálnice i osobáky.

    • Trasování D3 přes Posázaví místo většího využití trasy D4 je samozřejmě hrubá zlomyslnost, stejně jako D52 v podobě separátní dálnice přes Nové Mlýny místo výstavby pouhé kratší přípojky od nevyužité D2 do Rakouska – ale když už to kdysi kdosi prosadil, tak „co už teď“ …

      • Nevyužitá D2? K Olympii >50000 aut, do Hustopeč 26000, do Břeclavi 23000… Ve spojení trasování na Vídeň přes Břeclav bychom měli do Břeclavi více jak 40000, k Hustopečím kolem 50000 a to už je víc jak na většině trasy D1 mezi Prahou a Brnem (Mirošovice-Ostrovačice). Do Pohořelic je na D52 taky intenzita 24000 voz./den.
        Navíc dostavba D52 přetáhne další auta, které doposud jezdí na Vídeň jinudy? Např. z trasy Jihlava-Znojmo-Vídeň, nebo Přerov-Otrokovice-Staré Město-Břeclav-Vídeň v trase budoucí D55 která ale nikdy nebude…
        A víte že nad 50000 vozidel denně se důrazně doporučuje mít 3 pruhy v každém směru?

        • Směšné: odhaduji, že těch cca 20 tisíc vozidel denně (ne-li nakonec ještě víc) jezdí v pražské městské části, kde žiji, po silnici 2. třídy (1 pruh pro každý směr, bez pruhů pro odbočování a s úrovňovými přechody pro chodce) rozdělující její čtvrti – jen autobusových spojů MHD je v pracovní dny asi okolo 150 párů …

          • Směšný jste vy. To, že Praha není schopna vyřešit dopravu ve vaší čtvrti neznamená, že je takový přístup následováníhodný.
            Když už navrhujete dálniční síť pohledem do mapy, zkuste se podívat do Porýní. To budete koukat.

          • Tak jasně, všechno je možné.. Na TSK najdete intenzity na území Prahy, tak napište jaká je tam intenzita, odkaz zde: https://www.tsk-praha.cz/wps/portal/root/dopravni-inzenyrstvi/intenzity-dopravy-2016

            Pokud více jak 20000 + mhd + přechody atd.. tak tam jsou jistě denně kolony, jenže v městkém provozu jsou jiné požadavky na plynulost dopravy než v extravilánu na silnicích I.třídy..

            Když se podíváte kde se v současnosti staví dálnice, tak to v naprosté většině je v úsecích kde je intenzita dopravy do 15000 voz/den v extravilánu, často i méně. Opravdu to nemůžete srovnávat s městským provozem.
            Příklady kde se dálnice staví, nebo v nejbližších letech stavět bude:
            D3 (Veselí-Ševětín) 13000 voz
            D4 (Příbram > Písek) 11000 voz
            D6 (Řevničov) 10300 voz
            D7 (Louny) 12500 voz
            D11 (Smiřice-Jaroměř) 15300 voz
            D35 (HK-Holice) 13500 voz, (V.Mýto-Litomyšl) 18500 voz
            D48(Příbor-Nový jičín) 18000 voz (už byl nedělený čtyřpruh)
            D52 (Nové Mlýny) 12000 voz
            Všechny zmíněné dálnice dávají smysl kromě souběžné D6 vs. D7

            Pak tu máme 2 rekordní silnice I. třídy v extravilánu (2 nejvytíženější silnice v ČR mimo město), kde se dálnice jen tak nedočkáme a zácpy tam jsou na denním pořádku
            I/3 (Mirošovice-Benešov) 22000 voz (vystřídaný třípruh)
            I/43 (Brno/Kuřim-Lipůvka) 22000 voz

            Městské úseky nelze brát v úvahu, takových dvoupruhových (1+1 pruh) s provozem nad 20000 voz/den je spousta…
            A pokud chcete skutečného rekordmana, tak najisto nejvytíženější dvoupruhovou silnicí v ČR je úsek VMO v Brně I/42 (Žabovřesky-Pisárky) 42000 voz/den, nazývá se to jako brněnský zipový trenažér.

            • Hezky zpracováno. Snad si i troll početl:-) Bohužel se u nás plánují a staví dálnice na úsecích s intenzitou pod 10 000, zatímco kritické začátky D3 a D43 jsou v nedohlednu. Bohužel se jede podle plánu výstavby dálnic ze začátku devadesátek, kterým byl jen aktualizován plán ze sedumdesátek. Důraz na radiální směry z Prahy je dneska už dosti neaktuální. Chybí plán spojení krajských měst a kvalitní napojení na Slovenskou D1.

              • Tak co se týče spojení krajských měst mimo současnou plánovanou dálniční síť by snad bylo vhodné jen jižní spojení Humpolec-Tábor-Písek-Plzeň (to by pokrylo i spojení Brno-ČB, které se už teď jezdí z Humpolce na Tábor), a pak dodělat podkrušnohorský čtyřpruh I/13 z Ostrova do Chomutova.
                No a napojení na slovenskou D1, já jsem jaksi smířený s tím že budu z Brna jezdit furt přes U.Hradiště, když se udělají obchvaty Bučovic, Nesovic, 3 násleudjících vesniček a Hrozenkova, tak to bude asi OK. Problém je že v trase plánované D49 od Vizovic na Lideč je intenzita pouhých 2300 voz/den 🙂 což by se samozřejmě změnilo, přelila by se tam významně doprava z I/50… Podle mě by bylo v současnosti nejlepší udělat z D49 v úseku Lípa – hranice SK půlprofil s vystřídaným třípruhem.

      • jen drobnou poznámku – ta drobná odbočka by zřejmě vedla ve stopě plánovaného obchvatu Břeclavi, že ? Nebo skrz Unescem chráněný Lednicko-Valtický areál ??? Ten obchvat Břeclavi je jen v plánu jako obyčejná dvojpruhá jednička – a už tu vehementně blokují ekoaktivisté a přítomnost Natury 2000. Zde je dálnice neprosaditelná. Srkz LV areál a Pálavu též…

        Proto chtěla česká strana původně vést tah na Vídeň směrem na Laa, ale v Rakousku se to nelíbilo, tak vznikla na jejich popud mezistátní dohoda o dálničním propojení u Drasenhofenu/Mikulova. Takže teď s tím nikdo nehne… A to ten úsek s čertvým územkem krosí na pár set metrech skrz NP… To si EKOlogisté ještě u Mikulova zgustnou!!!

        • nejbližší NP je 45km na západ u Znojma 😉 toto je „jen“ CHKO a dálnice procházející CHKO už v ČR existuje, ale pravda že tam problémy byly (D8)

        • A dělají mimochodem dobře, protože asi 75% dopravy přes Břeclav je vnitřní mezi Valtickou a Tescem, tak jak je ten obchvat v BV navržený je to dost velká zhovadilost rozdělující lesy ve městě, naštěstí díky železnici jsou tam třeba tak vysoké náspy že na tom Bordelstrasse nevznikne.

          Další problém je že se tam spekuluje s pozemky o obchvatu se ví >20 let tak si je samozřejmě ti „správní“ dávno skoupili a teď s tím spekulují. „Velká“ Břeclav, tedy s přifařenými obcemi Poštornou a Charvatskou vznikla někdy v 60. jako nové okresní město, Břeclav jakožto město složené z trhového města při hradě (do 19. století Markt Lundenburg) a staré trhové vsi – Staré Břeclavi (d. Altenmarkt) mělo 10-15k obyvatel a má dodnes. Problém je že topologie hlavních cest nereflektují změny za posledních 50 let a pořád spoléhá na jednu jedinou hlavní silnici, jejíž křivost se napravila jen částečně s novám mostem do Poštorné, nikdo si nedal při masivní asanaci v 70.-80. letech práci s narovnáním a zlepšením parametrů ulice J. Palacha, ta má 300let stejný tvar, nerad tudy jezdím, skrz její pitomý tvar a úzkost, přes ten obludný truhlík není navíc pořádně dopředu vidět, kdyby metr přidali je to bezpečnější.

          Spíš než současný navržený obchvat Břeclav potřebuje doplnit a upravit vnitřní síť cest tak aby to nevypadalo jako administrativně splácané vesnice. Bohužel radnice je plná těch co mají pozemky v zájmovém území a tak je realizace spojky od Včelínku do Charvatské odložena až po obchvatu, stejně jako nové mosty a další. Jejich existence by totiž přetíženou silnici mohla nebezpečně odlehčit Je možné realizovat most přes Dyji zde: 48.7519092N, 16.8846467E, při cestě od/na nádraží se vyhnete centru, realizací čtyřpruhu z Poštorné ke kostelu, místo tam je, zvýšíte kapacitu v problematickém směru, ono by stačilo kdyby vyšel plán na dlouhý pruh pro sjezd ke Koruně, lidé se jej začínají dožadovat, zbývat doufat v dostatečnou únosnost Mariánského mostu. Alternativně tam realizovat střídavý trojpruh s dlouhými odbočovacími pruhy, v momentě jak jste za kasárnami, tak už je doprava relativně plynulá. Problémy tam dělá prostě všemožné odbočování, které pak blokuje dopravu, zbytečně. O Zcela nevyhovujícím vedení a spojení silnic 40 a 55, které je na malé křižovatce J. Skácela a tř. 1. Máje, netřeba mluvit, to má být u Kostela kde na to to místo je, ale asi je lepší mít zasekané město, než dát ke škole zábradlí a semafor. Eventuálně zrušit chodník, který nikdo nepoužívá a udělat tam odbočovací pruh.

          V BV je tolik možností co udělat než bude nutné stavět obchvat že korupce z toho čiší na sto honů.

  • Nejsem odpůrce dálnic, ale mám jak k dálnici D3, tak k dálnici D52 několik výhrad. D3 bude absolutně nevytížená, viz. výsledky sčítání dopravy níže. Hůř na tom bude jenom D6 do Karlových Varů. D52 má intenzitu dopravy na hraně rentability, a navíc bude procházet okrajem chráněné krajinné oblasti. Ke všemu stávající obchvat Mikulova prochází mimo obytnou zástavbu, takže nový obchvat také není potřeba. Bude během stavby dálnice zajištěna ochrana životního prostředí (hlavně na hrázi Novomlýnské nádrže)? Přeci jen těch plně naložených Tatrovek projede každý den desítky.

    Kaplice-Dolní Dvořiště: 8.584 aut za den
    Nové Mlýny-Mikulov: 11.584 aut za den
    Zdroj: sčítání dopravy ŘSD 2016

    Ty miliardy by šly použít jinam, třeba na snížení státního dluhu.

    • S tím snížením státního dluhu jste mě rozesmál 🙂 Že by tato rozhazovačná vláda zrovna chtěla snižovat státní dluh 🙂 To by radši zase dala někomu něco zadarmo.
      Dálnice jsou investicí do budoucnosti našeho státu – buďme rádi za každý nový km, jsou potřeba jako sůl.

    • „nový obchvat není potřeba“ dobrý vtip
      „navíc bude procházet okrajem CHKO“
      a kudy jako prochází stávající 1/52?🤔

      • hoholu: To sice ano, ale stávající silnice má jen dva pruhy a nemá žádné masivní stavby typu mimoúrovňová křižovatka typické pro dálnice.

        • A jako novomlynske nádrže samotné to masivní stavba není? Si vzpomeňte co kolem nich měli ekoteroristi řevu, když se stavěly a měly se napouštět.

        • Alexandře: Samotné nádrže jsou v minulosti kritizované stavby s neblahým dopadem na ekologii. viz wiki:
          Výstavba vodního díla a regulace Dyje měla dramatické účinky na životní prostředí, přičemž plány na rozsáhlé zavlažovací kanály byly po roce 1989 opuštěny, a její hlavní účel tak pominul. Následkem zaplavení oblasti je zánik desítek hektarů původních lužních lesů, které zajišťovaly rozliv vody v krajině a měly značnou retenční schopnost. Po protestech některých ekologických organizací a odborníků na životní prostředí byla snížena hladina prostřední nádrže o 85 cm a vytvořeny 2 ostrůvky, na kterých se obnovily původní lužní lesy již během 5 let od ustoupení vody.
          Takže ta dálnice má v porovnání s nádržemi minimální dopad!!!

    • Přeci jen těch plně naložených Tatrovek projede každý den desítky

      A co jako čekáte, že budou do té nádrže padat?

    • Pravdu díte. Prostě bude úlitba mezinárodním vztahům, abychom neměli na hranici „díru v dálnici“. On tam každý jede maximálně dvakrát v roce, když se jede vycachtat do Jugošky, pardon, Chorvatska. Jediné, co to snad ospravedlňuje je ta nákladní doprava. Jinak třeba v listopadu na Dolním Dvořišti pošel pes.
      Jinak tady je pěkně vidět, že těch 100000 aut u Prahy není žádný tranzit, kterému chceme stavět obchvaty, ale prostá denní dojížďka Yuppies.

      • Tak je vidět, že tam evidentně nejezdíte, nebo jen 2x za rok… I/52 je silně zatížená mezinárodním provozem a to jak nákladním, tak osobním. V pátek odpoledne stojí z Mikulovských kruháčů fronta přes hranice až za Drasenhofen, pravda že z velké většiny to jsou pravidelně dojíždějící za prací do Vídně, zejména Poláci, kteří jezdí na víkend domů, ale z Brna, nebo příhraničí jezdí do Vídně lidi denně + silná nákladní doprava.

Newsletter

Partneři


Konference Doprava 2018

Výběr editora