Čtyřkolejka na okraji Brna a zastávka na letišti. SŽ si jde pro první razítko na další trať na 200 km/h
Nástupiště Brno Slatina. Autor: SŽDC
Správa železnic aktuálně počítá se zahájením stavby v roce 2028
Správa železnic aktuálně počítá se zahájením stavby v roce 2028
Už aby to bylo a dalo se cestovat normálně z Brna směr Vyškov, Přerov, Ostrava.
Nejkritičtější úsek této trati. Už dávno se mělo kopat, loni bylo pozdě. S ohledem na ucpanou a rozkopanou D1, výluku RegioJetu budou cestující na Olomouc a Ostravu zažívat nefalšované peklo.
Odkládáme, odkládáme a když se začne kopat (samozřejmě vše najednou, tedy D1 i železnice) tak dojdou prachy. Fakt Cirkusstán.
Co je na úseku Černovice – Blažovice kritického? Co se vejde na navazující jednokolejky, to tudy projede úplně bez problémů…
Nás ta byrokracie jednou zničí. Tolik zdržování strategických staveb se vymyslí jen v české kotlině
Trať přes Šlapanice zůstane pro regionální dopravu?
Ano, podle všeho pro spoje S6 od Slavkova.
Již brzy vlakem na letiště!
(nikdo nesliboval které)
Myslíte ostravské? 🙂
Kunovické?
Vídeňské?
Medlánky ?
No, takové propojení tramvajové trati Řečkovice – Medlánky – letiště Medlánky – Bystrc zoologická zahrada by bylo nejen pro milovníky letadel.
Akorát že to by bylo zralé na tunel…
Tam kde je to nejmíň potřeba, protože to je 2 kolejné. A bylo to modernizováno 2015. Bude to teda aspoň 4 kolejka? Když je to novostavba, proč to není na víc než 200..
Jak nejmíň potřeba? Dneska jsou ty východní vjezdy do Brna zauzlované tak, že tam stejně nejde provozovat rozumná příměstská doprava.
Teď budou dvě koleje od Přerova po Ponětovice, tam rozplet na dvě dvoukolejky, které se pak před Slatinou zase spojí do čtyřkolejky.
Víc než 200 km/h kde? Na konvenční trati se smíšeným provozem na Vyškov? Nebo na vjezdu do Brna, kde je příměstské dopravy ješté víc. Pokud toto nebude dedikovaná spojka pro vysokorychlostní vlaky – což nebude – tak je tam víc než 200 nepoužitelné.
Rakušáci i Němci umí 230 resp 250. Nevím, proč by to tam v tom Poli nemohlo být. Jen pro to, že to neumíme?
Jakože 250 ještě na území Vídně?
Na té tratibude expresní osobní doprava, příměstská zastávková doprava a nákladní doprava.
Ale jo, šlo by to udělat na 250. 😄
Důvod je, že tato trať má sloužit rozvoji hlavně příměstské a klasické dálkové dopravě, možná pak ještě pár nákladům, ale pro plnohodnotné VRT spojení se už plánuje paralérní 320kmh. Problém jsou tady právě ti Rakušáci a Slováci, kde našich 320kmh bude končit před Břeclavou a na druhé straně v Katovicích, do Varšavy po 320-360 jedině objížďkou přes Krakov a nebo přímo po jejích CMK modernizovaném koridoru na 250kmh, ta samá rychlost do Bialistoku a do Tallinu, v budoucnu možná i Helsinek pak zase 235-250kmh. Tedy na nějakém opravdu širokém rameně Helsinky Vídeň, nebo Varšava-Itálie/Slovensko to skutečná vysoká rychlost může být… Číst vice »
Pro růst dopravy tam je i problém nedostatek kapacity na nádraží.
Jestli teprve teď podali žádost o EIA, tak to mi připadá zahájení v roce 2028 jako opravdu hodně optimistický předpoklad
2028 je v SŽ taková plánovací konstanta
V klidu, realizace bude až v druhe polovině 30.let
Je to jako zlý sen. Jediné, co dobrá správa skutečně umí, je odsouvat termíny. Já si myslel, že papírovou válku mají za sebou, a oni teprve začínají. 30 roků od doby, kdy se na Přerovce narazilo – že už to tak dál nejde.
to rozvětvení na konci za blažovicema bude bezkolizní mimoúrovňově?
Mám dojem, že ne.
Ony jsou to ve skutečnosti dvě souběžné dvoukolejky, které se mimoúrovňově kříží mezi Ponětovicemi a Blažovicemi. Stanice Blažovice je jen na vlárské trati, respektive na brněnském zhlaví jsou koleje v souběhu a mohou tam být spojky (nevím, jestli se s nimi aktuálně počítá), na úrovni slavkovského zhlaví už mají být přerovské koleje výrazně níž.
Kde přesně má být vlaková zastávka Brno – letiště? Kdyby byla někde v oblasti autobusové zastávky Letiště – logistický areál, tak je to k odbavovacímu terminálu 600 – 700 m, což je s kufry docela daleko. 🙁
Zhruba v prostoru mezi zastávkou Logistický areál a odbočkou na ulici K letišti. Daleko to bohužel bude.
Travelátory již byly vynalezeny.
Jejich provoz zdarma bohužel ne.
To by jsme chtěli moc. Hlavně ať tam nedají zámkovou dlažbu/kočičí hlavy, a kufr jede potichu
Odhadem to bude z nádraží Brno-letiště k přepážkám asi jeden kilometr. Což s kufry není docházková vzdálenost. U nádraží ale určitě bude zastávka autobusu, a protože budou zastávku využívat i dělníci do okolních průmyslových areálů a skladů, dá se předpokládat že autobus bude mít rozumný interval.
Nevíte, jestli se na Brno-letišti počítá i se zastavováním rychlíků, resp. jestli to bude „jen“ zastávka pro osobáky nebo něco většího?
Teď letištní autobus E67 z centra jezdí po 30 min., jedině že by navazoval na vlak.
Zastavování rychlíků je asi zbytečné při nárazovém a malém provozu na brněnském letišti.
To je právě kapacitní problém, protože u letiště má zastavovat pouze zastávkový osobák Brno-Rousínov-Vyškov. Ten bude muset kvůli této zastávce jet po rychlejších 2 kolejích, nevyužije tuto 4-kolejnost a bude blokovat rychlé vlaky až do Vyškova, nebo bude muset být předjetý. Nejrozumnější by bylo nechat zastavovat na letišti i nějaký z rychlíků (možná i víc), aby nebyl blokovaný osobákem na Vyškov před ním. To by ale v Brně museli přemýšlet, plánovat u letiště přestupní uzel (nějaké přímé napojení na Brněnské Ivanovice a Šlapanice autobusy a trolejbusy, aby se zde vyplatilo zastavovat rychlým vlakům, nejenom kvůli letišti.
našel jsem jednoduchou mapku umístění zastávky Brno-letiště https://europointbrno.cz/wp-content/uploads/2017/11/varianta_A.jpg,
je to cca 900m, to bude jen pro cestující s nízkonákladovkama, kteří cestují nalehko, max. s kabinovým zavazadlem do 10kg.
Ano, název článku v části „zastávka na letišti“ je poněkud zavádějící, kdyby tam bylo „zastávka u letiště“ tak by se to dalo akceptovat, neboť skutečná zastávka na letišti bude v Praze, v Ostravě v podstatě též je, cca 100 m navíc krytým prostorem do odbavovací haly je přijatelné (byť se jedná o pouze regionální trať, ale Mošnov je od Ostravy skutečně daleko, téměř 25 km autem, což vlakem bude ještě více, ze Svinova 26 km, z hlavního pak 31 km). V Brně jsme zvyklí na nepřízeň počasí, takže nějaké krytí není třeba. Je zde slunečno a pohoda (zvláště na Tuřanské… Číst vice »
To je opravdu „šlendriánství“ jak by poznamenal můj děda. A teď trochu seriózně. Pokud to je ilustrační mapka, což pochybuji, tak ta zastávka letiště je naprosto zbytečná. Vzdušnou čarou 700 m. Nebudu daleko od pravdy, že projekt je jen v režii SŽ. Tato stavba by měla být v koordinaci JMK a Letiště Brno a.s. potažmo Accolade jako vlastníkem. Netuším jaké plány má Letiště jako takové. Terminál bude nutně potřebovat modernizaci, možná menší přístavbu. Pokud chce směřovat k počtu odbavených cestujících 800 tis. a více. Nový terminál umístit severně od východní stojánky je finanční past, tak aby navazoval na železniční stavbu.… Číst vice »
Ve studii proveditelnosti uzlu Brno jedna z variant obsahovala výjezd z Brna kombinací zářezu a mělkého tunelu blíže letišti, se zastávkou pod parkovištěm u terminálu. Vyjádření letiště jako dotčeného subjektu bylo negativní, že tam tu zastávku nechtějí…
Přesně tak, podvarianty Petrov měli vést přímo pod parkovištěm (odmítnuto letištěm), nebo před parkovištěm, kde tehdy ještě nestálo to překladiště a mohla být zastávka u všech 4 kolejí. Toto zase odmítl kraj, protože preferoval nákladní leteckou přepravu. Pak už moc smysluplných variant nezbývá jak vidno. Větší poloměr na trati pro 200 km/h moc udělat nejde bez zbytečného propadu rychlosti.
Absolutní souhlas, větší oblouk, a zastávku prakticky v areálu letiště u odletové haly, aby se zase někde lidi hnali do autobusů na 700m je opravdu šlendrián..
Kufry se dají vyřešit tím, že by se mezi letištěm a nádražím udělal kvalitní (asfaltový či betonový) chodník a na letišti i nádraží by bylo možné si půjčit/vrátit ruční vozík na zavazadla (třeba na desetikorunu jak v supermarketu). Případně by chodník mohl být i zastřešený (to by snad nebylo tak drahé).
600 m pěšky není zas tak daleko. Na velkých letištích se toho od vstupu do areálu po gate nachodí pěšky taky hodně, což není případ Brna, takže kdyby to bylo daleko na vlak, nebyla by to zas taková katastrofa.
Zastávka Ponětovice v poli jako náhrada za zastávku Ponětovice v obci, to už je taková naše klasika, aneb na vlak jedině autem (anebo vůbec). Míchání příměstské a dálkové dopravy, kde není řádně uspokojena ani jedna, ale máme 200 km/h, což je víc než 120 nebo 160, a to se počítá. 🙂
Pokud budeme jako centrum Ponětovic brát Kapli sv. Jana Nepomuckého, tak od ní je současná zastávka vzdálena skoro 500 metrů východím směrem. Nová zastávka bude od centra prakticky stejně daleko, jen bude směrem na jihovýchod. Někomu se tak zastávka přiblíží, někomu vzdálí.
Myslím z ní budou mít radost obyvatelé Prace. Menší nadšení očekávám u obyvatel Jiříkovic, neboť silně pochybuji, že k nové zastávce bude zajíždět bus.
No a hlavně nejmenší radost budou mít ve Šlapanicích… sice tam mají MHD ale pořád to asi zamrzí, zrušení bez náhrady…
Zrušení čeho bez náhrady? Šlapanicemi přestanou projíždět vlaky na Vyškov, ze kterých tam stejně (kromě hluku) nic nemají. Trať na Slavkov zůstává, tak jak je.
Podle nákresu v článku se trať přes Šlapanice napojí na tu novostavbu, jestli to dobře chápu. Geometricky vznikne v podstatě přepona.
Tak že by Brno mělo trať na letiště dřív, než Praha? 🙂
Asi jo 🙂 V Brně to je poněkud snažší, postaví se zastávka v polích. Žádné tunely…
Samotná zastávka na Havlišti asi problém není ne?
Tak pořád to není úplně jednoduchá stavba, když jí stavíte v podzemí s napojením do terminálů plně vytíženého a funkčního letiště.
Ale ten „zbytek“ trati je horší že…
Tak kdyby se hodně chtělo, tak na Ruzyni by to šlo taky bez tunelů. Dálnice okolo letiště taky není v tunelech a nikomu to neva. Hluk, smog, emise.
Z Brna na Přerov to měl být nejvíc připravený úsek a v lednu 2026 jsou na začátku, tak to jo. To je předběhly o dost i skutečné VRT úseky….
Dokud se čtyři koleje od Slatiny budou v Černovicích napojovat na jednokolejnou Komárovskou spojku, tak bude efekt této megastavby blízký nule. Není kam spěchat.
Chápu to správně, že 4 koleje jsou myšleny tak, že se postaví 2 koleje kolem letiště a 2 zůstanou na Šlapanice?
Ne, čtyřkolejka míjí Šlapanice.
Do Šlapanic budou zajíždět jen vlaky S6
Doporučuji se podívat na odkaz v textu článku (registr oznámení EIA). Podle toho budou mezi Slatinou a Ponětovicemi dvě koleje přes Šlapanice a dvě kolem letiště, přičemž přes Šlapanice bude zřejmě jezdit i část nákladní dopravy.
nemáte pravdu, mimo Šlapanice povedou logicky jen dvě koleje, za Šlapanicemi povedou v souběhu jako dvě dvoukolejky, které se v Blažovicích rozdělí na Vyškov a Kyjov
Proč se tedy opouští stará trasa přes Ponětovice? Původní trasování t340 je pro zastávkové vlaky celkem vyhovující, rychlá vrstva by se přesunula na novou trať, na které by zastávka v Ponětovicích ani být nemusela.
BINGO!!!
ALE! To je na Správu železnic a Jihomoravský kraj příliš logické.
Na Sosnu příliš drahé a na Sudop příliš složité, protože by se muselo vybudovat mimoúrovňové propojení a rozplet někde okolo Blažovic.
Tak to je logicky rozumnější, ovšem článek vyznívá hodně jinak… já z něj pochopil to co píše tázající.
Asi jsem se nevyjádřil úplně šťastně. Dotaz zní, jestli to mají být 2 téměř nezávislé doukolejky, které jdou vedle sebe a jedna vede do Šlapek a druhá na letiště, nebo jestli to má u Šlapanic vypadat jak píše Jirka. 4 + 2.
Jako já to taky nechápu, navíc v dostupných materiálech je, že ta trať na Šlapanice se má rušit (třeba ten leták prvni_stavba), což mi přijde dost na hlavu.. ?
Nejnáročnější část trati Brno-Přerov s předpokládanými největšími problémy je zase přehozena na projekt PPP. Typický postup státu v dopravních stavbách jako např. D35 Svitavy-Mohelnice. Tak si dokončení rekonstrukce trati Brno-Přerov posuňme na rok 2040. Pokud budou peníze.
Konkrétně úsek Brno – Blažovice je na trase Brno – Přerov ten nejméně důležitý, protože tam už dnes stojí elektrizovaná dvoukolejka a nejedná o (kapacitně) úzké místo na trati. Pokud se tedy realizace trochu protáhne, tak to velký problém nebude.
Podle mně bude zásadnějším problémem téhle trati ŽUB. Bez uzlu bude problém, kam ty vlaky od Přerova dotáhnout. Může se stát, že budou jezdit jen do Židenic (a obracet v Maloměřicích), protože nebude kudy je dostat na Hlavní nádraží. Alternativou je pak provizorní spojka na Dolní nádraží, akorát tam zase chybí MHD.
Tak nějaká MHD by se tam asi dala natáhnout, když by JMK nebo Brno o růst železniční dopravy stálo, jako že dnes se tváří, že jim na tom záleží.
Možná mi to vysvětlíte lépe, ale mně připadá, že každý PPP projekt je v podstatě jen skrytou formou zadlužení státu, který se akorát nepromítne do rozpočtových schodků, ale nakonec to stejně bude muset zaplatit daňový poplatník.
Z části ano. Důležité ale je dívat se na to z pohledu likvidity. Buď si půjčíte peníze, zaplatíte (často naráz) zhotoviteli, a pak to 30 let splácíte věřitelům, čímž vám skokově vzroste zadlužení a vy ho pak x let snižujete, tak tady je to vlastně naopak. Zjednodušeně tam chybí ta velká částka na začátku, takže zadlužení rozkládáte po menších částkách do více let. Je to trochu jako rozdíl mezi finančním leasingem na auto (splácíte v průběhu menší částky, nestaráte se o servis, a na konci vám auto patří) a půjčkou na nové auto (půjčíte si velkou částku na začátku a… Číst vice »
Dalším zásadním rozdílem je přenesení odpovědnosti za stav na třetí strany. Koncesionář bude odpovídat za technický stav trati a všechny vady půjdou za ním.
A nakonec to stejně vyjde dráž, protože soukromník z toho chce mít nějaký zisk pro sebe.
Jenže zdaleka nejdražší je ta dopravní infrastruktura, co nestojí a byla už před 20 lety zapotřebí jako sůl…
Což není případ této stavby.
Zato když ho stát vysoutěží v normální soutěži, tak to udělá bez marže.
No jo ale je to jen marže pro zhotovitele. N ro banky a další které se ppp budou účastnit
Na státní dluh si stát taky půjčuje s úrokem. Akorát může dostat lepší podminky než nějaká garážová firma, která nemusí mít ani elektrikáře.
V tom případě potom nechápu, v čem je to pro stát výhodné.
V tom, že to nekazí cash-flow.
Zato soukromá banka jede bez zisku jako charita!
To říkám už dlouho, že český neschopný stát to bude dělat do počátku 40.let. Ostudných 90km, ale budeme tady snít o VRT.
Rychlá elektrifikovaná dvoukolejka mezi Brnem a Vyškovem je jedna z nejvíce potřebných tratí v Česku. Autobusy jezdí v intervalu 10-20 minut ve špičce, vede tu dálnice + souběžná silnice a stejně to kapacitně nestačí. Kéž už by ta nová trať stála a jezdily tu osobní vlaky v intervalu 15 minut.
Což ale řeší hlavně 2. stavba, ne tato. Výsledkem téhle bude čtyřkolejka zapojená do jedné koleje.
Tak technicky budou čtyři koleje zapojené do tří na obou koncích trasy. Za Blažovicemi jsou dvě koleje na Slavkov a jedna na Přerov, na druhé straně je potom větší problém jednokolejná Komárovská spojka (další dvě koleje potom vedou na Židenice).
Termínům SŽ sice moc nevěřím, ale to, co píšete by nastat nemělo. U stavby Brno – Blažovice má SŽ termín 2028-32, u stavby Blažovice – Vyškov 2026-31. I kdyby se to posouvalo (což se dá očekávat), tak o něco dříve by měl být hotový navazující úsek na Vyškov.
Do jedné těžko už dneska tam jsou tři.
Jestli on nemyslel Komárovskou spojku…
Tak se holt bude jezdit do Šimic.
… nebo do Kéniku jako dneska (akorát mimo hl.n.)
mno tak jeste je tam druha jednokolejka pres Chrlice
A budou mít ODSouvači koule objednat osobku do Židenic?
Osobáky S7 mají jezdit po 30-ti minutách. Ve Vyškově ale budou nadále zastavovat i rychlíky, takže 3-4 vlaky za hodinu budou.
No oni celkem silně touží minimálně po 20min taktu, lépe 15min… ostatně to byl hlavní argument proč se musí napřed rozšířit jednokolejka a až potom (někdy) stavět pravou VRT Haná… že by se 15min na jednokolejce (i když by z ní „vypadly“ rychlíky, do Vyškova by (některé) zajízděly spojkou) nedalo vyjezdit…
Takže najednou zpátečka a reálně budou osobáky 30min (s čímž by absolutně žádný problém nebyl, výhyben je tam dost)??
A je řeč o 30min intervalu osobáků až do Vyškova? Ty by se na současnou trať opravdu vešly?
Ano, osobáky a náklady by nějak projely, ale byly by naprosto nekonkurenceschopné. V Rousínově by nikoho se zastávkou ve Slavíkovicích nepřilákaly. Opravdu by nemohly nahradit autobusy linky 107 jezdící až v 10-minutovém intervalu!
Souhlas, to už mělo být dávno, dálnice je ráno místy spíš parkoviště.
2028, jasně, co jiného.
v magickém roce 2028 se všechno změní, bude to rok zázraků a splněných slibů
Stále 2028… Vypsal někdo kurzy, od kdy bude magickým rokem 2029?
Stále platí: zahájení za 3 roky.