Čtyři lokomotivy Taurus od WLC mohou České dráhy nasazovat i v Rakousku
Lokomotiva 1216.903 Taurus Českých drah. Pramen: ČD
Lokomotivy řady 1216 jsou nejrychlejší stroje ve flotile Českých drah.
Lokomotivy řady 1216 jsou nejrychlejší stroje ve flotile Českých drah.
Swietelsky to bude asi nějakej polák co?
Rakouská stavební společnost
Jak byste do němčiny přepsal Světelský, aby to něměc vyslovil stejně jako čech? v čtou jako f a ě neznají.
http://www.kamnarstvisvetelsky.cz/
Ne, byl to Rakusak jak poleno:
https://de.m.wikipedia.org/wiki/Hellmuth_Swietelsky
Pokud vím, tak tam byl mimo jiné problém s ETCS. 1216 ČD (ex WLC) totiž máji totiž jínačího výrobce palubní části než 1216 ÖBB. Rakouští strojvedoucí, kteří to vozí v úseku Břeclav – Wien, tak měli problém. Měli sice školení na řadu 1216 i na provoz pod ETCS, ale s OBU si neporadili.
Přesně tak, byla ta mobilka SIEMENS tuším a fírové nebyli proškoleni, ČD trvali na tom, že se prostě mobilka vypne a bude se jezdit na národní PZB, ale to v Rakousku legislativně nejde, aby vozidlo s funkčním ETCS na trati, kde ETCS je nainstalované ho mělo vypnuté, proto tam ty mašiny nemohly jezdit – to jestli byl software takový nebo makový na tu skutečnost nemělo žádný vliv, to je jen věc čistě technická aby tam byla třeba ta verze „G“, která umí ovládat řídící vůz Raijetu apod.
Jak moc se různé mobilky liší? Není jeden z cílů ermts sjednocení, nemělo to mít stejnou obsluhu/stejné staniviště?
Ano, ale k harmonizaci, co se týče zobrazení a vstupů/výpočtů v brzdném modelu dochází až u základní specifikace č. 3, jenže ty 1216-ky od WLC mají ještě starší mobilky dle specifikace č. 2. A proto je nutné zaškolení, týkající se mj. jak obsluhy, tak zobrazení na DMI.
1216.903 má rekord 253 km/h? A co taková 1216.025-5? Ta drží světový rekord 357 km/h od 2.9.2006
Jenže právě 903 očividně patří do flotily ČD a 025 asi néé, tudíž jde o srovnání jen v rámci ČD.
Myšlenka byla taková, že co zvládne 025, zvládne i 903. Jsou to stejné stroje.
Mohl by prosím někdo osvětlit, proč se v rámci „bohemizace“ měnila smýkadla? Přijde mi, že zrovna to by mělo být u vícesystémové lokomotivy dle mezinárodních norem… (vím o jiné šířce např. ve Slovinsku, ale zde jde o rakouskou loko) Nebo jde jen o výměnu za nějaký normový český typ pro zlevnění údržby?
no vidis, a ono je to dane tim, ze normy na smykadla jsou narodni…
Takže lokomotivou které jezdí ven, mají pro každý stát jiný sběrač?
az tak uplne ne, ale nektere lokomotivy maji sberace 3 (a stejne nemuzou uplne vsude).
A existuje pro odlišnost sběračů v různých státech nějaký technický důvod? Třeba rozdíly v konstrukci trakčního vedení a napájení?
Šířka sběrače dost zásadně souvisí s konstrukcí troleje. Materiál bude přinejmenším zčásti otázka názoru.
A teď si představte, že vy v každé zemi byly jiné tankovací pistole, protože je potřeba chránit národní specifikum.
Prezradím Ti zaujímavosť. Taká 380tka má pre Rakúsko iný zberač ako pre Česko/Slovensko. Jedná sa o použitie materiálu na smykadle podľa národnej normy.
Nepovídej a já mám za to, že loko 380 ma 2 sberače jeden pro AC druhý pro DC… kde má ten třetí pro rakousko?
Ale nemá. 380 může používat oba sběrače na všech systémech. Rozdíl je právě jen v obložení a jen u několika strojů…
Má len dva ale pre Rakúsko použiteľný len jeden.
380-ka má 2 sběrače – nad stanovištěm č. 1 čistý uhlík a nad stanovištěm č. 2 sycený uhlík. Čistý uhlík platí pro střídavinu, sycený pak pro stejnosměr na CZ/SK, ale v Rakousku a Německu je zakázán, resp. pokud by se na něho muselo jet v nouzi, ta platí zvláštní předpisy pro ten případ a muselo by to být nějak projednané s elektrodispečerem, protože obecně na střídavině je sycený uhlík mimo CZ/SK zakázán.
Tyhle kusy zpívají? Myslím tím tu stupnici a tón navíc při rozjezdu. Některé Taurusy nezpívají 🤔
Pokud vím, tak zpívá řada 1016 a 1116, ve kterých jsou GTO tyristory. Ve 1216 jsou už IGBT tranzistory.
Škoda. Ale stejně je mám rád.
Prosim, v takto vyznamny tyden jedine LGBT tranzistory !
Jako že nemá nikoho zajímat, kde jsou přechody PN, kde NP nebo i docela jiné, případně to lze v dílně i změnit?
A s jakou loko jezdí nightjet z Vídně přes Bohumín do Wroclawi?
Přece když od Břeclavi zastavuje až v Bohumíně, tak by mohl jet na 160 km/h, ne?
No, to je právě ono. Z Vídně (teď už teda z Grazu) jezdí ÖBB 1116 (230km/h loko, 160 souprava), v Břeclavi přepřah na naší 362 (140 km/h), z Bohumína do Berlína polský taurus (rychlost viz. 1116).
To je zajímavé, přitom Taurus technicky může jet z Grazu až do Berlína. Tušíte důvod, proč se 3x přepřahá?
kazdy modrogumidek po ceste musi mit vykony, krome db, ktere nevadi je calovat…
Nejsem zaměstnanec ani jednoho ze zúčastněných dopravců, takže to neříkám s jistou. Nicméně si troufám říct, že ÖBB nenasazují 1216 na cestu do Bohumína, protože jich zkrátka není tolik a jsou mnohem více potřeba jinde. U ČD taktéž, a oběhově jim tam lépe vychází eso, které přes den točí Vysočiny a jeden Moravan, a přes noc by stálo v Břeclavi. Takhle ho ještě otočí do Bohumína a zpátky. No, a Poláci to mají podobně. Za jedno nedostatek vícesystémovek a za druhé jim to lépe zapadá do oběhů. Přes den jejich taurové brousí EC Varšava – Berlín a místo nocování v… Číst vice »
A rakouské 1216 mají Polsko? Já mám takový pocit, že nemají…
Neee, nemají. Jen taury PKPIC a jeden taurus, co jezdí u Railadventure (183 500), má PL.
tim chcete rici, ze jeden blby nocni vlak je nejvetsi orisek pro tvorbu obehu? ze by to nezvladl ani akademik plisek nebo doktor radosta?
sice jste popsal docela hodne elektronu, ale na zakladni myslenku – totiz ze se nechce – jste neprisel. 🙂
Ano, jeden noční vlak je větší oříšek pro tvorbu oběhů než 10 párů denních vlaků na nějaké jiné lince. A na tom „nechce se“ není nic špatného, protože to nepřináší prakticky žádnou výhodu, čas honit nepotřebujeme a ve stanicích kde se přepřahá je potřeba tak jako tak soupravu rozpojit. Když se to pošle s jednou mašinou celou trasu, nikdo ji nebude chtít nechat celý den jen tak zevlovat a bude se snažit pro ni vymyslet nějaké výkony kdo ví kde tisíc km od domovského depa. To akorát způsobí další komplikace v plánování vlakových čet a když do toho vletí mimořádnost,… Číst vice »
Tak v Rakousku dejme tomu ok. Ale kam byste do oběhu na německé straně zařadil třeba vectrona? Nebo i toho taura? Když Němci mají regionálku i dálkovku vesměs v jednotkách. A když už klasiky, tak s řidičákem, který by s oběma jmenovanými loko nejspíš nekomunikoval. Takže jsme zpátky u toho, že ta lokomotiva by stejně v tom Berlíně stála celý den, a to je prostě drahá sranda. A pak má další valid point Twix.
tak dobre, ten bohumin se da i kvuli uvrati nejak pochopit, ale preprah v breclavi po hodine jizdy vam prijde jako smysluplny ukon?
V Břeclavi se připojují/odpojují lůžka/lehátka směr Budapešť
Navíc je tam vata snad hodinu, protože ty vlaky na sebe stejně kvůli těm vagonům čekají i při velkém zpoždění (aktuálně po tom sesuvu v madarsku ani ta vata nestačí)
Tak ještě jednou – v Břeclavi má nightjet v jednom směru pobyt 43 minut, v druhém bezmála dvě hodiny, protože si s Metropolem vyměňují přímé vozy. Takže ten nepřepřah by stejně ničemu nepomohl, protože ten vlak by stejně v Břeclavi stál. Už se chápeme?
Však na denním railjetu z Grazu do Berlína ten Taurus jede bez přepřahu. U jednoho nočního vlaku už není moc praktické vozit to celé jednou mašinou, třeba kvůli mimořádnostem. Navíc v Bohumíně je úvrať, tento přepřah zůstane. V Břeclavi se dá odstranit ale stejně se tam manipuluje s vozy. Ten třetí je kde?
a proc to zrovna u nocniho vlaku neni prakticke a u denniho ano?
Právě protože ten noční vlak je jeden, zatímco na denní lince se točí několik stejných souprav a podle potřeby se s tím dá čachrovat. Navíc u railjetů je ta lokomotiva tak nějak součástí soupravy, kterou veze.
Denny RailJet ale nejde cez Poľsko. ÖBB Taurusy Poľsko nemajú.
Ano, chtěl jsem napsat že ten denní vlak jede samozřejmě přes Prahu, ale zapomněl jsem na to.
V Bohumíně je to i rychlejší, protože lokomotiva nemusí objíždět vagony
Díky všem za vysvětlení.