CPK: Nová multimodální infrastruktura v regionu střední a východní Evropy pomůže EU splnit její dopravní cíle

Architektonický koncept nového polského megaletiště CPK. Zdroj: CPKArchitektonický koncept nového polského megaletiště CPK. Zdroj: CPK

CPK má potenciál stát se dopravním uzlem pro země střední a východní Evropy a hrát důležitou roli při posilování konektivity a hospodářského rozvoje v této části Evropy.

V Polsku se v současné době připravuje jeden z největších infrastrukturních projektů v Evropě. Jedná se o projekt Centralny Port Komunikacyjny (CPK), který zahrnuje několik investic do dopravní infrastruktury na zelené louce.

V rámci tohoto projektu bude poblíž Varšavy vybudován nový multimodální letištní uzel, který ji prostřednictvím nově vybudovaných vysokorychlostních tratí spojí s téměř všemi největšími polskými městy. Tato iniciativa úzce souvisí s vizí Evropské unie o multimodální dopravě, která optimalizuje efektivní využívání vlaků, letadel a automobilů. Jejím cílem je zcela změnit dopravní systém v Polsku a posílit dopravní spojení v regionu.

Zatímco provoz na vysokorychlostních železnicích v západní Evropě zaznamenává v posledních desetiletích neustálý růst, země střední a východní Evropy jimi stále nejsou propojeny. To platí i pro Polsko, kde je rozvoj vysokorychlostní železnice pozadu.

Pro zaplnění této mezery byla v roce 2018 založena společnost CPK SPV, která se má stát hybatelem změn na polském železničním trhu a konečně v zemi realizovat systém vysokorychlostních železnic. Společnost tak poslouží širšímu cíli, kterým je přispět ke geograficky vyváženému rozvoji infrastruktury VRT v Evropě.

Projekt CPK je sice pevně zakotven v polských reáliích, ale nikdy neměl být samostatnou iniciativou, neboť má silný regionální rozměr přesahující hranice Polska. CPK se poučila z chyb, na které poukázala zvláštní zpráva Evropského účetního dvora o VRT z roku 2018, a chce se vyhnout dalším špatným krokům.

Místo toho CPK usiluje o to, aby se stala integrátorem budoucích přeshraničních sítí VRT propojením všech regionálních investic do VRT do jednoho funkčního systému. Za tímto účelem byla do přípravné fáze projektu CPK neodmyslitelně zakotvena úzká koordinace se subjekty odpovědnými za sousední projekty VRT, konkrétně s RB Rail AS a Správou železnic.

Je to tím důležitější, že většina VRT úseků CPK byla zahrnuta do revidované sítě TEN-T navržené Evropskou komisí. Projekt CPK se stal součástí dvou evropských dopravních koridorů, a tím i nepostradatelným dílem skládačky, přispívajícím k regionální konektivitě a v širším smyslu k dotvoření vnitřního trhu EU.

Železniční program CPK se také může stát klíčovým přispěvatelem v úsilí EU o snížení emisí z dopravy v souladu s evropskými cíli tzv. Green dealu. Jeho investice do infrastruktury VRT mohou přilákat více cestujících k nejudržitelnějšímu způsobu dopravy, který se již mnoho let potýká s problémy s využitím svého plného potenciálu.

Projekt CPK posílí proces dokončení integrované evropské sítě VRT, která je rozhodujícím faktorem úspěchu při dosahování cíle provoz VRT zdvojnásobit do roku 2030 a ztrojnásobit do roku 2050, jak předpokládá Strategie EU pro inteligentní a udržitelnou mobilitu.

Podíváme-li se na region střední a východní Evropy jako celek, dosáhne celková délka všech plánovaných VRT v České republice, Maďarsku, Polsku, na Slovensku a v pobaltských státech již do roku 2030 přibližně 4 500 km. Co se týče CPK, studie proveditelnosti pro 1 500 km nových železničních tratí jsou buď hotové, nebo se připravují. Výstavba nejpokročilejší železniční investice CPK – dálkového VRT tunelu v Lodži – bude zahájena již koncem tohoto roku.

Železniční program CPK se však netýká pouze budování nové infrastruktury. Plánuje také zavedení nové organizace dopravy, integrovaného taktového jízdního řádu, rozvoj polských standardů VRT, zavedení kolejových vozidel VRT na nových kolejích a mnoho dalších prvků, které mají železnici pomoci čelit výzvám moderní doby.

Základním kamenem projektu CPK je plánovaný multimodální dopravní uzel, který se bude nacházet 37 km západně od Varšavy. Bude dosažitelný z téměř všech největších polských měst do 2,5 hodiny jízdy po síti železničních tratí dodaných v rámci železničního programu CPK.

Letiště CPK má být po svém otevření prvním letištěm v regionu, které je připraveno na nulovou čistou spotřebu. Z tohoto titulu se CPK snaží nastavit nové standardy pro ekologická letiště na celém světě a sloužit jako zdroj inspirace.

Ačkoli má letectví technologická omezení, která ztěžují přímé snižování emisí uhlíku, letiště CPK by se mohlo stát relevantním pro dekarbonizační úsilí EU. Dobře fungující dopravní uzel umožní bezproblémové přestupování mezi různými druhy dopravy, což povede ke zkrácení cesty, a tím k vysoké efektivitě nejen z hlediska cestovního času, ale i emisí z dopravy.

Rovněž je důležité, že udržitelný design a ekologická zlepšení stanoví nové standardy pro přeměnu letecké infrastruktury. Letiště CPK bude technicky připraveno na provoz využívající výhradně obnovitelné zdroje energie pro vytápění, chlazení a napájení. Všechny budovy a letištní infrastruktura budou postupně certifikovány v rámci programu Airport Carbon Accreditation a také BREEAM. V důsledku toho bude maximalizováno opětovné využívání vody a zavedeno oběhové hospodářství.

Infrastruktura bude navržena tak, aby odolávala extrémním povětrnostním podmínkám, takže letiště bude odolné vůči změně klimatu. V neposlední řadě bude letiště CPK připraveno přijímat letadla s nulovými emisemi; vyhradí prostor pro budoucí infrastrukturu pro vodíková paliva.

Projekt letiště CPK je založen na udržitelnosti, ale také na pevných ekonomických základech. Soukromí investoři z Evropy a asijsko-tichomořské oblasti deklarovali svůj zájem o realizaci výstavby a budoucí správu letiště.

V říjnu společnost CPK vybrala v soutěži o strategického investora letiště společnou nabídku společností Vinci Airports a IFM Global Infrastructure Fund jako preferovaného uchazeče. Budoucí partneři projektu do něj chtějí vložit menšinový podíl kapitálu potřebného k výstavbě letiště a na oplátku získat až 49 % akcií budoucí společnosti odpovědné za provoz nového uzlu.

Společnost CPK již pokročila v procesu udělování povolení pro nové letiště: získala rozhodnutí o ochraně životního prostředí, schválení územního plánu a příslib Úřadu pro civilní letectví, že nové letiště zřídí. Projekt brzy vstoupí do druhé fáze Víceletého plánu na roky 2024–2030. Tento plán pokrývá finanční prostředky nezbytné pro pokračování fáze projektování a výstavby letiště CPK, jakož i související klíčové investice, včetně silnic a železnic.

Tagy Centralny Port Komunikacyjny CPK letiště letiště CPK Polsko VRT VRT Polsko vysokorychlostní tratě vysokorychlostní tratě v Polsku
23 komentářů