Covid-19 zvýšil ztráty krajů v dopravě o téměř 4 miliardy. Chtějí peníze z ušetřených peněz na slevy
Cestující v Praze - Libni. Foto: Jan Sůra /Zdopravy.cz
Ministerstvo dopravy s pokrytím ztrát nepočítá, krajům prý dává dost.
A jsme pořád na tom stejně. Jen povídání, ale výpočty skutečných a potřebných nákladů v dopravě v ČR neexistují, ale pohádek a zájmových řečí víc než dost. A chtít koncepci dopravy v celé ČR, aby měla smysl a byla pro dopravce, cestující i pro zdraví a životní prostředí už je vůbec troufalost. A takto to půjde dál a nás všechny to bude stát desítky miliard. A zbytečně. Jen se bude mluvit o zbytečnosti železnice a řady tratí. Zatím by stačilo si sednout a dát to dohromady jak ministrestva, kraje, tak odborníci z řady profesí. Ale toho se dočkáme možná už… Číst vice »
Velkej drahej flám skončil a teď přišel vrchní a jde se platit ….
(reakce na Gwanna) A co nepomer mezi tim, kolik se vybere na spotrebni dani z nafty a benzinu a kolik procent je vyuziti zeleznice v republice? Hadam ze ta castka bude mezi 90 az 100 miliardami a ta druha nebude ani 10%. Kolik celkove pak jde penez do infrastruktury silnicni a kolik zelezenicni? A kolik desitek miliard se dava na dotacich ridicum osobnich aut a kamionu a do autobusu, kdyz do zeleznice to hadam kolem 15 miliard kraje a 5 miliard stat. A ani za tyhle penize nemaji vlaky stejne vyuziti jako autobusy, natoz auta a kamiony…. Nemeli by tradeji… Číst vice »
“ Verejnost by z takovych faktu, kdyby nekdo udelal bilboardovou kampan,nemusela byt nadsena.“
Takovou kampaň dělal už někdy před cca 10 – 11 lety Česmad (kde na billboardech srovnával výši úhrady za buskm vs. za vlkm).
Tzn. nepíšete nic nového.
Mala regionalni kampan se neda srovnat s tim, kdyz se z toho udela volebni tema pravicovych a stredopravicovych stran – chcete kvalitni silnice nebo dotovat stare vlaky s par cestujicimi misto levnejsich modernich autobusu a k tomu prdnout obrazky 810 a pekneho noveho mercedesu nekde na silnici s krasnym cernym asfaltem na peknem novem obchvatu nejake vesnice v horske krajine… Hmm, ty hory jsou moc kyc jak z reklamy na auta, to by v nasich podminkach asi byla spis parodie, ale rozhodne na tomto principu lze udelat kampan, jen ji neprepalit a davkovat to pomalu.
„kdyz se z toho udela volebni tema pravicovych a stredopravicovych stran“
Realita je přitom taková, že i v dobách, kdy šlo ODS ještě označit za pravicovou stranu, docházelo v některých krajích ke skokovému zvýšení kvality dopravní obsluhy (mj. v JMK).
„o dotovat stare vlaky s par cestujicimi misto levnejsich modernich autobusu“
V některých krajích si již voliči zvolili takové zástupce, kteří následně tuto změnu učinili (svého času kraje Jihomoravský, Pardubický, Ústecký, Plzeňský). Tzn. opět nic nového pod sluncem.
Mimochodem, řada 810 se v některých krajích vyskytuje již jen výjimečně, tzn. už by dnes ani nešlo o „obrázek typického vlaku“.
Odkdy v kampani jde o realitu? Je snad kampan za snizeni dotaci na vlaky urcena tem co vlaky jezdi? Zivit/utvrdit predsudky tech co nejezdi, neni nic zakazaneho, naopak je to prece logicky cil. Prace je prace a je ji treba delat dobre. No, od vas bych si marketing fakt neobjednaval. Marketing ma prodavat, presvedcit, ne hajit spotrebitele. Ja s tim problem nemam.
My chceme na území ČR kvalitní veřejnou dopravu a minimum silniční dopravy na silnicích.
Škody,které pachá automobilova doprava na životním prostředi nejspíš tyto daně neuhradí.
Ani náhodou a jejich výška je v řádech desítek až stovek miliard ročně. Ale silničním lobbistům se to nejen nelíbí a nevěří tomu, ale navíc řada z nich přiznává, že je to nezajímá, že to ani nechtějí slyšet, protože mají své zájmy. Nějaká fakta o zdraví, životním prostředí atd. je naprosto nezajímají. Je to obdobné jako u těch, co nevěří, že existuje nějaký virus s nějakými dopady a kašlou i na zdraví a životy ostatních. Hlavně když budou chlastat, fetovat a tzv. se bavit. Paralela v tom velmi podobná.
A jaká by byla ta fakta na těch bilboardech?
Třeba: do objenavky zeleznicni dopravy dáváme 1,3% rozpočtu ČR – S tím se musí zatočit! Naprostá většina jsou sice peníze za rychlíky a příměstskou dopravu a na lokálky se dávají jen desetiny procenta státního rozpočtu ale když tam ušetříme tak můžeme dát ještě menší desetiny rozpočtu do autobusů. A až se nám to podaří tak zavládne blahobyt … 😁
Právě že na ty vaše otázky je celkem známá odpověď a sám si to můžete spočítat, když budete hledat v rozpočtech státu, krajů, obcí atd. A hlavně budete chtít a nebudete lobovat za někoho. A dále budete hledat další náklady z oblasti zdravotnictví, životního prostředí atd. A co se skutečně platí, vybere. Ale to už i tady bylo mnohokrát opakováno, ale vy (ale i jiní) to neberete na vědomí. Takže jen stručně a do té své hlavy si to už vtlučte. Silniční doprava je neskonale drahá a její dopady es sice dají relativně vyčíslit, ale není ochota a utáhnout uhradit… Číst vice »
Neustale operujete nejakymi skodami v zdravotnictve, zivotnom postredi. Konecne dajte nejaky link na najaku studiu. Vzdy, ked o to niekto poziada, tak sa stratite ako para nad hrncom a znovu opakujete tu svoju mantru v dalsej teme.
Hodte tu konecnej odkaz na nejaku studiu.
Kdo hledá, najde. Těch materiálů je za ta desetiletí neskutečně mnoho. Chce to také neustále sledovat různé studie, výzkumy apod. Já na to skutečně nemám čas to hledat a upozorňovat na to. To si musí opravdu každý sám, pokud ho to zajímá. Řadu věcí jsem uváděl v minulosti a skutečně nemám čas to neustále hledat a opakovat. Např. jen dohledat skutečné výdaje obcí, měst státu atd. na věci související se silniční dopravou zabralo několika lidem řadu měsíců a stejně se nedobraly všech čísel. Také proto, že jim byly házeny klacky pod nohy. To skutečně není legrace a snaha vše zamlžit… Číst vice »
tak super, do staveb na železnici se dává ročně odhadem 30-50mld ale pár mld se na prisypani krajum k úhradě ztráty nenajde… upozornuju všechny, že kraje u nás nemají vlastní daně, jen určitou část sdílených daní a pak specifické dotace a transfery na specifické účely že státního rozpočtu. a možnosti škrtů jsou omezené…musela by se přerušit údržba silnic, omezit školství aj. vlastní rozpočty jsou celkově dost malé, kraj (i jihomoravský, který je docela velký), mají menší rozpočet (JMK 8mld) než např. Brno (16mld). a to o dost. o rozpočtu kolosu jako Praha, která jakožto kombinace obce a kraje, je zcela… Číst vice »
„do staveb na železnici se dává ročně odhadem 30-50mld ale pár mld se na prisypani krajum k úhradě ztráty nenajde…“ Stavby na železnici má na starosti státní organizace zřizovaná státem. Objednávku regionální dopravy mají na starosti kraje. Z toho vyplývá i financování jednotlivých záležitostí. Výše úhrady je v této věci irelevantní. “ kraje u nás nemají vlastní daně, jen určitou část sdílených daní a pak specifické dotace a transfery na specifické účely že státního rozpočtu“ Což je věc, která platí „odjakživa“, takže by s ní kraje měly počítat při svém hospodaření. Tzn. o to více tvořit rezervy v dobách, kdy… Číst vice »
neporozumění fungování financování…obce mají paradoxně daleko větší část rozpočtu „na hraní“ – vlastní investice a priority, mají velký vlastní majetek aj.
kraje mají obrovskou část peněz jasne určené na jakou kapitolu půjde, flexibilita minimální. tím pádem se jim strašně špatně vytvářejí rezervy a nemůžou snadno měnit určení peněz.
je to takto historický nastaveno a nedá se na to dívat prizmatem obce či státu.
PS: a železniční infra budujeme proč, když nejsme schopni a ochotní zaplatit řádově menší prachy za provozování vlaku na Té drahé infra???
„a železniční infra budujeme proč“
„My“ budujeme železniční infrastrukturu primárně na těch trasách, kde je objednávka (i ta krajská, ale i ta ministerská) nezpochybnitelná a také ufinancovatelná.
Tzn. docela mimoběžná připomínka.
„kraje mají obrovskou část peněz jasne určené na jakou kapitolu půjde“
U státu to ale není o nic lepší – mandatorní výdaje tvoří téměř 80 % rozpočtu.
To přece není mimoběžna připomínka. Ten nepoměr mezi vloženými prostředky do budování železnice a prostředky do nových vozidel je přece markantní. A pak řešíme jak zaplatit sekyru veřejné dopravy v ceně 15% rozpočtu SZ. Stavby na železnici bují ale doprava se kvůli chybějícím penězům omezuje ….
„Stavby na železnici bují ale doprava se kvůli chybějícím penězům omezuje ….“
O. K., vlastně je to fakt zejména v plánovaných akcích typu „ETCS na lokálky“ či „lepší D3 z dosavadních nelepších D3“ apod. Neboli – pokud se ty tratě draze zabezpečí, aby se záhy zjistilo, že kraje se přepočítaly ve svých finančních možnostech a zruší tam objednávku osobní dopravy.
O. K., zejména v tomto aspektu ano (na rozdíl od „koridorizací“ či „revitalizací“, které se týkaly tratí, na nichž hrozí omezování provozu s nižší pravděpodobností než na fakt vedlejších tratích, jichž se investice tak jako tak nedotkly).
No jedna věc jsou ty lokálky a možné omezení provozu po nějaké rekonstrukci zabzar. Ale druhá je celkově financování této krize. Ano seskrtat peníze na investice by byla chyba ale je zvláštní když něco co přímo slouží lidem se kvůli pár miliardám musí omezit ale výstavba železničních projektu jejichž cena přesahuje odhady a tudíž tam plytvame.penezi jede dál jako by nic.
Taková je tahle.krize ale jako celek. Důchodci a státní zaměstnanci vlastně o krizi ani neví ale zaměstnanci a podnikatele se dostávají do finančních problémů …
Otázkou ale je, zda ty peníze vykazované na železniční infrastrukturu jsou skutečně pro potřeby železnice a její modernizaci a zkvalitnění a ještě na zvýšení kapacity. Víme, že to tak není . Nejen že ceny jsou přemrštěné a efektivita a účel vynaložených financí jsou nízké. A že by náklady šly právě na zlepšení stavu železnice to moc není. Stačí příklady, jak už bylo uvedeno – snižování kapacity tratí, likvidace vleček, nákladišť, starost o to, aby se vyhovělo přáním silniční dopravy, rušení zastávek a zastavování, znemožňování nákladní dopravy po kolejích atd. Čili tady by měla začít náprava a peníze by pak sloužily… Číst vice »
No ale naprostá většina těch peněz jde do modernizace páteřních trati, do přestavby nevyhovujících menších trati (aktuálně Uničov např) do přípravy budoucích zásadních projektu (vrt).
Podstatou ale je, zda ty peníze jsou v částkách odpovídajících, zda se to nedalo udělat levněji a přitom kvalitněji atd. A o to jde. Od řady projektantů vím, že to tak není a sami, aby nepřišli o práci k tomu raději mlčí.
To je úplně přesné. Na jednu stranu nemáme problém vybudovat nádražíčko o šesti kolejích za půl miliardy ale zaplatit nové jednotky jejichž cena pro 50km trať nedosahují ceny toho nádraží při podobné životností, to už problémy máme. A k tomu se tady řeší problém s financováním dopravy v řádech jednotek miliard.
Navíc když se objeví článek o ceně Železniční stavby tak pravidelně překračuje odhad a to nevadí to se prostě nějak zaplatí.
„Na jednu stranu nemáme problém vybudovat nádražíčko o šesti kolejích za půl miliardy“
Záleží kde to nádražíčko je. Jestli na hlavní trati, pak O. K. (pak ale mimochodem není „vybudováno“, ale max. „přebudováno“.
Ale jinak zčásti O. K., viz výše moje korekce názoru zejména co předpokládaného vyššího zabezpečení lokálek.
Příklad toho nádražíčka je Bystřice p h o které se tu nedávno psalo a nedává mi to spát. Na te trati jezdí regiosharky kterých je tam potřeba tak 5 takže za cenu cca 350mil Kč. To mi přijde jako vtipný nepoměr jednoho nádraží vs všech dopravních prostředků potřebných k obsluze tratě. Ale tam naštěstí jsou ty shariky. Kdyby tam jezdily 810 nebo 814 tak bych to považoval za úplně absurdní.
** Ještě doplnění:
„železniční infra budujeme proč, když nejsme schopni a ochotní zaplatit řádově menší prachy“
Pozor také na drobný rozpor v tom, že investice do konkrétní tratě má životnost o délce desítek let (tzn. nutno vydělit počtem let živnotnosti tak, aby vyšel „přepočet na rok“) a až pak bude „sedět“ srovnání s roční výší úhrady za provoz na konkrétní trati.
No ale infrastrukturu jsme ochotni budovat i v době krize, ale dopravu v době krize nejsme ochotni financovat.
A druhá věc je že do infrastruktury vkládáme víc peněz než do dopravy na ni.
„No ale infrastrukturu jsme ochotni budovat i v době krize“ My? 🙂 Mmch. což je vcelku dobře – v krizové době klesají ceny stavebních prací. Plus užitek takové investice jsou desítky let. „ale dopravu v době krize nejsme ochotni financovat.“ „My“… 🙂 Ochotni? Spíše „schopni“. Ale opět – holt tak to dopadá, když se objednalo „nadoraz“ v době rekordního ekonomického růstu. Pozn. masivních škrtů se nezastávám; už v diskusi pod jiným zdejším článkem jsem psal, že financování veřejné dopravy je věcí acyklickou, tzn. výše objemu financí pro ni potřebných je plusmínus stejné bez ohledu na fázi ekonomického cyklu. (O to… Číst vice »
No ale zatím vychází jeden článek za druhým jak vysoutezena cena stavby překročila odhad … Takže v krizi sice podle teorie ceny staveb klesají, ale v této konkrétní krizi to neplatí. Což je dáno už tak velkým množstvím staveb takže stavební firrmy tuto krizi nijak nepociťuji
Mate s tim paradoxem pravdu, ale jeho duvod si nemate odvahu priznat, protoze by se vam zajiste nelibil. Duvod je velmi prosty, zeleznici ve skutecnosti skoro nikdo z politiku, krom koridoru a vrt a par primestskych trati, kdovijak podporovat nechce. Ale protoze se nikdo na vladni urovni nechce uspinit a byt tim, kdo bude tercem kritiky a ztrati politicke body, kdyz bude rusit vlaky, tak si zeleznici prehazuji jako horky brambor a protoze vselijake opravy nadrazi a prejezdu lze zatim dotovat z EU i na lokalkach, tak se to deje, zatimco provoz z EU dotovat nelze a tak byl prehozen… Číst vice »
„misto pravidelnych rychliku/RE/IRE po 2h, jsou jedna z prvnich vlastovek, ktere nas misto do Nemecka“
To si poněkud pletete země. Protože v Německu je na naprosté většině tratí standardem celodenní (přinejmenším v X) 1h takt.
No tvrdit že si politikové přehazují železnici jako horký brambor je nesmysl protože od revoluce došlo k celkem jednomu částečnému přehození kdy se objednávka osobních vlaků hodila krajům.
Tady je chyba v koncepci financování dopravy ve státě jako celku a v dopravní koncepci. Bez toho stále budou o tom všem jen hádky.
Reakce viz vyse.
Tak to je gól. Vládní sekyra byla loni jenom 367 miliard korun, ale podle krajů se ušetřilo. Jak by to asi vypadalo, kdy by se nešteřilo?
Kdyby Bureš dal na slevy stejnou částku jako předloni.
opět plácate. kraje představují malou část veřejných financí, max 80mld a přitom financují velkou část viditelných služeb (gros ZDO, krajské školství, silnice 2.a3.třídy a spoustu dalšího).
když jim klesne příjem ze sdílených daní, nemají moc jak to řešit. zavřít střední školy. přestat upravovat silnice, to by šlo. ale ten řev…
prostě propad o 15-20% nemají šanci nikde usetrit. a tento rok bude ještě hur
„když jim klesne příjem ze sdílených daní, nemají moc jak to řešit. zavřít střední školy. přestat upravovat silnice“
I sem napíšu totéž – zvládly to ufinancovat např. i ve velmi poklesovém roce 2009. V letech (přinejmenším) 2015 – 2019 dostávaly (díky vysokému ekonomickému růstu) rekordně vysoké transfery od státu. Za posledních pár let mohly mít utvořeny takové rezervy, že by je jen tak nějaký pokles nerozhodil.
a toto říkáte v obhajobě vlády, která hospodařila jak hospodařila…
jaké přebytky vytvořili během toho bezprecedentní růstu? něco, co nestihli utratit za investice,
To v žádném případě neříkám jako obhajobu vlády – ta nejenže netvořila rezervy, ale údajně i rozpustila rezervy vytvořené předtím tím odporným Kalouskem. 🙂
To jsem nevěděl. Děkuji za nasměrování k volitelné straně
Kalousek snad vytvářel rezervy a řídil ekonomiku země tak, že by to bylo nějakým příkladem? To je snad od vás ironie, ne?
To o vytváření rezerv jste napsal tak po patnácté.
Ono to pro ty kraje není tak jednoduché. Kdyby ty peníze dávali na hromádku tak by zas byli kritizováni že ve vedlejším kraji jede vlak za vlakem a u nás skudlime. Krize jakou přinesl covid je neporovnatelna s krizi 2009 a nikdo ji nemohl předpokládat. Po bitvě je každý generál.
„Kdyby ty peníze dávali na hromádku tak by zas byli kritizováni že ve vedlejším kraji jede vlak za vlakem a u nás skudlime.“ Samozřejmě že ty rezervy by měly tvořit všechny kraje. Ne jen některé. Rozdíly v četnosti dopravní obsluhy (i vlakové) existují (a to i výrazněji) kraj od kraje (a to i na srovnatelně významných tratích) již dnes. „Krize jakou přinesl covid je neporovnatelna s krizi 2009 a nikdo ji nemohl předpokládat.“ Tu v roce 2009 taky „nikdo nemohl předpokládat“ – irelevantní. Ekonomický pokles by přišel i bez covidu. Kraje ovšem nadávají na nedostatek peněz při byť prvotním zakolísání… Číst vice »
Doplnění:
„„Kdyby ty peníze dávali na hromádku tak by zas byli kritizováni že ve vedlejším kraji jede vlak za vlakem a u nás skudlime.““
Ještě daleko více toto (již delší dobu) platí u regionální autobusové dopravy, kde regionální rozdíly v kvalitě obsluhy byť srovnatelně významných míst jsou výrazné.
„Ekonomický pokles by přišel i bez covidu.“
… a to dříve či později, v různé hloubce, během onoho smluvního období 12/2019 – 12/2019. Ba i několik cyklů během té doby.
** Opět překlep 🙁 samozřejmě období 12/2019 – 12/2029.
Všemu se dalo zabránit, pokud by se ta pandemie řešila rychle a rázně jako v řadě států Asie, kde mají stovky případů za celý rok. Pak by stát nemusel řešit náklady a škody za stovky miliard. Stále tu schází odvaha politiků řešit věci podle skutečných odborníků a ne laiků a řvounů, kteří nechtějí pracovat, ale se jen bavit, hromadit majetek. Zajímavé, že ti, kteří právě toto zavinili, nemusí se na těch nákladech podílet. Vůbec jsme se do tohoto stavu nemuseli dostat. Ale lyžovačky, chlastačky, pseudo kultura a další jsou důležitější. Jen jít dělat to, co je potřeba, tam, kde je… Číst vice »
„Všemu se dalo zabránit, pokud by se ta pandemie řešila rychle a rázně jako v řadě států Asie, kde mají stovky případů za celý rok“
Což by ale znamenalo nutnost neprodyšného uzavření státních hranic se všemi sousedy, včetně leteckého spojení.
Protože (na rozdíl např. od ostrovních zemí) česko není izolované ani po zemi, ani v rámci smluv typu Schengen.
Jako obyčejně věci jsou trochu jinak, než jak se leckde prezentuje. Kraje vedou koalice, ve kterých celostátně vládnoucí strana není téměř vůbec zastoupena. Takže provinciální garnitury zavětřily a začaly s logickým krokem v politice. Vydíráním. A za rukojmí si nyní zvolily veřejnou dopravu. Jejich spory a hry na vlastních písečcích již dost pošramotily mnohá spojení a je tedy na místě situaci rychle řešit. Své zájmy mají rovněž mnohé firmy, které živí železniční infrastruktura, takže se domnívám, že na plané řeči kolem budoucnosti toho, či onoho je docela brzo.
Kdybyste jen trochu sledovala, co se děje, tak byste zjistila, že největší hrozbu pro veřejnou dopravu představuje aktuálně hnutí ANO v Ústeckém kraji, ve spolupráci s ODS a Spojenci pro kraj.
Tam nastala dosti vtipná situace, neboť hejtman Schiller hlasoval jako poslanec jak pro obrání krajů za účelem vládního populismu, tak proti kompenzaci toho výpadku. A teď brečí, že je kraj na mizině.
Ano, přesně tak. A na to bude opozice samozřejmě upozorňovat. A je to jedině dobře, přestože koalice Piráti + STAN, která asi bude nejhlasitější, zrovna není můj šálek kávy.
Ale hovno,musí se pochopit ,že je jedno jakou mám politickou koalici a na jaké úrovni,ale mít v tom odvětví odborníky .Když kraj platí vlaky co vozí vzduch ,udělá si debilní smlouvy a vybírá si dopravce podle kamarádíčků a když vezmu ČD celou trat ,tak jinde jim přidám vlaky ,nyní kvičí o peníze a platili vlaky kde jel jeden člověk a to i bez Covid.Ano je pravda ,že je to hra já na bráchu on na mě a jde o to co je priorita pro mě u koryta ,uměle se rozvázala spojení a přípoje a zrušily i celé tratě .Ano chce… Číst vice »
Snůška lží a blábolů, na kterou nemá žádnou cenu podrobněji reagovat.
I když bych se (minimálně) já nedivil, kdyby na tom bylo něco pravdy…
Hlavní by však bylo zajímat se o to, proč se vozí vzduch. Asi to lidem nevyhovuje (pokud tedy je to pravda, že se to nevyužívá), tak se musí něco změnit, musí se to řešit. Ale to skoro nikde nevidím. Každý si hraje na svém písečku a toto je výsledek. Natož aby se navzájem domlouvaly kraje a stát a řešilo se to společně ku prospěchu všech zainteresovaných subjektů.
„Každý si hraje na svém písečku a toto je výsledek.“
Nesmyslné floskule; reálně na většině míst dochází k mezikrajské koordinaci (ba i koordinaci mezi MD a kraji) a žádné „díry“ nejsou.
Požadavek krajů je v zásadě logický – vláda hlásá, že pomůže oborům zasaženým jejími omezeními. Navíc je potřeba navýšit kapacitu kvůli rozestupům. Investice tímto směrem namísto jízdného „skorozdarma“ dává alespoň nějaký smysl. Chtějí udržet hospody, hotely a jiné, proč ne veřejnou dopravu? Ovšem, dotovat tramvajový interval krátkých vlaků smysl nedává, ale udržet použitelné spojení pro dopravu do kýžené práce, k lékařům (třeba zrovna na testy či očkování) by měli. Kritizovat kraje za netvoření rezerv v systému, který je v zásadě příliš neumožňuje (byť zbytečnosti se najdou i tam, podobně jako u státu), je trochu nefér. Navíc je netvořila minulá zastoupení… Číst vice »
„vláda hlásá, že pomůže oborům zasaženým jejími omezeními.“ Což by ale v případě regionálních vlaků i autobusů znamenalo vládní dotaci dopravcům. Ne krajům. Mimochodem, „zasažených omezeními“ je spekulativní – vlakům/autobusům nikdo nezakázal jezdit. „investice tímto směrem namísto jízdného „skorozdarma“ dává alespoň nějaký smysl.“ Čímž si sám se sebou docela odporujete – ty peníze „namísto jízdného skorozdarma“ přece už byly dávno utraceny – za kompenzace těm subjektům, které z vládního nařízení mají zavřeno. „udržet použitelné spojení pro dopravu do kýžené práce, k lékařům (třeba zrovna na testy či očkování) by měli.“ Však udrženo je. A v takto omezené míře je i… Číst vice »
jste naprosto mimo. nemají moc kde setrit, vyjma redukce údržby silnic, ZDO jako celku a obcas nějaké investice. uz tak mají díky propadu příjmů deficitní rozpočty.
„nemají moc kde setrit“
Tak teď budou muset šetřit (z toho, kde „nemají moc kde šetřit“) o to víc, když nebyli schopni utvořit rezervy v rekordně hojných dobách.
Jestliže nebyli schopni utratit jen „100“ v dobách, kdy dostávali několik let za sebou (cca) „110“, tak holt v roce, kdy dotanou jen (cca) „85“, budou muset utratit jen „80“ namísto „100“, které by mohli utratit, kdyby pár let za sebou dávali stranou těch (cca) „10“ z rozdílu „110 mínus 100“.
(Pozn. čísla ilustrativní).
** Oprava: kdy dostanou jen (cca) „85“, budou muset utratit jen „85″ (ne „80“).
kraje narozdíl od státu navíc nejsou obvykle zadlužené a nějakou tu mld na účtech místy mají. kde to ANO nedocházelo v minulém obdobi
Ono je důležitější podporovat taxikáře, zájezdové autobusy, kamionovou dopravu, sportovce, pseudokulturní pracovníky atd. než jim jasně říct, že když není poptávka po jejich službách, tak musejí dělat něco jiného a to nejméně do doby, než krize pomine. A zájmy dělat ve svém volnu. Nakonec tak to bylo v dějinách vždy. I za Rakouska – Uherska. Vždyť to přeci odpovídá tržním teoriím, o kterých přeci všichni básní a kteří nemohou slovo stát vystát. A najednou je vše jinak a všichni chtějí jen kompenzace a to z peněz státu. Jak to jde dohromady? Práce je dost, ale když se nechce pracovat, tak… Číst vice »
„než jim jasně říct, že když není poptávka po jejich službách, tak musejí dělat něco jiného a to nejméně do doby, než krize pomine.“
Dodám, že úplně stejně spravedlivé je říct krajům, že když není poptávka po spojích, které ty kraje objednávají, tak se ty kraje podle toho musejí zařídit nejméně do doby, než krize pomine.
Doufám, že uznáte, že to, co jste napsal , je nesmysl. To nemůžete srovnávat. Když zaříznete veřejnou dopravu, tak lidé nebudou mít jak se kam dopravit a hlavně podle svých potřeb. Takže minimálně se budou snažit dostat do aut a to snad si každý uvědomuje, že to je cesta do pekel.
Stejně tak je logický požadavek dopravců nesoucích u vlaků v závazku riziko tržeb na úhradu ztráty. Nicht wahr?
Velmi trefné přirovnání. Palec nahoru. Je to úplně to samé – kraje nyní požadují přenesení rizika tržeb (které na sobě mají každopádně v autobusové dopravě, některé kraje od 12/2019 i u vlaků) na jiný subjekt. Přitom to riziko na sobě nesou dobrovolně, s vědomím, že to riziko může jít „nahoru“ i „dolů“. Mimochodem, právě existence „babišovného“ přispěla k tomu, že některé kraje začaly sjednávat smlouvy brutto tak, aby babišovné bylo de facto příjmem objednatelů, nikoliv (jak by tomu bylo u netto smluv) dopravců. Tam, kde jsou smlouvy netto (tzn. riziko tržeb nese dopravce), požadují dopravci „dočasné“ přesunutí rizika tržeb na… Číst vice »
Přišel jsem o dobrou práci a teď vydělávám míň, než kolik potřebuji na bydlení a jídlo. Ale jelikož jsem teď proti plánu něco ušetřil na topení, manželka teď po mě chce na před rokem slíbenou luxusní večeři, když mi přece zbylo. Takhle nějak argumentují kraje.
Zajištění dopravní obslužnosti je nutnost, s luxusní večeří to nelze srovnávat. Do práce a zpět se musím dostat, po práci mi stačí láhev piva.
Objednávání spojů v 10-15 min intervalech nemá s dopravní obslužností co společného, to je jen bohapusté plýtvání z veřejných peněz.
To vykládejte v okolí Prahy nebo Brna. Největší škrty hrozí aktuálně v Ústeckém kraji, kde je nejkratší špičkový interval 30 minut, ale většinově jezdí vlaky každou hodinu. A tyto škrty plánuje ANO ve spolupráci s ODS a Spojenci pro kraj.
Většinově každou hodinu…tak v čem je problém?
Kam ODS šlápne, tam to podle toho vypadá. Lidi se moc nepoučili a na minulost nějak zapomínají.
Máte na mysli integraci větší části JMK do IDS JMK za trvání krajské koalice KDU-ČSL + ODS, kterážto koalice existovala od konce roku 2000 do sklonku roku 2008? 🙂
Souhlasím a navíc to má obrovský dopad na kapacitu tratě, 10-15 minut se normálně provozuje na 3-4 kolejce a my tady v u nás toto jezdíme na dvoukolejce a strašně se divíme, že nic jiného už neprojede:-)))
„strašně se divíme, že nic jiného už neprojede:-)))“
Ale projede.
„0-15 minut se normálně provozuje na 3-4 kolejce“
15min. interval S-Bahn je např. i na dvoukolejce Wien Meidling – Mödling či Wien Jedlersdorf – Korneuburg + spolu s tím i vlaky zrychlené či expresní, jakož i nákladní.
Já to znám z našich luhů a hájů – viz níže: GVD 2019/2020 a) Kuřim – Brno-Královo Pole, lichý směr, 1. TK – 180 minut ranní špička, 15 os+3 nákladní vlaky, využití kapacity 108%, volné trasy: 0 b) Modřice – Hrušovany u Brna, sudý směr 2. TK – 180 minut ranní špička, 21 os+5 nákladní vlaky, využití kapacity 116%, volné trasy. 0 c) Praha-Radotín – Dobřichovice, 1. TK – 120 minut ranní špička, 12 vlaků, využití kapacity 86%, volné trasy: 2 d) Praha-Radotín – Dobřichovice, 2. TK – 120 minut ranní špička, 13 vlaků, využití kapacity 81%, volné trasy: 3… Číst vice »
„a) Kuřim – Brno-Královo Pole, lichý směr, 1. TK – 180 minut ranní špička, 15 os+3 nákladní vlaky, využití kapacity 108%, volné trasy: 0“
Přičemž tady vypíchnu, že tento úsek není nijak řešen žádnou VRTkou ani jiným „výjezdem z uzlu“.
Hmm, kolik tak jede mezi Kuřimí a Brnem denně cestujících?
tohle je pohádka, která se probírala v jiné diskusi. Současná úprava v zákoně není úplně super a hlavně nedává SŽ možnost odmítnout požadavky které překračují kapacitu se zachováním zálohy kapacity na mimořádnosti která je teoretiky doporučována ve výši cca 25 %. Typickým příkladem je Praha hl.n. a pak koridor Praha-Olomouc.
Současná právní úprava je hlavně naprosto k ničemu, protože se neodkazuje na žádné známé spočítané číselné hodnoty přesto, že spousta úseků je dnes kapacitně vyčerpána, počet volných tras je rovná nula a úroveň kvality dopravy dle vnitřní směrnice Správy železnic, státní organizace je nevyhovující.
Dokud nenastane stav, že počet vlaků = počet oddílů a všechno za sebou jede rychlostí chůze, tak přetíženost tratě/úseku vyhlásit prostě nemůže, protože na to nemá nikde oporu.
Nedokazuje na číselné hodnoty a dobře dělá – co je zákonodárci do toho, jestli maximum je jeden vlak na celé trati, nebo v metru jeden vlak za 115s? Má poslance zajímat, že byl vynalezen nový typ zabezpečovačky? Bude se norma přepisovat kvůli možnostem jeden vlak mezi stanicemi – mezi hláskami – autohradlo, autoblok – pohyblivý oddíl?
Dobře a jak to teda chcete určit, že je něco přetížené, když to nemůžete číselně na tvrdých datech „kvantifikovat“ ? Budu mluvit zase konkrétně – viz definice níže: „Kapacita dráhy je schopnost vložit vlakové trasy požadované na určité části dráhy v určitém časovém období, je vyjádřena počtem vlakových tras, které je možno zkonstruovat za určité časové období při daném technickém, provozním a personálním vybavení a při dodržení potřebné kvality dopravy. Klasická dvoukolejka má obvykle teoretickou kapacitu BEZ hodnocení kvality dopravy zhruba 400 vlakových tras za 24 hodin pro každou kolej (= sumárně 800 tras) – čili dvoukolejka s pravostranným provozem… Číst vice »
Konstruktéři jízdního řádu umí spočítat tzv. propustnou výkonnost trati, tedy kapacitu a to včetně potřebné zálohy. Mívali na to kdysi přímo funkci tzv. „propustníka“, dnes na to mají SW. (MD,Běžně se to učí na univerzitě v Pardubicích. Ale zákon o drahách a vlastně ani MD s tím nepracují. Ona by totiž tak 1/4 a 1/3 vlaků nemohla zajíždět do Prahy hl.n. To je pro objednatele dopravy, hlavně MD a ROPID nepřijatelné a sáhnout proporciálně do komerčních spojů všech dopravců , zvláště těch soukromých se nikdo neodváží. Ostatně pro to ani není opora v legislativě. No a prostor na další nástupištní… Číst vice »
Poslanec ani tak ne, ale ministr dopravy by to měl mít v malíčku.
To by se ale muselo zavést to, že ministr musí být v oboru odborníkem s dlouholetou praxí v oboru. Ale toto vyslovit, znamená zajistit si dlouhodobou nepřízeň těch, co si navzájem rozumí a co leccos ovlivňují. Ale v minulosti to i někdy bývalo a velmi se to osvědčilo. Proto se to asi nechce. ještě by to mohlo fungovat a pro mnoho by pak nebyly funkce a penízky. A to by byl přeci malér. Jak by se pak takoví lidé živili a čím?
Když ono je tak nějak potřeba vyhovět soukromým dopravcům pro jejich kšefty.
Kromě již zmíněných rakouských případů, upozorním na mnoho příkladů vysokého využití limitované infrastruktury z hlavních švýcarských tratí.
Pokud jsou využité, pak určitě ne. Navíc ty krátké intervaly přitahují cestující, zatímco ty dlouhé je z veřejné dopravy vyhánějí. Je nutné najít rozumný kompromis a také hlavně změnit nasazování (a tedy i nákup a výrobu vozidel). Prostě ne neregulovatelné jednotky z hlediska kapacity, ale lehké motorové vozy s možností přípojných vozů. A urychleně jednat i o změně legislativy v tomto. Prostě ta TSI na menších tratích a výkonech jsou nesmysl. Fungovalo to víc jak sto let a najednou to vadí? Nejde to? Proč? Komu to vadilo? Nebo se bude stále jen poslouchat někoho, co nám vnucuje a nedělat to,… Číst vice »
Naopak, ta analogie tam je příznačná.
Luxusní večeře vs. normální večeře.
Spoje objednávané „v plné palbě“ takové, že jsou ufinancovatelné jen při nebývale vysokých příjmech do krajských rozpočtů vs. objednávka taková, aby byla ufinancovatelná i při poklesech těchto příjmů.
Požadavkem na dorovnání výpadku příjmů způsobených poklesem přepravní poptávky kraje přiznávají, že nebyly schopny tvořit vůbec žádné rezervy (a to ani v mimořádně příznivých letech) pro pokrytí tohoto výpadku, a to ani v situaci, kdy na sebe (při bruttosmlouvách) samy přijaly tzv. riziko tržeb, tzn. i riziko jejich kolísání, jakož i tím pádem kolísání výše reálné úhrady vůči dopravcům.
A co by tedy měla být ta „normální večeře“? Jak byste to v dopravní obslužnosti přesně definoval, i s ohledem na charakter osídlení, přepravní vazby a vytíženost spojů?
„A co by tedy měla být ta „normální večeře“?“
Taková, jakou je její konzument schopen ze svých peněz zaplatit.
To by asi pak ta doprava moc nefungovala. Tedy za současných podmínek a koncepcí. Ono to právě potřebuje dost razantní změny v myšlení a uvědomit si, že fungující veřejná doprava a snížení zátěže a provozu na silnicích je nezbytné.
JMK má rozpočet cca 7-8mld. jak z tohoto chcete tvořit běžné rezervy v řádu vysokých stovek milionů???
rozpočet 2021 je už tak deficitní 900 mio.
proč asi…školy, ZDO, silnice…a na část z peněz nesmí sáhnout, myslím že zrovna školství, to jen preposilaji dal
jo, nějaký stamilion jde ušetřit. ale s jakým úsilím…a negativními nasledky
a obce jsou na tom stejne
„rozpočet 2021 je už tak deficitní 900 mio.“
O. K., takže částka, kterou budou ochotni někdy splácet, tzn. v době splácení mít nižší běžné výdaje (očištěné o ty splátky) než příjmy.
U nás v Litni by se dalo ušetřit 10-20% jen to fikne…
Nebo ty piva rovnou čtyři jako večeři 😁
To je pravda, a hejtmani to jistě vědí, nicméně bojují za své rozpočty proti nepřátelsky naladěné vládě.
Prohlášení premiéra na adresu KVkraje „historicky nejhorší, ve všem“, je snad zatím nejbrutálnější esence mentálních pochodů tohoto hvězdného manažera.
Hmm, z kulturního hlediska není Karlovarský kraj nic podstatného…
jako…podepsané smlouvy s dopravci, to je luxusní večeře? demagogu…
Smlouvy na obvykle 10 let podepsané v rozsahu zjevně ufinancovatelném jen při rekordně vysokém ekonomickém růstu (protože přišlo hned první zakolísání a už si podepisovatelé těch smluv stěžují, že na to ufinancování nemají) = zjevně v rozsahu nad reálné ekonomické poměry těch krajů coby objednatelů.
Jen poznámka. Když jsem viděl nabízené ceny i těch soukromých dopravců (tedy za 1km), tak mně to připadá opravdu dost neúnosné. Asi ty nároky budou muset být jiné a kontrola cen také. A hlavně již konečně veřejnou dopravu dělat jako neziskovou a to může skutečně jen stát. A ten taky si může velmi dobře ověřit, kolik co může stát a proč.
„A hlavně již konečně veřejnou dopravu dělat jako neziskovou a to může skutečně jen stát.“
To je vidět na cenách, za které bez soutěže jezdí státní ČD, a. s.
(ironie)
„Když jsem viděl nabízené ceny i těch soukromých dopravců (tedy za 1km), tak mně to připadá opravdu dost neúnosné.“
O. K., však nepíšu, že se soukromými dopravci by automaticky byly únosné.
Nerozporuji. Já bych jen rád, kdyby se skutečně objektivně a transparentně zveřejňovali ceny a jejich složení. Nakonec to jde z našich peněz a tak by bylo dobré vědět, jak dopravci k ceně přišli a co obsahuje a proč. A to i u ČD. jenže to by musely zmizet ty různé teorie o tajemstvích, trhu apod. Proto ten můj požadavek na neziskovost této činnosti. A to si skutečně může dovolit jen stát a hlavně jeho dopravce. Ale pak i další dopravci by toto vše musely zveřejnit. A nevím, co by na tom bylo špatně. Jinak to poněkud zavání.
Potrádám odkaz s přesnou citací: „premiéra Babiše z března roku 2020, aby kraje veřejnou dopravu neomezovaly“.
Umíte používat Google?
Rozhazování bylo dost, holt se bude škrtat a šetřit. Nebo jak si myslíte, že to bude, až po volbách nastoupí vládnoucí koalice? To bude okamžité škrtnutí slevy 75 % pro důchodce a puberťáky.
To, co se plácne (populisticky) v březnu 2020, již v březnu 2021 platiti nebude.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/babis-slibil-posilit-verejnou-dopravu-vlaky-a-autobusy-jsou-vsak-poloprazdne-93422
Z uvedené citace zcela jistě žádná výzva nevyplývá. „Dostáváme nabídky, ale zatím to pouze mapujeme. Myslím si ale, že perspektivně k tomu určitě přistoupíme,“ uvedl Babiš k možnému navýšení kapacit po nedělním jednání vlády.“
Navíc i pokud by potenciálně taková výzva vyplývala, tak:
– kraje stejně „neposlechly“ – jak na jaře, tak na podzim, většina z nich (ne-li všechny) přistoupila k určitému omezení rozsahu dopravy
– už tehdy v tom březnu se kraje měly obrátit na Babiše s tím, jestli je ochoten to své prohlášení o údajné „nutnosti zajistit veřejnou dopravu v dostatečném (neomezeném) rozsahu“ také spolufinancovat, když příjmy z jízdného poklesnou. A ne to tehdy nechat mlčky být a pak skoro po roce přijít s tím, že „on tehdy říkal“.
V březnu ale rozhodně kraje nevěděly, že přijdou o peníze vlivem daňové reformy.
To nevadí – výpadek z 3 – 5/2020 mohly pokrýt penězi, které měly k dispozici na hospodaření v roce 2020. Tedy v té nebývale vysoké výši související s rekordním ekonomickým růstem předchozího roku.
P. S. Docela naivní přístup krajů – čekat, že zdanění práce bude navždy vysoké. Mmch. jakpak se kraje chystaly na snížení tohoto příjmu poté, co už někdy na jaře 2013 bylo snížení zdanění práce schváleno s odloženou účinností od 1. 1. 2015 (což pak vláda ČSSD + ANO zrušila, takže snížení se nekonalo)?
a kdyby nezredukovaly, tak mají díru asi ještě nejnovější….
Omlouvám se, ale opravdu nehodlám trávit čas projížděním tiskových konferencí této vlády, kde to přesně říkal. Vím, že to zaznělo, protože už na jaře dopravní podniky chtěly, ať jim na to někdo dá peníze, když vozily vzduch a měly výpadek z jízdného.
Podstatné je, že kraje mají zodpovědnost za rozpočet a mají se řídit podle zákonných norem. Tisková konference není zákonná norma, proto tam mohlo zaznít i předběžné vyjádřejí, jak cituje seznam: „Dostáváme nabídky, ale zatím to pouze mapujeme. Myslím si ale, že perspektivně k tomu určitě přistoupíme,“ uvedl Babiš k možnému navýšení kapacit po nedělním jednání vlády.“
Půlministerstvo přece nemůže dát prachy krajům, když to ideově hraje na to, aby kraje byly ty „špatné“ a objednávku mohl převzít moudrý stát…
Možná by místo psaní dopisů pomohla defenestrace (Havlíček by si samozřejmě mohl vybrat, jestli to bude okno na MPO nebo MD, ono je to stejné nábřeží).
To by se to muselo vzít i na druhé straně vody. Jak nábřeží tak Malá Strana
„Půlministerstvo přece nemůže dát prachy krajům, když to ideově hraje na to, aby kraje byly ty „špatné“ a objednávku mohl převzít moudrý stát…“
Do značné míry naopak – kraje si přece objednávají + (mimo předem stanovený státní příspěvek na regionální vlaky) financují regionální železniční i autobusovou dopravu samy.
Tento požadovaný státní příspěvek by naopak dílčím způsobem posílil roli státu (MD) v aspektu toho financování.
Já bych nebyl tak zlý. Třeba by si dal říct.
Tak pro kraje je důležité dostat toto téma do veřejné diskuse, je dost možné, že se toho někdo chytne a až a jestli bude po volbách jiná vláda, tak už to by mohly být základní parametry promyšlené a předjednané
Jiná vláda bude, ale určitě ji povede Ing. Andrej Babiš.
My tak máme spíš naději, že ministrem dopravy bude někdo inteligentní. Např. Ing. Pavel Prchal.
Z toho plyne čistý populismus vlády A. Babiše. Peníze dávat jen aby ovce (voliči) viděli, kolik jim viditelně ušetří z jejich vlastní peněženky, ostatní je nezajímá, stejně je to nad jejich chápání. Ale že důsledky poneseme a budeme splácet všichni mnoho let to jeho a jeho voliče nezajímá.
Nezapomínejte, že pro daňový balíček hlasovala i ODS.
V jejím případě ale naopak šlo o splnění toho, co již z dřívějška slibovala.
V případě ANO naopak šlo o krok znamenající (bez souběžných výdajových škrtů) navýšení rozpočtového schodku, tzn. něco, co samo ANO tolik kritizovalo na…. Kalouskovi, reálně tím pádem na vládách s účastí ODS.
To máte pravdu, ale ODS není ve vládě. Navíc se nejedná jen o daňový balíček, těch věcí je více – zmiňované slevy na jízdném, vánoční dárek 5000Kč k důchodu..
tak tím se taky modré straky předvedly v plné kráse…rozpočet v háji, tak vyvrtame další díru…
A nejde jim náhodou o to?
„Peníze dávat jen aby ovce (voliči) viděli, kolik jim viditelně ušetří z jejich vlastní peněženky, ostatní je nezajímá,“ Ty populismy vidím na vícero frontách. Jak u Babišovy vlády, tak i u (většiny/všech?) krajů, vidím rozhazovačnost, kdy i v nejtučnějších letech bylo utráceno všechno, co se dalo, namísto tvorby rezerv „na horší časy“ (jejichž příchod je ekonomickou zákonitostí). Paradoxem v této věci je, že jeden z prvků této rozhazovačnosti, tedy miliardové slevy pro důchodce a seniory, jsou jedním z mála výdajů, který byl vlivem covidu snížen, ale samy kraje požadují, aby toto rozhazování stanovené částky pokračovalo v plné výši – i… Číst vice »
Zrovna na dopravě byly kraje původně poněkud škrceny. A navíc jde často o nová vedení, u nichž je souvislost s rozhazováním jen nemilým dědictvím, třeba ve středních Čechách od stejné strany, která dosud spravuje stát.
„Zrovna na dopravě byly kraje původně poněkud škrceny.“
Vs. realita, kdy:
– na regionální vlaky přispívá už od 12/2009 stát.
– od 9/2018 je zavedeno „Babišovné“, které v případě bruttosmluv znamená příjem (resp. snížení finanční náročnosti směrem k dopravcům) pro kraje (kde část krajů právě tímto argumentovala, že proto od 12/2019 stanovily smlouvy nově brutto, aby příjmy z babišovného šly jim, a ne dopravcům, jak tomu je při nettosmlouvách).
ano, ANO ve středních Čechách tuším rozhazelo rezervy. řídím kraj jako kadeřnictví…
protože většina jeho voličů se splacení nedozije
„Kraje se zatím na chystaný výpadek příjmů připravují různě.“
To je ale jiný výpadek příjmů než ten, o kterém je článek.
Tento článek je o výpadku příjmů (tržeb z jízdného) v bruttosmlouvách způsobených výrazně sníženou poptávkou po přepravě vlivem covidových opatření (tzn. o to více musí dorovnat objednatel – kraj).
Trvalé škrty či zdražení však jsou odůvodňovány jiným jevem, a to poklesem krajských příjmů coby transferů ze státního rozpočtu, jednak vlivem ekonomického poklesu, jednak vlivem snížení daňového zatížení.
** samozřejmě „Tento článek je o výpadku příjmů (tržeb z jízdného) v bruttosmlouvách ZPŮSOBENÉM výrazně sníženou poptávkou…“
Ta snížení poptávka znamenala vznik výpadku příjmů, ne vznik bruttosmluv (i když – to druhé jmenované by si přály ČD, a. s., přinejmenším dočasně – dokud by se jim to finančně hodilo – u dosavadních nettosmluv).