Číňané už rozestavěli všechny úseky alternativní tratě do Tibetu
Stavba tratě v Tibetu. Pramen: Chinese Consulate General Sydney
Nová elektrifikovaná trať má být východní alternativou k první tibetské trati z počátku století, která vede do Lhasy od severu.
Kutnohorsko je malý český Tibet a Ivo Šanc je tamní dalajláma. Sv. Barbora je tamní Potala a stoupenci výstavby jsou tamní okupanti 😀
Tam evidentně nemají žádné Vody z Tetčic a podobné darmožrouty.
Nemají, zato tam mají nucené práce. Hlásíte se jako mukl, dozorce nebo jako dítě?
A pokud by se Váš příspěvek neshodoval s oficiální pandí politikou, tak přijdete o body a jízdenku si nekoupíte.
Palec nahoru za správný český přepis čínských a tibetských názvů. Pro mě rozhodně jeden ze znaků, jak rozpoznat kvalitní a seriózní médium.
Mě se to naopak nelíbí. Znemožňuje to najít dané místa na mapě, wikipedii nebo obecně na internetu. Proto mám radši anglické přepisy.
Já mám ambivalentní názor…na straně jedné si myslím, že bychom měli říkat Beijing, protože to odpovídá tomu, jak se to vyslovuje. Název Peking vznikl úplnou oklikou. Na straně druhé „nesprávný název“ má i samotný Hong Kong, kde to je v češtině stejně, jako v angličtině. A kdyby ho Čína přejmenovala na „správný“ Xiang Gang, tak by to znamenalo, že jeho autonomie, už tak okleštěná na naprosté minimum, by zmizela úplně a to zřejmě navždy.
No jo, jenže ten český přepis tu máme právě proto, aby to Češi vyslovovali co nejblíže originálu: Shanghai asi přečte každý bez problému, ale co takové Qinghai, které se česky čte (a tedy píše) Čching-chaj?
K tomu Pekingu, jasně, přepisem je to správně Pej-ťing, ale analogie Pekingu je to, že městu London běžně říkáme Londýn. (Stejně pak ten HK.)
Pardon, jak že se správně vyslovuje Peking?
Hlavně si pořádně pojistit kradené. Na svobodu může Tibet zapomenout.
Měl by Tibet bez Číny nějaké železnice? Jaká by tam byla životní úroveň? Byla by tam svoboda a demokracie?
Tak zatím tam je jen ta železnice.A o tom co chtějí v Tibetu by si měli rozhodovat v Tibetu. Ne v Pekingu nebo v Moskvě (viz naše zkušenost).
Tak demokracie v Tibetu není, o tom není sporu. Ale bez Číny by tam demokracie s velkou pravděpodobností taky nebyla. Ono se to moc neví, ale systém, který byl v Tibetu, byl taky naprostý bizár. Včetně rozšířeného otrokářství – údajně se společnost dělila na šlechtu (asi 10% obyvatel), duchovenstvo a otroky. A to duchovenstvo, to bylo taky dílo. Ač buddhisté, tak si jednotlivé sekty dokázaly jít po krku, a to dost krvavě. Na poměry poloviny 20. století naprostý anachronismus.
Tím samozřejmě nijak nehájím Čínu. Tibeťani si o sobě nerozhodují, ale připomínám, že to těch 90% obyvatel nemohlo ani předtím.
Velmi podobný středověký systém byl do 20.let minulého století i v Mongolsku, které taky Čína chtěla navěky vlastnit ( tam jim to překazilo Rusko), stejně tak Nepál i Bhútán, přesto tyto země dnes mají svoji státnost a garantovanou nezávislost na rozdíl od Tibetu. Bohužel tuto zemi v 50.letech obětovala Indie v rámci politiky néhrúovského appeasementu vůči ČLR.
Tak Nepál přece jen tak oddělený od ostatních území není, ten by uzavřený nezůstal. Co se Bhútánu týče, tam si fakt nejsem jistý, jak to tam vypadá. Důvěru ve mě nebudí to, jak se ta země uzavírá před cizinci, skoro mám pocit, že to je téměř Severní Korea. A vedle byl Sikkim a ten si Indie připojila. K Mongolsku: jeho nezávislost neuznával nějakou dobu ani Tchajvan. Bohužel, tam to dopadne tak, že si Mongolsko Čína připojí, přinejmenším ekonomicky. Mimochodem, občas se objeví někdo, kdo prohlašuje, že „je proti Číně, je na straně Tibetu a Tchajvanu“ – to je nesmysl, Tchajvan… Číst vice »
V 50. a 60.letech 20.století panoval anachronismus a středověk s otroctvím v mnoha zemích Blízkého Východu, největším příkladem budiž Jemen a Omán. Měla podle Vás tedy i tyto státy mírově osvobodit Čína a zavádět tam pokrok a rozvoj pěkně po čínsku ?? Víme jak dopadl Afghánistán a pokusy ho rozvíjet a demokratizovat. Tibet akorát má smůlu, že osamocen sám musí čelit drtivé čínské převaze.
Rozdíl je v tom, že Tibet byl určitým způsobem považován za součást Číny i před rokem 1912.
Pokud jde o Jemen, tam by se čínskou kolonizací nic moc nezlepšilo. Pokud jde o Omán, tam dostal rozum včas korunní princ, svrhl svého otce, najal prospektory těžby ropy a dál to známe. Je to sice nedemokatická, ale klidná a stabilní země.
Mongolsko bylo do r.1912 součástí Čínské říše stejně jako Tibet. Obě tyto hluboce středověké a náboženské země s vládní formou teokracie vyhlásily nezávislost na Číně. Mongolsko bylo podporováno Ruskem a později Sověty (čínské opětovné nároky byly odraženy) Tibet byl zase podporován Británií a později Indií avšak obě země pak nechaly Tibet na pospas čínské agresi.
Nemyslím si, že Čína měla provádět převraty na Blízkém Východě. Má poznámka měla účel pouze upozornit, že v Tibetu šlo o boj dvou diktatur a ne, jak si někteří romantici myslí, že Tibet byl nějaký ráj na zemi, kde se obyvatelé pořád šťastně usmívali a točili si modlitebními mlýnky a to jim Čína zlikvidovala.
V Tibetu šlo primárně o okupaci nezávislé země na úrovni časů našich Přemyslovců a to novou cizí a brutální komunistickou ideologií. Blízký Východ byl příměr. Sovětský Svaz také mírově osvobozoval Afghánistán od středověkého tmářství a přinášel jim komunistický pokrok.
Ale byla to suverénní země a žádný Číňan kromě turisty tam nemá co dělat.
Mylite se. Současná situace Tibetu je především výsledkem „Velké hry“ mezi samoděržavím ruským a imperiální politikou Velké Británie. Součástí dohody o ukončení sporů na tzv. Severozápadní hranici Indie(převážně dnešní Afghanistán) se obě strany zavázaly k nevměšování na území Tibetu, přičemž dohodu garantovala Čínská říše. No a po téměř dvou stoletích je výsledek takový jaký je…
Otazka jestli by vůbec nějaké železnice potřeboval, žít se da i bez železnice.
Tak, tak i Rus si na Krym novou dráhu postavil….
Na svobodu mohli zapomenout i bez železnic. Ty na ni mají minimální vliv.
Stavebně půjde o opravu náročné dílo v komplikovaném terénu, z 1 011 km má být v tunelech celých 838 km. Celkem má jít o 72 tunelů, dva nejdelší mají mít 42 a 38 km.
Za 150 mld Kč se u nás nepostaví ani 150 km dálnice. Nějak nechápu, jak za to chtějí Číňani postavit 1000 km vysokohorské železnice , asi ztraceno v překladu…
Pokud máte k neomezenému využití pár set tisíc vězňů, jejichž jediným právem je zemřít při práci, lze náklady snížit velmi výrazně.
Chtěl bych vidět několik set tisíc vězňů na tom prostoru vymezeném tratí.
Nesmíte tu propagandu tak žrát.
Myslíte si, že v takovejch Dora-Werke makalo těch 60 000 vězňů naráz? Aneb, to jsou argumenty, že by vám jeden s chutí nadloubal.
Raději tu dejte odkaz na něco, co ty stovky tisíc vězňů na stavbě trati potvrdí.
Matematika vám zřejmě dělá dost velké problémy, že? 😁
Spíš je to obyčejný pročínský troll, který nemá žádný protiargument, a proto útočí ad hominem. Prostě ubožák.
Ona taková železnice je také mnohem štíhlejší než dálnice, pozemky i pracovní síly tam budou také levnější.
Pozemky? Skutečně? 😀 To je to poslední co komouši řeší.
V Číně je to ještě jednodušší, protože nikdo nemá právo vlastnit pozemek, pouze si ho od vlády na určitou dobu pronajímá. No a ten pronájem lze zřejmě rychle zrušit.
A tyto případy jsou z USA?
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/cinske-urady-zborily-bizarni-dum-uprostred-dalnice/r~i:article:764950/
https://www.autoforum.cz/zajimavosti/cinanka-se-nechtela-vzdat-domu-kvuli-stavbe-mostu-a-tak-ho-postavit-okolo-ni/
https://www.estav.cz/cz/6440.chatka-uprostred-dalnice-nebo-rodinny-dum-mezi-mrakodrapy-prekazky-cinskych-developeru
Asi ano, netuším, kde to číslo autor vzal. V mně dostupných zdrojích se uvádí mnohem pravděpodobnějších 320 mld. CNY, tj. asi 1 102 mld. Kč.
Kvůli připojení hornatého nevyznamneho území vyhodit tolik peněz. U komunistů je politika přednejsí než cokoliv jiného.
Turistika, armáda !, zásobování.. číňani i historicky uměli dělat dlouhodobé investice, plus je to knowhow pro stavební firmy
Přijde mi směšné, že jednou (před 10 lety) na jednom dálničním úseku cena opravdu vyšla 1 mld. Kč/km a někteří jedinci se tím dodnes ohánějí.
Když se kouknete na ceny dálničních úseků za posledních pár let, tak to vychází v rozpětí 150-350 mil. Kč/km (v závislosti na technologické náročnosti).
OK, jsou to jen čistě náklady na stavbu, ale pozemky, projektování a inženýring jsou oproti stavebním nákladům drobné.
Indické vládě se nedivím, že má z těchto čínských aktivit obavy, naštěstí elektrifikovaná trať se ostřeluje a devastuje lépe než nezávislá trakce a mosty jsou též dobrý cíl bombardování i sabotáže.
Dále Čína plánuje železniční spojení s Nepálem, trať by měla být postavena z Shigatse do Kátmandu. Tam by se teprve Indie měla obávat.
Indie má oprávněné obavy z čínské rozpínavosti a agrese, naneštěstí na rozdíl od totalitní ČLR je v Indii demokracie se všemi svými pozitivy i nesčetnými problémy (korupce, nepotismus atd.) a výstavba strategických tratí a VRT proto v Indii jde velmi pomalu. Indie má v plánu postavit strategickou železnici do pohraničního Ladakhu i do Arunáčalpradéše. Pokud vím, tak i v Nepálu se snaží udržet plán na výstavbu železnice z indických hranic do Káthmandú. Částečně rozestavěná je železnice v Kašmíru, dále do Sikkimu a na hranice Bhútánu.
„zakolejování Tibetu bývá také považováno za jeden z nástrojů počínšťování této oblasti.“
To zní skoro jako
Připojili Prahu k Vídni železem – i basta.
Karel Havlíček Borovský k příjezdu prvního vlaku do Prahy.
Porovnáváš bombardování klášterů a střílení mnichů s fešáckým vyhnanstvím, které pravděpodobně prodloužilo Havlíčkovi život? Trochu ujetý ne?
Proč někomu dáváte do úst, co neřekl? Já tam vidím srovnání dvou článků napsaných v rozestupu cca 175 let, nic víc, nic míň.
Tak na to jsme si u nás vystačili s domácími silami prostřednictvím husitů, Josef II, i komunisté už byli mírnější … ale jak že to bylo a je v Tibetě ze strany Číny? Není to také z velké části už ta „mírnosr“ srovnatelná s diktaturou Josefa II. a našich komunistů?
ne. probíhá tam regulérní genocida a nahrazování původního obyvatelstva etnickými Číňany.
Nemáte tam ještě nějakej protihabsburák?
Z technického hlediska výzva, zajímavé, pěkné atd.
To ovšem nic nemění na tom, že Čína je prostě Čína a Tibeťanů je mi fakt líto. Koneckonců, technická řešení vyvinutá třetí říší byla vlastně taky obdivuhodná (von Braun, bratři Hortenové…), což nic nemění na tom, že (neo)nacismus je svinstvo.
Bez von Brauna by se Američané měli problém dostat na Měsíc. Na druhé straně, ale byla v USA, Británii i Rusku spousta výborných vědců.
Nemyslím, že by měli problém, přeceňuje se práce jednoho člověka. Přinejhorším by jim to trvalo o pár let déle.
Nepochybně by na to přišli, von Braun jim ovšem ušetřil čas, který by strávili hledáním správné cesty mezi spoustou slepých uliček. A navíc měl nejen teoretické znalosti, ale také výsledky mnoha praktických pokusů.
Rusové měli také mnoho německých inženýrů. Jen oni ti vědci raději utíkali před Hitlerem do USA, než do SSSR. Koroljova například raději vytáhli z Gulagu, než aby o něj přišli.
Rusové si ty německé inženýry odvezli vlakem a internovali. Do češtiny jsou přeložené např. vzpomínky inženýra Kurta Magnuse – pod názvem „Otroci raket“. Mj. tam vzpomíná, že ještě v těch padesátých byli v Rusku k vidění Španělé, které sověti unesli za obč. války.
Ono to bylo ještě složitější. Von Brauna osobně zadrželi Američani (a zachránili ho před soudem za zločiny proti lidskosti), ale jeho dokumentaci naopak získal SSSR.
No a v CR je fatalni problem udelat i na hlavni trati 500 m diru do kopce, ktery ma vysku 600 m.
Ale tak zase když řekneme A, musíme říct i B. Na našich stavbách neumírají po stovkách dělníci a taky vám bagr nezbourá jen tak dům, ve kterém žijete.
Možná jsem pesimista, když řeknu, že kvůli pomalé výstavbě u nás, by to leckdo přivítal a zatleskal tomu…samozřejmě než by se to dotklo jeho samotného 🙂
Tak se podivejte na nedavny clanek na zdejsim serveru, jak se staveji trate v hornatem Spanelsku ktere jsou s temi cinskymi narocnosti casto srovnatelne a nikdo tam neumira. Kdyz se nechce, je to horsi nez kdyz to nejde. Vrcholem stavebnictvi v CR je zakonzervovat trat Usti-Chocen na nejdulezitejsi spojnici Cech a Moravy v puvodni stope s Vmax 80 km/h jeste z dob Pernera.
Ale dobre to tenkrat udelal, co? 😀 To byla klika.
Spanelske vnitrozemi je mimo velka mesta osidleno velmi ridce. To se s ceskymi zememi neda vubec srovnat.
Je škoda, že se v 90. letech neudělali koridory v té původní odvážné variantě , ale jen v redukované. Bylo v ní mnoho nových přeložek, tunelů a mostů a tím i výraznější zkrácení jizdních dob. Furt mi chybí zkrácení trati Praha – Brno spojkou Moravany – Litomyšl – Svitavy sousedící s budoucí D35.
Škoda i nerealizace tehdejšího návrhu modernizace vozového parku ČD nakoupení 400 nových vozů Bmz,Bpmz a Apmz a Amz od Siemensu , který se na to připravoval na Zličíně. Vláda V.Klause to vše bohužel zarazila – železnice pro ně byla tehdy přežitkem.
Jsou někde tyto plány k dispozici? Kromě tratě Třebová – Brno me nepadá něco, co by šlo udělat o tolik velkoryseji, když pominu tunely u Krasikova a chystanou novostavbu kolem Orlice.tyto úseky zaznamenaly razantní změny. Ale jinak se rekonstruovalo v zásadě na rovných trati, když to zjednoduším, proto by me to zajímalo
Co třeba úsek Přelouč – Opočínek? Ostré oblouky kolem Valů u Přelouče omezují Vmax a ani do budoucna zde nebude možné zvýšit rychlost, i když úrovňové přejezdy zde již nejsou (nejbližší je až v zastávce Opočínek). Narovnání trati by zde vyžadovalo hluboký odřez na západním okraji Valů a tunel pod Bílým kopcem.
Kdyz si dohledate dobove dokumenty, tak za zkonstantelost CSD byla takova, ze i na novych tratich v obloucich chtely povolovat rychlost dle standardu pro trate ktere staly v blate a skvare. Takze napr usek Uhersko-Chocen mel naprojektovanou Vmax 140. Az pozdeji se doslo k tomu ze je to nebetycna blbost a musel se kvuli tomu prebourat nove postaveny plechovy most za Uherskem a dodatecne postavit dalsi novy ale s prubeznym lozem, ktery tech 160 umoznil + pak az do Chocne. V 90tkach to byly skutecne zverstva a argument „tak se to nikdy nedelalo“ mel a ma znacne dusledky dodnes.
Jen malá poznámka – Siemens na Zličíně začal působit 4 roky poté, co přestal být VK premiér…
Porč vlastně ty velkolepé plány železnice nerealizovala už za Husáka a čekala, až to Klaus zarazí?