Chytré označníky v tichosti zmizely ze zastávek. Tohle se nepovedlo, přiznává kraj
Nové informační panely na zastávkách Středočeského kraje. Foto: IDSK
Půlroční vyjednávání s dodavatelem podle kraje nikam nevedlo.
Půlroční vyjednávání s dodavatelem podle kraje nikam nevedlo.
Jenže… Vy na ten svět jdete opačně. Vymysleli jste si věc, která bez infrastruktury nefunguje. Výsledek je absurdní a předražený. V hlavním městě Thajska máme taky sem tam chytré zastávky s WiFi (naprosto zbytečné, řekl bych, ale to je nepodstatné), a to kvůli tomu, že rekonstruovaný kolektorový rozvod (betonový conduit) umožňuje táhnout klidně 20 různých kabelů bez rozkopání. Proto si tam mohli dát ty displeje za téměř nulový náklad navíc, je to postaveno přímo na rozvodu kamer, optiky, pouličních lamp a VN elektřiny. Samozřejmě se na zastávku práskne pravděpodobně nejlevnější vhodné LCD z aliexpressu, provrtá 1m vertikální plastová trubka směrem… Číst vice »
Tady jsme ovšem na území České republiky, a ne v nějakém doupěti třetího světa.
Takže žádný pokrok, protože normy na pokroková řešení jsou tak přísné, že je lepší zůstat u papíru. To je zvrácené.
Plzeňský kraj to zvládne a ve Středočeském to nejde? V tom bude něco jiného, než nemožnost či neexistence technického zařízení.
Já bych v odkazu na novou normu viděl spíš jen výmluvu – pokud se nemýlím, tak normy byly nevyhnutelně závazné naposled snad ještě za bolševika a i tehdy z nich bylo možno udělovat výjimky, když to neohrožovalo bezpečnost. Jakkoli nepodceňuji potřebu usnadňovat životy handicapovaným, napadá mě přesto dávno známé pořekadlo, že kdo se nespokojí s málem, nedostane nic. Důležitější ale pro kraj i jeho IDSK ovšem jistě je, že oni jsou z obliga …
Normy jsou i nejsou zavazné, zaleží na typu.
Normy ohledně bezpečnosti, zdravi jsou zavazné (ne všechny). Pak jsou zas oborové normy (nezavazné) třeba na šroubky, materiál a jsou tak zaměnitelné výrobky od různých forem.
Dálka 40 m je trochu moc, v praxi vysílač pro nevidomé dosáhne do 20 m a navíc to vzájemné nerušení se je dost obtížná disciplína zvlášť tehdy, když třeba DPP dá dva panely na metru vedle sebe, nebo když na autobusáku budou panely různých zastávek do deseti metrů od sebe. Připadá mi ta norma nesmyslná.
Napájení je složité i v centru Prahy:
osvětlení přístřešku + podsvícení označníků a papírových JŘ je standardně vytažené z rozvodu verejného osvětlení.
Přes den tam ale není šťáva, takže kvůli displejům se musí tahat extra kabel
Netvrdím, že nemáte pravdu, tedy, že se to tak v Praze nedělá, ale je to naprosto zbytečné, tahat k tomu extra kabel. Světla lze spouštět mnoha jinými způsoby, než tím, že v celém vedení vypnete „šťávu“. V tom bude něco jiného.
Určitě ten nejstarší způsob je prostě odpojit napájecí kabel od sítě, ale jsou jak říkáte i novější, jsou nutné pokud se systém má používat například jako „nabíječka v kandelábru“ tam je nutná trvalá přítomnost napájecího napětí…
Roli hraje i nestandardní napětí použité v Praze – tuším 400V DC? Pak ochrana proti bleskům (do lamp uhodí často a nechci pokaždé řešit vyhořelý chytrý označník).
Ale je to prostě tak. Pražské VO jsou ve valné většině okruhy (stovky, tisíce), řešené centrálními spínači na spínacích místech. Na některé sloupy je možné dotáhnout i trvalou fázi, na některé ne. Kde ne, je potřeba kopat. Jen pro jistotu – Praha má asi 150 000 světel.
V té zakázce se ale řeší Středočeský kraj.
Hmhm, normálně by bateriové řešení které „utáhne“ <24h (alespoň jednou za den se dobije) neměl být problém… "power budget" na úrovni cca. 10W by snad nemusel mít problém… za víc peněz jde samozřejmě i několikrát víc, to už by stačilo i na LED osvětlení
Toto je třeba samozřejmě srovnat s cenou dodatečného tažení napájecího kabelu.
Souhlasím s Vámi. Jsem ovšem přesvědčen, že tažení nového kabelu bude jedno z těch nejdražších řešení.
Jenže v praxi je to trochu složitější. Většina typů baterií nefunguje dobře v nízkých teplotách (a topení tam neuděláte), v létě je problém, že když se třeba ještě v noci světla vypínají, tak máte na dobití třeba jen 4 hodiny, což se vám pak nestíhá dobíjet (rychlé dobíjení ničí výdrž, takže ideální je dobíjení pomalu). Navíc to musí být řešení levné a vydržet třeba deset lest bez údržby.
Kolik je na území kraje ve skutečnosti těch „uzlových“ zastávek a kde leží, aby v naprosté většině případů nebylo možné připojení na stabilní rozvod elektřiny někde v blízkosti? I v takových „uzlech“, jako je třeba přestupní zastávka u dálnice v Nové Vsi, jsou v blízkosti objekty, kde by určitě bylo možné připojení na rozvodnou síť – jen chtít a nesnažit se za každou cenu šetřit, ať to stojí, co to stojí.
Jo jo, vyřešit napájení je oříšek. Navštívil jsem Vánoční trhy v jistém okresním městě. Vedle lamp pouličního osvětlení stály velký diesely a jely naplno.
Z technického hlediska to oříšek ani moc není. Spíš jde o legislativní proces a peníze.
Takto se obvykle řeší elektřina pro pódium: Zvuk a světla. Běžná zásuvka to neutáhne.
Ten deklarovaný cíl kraje ušetřit „náklady na pravidelné výměny informací o jízdních řádech, výlukách a změnách“ mi nějak nesedí.
Podle článku 15 tis. označníků stojí 20 milionů ročně, průměrně tedy 1333 Kč na kus. Jen provoz nových měl být za 4375 ročně, bez rozpočtení pořizovací ceny (76 tis. Kč a životnost bych tipoval, že 10 let bude spíš optimistické).
Nové funkce by byly fajn, ale je blamáž se ohánět úsporami.
Ty náklady na provoz měly totiž platit obce. Kraj s nimi na to uzavíral pracně smlouvy…
Nebudou ty náklady na přestupní stanice násobně vyšší než na ty kde jede jedna linka?
Myslíte, že budou až 3-10x vyšší? Nevím, jaké náklady do toho počítají. Ale tipoval bych, že nejdražší nebude pár listů papíru, ale čas a doprava pracovníka, který tu výměnu provádí. Pak můžou vyjít dráž i ty malé označníky někde na samotě.
Tisk asi 1,6 Kč (papír, tisk, fólie). Problém je, jak správně píšete výlep a rozvoz. Za dob éry soukromých dopravců to vylepoval šofér v rámci své linky. Dnes je na to potřeba zvláštní dělník s přiděleným vozem. To jsou pak náklady úplně někde jinde.
Řidič dneska pořád dělá nějaké jednorázové opravy.
pořád, ale maximálně,…*
Docela by mě zajímalo, jaké je to řešení bez baterií, na jakou část má patent a kdo za tím stojí?
Prochazkovina?
Nejsme zde (opět) papežtější než papež?
Jestliže nové normy 1) neumožňují napájení z bateií (resp. není na to technologie), tak to podstatně zvyšuje cenu označníků. Dále, protože 2) na technické řešení bez baterií má monopol jediná firma, stát si zde připravil půdu pro monopolní vendor lock-in.
Vážně ta zpřísněná norma stojí za to?
3) Nevidomý bude študovať papier, pretože to je viac v poriadku ako zariadenie, ktoré kváka, ale nie podľa normy.
(Čím nechcem poprieť, že vypovedanie zmluvy niekomu, kto nedodržal technické podmienky, je správny krok. Len mi to pripadá správne absurdné.)
No právě. Nechci mluvit za nevidomé, ale IMHO lepší nějaké zařízení, které jim (do nějaké míryú pomůže, než nic.