Cestující natočili jiskření megatrolejbusů. Dopravní podnik vysvětlil, v čem byl problém
Jiskření zaznamenané u nových megatrolejbusů Škoda Solaris 24m. Zdroj: Ropiddpp, TikTok
Při připojení sběračů k nabíjecí troleji byla horní kontaktní část mimo nabíjecí stříšku.
co mě na tom nejvíc zaráží není ,že se netrefil to se časem naučí ,ale ta dlouhá prodleva než řidič zareagoval,má na sběračích kameru!Myslím ,že by bylo praktičtější natrolejovat pod stříškou a ještě kousek popojet k místu dobíjení,pak by řidič měl jistotu ,že je opravdu nabidlovaný,protože i pod stříškou se muže stát,že bidlo nedosedne kam má,myslete si co chcete ale vím o čem mluvím.
Nemohli to udělat ještě o něco menší?
To není způsobeno velikostí trolejbusu, odběr je stejný jako u krátkého, ale řidiči, co neumí s trolejbusem jezdit, stejné jako když spadnou v zatáčce sběrače. Měli jezdit alespoň měsíc třeba v Plzni, aby se to naučili.
no bylo myšleno delší stopu k nabíjení,Plzní bych se neoháněl i tady se najdou experti
Výsledek 30-ti letého rychlého, kolejového spojení Letiště s centrem Prahy. (Trolejbusy přece , díky drátům spadají pod drážní úřad¨… A co o tom bylo studií a projektů…
Ale vypadá to, že se „ledy hnuly“ Opravuje se Masaryčka, byl zrekonstruován Negrelliho viadukt… takže se to plíživě blíží k letišti..
A lanovka na Ještěd je taky kolejové vedení protože taky spadá pod drážní úřad.. nebo?
Holt, když je něco nového, tak se to musí ladit. Karosa ŠM 11 taky snad měly problémy takového rázu, že dokonce zpozdily zrušení trolejbusů, nebo do některých míst dočasně navrátily trolejbusy před jejich zrušením.
Jako v seriálu Návštěvníci: „Žhavíme!“
To jako že se tam mají řidiči rutinně trefovat na nějakých odhadem 20 cm? Tak to upřímnou soustrast.
Fakt nešlo to tamní nabíjení řešit krátkým úsekem troleje, jako to tuším je na Palmovce?
Nová rubrika červená knihovna? Mezi kterými vozy to jiskří?
Vůbec tomu nerozumím a těmto rádoby odborným debatám se zásadně vyhýbám, ale všem asi uniká na 59 dva ústřední problémy. První jiskření – je zřejmě problém vlastního vozidla, protože je to to samé jako když doma strčíte do zásuvky Vaší eletroubu zapnutou na plný výkon a máte ohňostoj doma, takže bych předpokládal, že vůz bude připojen k odběru až po kontrole spojení obvodu a né při náhodném hledání vodiče. Toto je řešitelný detail, daleko větší durchfall je průjezd stávající křižovatkou Evropská (na i z), kde jediné řešení (provizorní) je rozšíření šířky jízdních pruhů minimálně o 1 m (nájezd-výjezd). A definitivní… Číst vice »
(facepalm)
Četl jste prosím vás článek?
Oni ti konstruktéři trolejbusu taky nejsou úplní pitomci, jak si myslíte. Dobíječ se samozřejmě spustí, až když je detekováno napětí na tykadlech. Jenže ta detekce funguje, i když je to připojeno přes celkem velký odpor (protože detekce sama bere nula nula nic). Navíc úbytek na oblouku je silně nelineární záležitost, cosi se mi vybavuje snad 15 V na jedné elektrodě, asi 5 V na druhé a pak X voltů na každý centimetr oblouku.
Jinými slovy, oblouk může hořet, i když je na něm úbytek pár desítek voltů, což na hladině 750 V nepoznáte (pracovní rozsah snad 600 až 825 V)
Já si vžádném případě nemyslím. že by konstruktéři TB vozů byly pitomci to jste do toho vsunul VY. ale Vaše reakce se mi velmi líbí protože se vymyká obvyklím bíábolům v této rubrice a měl bych velký zájem si o tomoto pokecat u piva protože vidím že víte o čem mluvíte
Děkuji za pozitivní hodnocení příspěvku, to se tu často nestává 🙂
Trolejbusy se staly mediálním hitem Prahy. Je s podivem, kolik se najednou vyrojilo znalců a kritiků na tento druh ve světě i ČR běžné hromadné dopravy. Bez zkušeností je každý začátek těžký jak pro projekty tras, domácí údržbu tak řidiče. Zatím nejvíce je vidět nezkušenost řidičů. Asi největší problém mají s jízdou pod trolejí, kde je křížení, trolejové výhybky a nasazovací úsek.
S délkou vozu musí počítat, ale vozidlo je navrženo tak, že má velmi dobré jízdní vlastnosti a snaží se kopírovat vozovku poměrně dobře. Za nějaký čas problémy převýší pozitiva a trolejbusy v Praze budou běžná a oblíbená doprava.
Včera kolem půlnoci mne zaujalo, jak při průjezdu zatáčkou bylo slyšet dost nahlas drhnutí sběračů. Až mne to donutilo se ohlédnout, co je zdrojem hluku. Nemám nic proti trolejbusům, ale DPP a Piráti z toho dělají zázrak techniky ….. jako by nebylo nic světobornějšího.
Mohl byste nám ukázat nějakou citaci, kde to někdo ukazuje jako „zázrak techniky“?
Já četl jen o bezemisním provozu a výrazně větší kapacitě.
web DPP – citace: – nejdelším trolejbusem v ČR – prvním provozovatelem vysokokapacitního trolejbusu – speciální úpravou pro přepravu zavazadel – rozvoj bezemisní mobility – s vysokou spotřebou nafty a velkou produkcí emisí a hluku Dost vzletné prohlášení, ne ? Bezemisní mobilita je lež alias moderně dezinformace – buď to kouří v Prunéřově nebo v Mělníce nebo v Opatovicích nebo ve Chvaleticích. Nebo to bude generovat jaderný odpad, jehož osud není vyřešen nikde Vysoká spotřeba nafty je naprosto relativní pojem. Mně osobně připomínají trolejbusy v Praze, rychlovlaky Talgo v Bosně. Tam koupili rychlovlaky na staré špatné a pomalé koleje. U… Číst vice »
Trolejový drát ani obloukové svorky nejsou z výroby vyleštěné. To udělá až grafitová botka sběrače
Ale co tak koukám, ty busy jsou pořád napráskané, to zvětšení kapacity je opravdu oceňuji.
Dovolím si objasnit některé skutečnosti. Natrolejovací stříšky mají délku 1,3 m. Podle mého názoru je to dostatečná délka, protože tyto stříšky jsou standardní výrobkem a používá je řada měst. Je to spíše o zkušenost řidiče, kteří z autobusů byli doposud zvyklí se chovat trochu jinak. Mez, kde má trolejbus pro natrolejení zastavit, může tvořit cokoliv zpravidla to bývá označník. Z toho logicky vyplývá, že stříšky jsou jen jedny, ale pokud se natrolejuje pokaždé vozidlo jiné délky, musí být tato mez odlišná. Tudíž kratší vozidlo, které se chce v zastávce natrolejovat, bude stát od označníku dál. Stříšky tedy nemusí být delší,… Číst vice »
Autobus,dlouhý 24 m, v Praze asi nejezdí
O délku autobusu jde jen částečně. Řidič musí samozřejmě vědět, co za sebou má, ale stačí zkrátka respektovat značky a podobná nehoda se nestane. Kolika řidičům a kolikrát za celou dobu provozu se to stalo?
Jde o vzdálenost mezi stanovištěm řidiče a botkami sběračů. kde má řidič zastavit se musí nacvičit a čím delší vozidlo, tím je přesné zastavení obtížnější.
Máte s tím jako řidič trolejbusu zkušenosti?
S tímhle ne. Ale jako strojvedoucí mám zkušenosti se stahování a zvedáním sběračů dost na to, abych věděl, že přesnost zvednutí sběrače je nepřímo úměrná vzdáleností mezi stanovištěm a sběračem.
Tak se prosím vás věnujte své profesi a řízení trolejbusů různé délky nechte na ostatních. 🙂 Odkazuji se na výše řečené.
Sběrač jako sběrač. Nepopírejte zákony optiky-na větší vzdálenost je možnost rozeznat podrobnosti nižší Proto existují dalekohledy.
To je jednoduché – každý typ vozidla bude mít svoji značku. A metr třicet fakt musí stačit. Ono by stálo za to, za a) poslat řidiče na týdenní zácvik třeba do Plzně, aby se naučili jezdit s trolejbusem (specifika jízdy, která u busu nejsou)
b) zjistit, jak mají to natrolejování vyřešené jinde. Kupříkladu v Ostravě mají natrolejování vyřešené tak, že na chodníku je označník „ČELO EBUSU“, který musí řidič dostat do zákrytu s pravým předním sloupkem, pak stojí správně.
Ano, souhlasím.
Krásně ta bestie jiskří. Ještě by vepředu mohla šlehat oheň
Proč jsou ty natrolejovací stříšky vůbec tak krátké? Vždyť je to jen kus plastu, nemůže to být těžké ani drahé. Zažito v Letňanech – trolejbus zastavil o kousek dříve kvůli popelářům. Řidič se šel dokonce podívat ven, ale byl mimo stříšky, takže odstanicoval, zavřel dveře, popojel jeden metr a pak teprve mohl zvedat sběrače.
Dobrý den , je pravda , že v Brně slovo trolejbus nahrazují slovem tykač?
Co se ja si pamatuji, tak se v Brne obcas rika Trajfl.
Potvrzuju
Ne.
Za mých studií jsme jezdili „tykadlama do Šlapek“, ale v kruhu byl jen jeden člověk z Brna, takže nevím, zda to bylo místního původu. Trajfl mohu taky potvrdit.
Jak mají vyznačené místo, kde zastavit? Čárou na vozovce před vozidlem?
Nevím jak v Praze, ale v Pardubicích je to vyznačeno čárou na obrubníku, která musí být uprostřed předních dveří.
Na letišti na odstavné ploše to mají blbé, to je velká asfaltová plocha a tbusy nestojí u obrubníku.
V Jihlavě na střed naváděcího pásu pro slepce.
Nastrikali ruzovym sprejem velkou sipku na chodnik – silene
Není to provizorní značení (za účelem „seřízení“). Takhle se běžně něco čmárá po chodníku k dočasnému označení.
Pokud použili „policejní sprej“,. pak je to za pár dní samo pryč.
1. den to bylo vyznačeno čárou takto: https://youtu.be/v3G0vkQDFQk&t=828 Když je to v zastávce, tak na chodníku bývá (aspoň ze začátku) nasprejovaná šipka ukazují prostředek prvních dveří. Pokud to nějaký řidič interpretuje jako stop čáru a zastaví tam čumákem, tak to zřejmě vede k onomu zvednutí sběračů za stříšku.
Vůbec se mi nelíbí, že DPP kydá hnůj na své zaměstnance, když říká, že jsou nezkušení. Kde ty zkušenosti jako měli nabrat? Měli jsi tak velký trolejbus koupit domů a naučit se na něm?
Chyba není v tom, že by byli nezkušení, ale v tom že je DPP nedostatečně proškolil!
Jaký hnůj? Vždyť to sám píšete, že nemohli být zkušení.
Proč by „nezkušení“ mělo být kydání hnoje? To je normální stav lidí než naberou patřičné zkušenosti, což vyžaduje časový úsek.
Já absolutně nechápu, že je pro tolik lidí/řidičů tak strašně těžké vystoupit, jít se dozadu podívat a případně kousek popojet… 😔 Smutné u všech rádoby „profi“ řidičů obecně! Zkrátka žijeme v době „na všechno se*u“, „nemám zodpovědnost“, „je mi to jedno“ a „dělám si co chci“…a k tomu každodení stres, bezohlednost/sebestřesdost a agresivita od všech kolem… 😫
Já mám dojem, že mají dokonce na sběrače namířenou kameru, takže by ani ven nemuseli, ale je to jak píšete na všechno….. a DP je rád, že jim ten materiál alespoň přijde do práce, což už se dnes bohužel považuje za úspěch a lepší to nebude.
Tak oni tam kameru maj? Tak to nemám slov.
Berete to moc osobně. Nezkušenost je zkrátka nezkušenost,. není to výtka a ani to nemá žádné negativní emocionální zabarvení.
Hlavně nechápu, že se ten řidič nešel podívat, on takový oblouk dělá dost smradu a kraválu. Pak taky – mobilista točí a točí, ale že by to šel tomu řidičovi říct, to ne. Mezi námi – předpokládám, že na tom trolejbusu je hafo kamer, jak je dnes u vozidel hromadové dopravy zvykem – jedna pitomá kamerka navíc na střeše by ten „problém“ pořešila.
Ono by to moc nestálo kdyby tu nabíjecí trolej udělali delší, třeba několik metrů, zase někdo šetřil na blbém místě.
Já myslím, že několik metrů potřeba není. Tyhle nabíjecí místa jsou na konečné a v garáži, kdy má řidič čas i klid najet si pomaleji a zastavit podle čáry na zemi. Jen si to musí natrénovat. Řekl bych, že se používá standardizovaná délka stříšek, která se už osvědčila i v jiných provozech.
Plný souhlas. Tyhle bateriové trolejbusy jsou vhodné na dojetí někam za konečnou kam jezdí 1 z 10 spojů. Ostatní jezdí po komplet zatrolejované trati. Ale Praha holt musí mít něco extra. Proč to dělat stejně jako v Plzni, Brně, Hradci, Jihlavě?
To je takový problém zastavit s přesností půl metru?
Asi opravdu na takový mega trolejbus jsou ty stříšky krátké. Trefit se z pozice řidiče sberači přímo do ní nemusí být jednoduché. Takže ne „2 metry ani do nejbližšího oblouku“, ale přece o kus delší by být měly. Na to se mělo myslet dříve. Nebo to už může rovnou řidič vyjít ven a nandat sběrače ručně. Nakonec celá desetiletí od vzniku trolejbusů se to tak dělalo. Že v jiných městech jsou tyto stříšky standardně používané je chybný argument! V těchto městech nemají v provozu takový monstrózní trolejbus. Ale jinak, zaplať pánbůh aspoň za tyto první Pražské trolejbusy ať na 58… Číst vice »
V Curychu mají parciální trolejbusy a nasazují se pomocí stříšek. Nevím teď přesně, jestli na linkách, kde se během trasy stahuje a nasazuje, jezdí i tříčlánkové, ale standardní kloubové určitě.
Standardní kloubové jsou i Plzni. Spíše by stálo za úvahu postavit trakční vedení v celé délce trati. Čím delší trolejbus, tím jsou sběrače dál od řidiče
Stavět trakční vedení v celé délce trati by v Ruzyni bylo vyhazování peněz oknem. Na tom posledním úseku „již brzy“ trolejbusy jezdit nebudou.
taková „provizoria na dlouhá léta jsou špatná. Každé omlácení sběračů jen zkracuje jejich životnost
V okolí letiště je ještě jedna překážka: musí projet specializovaná hasičská a vyprošťovací technika, která by s výškou trolejového vedení mohla mít problém. I proto je poslední úsek nezadrátovaný.
Jak jsem zmiňoval Curych, tam to taky mají dlouhodobě, a ne jako provizorium. Bez napájení je úsek přes most Hardbrücke. Dráty tam bývaly, ale snesli je v době, kdy se tam stavěla tramvajová trať. Od té doby se pokaždé stahuje a nandavá.
A z jakého důvodu jsou vlastně sběrače až na posledním článku?
Zvlášť v případě, kdy mám řiditelné i další nápravy, by bylo možno jejich řízením zajistit, aby další články sledovaly stopu toho prvního a tykadla dát dozadu na první článek, takže z hlediska chování tykadel by se to chovalo jako krátký trolejbus..
Poslední článek je napájecí na všech typech trolejbusů na světě. Má to více důvodů a jeden z nich je, že poslední článek nejméně vybočuje mimo trolej.
Jak jsem psal, řiditelnými nápravami jde zajistit, aby všechny články držely stejnou stopu.
Naopak, „hloupé“ články nutí řidiče, aby si prvním článkem najížděl tak, aby ten poslední sledoval trolej (představte si dětský dřevěný vláček „očko-háček“, mašinkou zahnet do pravého úhlu a další vagonky ji sledují každý s menším a menším úhlem odbočení. Takže pokud chcete posledním vagonkem sledovat nakreslenou klikatou čáru, musíte s mašinkou dělat dost kouzla 🙂 )
Důvod je jediný. Manipulace s těmi klacky. Musíte to chytnout za ten provázek a trefit se do drátu i mimo stříšky. Máte-li ty sběrače už na prvním článku, nedosáhnete na provázky.
To máte pravdu, i když nahazovat tykadla ručně se dnes asi děje už jen výjimečně. Ale v případě „nehody“ (vyskočení kladky, zvlášť v oblouku) by to byl problém.
Trolej před ranvejí není to pravé ořechové.
Eh?
Před KTEROU ranvejí by byla trolej?
06-24 nebo snad 12-30?
Asi byste si měl koupit nový glóbus Prahy a okolí, na tom vašem to máte zakreslené nějak divně. 🙂
Také mi přijdou krátké, zejména z toho důvodu, že trolej z nich nikjam nepokračuje, takže jende buď klacky projdou a nebo tak jako tak sednou na trolej, ale tady ne, tady propadnou. U toho opravdu někdo mec nepřemýšlel.
Samozřejmě je tu i nezkušenost řidičů, až si najedou ta místa zastavení každodenní praxí, tak s tím asi větší problém nebude, ale zatím je to nové a uči se rozpoznat kde co přesně mají při takové délce.
Ale delšé stříšky a nabíjecí drát by určitě o moc více nestály.
Stály by podstatně více. Budete-li chtít delší stříšku než běžně vyráběnou, musí ji výrobce navrhnout, vyrobit a prohnat schvalovacím procesem na Drážním úřadu.
O délce 2m už jsou. A zas takový problém je udělat není. Nebo se může dát několik samostatných stříšek za sebou…
A kolik sloupů navíc ?
Proč? Pověsí se na lana. A kdyby ty stožáry dali 4 a udělali jako jedno pole trolejového vedení, taky by se nic nestalo…
No já bych to fikaně vyřešil dáním tří certifikovaných stříšek za sebe.
Ve stanicích se to asi vychytá, tam je sloupek, ale ta odsatvná plocha na letišti bez vertikálních značek není moc dobrá na touhle přesnost.
Chyba je, pokud tam ty značky nejsou. A je-lidůvod ten, že tam nechtěj píchat klacky, řešení je prosté – v patřičné vzdálenosti položit příčný práh, o který se trolejbus zarazí předními koly,
Pokračující trolej nic neřeší. Tam ty sběrače „propadnou“ úplně stejně. Stačí se dojet podívat někam, kde trolejbusy jezdí.
Ale vždyť se nemusí trefovat odhadem, maj značky, ne?
Pokud stoji na asfaltu, za rok tam budou 10cm doliky a budou vzdy stat na milimetr presne (odsledovano u nas na jedne zastavce autobusu)
Dnešní skóre je 3x bus na lince 59. Stejně tak na 58. kde je ale minimální rezerva trolejbusů (jen 1 ks).
Dnešní odpolední skóre je plných 17 trolejbusů na lince 59 a ty tři busy jsou na 58. https://pid.8b.cz/linka59.php Zřejmě ty popálené sběrače rychle opravili.
Bus je tam furt, vlak ještě na letiště nejezdí.
Plno vzletných řečí, ale pokud lze takto s trolejbusem zastavit a vztyčit tykadla rovnou vstříc požáru, tak to je naprosto zjevně konstrukční chyba a do vyřešení bych provoz okamžitě zakázal.
Konstrukční chyba té stříšky možná tak, že by mohla (asi) být delší a umožňovat tak větší toleranci zastavení. Ale trolejbus je v tom nevinně.
Pokud to řidič zvedá mimo stříšku, mělo by to zareagovat nějak rozumně a ne praštit do všeho nad sebou než se tykadla narovnají.
Tak to by samozřejmě šlo, ale znamenalo by to nějaké senzory, vyhodnocování dat z nich a na základě toho nějaké blokování zvedání. Funkční by to muselo být ve dne v noci, za deště i sněhu, takže by to nemohlo být asi úplně banální řešení, tzn. ani ne úplně levné a neporuchové. Oproti tomu je varianta dát delší stříšku a/nebo nějakou zarážku na asfalt…
Tak logicky, ty nabíjecí body mají omezenou délku. Takže záleží na tom, jak přesně řidič zastaví. Jinak tam od toho nemá co chytit, takže akorát světelné efekty a opálené uhlíky, jinak to moc dramatizuješ, nic hrozného se nestalo.
Kde vidíte požár? Hoří tam oblouk, to nějak se zkraty souvisí obecně. Konstrukčně to ideální není, ale požár nehrozí, spíše jde zničení (ne zrovna levného) sběrače.
Opravdu? A ty dvoje stříšky, co shořely v Teplicích jsou co? Ano, byly načaté a tak se hoření velice podpořilo. Na druhou stranu, tak shoří, je to v luftě a teoreticky by se tam nikdo neměl pohybovat. Jen nechápu autora videa. Místo natáčení měl letět za řidičem.
Až na to, že tady žádný zkrat není 🙂
Není no. 🙂 Jsem se nějak rozohnil, ehm.
Kde a v čem přesně spatřujete tu konstrukční chybu?
Je nějaký konstrukční důvod proč nelze tu stříšku udělat širší a delší? Jestli to chápu správně tak tam je na to aby naváděla sběrač k vedení, takže by snad teoreticky mohla mít klidně 2 metry a bylo by po problému.
Klidně i deset metrů, nebo až k nejbližšímu oblouku. Ale v tom to není. Tohle je prostě standardní stříška, která se používá pro natrolejování tyčových sběračů ve všech možných městech – a světe div se, sběrače si v ní normálně nikdo nepálí.
Jenže když řidiče přesadí z autobusu do trolejbusu a hned na začátek mu dají to největší vozidlo, co je vůbec k mání, tak to zaškolení úplně beze škod prostě nebude.
Určitě, ale zrovna na tom letišti je to trochu zvláštní specialita, protože trolej nepokračuje za stříšku. Z rovna to zachycené na videu by při normální troleji bezpečně nahodilo klacky, ale tady už botky šly mimo a na trolej sedly tyče sběračů. Tedy úplně domyšlené to není (evidetně stříška na troleji a stříška na pahýlu pod stříškou dává jiné výsledky).
Bezpečně nahodit za stříškou nemusí, může se dotknout jen bokem a ne přímo uhlíkem. Takhle přišel vůz 108 o sběrače v zastávce Kundratka.
Mě připadá, že přesnost dopředu/dozadu se dá zařídit správným zastavením mnohem snáz než přesnost do boku. Protože je tam nakreslená taková stop čára, respektive šipky na chodníku směřující na 1. dveře. Za to najet si na jedno stání z 10 ve volném prostoru tak aby to bylo úplně srovnané přes oba klouby mě přijde složitější.
Hlavně to chce natrénovat opakovatelně přesné zastavování. Delší stříšky by měly smysl v zastávkách, kdy před trolejbusem může stát něco různě dlouhého (nebo blokovat neodjetý bus před křižovatkou) a nejde se vždy trefit na správné místo.
Tak deset metrů určitě ne. Ne vždy jsou totiž ty stříšky umístěny u nosného sloupu, takže pokud jsou umístěné někde na volné troleji, určitě není vhodné, aby byly moc velké, protože pak by tu trolej rozhoupával i slabý vítr.
Tak se zavěsí na nosnou síť. Další problém? Výhybka váží metrák a taky visí bez problémů mezi stožáry.
Jenže tady jaksi nejde o hmotnost, ale o plochu, do které se vítr může opřít. Výhybka má plochu minimální, navíc je už z principu zavěšena na mnoha bodech, takže její rozhoupávání je minimální. Ještě něco potřebujete objasnit?
Ne, ty stříšky totiž občas i věším a dát je tak, aby fungovaly není taková sranda. Dokonce máme na volné troleji 2, aby i 2. vůz se mohl nahodit. Trolej rozhoupe už průjezd trolejbusu a co udělá takový vypadený sběrač s křižovatkou… To by ani ty 10m dlouhé stříšky nezvládly. Leda při orkánu. Řešení to ale má a nejsou zas tak složitá. Že nikde ještě nebyla použita neznamená, že je nelze v případě potřeby dát. Ale souhlasím s tím, že mít je 10m dlouhé je blbost a problém neřeší. Současné délky vyhovují a když, tak se jich dá více dle… Číst vice »
Ano, vypadnutý sběrač umí trolej pořadně rozhoupat (i poškodit), zvláště když trefí i nosné lano, ale to je extrém, který se běžně nestává.
Za normální situace je z hlediska dynamického namáhání žádoucí, aby se trolej pohupovala co nejméně často (ideálně jen při průjezdu vozidla), protože to zkracuje životnost drátů i nosných prvků, na kterých je trolej zavěšena.
Snad ty škody nedávají řidičům k úhradě.
Myslím že delší stříšky znamenají větší prověšení.
To myslíte správně. Ale zde na té bráně vedou ještě ke stožárům vyvěšovací lana a celek je tedy na tuto zátěž připraven. U lanové nosné sítě se stříšky umísťují na úroveň stožáru nebo se pro stříšku instaluje nosná síť zvlášť.
Taky by mohla mít 3 metry.
Širší narazí na problém s roztečí sběračů. Konkurenční firma dělá ještě o délce 2m, jedny takové jsou třeba v Jihlavě.
Když jsem jel naposledy ven z Prahy, tak směrem do centra jely 4 trolejbusy za sebou v koloně, potom dlouho nic a potom zase 2 za sebou. To je nějaký dost nezvládnutý grafikon. Někdo chtěl být „eko“, ale zatím přidanou hodnotu nevidím.
Neumím ty jízdní řády zpaměti, ale skoro bych si tipl, že 4 za sebou asi nejezdí pravidelně.
Já tomu moc nerozumím, protože MHD má do centra vyhrazený pruh …
ZC Zpoždění lze chytit už na výjezdu z Veleslavína – jedoucí vlak, bus nedostane zelenou na Evropskou.
V obou směrech jsou všechny zastávky na znamení a jízdní doba utažená na průjezd.
Dnes jsem se tam byl podívat. Pokud na Veleslavíně v levém pruhu pro odbočení na Evropskou stojí auto, trolejbus se za něj už bez zablokování protisměru nevejde. Tak čeká u výjezdu z terminálu a najede až když může. V praxi často potřebuje k najetí na Evropskou dvě zelené.
Přesně tohle jsem čekal. Ony s tím vyjížděním mají problém i obyčejné kloubové autobusy, když už u Evropské něco stojí. A dva standardní busy se tam taky neposkládaj.
On teda celej ten výjezd z Veleslavína je takovej nanicovatej. MMCH, když už se do těch trolejbusů narvaly takový prachy, nechápu, proč v rámci toho neudělali pro výjezd vozidel z nádru indukční smyčku, která by jim dala zelenou až na Evropskou (podle mě tam měla být už před 10 lety, když to postavili), žádné postávání by se nekonalo (nanejvýš jeden cyklus).
Pravidelně tak nejezdí, nicméně při špičkovém intervalu 3-4 minuty se mohou sjet docela snadno.
Neříkám, že je to zrovna zde, neznáme situační podrobnosti. Ale zdá se mi to zase jako jeden z případů, kdy místo snahy řešit havarijní stav (upozornit, běžet za řidičem, zařvat na něj) stojíme a tasíme telefon. Snad to bylo jinak, no.
Mimochodem má to fajokameru?
Souhlasím, dnes je důležité že všeho udělat hned senzaci a vše natočit nebo vyfotit a dát to na sítě.
Nikdo není dokonalý, tohle je navíc něco, co lze bez problémů vyřešit. Dejme tomu čas, ono se to vychytá. Není třeba ve všem vidět hned všechno špatně.
Proč? Když to prásknete na sociální síť, chytnou se toho media a DPP zareaguje mnohem rychleji…
Tady je zas chytrejch. Pánové, já bych vás za to posadil, dál online kameru s výstupem sem a pak bych se bavil… 😋
No, ono to hlavně chce tomu, kdo sedí za volantem vysvětlit, že si to má po natrolejení zkontrolovat. Kameru tam na to snad maj, za ty love….
Kamera tam je, ale snímá od základny sběračů a je myslím klasicky širokoúhlá, takže není dobře vidět jak přesně jsou ty sběrače postaveny vůči stříšce dopředu/dozadu. Buď by tam muselo být něco blíž botce anebo kamera vzadu na střeše, která se kouká „do nebe“.
Je pravda, že i na našich 32Tr (Brno) je máme, ale na obraz se musí člověk proklikat, nesepne se sám jako např u couvací kamery. Což se ne každému chce hrabat se v menu nějakýho hipsterskýho displeje. Když se člověk nasadí pro jízdu, tak to pozná po ujetí dvou metrů, že vypadl; statické nabíjení bych si představoval ošetřit už v technologickém postupu, teady že řidič by se měl přesvědčit o spravném nasazení (kamerou, přímým pohledem, jak by uznal za vhodné). Jenže i u nás máme řidiče, co nevylezou celou směnu z kabiny zkontrolovat blbý uhlíky, nebo indikátory na kolovych matkách.… Číst vice »
Kamery na sběrače jsou u automatických sběračů už prý nařízené normou.
Uhořel zajišťovací provázek botky, co tak vidím z těch poškození.
Co jsem viděl tak v těchto trolejbusech jsou 3 dedikované displeje pro kamery, takže sběrače to ukazuje stále. Ještě se mi líbí ten simulovaný pohled shora, řidiči tomu říkají dron, je to slepené z několika kamer po obvodu. Na proklíkání budou mít asi vnitřní kamery.
Hmm, nejlepší jsou reakce cestujících, co o tom nemají ani páru… Vidí jiskření na sběrači, a myslí, že začala 3. světová…
Mě osobně trochu zaráží, že z důvodu nezkušenosti řidičů a neznalosti provozu nebylo nařízeno zvedání tykadel ručně?!?
Trolejbus je 24 m dlouhý. Kdo by to nasazoval? Gepard?
Vždyť ať se projde během přestávky 🙂