Česko má většinu parkovacích míst na ulicích, to je pro dobíjení elektroaut problém, říká šéf parkovací asociace
Pokud má parkoviště více než deset parkovacích stání, musí disponovat minimálně jednou dobíjecí stanicí a kabelovou přípravou pro další dobíječky.
V západní Evropě se většina parkovacích míst pro automobily nachází mimo ulice – v garážích, na parkovištích či v parkovacích domech. V Česku je to ale přesně naopak, což mimo jiné také komplikuje dobíjení elektroaut, s nimiž se počítá jako s dopravním prostředkem budoucnosti.
„Západní Evropě stačí vyřešit dobíjení mimo veřejný prostor, a má do značné míry vystaráno. My bychom naproti tomu museli zajistit dobíjení hlavně na komunikacích, a to jsme v mnohem složitější pozici, protože se musíme postarat o daleko více míst než na západ od našich hranic,“ říká Petr Horský, předseda Rady České parkovací asociace, která sdružuje přes čtyři desítky členů z řad samospráv, městských i soukromých firem, konzultantů i poskytovatelů nejrůznějších řešení pro parkování.
Téma elektromobility se podle něj probíralo na každé konferenci, kterou asociace pořádala v posledních čtyřech pěti letech. „Někdy to bývá více, někdy méně třaskavé,“ říká Horský s tím, že právě na dobíjení na ulicích se názory hodně různí, ať už jde o umisťování dobíjecích stojanů na chodníky, kde uberou prostor chodcům, nebo o vyhrazení parkovacích míst, kterých už je tak nedostatek, pro dobíjení elektrických vozidel.
Například Praha má v plánu řešit tento rébus umisťováním dobíjecích bodů do lamp veřejného osvětlení. Letos má být podle informací z počátku roku v hlavním městě vyměněno 654 lamp, na 189 z nich pak bude možné připojit nabíječky. Ty by měly být do konce roku k dispozici na 82 stožárech pouličních světel.
„To je určitě jedno z vhodných řešení, další vidíme ve zřizování dobíjecích hubů na parkovištích v rezidenčních oblastech, kde bude minimálně část stanic rychlodobíjecích,“ říká Ondřej Synek ze společnosti Unicorn, která pod značkou ChargeUp dodává komplexní řešení pro dobíjení vozidel. Obecně podle něj platí, že elektromobilisté z 80 procent doplňují baterie svých vozů doma nebo v práci. „Z praxe známe stále více případů, kdy zaměstnanci v převážně míře vystačí s dobíjecím zázemím v sídle firmy,“ říká Synek.
Kdo cítí byznys, má tah na branku
Přípravu samotných parkovišť na elektromobilitu podle Horského v Česku hodně táhnou distributoři elektrické energie, kteří vidí v dopravě na baterie značný komerční potenciál. „Jejich zástupci chodí za provozovateli parkovacích ploch a nabízejí zřízení nabíjecích bodů. Jejich obchodní zájem velmi pomáhá tomu, aby dobíjecí místa vznikala. Čili když porovnám parkoviště a uliční prostory, tak rozvoj infrastruktury pro elektromobilitu na parkovištích je daleko větší,“ říká Horský. Obchodní centra a maloobchodní řetězce zase zpravidla mívají nadnárodní vlastníky, kteří sem přenášejí své zahraniční zkušenosti s elektromobilitou a berou ji často jako marketingový nástroj, jak přilákat zákazníky. „Ten tah na branku komerční sféry dokáže často překonat všechny překážky,“ říká Horský.
Typickým příkladem přelévání zahraniční praxe do Česka může být lídr maloobchodního trhu Lidl. První dvě dobíjecí stanice nainstaloval u svých prodejen v roce 2017, jejich počet pak každoročně rostl. Letos v lednu mohl elektromobilista svůj vůz dobít zhruba u každého desátého z bezmála tří set obchodů této značky. Lidl přitom na základě rozhodnutí své centrály dobíječky buduje a provozuje ve vlastní režii, což mu umožňuje mít celou síť plně pod kontrolou včetně nastavování cenové politiky.
„V současnosti mohou být dobíjecí stanice benefitem pro zákazníky, s dalším rozvojem elektromobility to bude čím dál více nezbytnost, pokud provozovatel parkoviště nebo služeb, k nimž se parkoviště váže, nebude chtít o zákazníky přicházet,“ soudí Ondřej Synek. Zároveň předpovídá, že dobíječky budou stále více i byznysovou příležitostí, pokud majitel dobíjení zpoplatní. Hudbou budoucnosti jsou pak třeba virtuální elektrárny ze zaparkovaných aut, která mohou ze svých baterií vykrývat špičky v energetické síti.
Jak praví vyhláška
Soukromých firem, které by se specializovaly vysloveně na provozování parkovišť, v tuzemsku mnoho není. „Je to naše specifikum, které vzniklo historicky přístupem samospráv: proč by město jako vlastník mělo přenechávat provozování parkovišť soukromé firmě, když si na to může zřídit vlastní společnost,“ říká šéf parkovací asociace. Vyčíslit nebo alespoň odhadnout celkově podíl parkovišť, která jsou připravena na elektromobilitu, podle něj nelze. V Česku totiž chybí jejich celková evidence. „Nikdo netuší, kolik vlastně parkovacích míst na parkovištích je. Jsou některá města, která si dělají statistiky a pasporty, ale celková evidence neexistuje,“ vysvětluje Horský.
Pro nově budovaná parkoviště nebo zásadnější rekonstrukce už však stát stanovil jasná pravidla novelizací vyhlášky o technických požadavcích na stavby. Ta říká, že pokud má parkoviště více než deset parkovacích stání, musí disponovat minimálně jednou dobíjecí stanicí a kabelovou přípravou pro další dobíječky minimálně v rozsahu 20 procent parkovací kapacity.