Automobily Informační technologie Infrastruktura Silnice

Česko má první inteligentní dálnici, ŘSD spustilo testovací verzi u Prahy

Inteligentní dálnice. Vizualizace ŘSD.
Inteligentní dálnice. Vizualizace ŘSD.

Ředitelství silnic a dálnic završilo na dálničním úseku mezi Mirošovicemi na D1 a Rudnou na D5 výstavbu kooperativního dopravního systému. Budování probíhalo od roku 2016, nyní systém běží v testovací verzi. S trochou nadsázky se dá říci, že jde o první inteligentní dálnici v tuzemsku. Výměna informací o provozu probíhá mezi automobily navzájem i mezi infrastrukturou a vozidly. Tedy spíše bude, až budou vozidla vybavena příslušným systémem (C-ITS).

Každé vybavené vozidlo se stává automaticky účastníkem, který informace přijímá i vysílá. Taková vozidla informace vysílají ostatním automaticky tím, jak se chovají, například spuštěním stěračů či mlhových světel, intenzivním brzděním a podobně. „Všechny tyto informace, které se k řidiči dostávají bez prodlení a zahrnují přesný popis událostí, jsou významným krokem ke zvýšení bezpečnosti a informovanosti účastníků silničního provozu,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Věc má ale háček. Pro efektivní fungování systému je zapotřebí zapojení dostatečného množství vozidel. ŘSD čísla neuvádí, pracuje ale s odhady, že do roku 2020 bude v Evropě 10 milionů vozidel vybavených C-ITS. Systém by nicméně neměl být povinný. ŘSD jej nyní testuje a ověřuje jeho spolehlivost. Do roku 2020 se počítá s jeho rozšířením na úseky mezi silničním okruhem kolem Prahy po Plzeň na dálnici D5, do Hradce Králové po dálnici D11 a do okolí Brna po dálnici D1

Osazení systému je součástí souboru celoevropských projektů C-Roads, které mají směřovat k inteligentní, potažmo autonomní mobilitě. Auta budou podle těchto vizí fungovat podobně jako chytré telefony, budou vybavená vlastním operačním systémem a datově propojená se senzory na infrastruktuře, především na dálnicích. Lidově řečeno tak uvidí za roh, budou vědět, co se děje v jejich blízkém i vzdáleném okolí. Řidiči se tak včas dozvědí o komplikacích v provozu a podle pokynů přizpůsobí jízdu.

Češi přitom jen pasivně nepřijímají novinky ze zahraničí. Do projektu C-Roads přihlásili systém varování řidičů v blízkosti železničního přejezdu a způsob komunikace mezi autobusy a ostatními vozidly. Ty poslouží třeba v případech, kdy se chce autobus zařadit do jízdního pruhu.

Parametry kooperativní koridoru Mirošovice – Rudná

– délka 46 km – D5 (5 km), D0 (30 km), D1 (11 km)
– 29 komunikačních jednotek
– 29 vysílačů kooperativních informací podél infrastruktury
– použité technologie GPS, C-ITS G5, Wi-Fi, Bluetooth, mobilní sítě 3G/4G/LTE-V
– Back Office – serverová část zařízení může být použita jako společný prvek pro další kooperativní systémy (C-Roads)

Důležité informace dostává řidič C-ITS vozidla od infrastruktury – jsou to informace v předstihu, např.:

– práce na vozovce
– pomalu jedoucí nebo stojící vozidlo na trase
– dopravní kolony
– dopravní informace z portálů (proměnné dopravní značky, zařízení pro provozní informace)
– informace o dojezdových časech
– informace o mimořádných událostech z dopravního infocentra ŘSD (NDIC) – nehody, počasí, sjízdnost atp.

10 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • Stačí mít trochu inteligence…. mezi volantem,pedálama a sedačkou

  • Uz par let to funguje zadarmo a bez penez “statu”. Jmenuje se to Waze 😉

  • Za dobu svého působení na železnici jsem zažil dost systémů na zabezpečení bezpečnosti dopravy a právě v tom je chyba. Ani jeden systém totiž nebyl zprovozněn v celé síti a dotažen do plného pokrytí. Tak např. řada 121, 122 vysílačka jen pro simplex jezdila po trati, kde byl systém Kolleda, tak že se nedalo nikomu zavolat . Řada 372, 180 vysílačka Mesa jezdila na trati, kde byl simplex a také jsem se s nikým nespojil. Takových případů bych mohl vyjmenovat mnoho. Co nevykrytá místa na trati, kde jediným spojením mohl být jedině poštovní holub. TRS má sice generální stop, ale nebylo zapojeno na všech vozidlech a tratích. No a než bude v celé síti ETCS, tak já už tady nebudu. Závěrem, to že DÚ pustí do provozu vozidla, která nejdou v krizové situaci dálkově zastavit je hazard s lidskými životy nebývalého řádu. Proto mne zaujala myšlenka, že by se vlaky mohly hlídat vzájemně tím, že by na určitou vzdálenost dokázaly snímat překážky na trati, příp. začít brzdit včas před návěstidlem, resp. nedovolit vlaku rozjet se proti stůj. Ovšem zase musí platit: vybudovat opravdu v celé síti.

  • Sandy, na železnici to budují, ale…..zákon nenařizuje všem to mít nainstalováno. Chybující lidský činitel není jak zastavit! Výsledek – nehoda u Křemže.

    Ne všichni mají volných 400 000 Kč na nový auto s inteligencí. Jsou rádi, že uživí rodinu.

    Takže další náklady na infastrukturu a tím pádem by se mělo platit mýto nebo přesměrovat výběr z daně z paliv !

    Všichni by chtěli jezdit zadara a údržbu aby platitl stát…………

  • Nemělo by se o něčem podobném začít uvažovat také na železnici? Dosavadní zabezpečení zatím nedostačují. Chybou je hlavně lidský faktor. Pozdní brzdění, nerespektování návěsti „Stůj“, mikrospánek, silniční vozidla na přejezdu a pod.

    • Zeleznice je v pohode, tam uz davno existuji systemy, ktere umoznuji komunikaci mezi vlaky, jednim z nich je i ETCS, dokonce existuji systemy, co umoznuji plnou automatizaci zeleznice,…
      Ono kdyz ve Francii jede TGV rychlosti 320km/h, tak by strojvudce ani nestihal sledovat navestidla na trati nebo brzdit pred prekazkou, natoz treba Shinkansen vlaky mezi Tokiem a Osakou v intervalu i 3min pri 270km/h a to zastavkove i dalkove,…
      V MHD jsou zcela automaticke systemy v metru, nar. v Budapesti, Londyne, … v Praze ma byt automaticke metro D…

    • Přesně tak – a proto KONEČNĚ automatické vlaky, bez strojvedoucího.
      Přemejšlejte – vlak může jet jen dopředu a dozadu + hlídají se návěsti a nejvyšší povolená rychlost – proč už proboha nejezdí automatické vlaky dávno???

      • Něco podobného se kdysi dávno řešilo v pražském metru. Automatické obracení souprav na konečné stanici Dejvická. Ti kdo mají lepší informace, ať mně prosím opraví, ale pokud vím já, tak to ztroskotalo na tom, že se nepodařil vyřešit situace, když někdo nebo něco vleze mimořádně na koleje. Člověk, strom, zvíře. (V metru se uvažovalo pochopitelně hlavně o lidech, 🙂 ale problém je to obecný. )

  • Je fajn, že se to postupně uvádí do praxe. Před lety jsem ještě slyšel výzkumníky mluvit o tom, že by vozidla mohla sloužit i pro mobilní komunikaci – pokud je v daném místě příliš účastníků na jednu základovou stanici operátora, mohlo by se spojení realizovat přes šňůru aut až někam, kde je slabší datový provoz.
    Mimochodem, tohle je v podstatě původní pojetí internetu věcí, že si ty věci (auta) povídají navzájem.

  • Jen taková věcná: na náhledové fotce toho asi řidič přes ten displej na předním okně asi moc nevidí že? Takže zrovna testovací vozidlo ke zvýšení bezpečnosti moc nepřispívá, spíš naopak.

Newsletter

Partneři


Konference Doprava 2018

Výběr editora