České veřejnosti se poprvé předvede vlak na vodík. Je to palivo budoucnosti, říká šéf českého Alstomu Dan Kurucz
Vodíková jednotka Alstom Coradia iLint. Pramen: Alstom
"Chceme ukázat veřejnosti, že vodíkový vlak skutečně existuje, že to nejsou jen obrázky, prezentace a nějaké vzdálené vize."
Dělají i konverze… hmm, jsem se zasnil… vodíkový šukafon…
Neznám žádný akumulátor, který by se samovybíjel rychleji, než vodík uniká z těch nejdokonalejších zařízení pro skladování vodíku. Pokud bychom se na vodík spolehli v akumulaci energie z obnovitelných zdrojů, pak po týdnu podzimních inverzí nemáme k dispozici ani nanowatthodinu.
Nesmíme také zapomínat na to, že vodík se vzduchem tvoří ďábelsky výbušnou směs. Dokud ty věci opečovává tým vysoce kvalifikovaných a motivovaných specialistů, pak jsou bezpečné. Při rutinní údržbě na úrovni běžné u většiny evropských železničních dopravců to prostě čas od času explodovat bude.
Jak jsem již psal v příspěvcích níže, u nás nasazení vodíku ve vozidlech smysl opravdu nedává a doménou vodíku bude spíše průmysl. Na druhou stranu to, co říkáte, jsou opravdu spíše fámy, než fakta. Ano, vodík opravdu rád z tlakové nádoby uniká a to dvěma způsoby. jednak je to prostupem stěnou nádoby kdy protony vodíku procházejí přímo krystalickou mřížkou materiálu a pak přes těsnění jak říkáte. V případě armatur se používají speciální komponenty, které dobře utěsní i vodík (nutno dodat výrazně dražší, než pro CNG). Tyto úniky jsou ale z pohledu akumulace opravdu zanedbatelné. V našich podzemních zásobnících se dříve… Číst vice »
Nicméně stále platí, že koncentrace H2 od 4% do 77% vodíku ve vzduchu tvoří výbušnou směs. Taková směs po zapálení nehoří, po zapálení detonuje. V tomto je vodík nedostižný premiant.
A co se svítiplynu týká, je jen dobře, že se používat přestal. Oxid uhelnatý je jeden z nejzákeřnějších jedů.
Ano svítiplynem se otrávilo mnoho lidí, ale to bylo oxidem uhelnatým. Svítiplyn byl ale z principu směs vodíku a ostatních plynů a skladovali jsme jej bez problémů, takže uchovávání vodíku ve směsi s metanem opravdu problém není. nakládaní s plynem znamená vždy bezpečnostní opatření, proto bych viděl budoucnost vodíku spíše v průmyslu, než v dopravních prostředcích.
Určitým řešením je z vodíku vyrábět reakcí s CO2 metanol, který se daleko lépe skladuje, ale zas to vyžaduje další energii navíc.
Zájem je (i já se rád podívám), očekávám, že po zdělení ceny celého systému (vlak+výroba vodíku+skladování+čerpání) opadne.
Vodík není alternativní trakce, bude trakcí nezávislou, vodík je alternativní palivo pro uschování energie. A pak už jde jako obvykle o cenu a účinnost.
Jsem rád, že se tpmto článku k vodíku přistupuje více reálně a nevyřvává se něco o zelené energii.
Vlaky (běžná závislá trakce) jezdí na elektriku z drátů proto, že potřebují stabilní síť, a nikoho jsem neslyšel říkat, že se má u nich využívat přebytky elektriky OZE, které žádnou stabilní síť bez velké akumulace nevytvoří.
Vodík má dle mého budoucnost spíš v dopravě na dlouhé vzdálenosti po neelektrifikovaných tratích, kde za elektrickou lokomotivou bude připojen vůz s tlakovou nádobou a palivovými články.
Vodík má dle mého budoucnost spíš v jaderné fúzi.
Chodím po světě už skoro 70 let a celou tu dobu čtu a poslouchám, že jaderná fúze bude vyřešena nejpozději za 50 let.
A všiml jste si také, co dělají Zelení?
To už radši připojit bateriový vůz. Respektive jednotka bude mít hnací vůz na konci a vložené vozy povezou baterie.
To se říkalo i o turbínových lokomotivách, byla to naprosto přelomová technologie. Na primární energii byly ale pažravé a tak se neuchytily.
Už někoho vidím, jak nákladní dopravce veze vlak přes celou ČR výhradně po neelektrizovaných tratích, aby využil výhody vodíkové lokomotivy.
Proč by měl jet výhradně po neelektrizovaných tratích? Předpokládám, že pod dráty vypne spalování vodíku a zvedne sběrač.
To by nějaký musel mít 😉
No některé ty odpovědi… poněkud neříkají celou pravdu.
Třeba to s tím přirovnáním elektrické lokomotivy a vodíkového vozidla, jaký zdroj používá, že prý je to to samé… Nene, to opravdu není v zásadě stejné, dramatický rozdíl je ve ztrátách. Zatím co do lokomotivy to jde přes pár transformátorů a měnič (+ usměrňoač na ss), tak vodík má to samé, plus výrobu vodíku, stlačování vodíku na extrémní tlaky, ztráty vodíku, dopravu!!! vodíku + baterie.
Jakmile je třeba nenápadně zakrývat nějaké provozní parametry, tak to nikdy nebude dobrý zdroj.
Ano, máte pravdu. Celková účinnost od výroby vodíku po kola vozidla je u elektřiny 70-80%, u vodíku pak pouze 25-30%. Měrná spotřeba energie je u vodíku zhruba trojnásobná.
Vodík v budoucnu bude potřeba jako medium pro akumulaci energie, ale osobně bych viděl aplikaci spíše v průmyslu např. při výrobě amoniaku, kdy se vodík tak jako tak používá, nebo pak v hutnictví při přímé redukci železa. Tam lze vodík daleko snadněji vyrobit a skladovat. Jako palivo se vodík hodí jenom v některých specifických aplikacích.
Ovšem ve srovnání se sotva 8 % účinností parních lokomotiv (ještě nedávným symbolem železnice) je ten vodík pořád ještě dobrý :-).
Zkuste ho skladovat od léta, kdy ho lze vyrobit z přebytků FVE, do zimy. Co vám za účinnost zbyde, bude to aspoň těch 8 %?
Už jsem vám psal jednou odpověď u jiného článku. Vysoké ztráty u skladování platí pro kapalný vodík (raketa, která se musí „odfukovat“, aby se nádoba neroztrhla). U stlačeného plynu to ale neplatí. Je sice pravda, že vodík proniká materiálem (protony vodíku „procházejí“ krystalickou mřížkou nádoby, netěsnosti v armaturách), ale tyhle ztráty jsou více méně zanedbatelné. Při tlaku 200bar jsou za rok max. v řádech jednotek procent. Vodík se ale dá poměrně dobře přimíchávat do zemního plynu a uložit v podzemních zásobnících. Dříve se tak běžně ukládal svítiplyn s obsahem vodíku tuším až 40% (neberte mě za slovo, tady si nejsem… Číst vice »
Myslíte jako vodík přimíchat do nějakého fujfuj zemního plynu nebo svítiplynu kvůli skladování, pak ho před vypuštěním odfiltrovat a doufat, že bude mít pořád skoro 100% čistotu vyžadovanou palivovými články?
Vodík přimíchaný do zemního plynu má být zejména spalován ve směsi se zemním plynem.. Nebo separován a následně spalován. Účinnost sice nic moc, ale pro řešení přebytků energie to smysl dává.
ale no tak, nechte si ty infantilní řeči. V regionech s přebytky elektřiny se vodík do zemního plynu běžně přimíchává. Směs se pak normálně pálí jako běžný zemní plyn. Ano, účinnost nic moc, ale jde to.
Takže pořád pálení zemního plynu, údajné přebytky elektřiny . Nově řeči o infantilních řečech. 🙂
Víte, váš problém je ten, že všechno berete v kontextu současnosti a v kontextu ČR. Ano, tady jsme ve shodě, že pro nás zatím nedává ukládání elektřiny do vodíku valný význam. ale takhle to není všude, když se podíváte na podíl OZE v regionech jako severní Německo, nebo Dánsko, tak tam je už dnes situace trošku jiná. Tam už dneska relativně často dochází k jevu, kdy je třeba lokálně energie v síti nadbytek a tam už to pomalu smysl dává, nicméně je potřeba uznat, že zatím je to vždycky s nějakou složkou ostatních zdrojů. Jenomže tahle situace se poměrně dynamicky… Číst vice »
Mno nedávno… 70 roků?
A pro srovnání: Roční koeficient využití FV panelu v ČR je 9 až 13 %.
Ukončení masivního provozu páry u nás tak kolem 1973, tedy 50 let. Ono to mělo být dřív, ale přechod na jiné trakce se napoprvé jaksi nepovedl. Úplný konec pravidelného provozu až 1980 – u hranic s Rakouskem.
V zájmu spravedlnosti nutno dodat, že přestože milovníci páry rádi uvádějí tu 8% účinnost, ta byla jen někde na špičce vývoje (GB? USA? Austrálie s rekuperací páry?), u nás jsme si o ní mohli nechat jen zdát.
A propos, symbol železnice je to dodnes, na dopravních značkách.
No, u nás. Leckde je tam vyobrazena mašinka modernější (symbol elektrické jednotky obvykle) a symbol parní mašinky považují za směrovač k muzeu. 🙂
Jj, až zprovozníme VRT, klidně si tam také budeme moct dát ICE 2 nebo TGV, nebo co tam tihleti mají. Ale spíš až co se opravdu rozjede unás, bude to hlasitý humbuk a každý motorista to pak pozná. Může to být i Talgo, AGV, cokoli.
Ano já uznávám, že vodík může mít v některých aplikacích význam a vize na skladování přebytků energie ze solárů je celkem dobrá (ale zatím nerealizovaná), navíc se týká jen zemí co mají tendenci k přebytkům. Bohužel PR vodíkové mobility se posledních 15 nebo kolik let vůbec nemění.
Ano, vodík je vhodné řešení k akumulaci přebytků z náhodných zdrojů – fotovoltaiky a větru. Ale k tomu je nejdříve potřeba to množství OZE mít. Německo po událostech na Ukrajině oznámilo, že chce mít do roku 2030 zhruba 200GW FVE a 150GW ve větru. Při budoucí odhadované spotřebě okolo 75GW to je skoro 500% průměrné spotřeby. Na grafu níže je stav Německé energetiky v roce 2030 (původně 2040). Zde se už opravdu v některých dnech objevují přebytky, které jsou na výrobu vhodné. V ČR je ale situace úplně odlišná. Zatím máme náhodných zdrojů pouze 20% průměrné spotřeby, takže zatím žádné… Číst vice »
Kdysi jsem to počítal… vyšel mi zásobník kapalného vodíku velikosti několika Temelínských reaktorových nádob pro vykrytí zimního období v ČR.
Zabezpečení něčeho takového bude podobné jako u jaderky. A množství kyslíku o objemu Orlíku.
Není lepší štěpit ten uran?
Tak ukládat všechno z léta na zimu je tak trochu nesmysl, ne? Je to o kombinaci jádra, OZE a akumulace. Pokud němci budou mít v roce 2030 přes 300GW výkonu ve větru a slunce, tak bude akumulace potřeba na pokrytí bezvětrných nocí, na co stačí současné podzemní zásobníky.
https://www.agora-energiewende.de/service/agorameter/chart/future_power_generation/01.01.2022/06.05.2022/future/2040/
Pokud to nebude zásoba na zimu, nemá vůbec žádný smysl o vodíku uvažovat, všechno to zvládne mnohem lepší trolej nebo BEMU.
Vsak ano. Vzdyt to tak v ostatnich prispevcich pisu,ne? V CR vodikova vozidla smysl nedavaji,ale jinde smysl mit mohou.
Počítám, že to nikdy nebude měřítko „nasyslíme si na zimu“, ale spíše vykrývání špiček v počasí. Ostatně vítr a slunce už jdou samy o sobě často v opačném cyklu, ale třeba když je orkán, proč tu energii nenasyslit, místo aby se větrníky vypínaly, protože síť už nemá odběr pro takovou nabídku.
Mě zajímá, jestli se ta přebytečná,m nárazová energie nedá využít jinak, třeba na příležitou (sezónní) výrobu produktů, které jsou energeticky náročné. Musí to být automatizovaný proces, aby nebyli potřeba lidi jen na pár měsíců a zároveň se vyrobí na celý rok dopředu, ale zase to bude lepší než vyhodit 2/3 energie ohříváním atmosféry při výrobě a stlačování vodíku.
Většina výroby na tomhle světě se neuživí nárazovostí si myslím. To bych řekl je zásadní problém. Nefouká, nevyrobíte to co potřebujete. Nebo fouká moc a už nemáte co vyrábět. Plus nějaká navázaná logistika.
Jinak to teplo co vyrobíte při stlačování jakéhokoliv plynu se zase uvolní při expanzi (namrzání armatur), je to termodynamický cyklus, nikoliv vyrobené teplo. Teplo vyrobí „jen“ mechanické ztráty strojů a to je tak zanedbatelné množství energie (oproti tomu co dodá slunce), že to nemá žádný vliv.
Když je orkán, tak jste rád, že vám ty vrtule vůbec zůstanou stát a nepokácí se, nerozlámou se.
Ale houby, bože můj. Kam na to chodíte? Samozřejmě že ta elektrárna ustojí veškeré myslitelné rychlosti proudění vzduchu, stejně jako každá věž a rozhledna.
Čím větší rychlost větru, tím větší úhel náběhu je potřeba, při orkánu se asi bude blížit „praporu“, tedy stejné poloze jako při odstavení. Určitě klesá účinnost při neoptimálně vysokých rychlostech větru.
https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/orkan-dohnal-vetrne-eleketrarny-cr-k-rekordu-pouzity-byly-i-pst-transformatory
Velmi pochybuji, že při orkánu (dle wiky cca rychlost nad 120 km/h) tyto elektrárny něco vyrábějí něco vyrábí, při poryvech je problém v této rychlosti to uřídit. Ano listy do praporu.
„V ČR je ale situace úplně odlišná.“
A právě zde je zakopán pes…
„…zatím žádné vhodné přebytky nemáme a v dalších 10ti letech ani mít nebudeme.“
Protože s odůvodněním, že vše vyřeší trh, zdejší stát energetickou politiku nejméně posledních 20 let jenom předstíral a pokračuje v tom i dnes.
Tak třeba elektrizace trati Brno – Zastávka přijde minimálně na 5 mld a bude trvat celkem přes 20 let. Přitom je to pouhých 20 km. V těch penězích je i zkapacitnění trati atd, ale prostě bez těch peněz a doby se tam trakční lokomotiva neprojede. A dál za Zastávku bude mít i potom utrum. Vodík by na takové trati šel nasadit cca do 5 let a i kdyby jeden vlak stál 0,5 mld, tak 4 stačí + 1 plnička pro celý region.
Ztráty při přeměně druhů energie opravdu nejsou při výběru tím nejdůležitějším parametrem.
Palivo budoucnosti je prostě elektřina. Po konverzi na 25 kV bude velmi levně rozšířitelná z hlavních tratí „do šířky“, protože téměř nebude třeba stavět nové TNS (tu a tam asi za cenu 2×25 kV). A hle, najednou je daná trať „rozumně dosupná“ i pro ND, kouzlo. 😉 No a na těch „úplných lokálkách“, kde se trolej pro malý provoz fakt nevyplatí (ale bude vůle je nechat), prostě dožijou postupně různé motoráky nebo se tam přesunou všelijaké ty bateriové záležitosti poté, co se důležitější tratě zadrátují.
A kolik má ten užasný vodíkový pohon spotřebu a životnost .. se radši neřekne.
Kéž by jim to řamo.jak hindenburg, pak by prestali plavat ty svoje vodíkový nesmysli. Radeji měli ty penize investovat do elektrifikace tratí. 😉
No s linkou Ostrava – Olomouc přes Krnov si dovolím nesouhlasit. Podle zástupců ŽESNAD je elektrifikace Opava – Krnov prioritou. Při elektrifikaci 25kV stačí jednostranné napájení z Opavy a samotná elektrifikace tak vyjde zhruba na 250mil. Pokud by se linky Ostrava – Olomouc a Ostrava – Jeseník jezdily ve vodíku, tak je potřeba celou trasu včetně Ostrava – Opava jezdit draze na vodík. Jenom plničky samotné vyjdou na podobnou částku jako elektrifikace tohoto úseku. Elektrifikace úseku Opava – Krnov má několik zásadních výhod – umožní efektivní nákladní dopravu do Krnova, umožní jezdit běžnou EMU z Ostravy do Krnova a umožní… Číst vice »
Vodík není palivo, ale extrémně neefektivní přenos elektřiny.
Zatím.
A v jakém segmentu této problematiky očekáváte zásadní průlom, aby se současný stav změnil?
V cenových relacích jednotlivých paliv, lhostejno čím způsobených. Ten tzv. trh se čím dál častěji chová zcela nesmyslně a je hračkou v rukách chaoticky působících sil, které nikdo neřídí, protože ze své podstaty jsou neřiditelné. Tzn., že lze očekávat přílet dalších černých labutí, které mohou ty cenové relace zcela převrátit.
A jenom preventivně upozorňuji, že černá labuť je to, co si nikdo neumí ani představit, natož aby to dokázal předpovědět.
Za cenu paliv nepovažujte peníze, ale energii. Jestli hodláme používat energii výhradně obnovitelnou, hodně se to vyjasní.
S cenou (nejen) energetických surovin se to má následovně: Lidstvo nemá vhodné nástroje pro stanovení jejich hodnoty, takže se chová asi jako když někdo má v bance milión, dojede si ho vybrat autobusem za tři pětky a pak mu někdo řekne, že ten milión má hodnotu té jízdenky na autobus.
Tím chci říci, že to, co dobýváme z přírody, by se asi mělo oceňovat i jinak než jen penězi vynaloženými na to dobývání. Otázka je jak.
Bude se těžit stlačený vodík na Slunci?
Na Jupiteru by to bylo jednodušší.
Jako než se změní fyzikální zákony? Účinnost výroby, přepravy a spotřeby vodíku se obejít nedá. Pouze se do něj dá uchovávat přebytečná elektřina, ovšem s třetinovou efektivitou oproti baterii.
Proto je lepší vodík používat primárně tam, kde ho není potřeba přepravovat, kde se dá rozumně skladovat a kde už s technologií umí pracovat. A takové místo najdeme zejména v chemickém průmyslu. Třeba chemička Duslo vyrábějící dusíkatá hnojiva tvoří zhruba 10% spotřeby plynu celého Slovenska. Z plynu si vyrábí parnim reformingem vodík a z vodíku se následně vyrábějí amonné sloučeniny (NH3, NH4+…). V chemičkách s vodíkem pracovat desítky let umí, mají k dispozici skladovací prostory a není problém místo reformingu začít používat elektrolýzu. To dává mnohem větší logiku, než vyrábět složitě vodík, pak jej složitě skladovat, abychom z něj na… Číst vice »
Ono jde především o to, jak se vodík získává. Elektrolýza vody je přijatelný způsob ukládání elektřiny. Existují ale i jiné technologie. A další otázka je způsob využití vodíku. Kromě palivových článků ho lze spalovat i přímo. Za současných podmínek klasická elektrolýza + palivové články vycházejí jako nejprůchodnější kombinace stavu technologie a ekonomie. To se však kdykoli může změnit, a to velice rychle. Před pár měsíci taky nikdo nepočítal s aktuálním vývojem cen fosilních paliv. V Čechistánu se po zprávách o nových technologiích pravidelně vynoří dav lidí s argumenty, proč to nebo ono nejde. Naštěstí jsou i tací, kteří vycházejí z… Číst vice »
Pěkně jste vyvalil obecné postuláty, ale píšete nesmysly. Elektrolýza nic neukládá, elektrolýza pálí elektřinu. Abyste ji uchoval tak to ještě musíte stlačit na 700+ barů, což je fakt hodně či přivést do kryogenního stavu a udržovat tam. Takže většina energie padne na to udělat z vodíku palivo, užitečné energie z té původní vložené v něm zůstane relativně málo. Jak z toho uděláte dobrou ekonomii, když to jsou prostě termodynamické věci a masovost výroby to nijak nezlepší?
Určité využití je jen v uložení přebytků z OZE, ale tuto cestu zatím nikdo neprošlapává a nejčastěji se používá vodík reformovaný ze zemního plynu.
„…tuto cestu zatím nikdo neprošlapává…“
Zatím.
Hezky a srozumitelně napsáno. Výhody, nevýhody, co všechno Alstom nabízí. Jasně, je to trochu komerce, ale zrovna nyní, kdy se Evropa snaží zbavit závislosti na ropě z Ruska je termín 2027 ve světle současné situace snad až příliš vzdálený. Jistě by při troše dobré vůle šla legislativa v podobných případech řešit jako jedna z priorit. Vždyť v Německu schválení mají.
Když je Alstom „pionýrem“, je otázkou, kdo bude tím pokročilejším „svazákem“. Pro mne to pořád zůstává elektrizace jednofázovou soustavou 25 kV, 50 Hz a napájení z moderních elektráren.
Tak nějak, spotřebuje to jen asi 1/4 elektřiny, s dobíjením baterie 1/3 oproti vodíkovému cyklu.
Docela rad bych videl ty vypocty navratnosti ve srovnani s elektrifikaci trati. Zajimalo by me napriklad, zda pocitali s elektrifikaci cele drahy nebo pouze nutneho minima pro provoz baterioveho vlaku dobijeneho po ceste a jestli take nejak zohlednili benefit elektrifikace pro nakladni dopravu. Mam takovy pocit, ze nikoli.
Otevřeně uvádějí, že při větší nákladní dopravě už se vyplatí dráty.
Elektrifikace 25kV vyjde zhruba na 8mil./km. Plnička vodíku na desítky až nižší stovky mil. Vzhledem k tomu, že 40t trailer převeze zhruba 300kg vodíku, tak se vodík nevyplatí nikam převážet, ale musí se vybudovat plniček více. Na linky Ostrava – Olomouc/Jeseník zřejmě 3 v každé koncové stanici. I bez zohlednění výrazně vyšších provozních nákladů u vodíku vychází jednoznačně lépe elektrifikovat úsek Opava – Krnov, který umožní jízdu BEMU na obou linkách Ostrava – Jeseník/Olomouc.
Pod pojmem plnička tedy předpokládáte elektrolyzér a kompresor?
Ano, protože zavážet někam provozně vodík je ekonomický nesmysl. Pokud 40t kamion převeze okolo 300kg vodíku (1-2 naplnění vlaku), tak se musí vodík vyrábět přímo v místě. Pokud jde o plničku, tak ta potřebuje 500m ochranné pásmo od obytných budov, pak potřebuje robustní elektrickou přípojku, výkonný elektrolyzér a soustavu zásobníků vodíku. No a nakonec výkonný kompresor na cca. 500bar, výdejní stojan atd. Všechno nákladná, složitá zařízení. Už jenom lahve na tyhle tlaky vhodné pro vodík včetně armatur nejsou žádná láce. Cena plničky se odvíjí hlavně od výkonu, zásobního objemu, případně ceny elektrické přípojky. Zde je nutné si uvědomit, že tyhle… Číst vice »
“ 500m ochranné pásmo od obytných budov“
Řach, takže ve městě nikoliv. Nikde. Neprůchodné. A sám dobře vím, že výbušnost vodíku se překecat nedá.
Asi tak nějak. Takže plnička ve stanici nereálná, ale musí být někde „v poli“ Samotné plnění trvá 15-20 minut, ale s posunem to bude tím pádem více. Zároveň u plnění musí někdo být – školený personál, nebo vyškolený strojvedoucí, takže při plnění v rámci noční směny je to placený personál navíc.
U BEMU fíra zvedne smeták, zapne aktivní odstavení a může jít domů, navíc klidně na nástupišti.
A na území jaderné elektrárny pro využití odpadního tepla také zřejmě ne.
1. Ve městech se plničky běžně staví a plánují. V Drážďanech je plnička pár desítek m od nejbližších obytných domů, v Ústí a v Praze na Barrandově to také nebude k obytným domům daleko.
2. V čem je vodík výbušnější, než např. CNG, nebo benzínové výpary? Zase to nemůžete brát optikou štěkajících zkumavek na hodině chemie. Na laborkách se běžně používaly plynové kahany a zapalovat benzínové výpary si tam opravdu nikdo nelajsnul 🙂
Tak snad víte, že vodík je mnohem nebezpečnější než CNG, protože časem projde snad jakýmkoli známým těsněním, pokud není kryo.
To se ovšem týká velmi malého množství. Vodík je výrazně lehčí vzduch (má mj. o řád nižší hustotu než methan) a díky tomu se unikající vodík na vzduchu rychle rozptýlí a dosažení explozivní koncentrace je tak poměrně málo pravděpodobné. Vašemu strašení vůbec neodpovídá dosavadní praxe, kdy se v českém průmyslu vodík v relativně velkém množství používá už od 19. století, a přitom nejsou známy žádné větší havárie. Osobně vidím větší překážku v účinnosti vodíkového cyklu, než v bezpečnosti.
Jak sám vidíte, tak nejsem žádný obhájce vodíku v dopravě, ale opravdu držme se technických fakt. Ty netěsnosti tam sice nějaké jsou, ale celkově jde o tak zanedbatelné množství, že to vůbec nemusíte brát v úvahu. Plyn uniklý netěsnostmi se prostě rozptýlí do okolí. Problém vodíku je trošku jinde – uchovává se při vyšších tlacích a při rozpínání se na rozdíl od ostatních plynu zahřívá. Z toho plyne vysoká cena zařízení, vysoká hmotnost a cena tlakových nádob a technické komplikace při tankování (nutné zajistit, aby se tankovaná nádoba nepřehřála).
„Široká“ veřejnost se samozřejmě ráda povozí jakýmkoliv novým dopravním prostředkem, o tom nelze ani chvilku pochybovat. Trošku mi to připomíná presentaci nářezového stroje Berlel panem Waldenem v Menzelově filmu „Obsluhoval jsem anglického krále“. Zdaleka důležitější je praktická použitelnost tohoto propagovaného řešení pro kraje, jako největší potenciální plátce této legrace. Krajům musí být jasné o kolik peněz navíc navrhované řešení proti stávajícímu stavu ukrojí z jejich chudé krajské kasy. Bude se stát nějakým způsobem na úhradě zvýšených nákladů tohoto nového řešení podílet? Pokud ano, do jaké míry? Bez těchto důležitých informací bude pro kraje z hlediska nákladů dále fungovat dilema: orchestrion… Číst vice »
„Zelenost“ vodíku se, v porovnání s elektřinou, více řeší, protože účinnost přeměn na vodík a zase zpátky na elektřinu (a s tou ještě do baterky a zase ven, pokud porovnáváme s klasickou elektrifikací) ty případné negativní environmentální dopady výroby primární energie násobí.
Za mě ideální jednotka pro vlaky z Liberce do Děčína a dál do Ústí. Zadrátování je v nedohlednu, takže by se jednalo o zajímavou alternativu. Spolu s vybudováním doplňovací stanice na vodík v Ústí by to mohlo fungovat.
Zadrátování není až tak v nedohlednu. Jde o to zadrátovat několik tratí tak, aby se všechny ostatní pokryly BEMU ujetím pár desítek km bez troleje. Ne že bych byl z BEMU nadšen, ale asi se tomu aspoň dočasně nevyhneme.
Palivo budoucnosti asi ne, když se vyrábí převážně z fosilních paliv a jeho výroba je energeticky náročná. V Evropě fosilní paliva draho kupujeme a elektrickou síť máme nestabilní. O masivnějším použití plynu na toto nemůže být řeč.
Proč v létě a ne v zimě při -20 ? Kolik stojí výroba vodíku? Kde ho budete skladovat a plnit vlaky ? Zatím se dělá vše na odstavení doby dieselové a náhrada v nedohlednu. Nové technologie stojí více peněz , budeme na to mít peníze ?
V který zimě? Že by v Alstomu čekali s ukázkovou zimní jízdou, která zabere víc dnů, než během kolika minus dvacet letos bylo?
A moc nechápu to s tou technologií v nedohlednu. Německo objednává vlaky na baterky, tady po kolejích pojede vlak na vodík, pokud ho chcete mít v dohledu, stačí se zajít podívat. Drahý to je, spalování fosilních paliv je ale z dlouhodobého hlediska daleko dražší problém.
A tu elekřinu na výrobu vodíku vezmete … ze spalování fosilních paliv?
Daniel Kurucz (* 3. března 1968) je český manažer a basketbalový trenér má vcelku bohatou pracovní kariéru:
https://rejstrik-firem.kurzy.cz/osoba/451026/
https://cz.linkedin.com/in/dan-kurucz-4aa66810
Takže s elektřiny vyrobíme vodík..no jistě.. nesmysly. Tratě zadratovat ,jiná varianta není. Vodík musíte někde skladovat ..kvůli tomu stavět zařízení ..to se fakt vyplatí..proč už tu není dávno?
Ideální na trať Praha – Vrané – Čerčany a pak ideálně konečně všechny vlaky propojit jako rychlík bez zastávek přes Říčany na Prahu a umožnit přestup z tratě že Světle nad Sázavou. Přestup na courák Elefant je tragický a rychlík z Čerčan do Prahy stále chybí..
Nejdřív by se ta trať musela konečně pořádně celá udělat, aby to bylo k něčemu dobrý (Revitalizace skončila v Jílovém a ještě je to celé udělané s hodně velkými rezervami z doby, než přineslo AŽD na Švestkovce ukázku jak se to má dělat).
Kapacita 140 míst je tam fakt moc. Až bude iLint 41, nebo iLint 27(o kterém pan Kurucz mluvil jako o něčem co určitě bude), tak by to asi i šlo, ale to je zase nekoncepční ježdění drahým vozidlem po ne SRPizované trati.
Modernizovat a zadratovat.
Máte přípojku elektřiny s elektroměrem a dvě možnosti:
a) dobít baterii ve vozidle
b) vyrábět tou elektřinou vodík a ten používat ve vozidle k výrobě elektřiny
Co z toho vyjde výrazně levněji? Ano, lithiové baterie jsou 30 let stará tehcnologie, ale stáje dochází ke zlepšením. Vodík k pohonu používal už Von Braun… a SpaceX přešel na LNG, protože to vyjde výrazně levněji.
Zadrátování Praha – Vrané je už v plánu, stejně tam nějaké pantery nebo slony budou muset poslat. Zbylých cca 40 km do Čerčan BEMU v pohodě zvládne. Bláznit s nějakým vodíkem je zbytečné.
A kromě toho, na následné protažení jako Sp do Prahy asi nedojde, pro tuto vrstvu mají vzhledem ke kapacitě trati vyšší prioritu Sedlčany nebo Vlašim, až pak teprve Týnec…