České dráhy v červnu vydají rekordní emisi dluhopisů, poprvé budou zelené
Railjet. Foto: České dráhy
Emise bude mít dvojí účel. Poslouží k refinancování starých bondů i k investicím do vozového parku.
Emise bude mít dvojí účel. Poslouží k refinancování starých bondů i k investicím do vozového parku.
dají se někde běžně koupit?
Zřejmě přes banky nebo penzijní fondy. Vzhledem k rozdílu úrokových sazeb české měny a eura, se dá očekávat, že budou v eurech a záleží, která banka bude transakci zprostředkovávat a podle podmínek tranše se budou dát nakoupit. Výhodou ČD je vlastnictví státu, neboť se předpokládá, že stát svou firmu nenechá padnout, či po ní zamázne dluhy, což znamená nižší riziko pro investory. Byznysově je to pak otázka u případných pokut evropské komise za pokus o vytlačení konkurence na trati Praha – Ostrava od roku 2011 a pokus o kartel s ÖBB a ZSSK. Pokud by se evropská komise rozhodla pro… Číst vice »
poněkud rizikové.
Název „zelené dluhopisy“ – to musel někdo pořádně nasávat v knajpě až zezelenal. Faktem je, že ropa byla za pár kaček a nynější technická revoluce překvapila všechny nepřipravený. Bohužel nahoře neví, že na jejich drahotu lidi nemají příjem.
Green bonds je úplně normální terminus technicus který se ve velkém používá už asi 7 let a prvně jsem o něm slyšel tak před deseti. (Ale paměť je zrádná) A co se týče „nedostatečného příjmu“, prosím jděte za Bommerama a první polovičkou Xmenů, to jsou lidi co před deseti až dvaceti lety měli šanci formovat politiku, podnikat. Jenže to s prominutím spravili jak prase branku. Před deseti lety došlo k rozjetí spirály u nemovitostí což se později prostě transformovalo, zcela logicky do cen všeho protože další lidé začnou požadovat vyšší mzdy aby si mohli bydlení dovolit, následně se to zase… Číst vice »
Bohužel evropské ovce samy vlezly do klece na porážku. Soudruzi z D.C. místo nich smlsnou laciné přírodní zdroje z Ruska. EU se střelila do nohy. My dole budem čekat na výplatu, abychom měli na rohlík a brambor (z dovozu).
Dá se na to vůbec něco napsat? No skoro ne, protože se zdá že jedete podle nějaké konstruované reality. Asi nemáte tušení že velmi podobné problémy mají samotné USA a není to o surovinách, ty není problém koupit a i bez Ruska je jich dost. Ty problémy fakt nejsou o surovinách, ale až v navazujících sektorech a částech ekonomiky a pak ve společnosti. Aniž bych chtěl zabíhat do extrémních detailů, tak to má dva zdroje, jedním je to že lidi narození po cca 85. roce jsou příliš hodní, příliš málo průbojní. Prostě se nějak rebelům podařilo mít uťáplé hodné hochy.… Číst vice »
Ikdyž se bude všude jezdit na “elektriku”, tak ten komín(nebo jádro) bude kouřit pořád naplno…..akorát tak trošku centrálně.
Jenže centrální komín má mnohem lepší filtraci a zachycení škodlivin než xyz komínků.
Myslím že se dávno nehraje o filtraci, ale o CO2
Hraje se o oboje.
Filtrace u velkých komínů už je dávno vyřešená a spolehlivě funguje, zatímco CO2 je aktuální problém. Naprosto nezbytné je ale obojí.
Spolehlivě tedy opravdu ne. Uhelné elektrárny jsou stále největším emitentem rtuti (jedna elektrárna kolem 200-300 kg/rok), nejvýznamnějším emitentem radioaktivity (vyšším než jaderné elektrárny), významným emitentem prachu, amoniaku a dalšího znečištění ovzduší.
Holt uhlí, zejména hnědé, je velice bohatá směs. Odklon od uhlí není motivován zdaleka jen emisemi CO2 a oteplováním.
Tak jádro moc kouřit nebude. Jen musíme „zelenou“ politiku dělat rozumně, protože v současné době jádro je nejefektivnější způsob získávání energie, který téměř „zelený“
Ano 60tisíc let bude jaderný odpad považován za “zelený” než se rozloží. Ale máte pravdu, nekouří=zelená.
Tak možnosti jsou mít tento odpad, který je oproti množství jiného odpadu, které lidstvo vyprodukuje, skutečně marginální, nebo můžeme zabrat tisíce hektarů větrnými či slunečními elektrárnami. Volba je jen na nás 🙂
Nemám nic proti jádru, naopak doufám že v budoucnosti bude dokonce nějaká technologie na další využití nebo rychlejší rozklad
Souhlasím… proto jsem také napsal – téměř „zelený“. Samozřejmě, není to dokonalé, ale je to to nejlepší, co v současné době máme. Ty skutečně zelené možnosti brání naše současné možnosti a uhlí či ropa je větší zlo jak jádro.
Ufff… ta poslední věta je tedy pěkná hrůza, tak se omlouvám, ale snad to je jasné 🙂
Proc zabirat tisice hektaru ? Nestacilo by zatim zabrat tisice strech supermarketu , fabrik , a rd?
Teoreticky ano (ale upřímně nevím, jak by to bylo právně podchyceno), prakticky ne, protože fotovoltaika je samo o sobě velmi drahá (technologicky to zajistit) a nepružná (energie jen ve dne, když svítí). Takže i kdybyste nezabral tisíce hektarů a přinutil lidi to instalovat, tak to bude za šílené náklady a vůbec není vyřešené, jak tu energii „skladovat“ na potřebnou dobu. Takže jádro pořád jasně vede…
No tak on je rok 2022, ne 2012 a tak drahé to už ani s tou akumulací není.
A mluvíte o akumulaci den/noc nebo léto/zima? Loni fotovoltaika v ČR vyrobila v prosinci jen asi 1/9 energie toho, co v červnu. To vypadá, jako bychom potřebovali ve fotovoltaice tak 30× větší instalovaný výkon než v jádře, dokud se to nenaučíme dlouhodobě skladovat opravdu účinně.
Pořád jsme a ještě dlouhé roky budeme v situaci kdy je třeba řešit primárně cyklus den/noc a na sezónnost zbude spalování primárních, případně umělých paliv. Nicméně FVE s menší akumulací je už s to za cenu, v tento moment si troufnu říct výrazně levnější sítě, pokrýt spotřebu koncového uživatele zhruba v polovině roku a navíc je cenově stabilní, respektive to zlevňuje protože inflace.
Ještě si dovolím dodatek. Měla by nás spíš zajímat cena, průměrná, kterou platí odběratel, jedno jestli je to domácnost, malá firma, nebo velká fabrika, ne to za kolik vyrobí proud nějaká elektrárna. Mezi elektrárnou a odběratelem je totiž ještě hodně článků a operací, které cenu navyšují. Krom nejstarších fotovoltaiky jsou nejvíce dotovanými OZE MVE a cena na elektroměru je cca dvojnásobek proti tomuto zdroji, uhelné elektrárny vyrábí proud asi za 30 € MWh, jádro tak 40-80€/MWh a odběratel platí cca 260€, na POZE se bavíme o nízkých desítkách euro, ten zbytek požerou články mezi tím.
Moderní FV-elektrárna je v současné době rozhodně levnější než moderní jaderná elektrárna (v přepočtu na jednotku vyrobené energie).
Kolísání produkce je samozřejmě problém, který se dá částečně řešit akumulací, částečně řízením spotřeby, částečně zálohováním zdroji typu on-off. Toto ovšem platí i o dalších obnovitelných zdrojích.
On ten odpad je ve skutečnosti odpad jen teď. Ještě pořád v tom „vyhořelém“ palivu zůstává většina energie, pouze ji současnými technologiemi neumíme efektivně získat.
Navíc toho paliva je malé množství. Palivo na roční provoz jaderné elektrárny se vejde do jednoho letadla. To není jak uhlí kterého je potřeba několik dlouhých vlaků denně.
Tak to je takové teoretické cvičení. 🙂 Fakt je, že v produkci energie to neumíme využít a ještě dlouho asi nebudeme, pokud se vůbec kdy podaří nasadit reaktory co umí využít již použité paliová články jako palivo. Navíc díky silně aktivnímu stavu s tím vždy budou trable a nebezpečné pracovat na rozdíl od primárního paliva, které je v podkritickém stavu bezpečné.
Což je dost vážný problém naší jaderné energetiky, prostě vrstvíme silně radiaktivní použité články a doufáme, že to budoucnost vyřeší.
To že u nás nejsou reaktory na vyhořelé palivo je problém, kterej se dá řešit. Na rozdíl od popílku se vyhořelé palivo ze stávajících reaktorů dá použít v dalších generacích.
Az to bude vyresene , mluvme o tom jako o moznosti. Zatim mi vas prispevek pripomina utopisticke obrazky jak si predci predstavovali svet za 100 let.
Naopak. Na reaktorech 4 generace se pracuje ve velkém. Dokonce i u nás je už na to rozjetý projekt . A ne jeden.
Nějaké pokroky v téhle oblasti udělali i Rusové. Je škoda, že mají v čele země Putina, který z nich rozpoutáním války udělal druhou Severní Koreu.
Adame, víš prd. Kdybys četl Osla, tak bys věděl, že přepracování paliva je existující technologie, jen Zelení jsou tvrděě proti tomu. Asi jako by bránili recyklaci železného šrotu.
Jj, dolary ty jsou velmi zelené a proti.
A taky nejdražší.
A uchladit taky neni potreba a uloziste odpadu na tisic let taky ne . I tohle by se melo v posuzovani ,,cistoty,, zdroje dat na vahu . Ale asi stale lepsi neh uhelky
Uhelná elektrárna o výkonu 1 000 MW spotřebuje za rok na 5 mil. tun uhlí, z kterého vznikne 750 tis. tun popela obsahující až 9 g uranu na tunu, což je kolem 20-40 tun uranu. Spotřeba přírodního uranu pro rok provozu JE Temelín je cca 100 tun. (Ing. Jan Kysela, CSc. – Centrum výzkumu Řež)
A to chalzení je špatné v čem? Že se voda z řeky dostane zpátky do atmosféry a znova naprší? Pak by se měly vypustit i rybníky, z těch se voda opařuje taky, jen to není vidět.
Otázka je kde naprší a hlavně do té atmosféry pumpujete zbůhdarma asi 2GW na každý užitečný gigawatt elektřiny. Zároveň ta voda nemůže chladit samotnou krajinu…
A navíc musíte mít zásobu, v době sucha bychom také nemuseli mít čím chladit.
Chová se zodpovědně k životnímu prostředí? ČD? Vždyť má v provozu hromadu dieselových souprav. Chápu, že nemůže za to, že SŽ místo aby modernizovala/elektrifikovala tratě, tak bezvýznamně rekonstruuje zastávky. Avšak, to nic nemění na tom, že mají běžně v provozu soupravy, jejichž emise jsou enormní. Upřímně jsem nikdy nepochopil, proč pro auta existují normy, ale pro vlaky ne.
Pro železniční vozidla samozřejmě také existují emisní normy. Ovšem, a opět stejně jako u silničních, se neuplatňují retrospektivně.
8
Bez urážky, ale nevěřím. Běžně tu jezdí 810/814. Ty splňují jaké normy? Z minulého století. Nebo se tu pro nákladní dopravu běžně používají (mimo koridory) hodně staré lokomotivy. Ty opět splňují jaké normy?
Na to se zřejmě vztahuje „se neuplatňují retrospektivně“. Když v té době žádné normy nebyly (no možná byly, ale „prehistorické“), tak ani je nemohou splňovat 🙂
V té době? Pokud máte hodně staré auto, které nesplňuje současné normy, tak s tím taky nemusíte nic dělat, protože v době výroby to normy splňovalo?
Ne, pokud máte staré auto a je na obyčejných SPZ, nemusíte dělat nic. Projde na emisích úplně v pohodě, protože má prostě svoji normu, resp rozmezí hodnot, kterou nesmí překročit. A ty staré limity jsou hodně benevolentní.
Ano, staré limity jsou benevolentní, ale nové ne. Každopádně, u starého auta musíte mít hlavně platný technický průkaz, který u vlaků neexistuje.
Presne tak. U nas jo, pocita se norma v dobe vyroby (prvni registrace) auta. Jedinou vyjimkou je poplatek za prepis, kdyz takove auto prodavate. Jina situace je v zahranici, kde maji v nekterych mestech nizkoemisni zony.
Jak už jsem napsal, u starého auta musíte mít hlavně platný technický průkaz, který u vlaků očividně není.
Samozřejmě ze nemusite . Nebo znate nekoho , kdo ma ve š120 katalyzator?
Pár exportních tu zůstalo.
Pokud jde o Š135/136 tak tak je to klidně možné, tovární typ 742 jsou všechny. Retrofit na kousek o 10 let starší bude zcela jistě možný.
To určitě ne, ale pokud jí jezdíte, tak musíte mít platný technický průkaz. U vlaků něco takového zřejmě neexistuje.
814 má Tedoma, ten jistě splnuje nějakou euro normu poplatnou zhruba roku 2005 a 810 s Liazkou za 2 měsíce u ČD končí, zbydou jen ty s Tedomem a ten EU normu o emisích plní.
Ten konec předpokládám souvisí s tou novou normou na údržbu. Mohl by mi někdo přiblížit o co vlastně jde? To bude něco jako u letadel, kde se striktně musí dodržovat intervaly oprav/výměn a každá sebemenší součástka musí mít certifikát a sériové číslo zapsané v protokolu o údržbě?
Jak už jsem víceméně napsal, emise jde tak trochu v ruce s technickým stavem. Souprava, která nesplňuje současné normy, je stará a asi nebude v nejlepším stavu (pokud není pravidelně udržovaná, což u ČD nehrozí). A vlak něco jako technický průkaz u auta očividně mít nemusí.
Pokud vás to zajímá, doporučuji do googlu zadat „eu stage“, což jsou emisní normy pro nesilniční vozidla.
Upřímně, jako cestujícího mě spíš zajímá technický stav, který je u starých souprav bez modernizace katastrofální.
811 pro MSK by měly splňovat Stage IIIA
Sedíš si na vedení. Co naplat.
Kritika bez argumentu?
Ovšem řada těch „starých“ lokomotiv prošla modernizací a remotorizací, takže nesmrdí zdaleka tolik, jako ty původní.
Myslíte „brejlovce“? Už nejednou jsem potkal nádražáka, který se na ně hrozně ztěžoval. Takže ta modernizace očividně nebyla příkladná.
Neuplatňují se sice retrospektivně při technické kotrole, ale
a) objednatelé dávají do požadavků na vozidla splnění EURO 4,5,6
b) Praha zakazuje městskou vyhláškou vjezd nákladních vozidel EURO 5 a nižších od července tohoto roku.
Ty diesely ale jezdí po kolejích, a pokud jim někdo nevymyslí zpomalování na každém přejezdu, využívají také patřičně svou setrvačnost. Jo, neškodilo by kolikrát přesunutí zastavovacích míst z polí do obcí či odstranění zbytečných zpomalení, ale jinak naftový motor sám o sobě neznamená, že by byl vlak nepříznivý ku prostředí. Ono zase lepší 25 lidí ve vlaku než 25 aut.
To máte pravdu. Když člověk jde u silnice, běžně jde vidět, že v nich sedí jeden člověk. Takže ve výsledku jsou auta horší. Na druhou stranu, kolik lidí jezdí 810? Znám trať, kdy jezdí běžně a vždy jich tam není ani 10.
A co se týče tratí, největší problém dieselových souprav je právě to, že jezdí po tratích, které se kroutí jak anakonda, takže větší vzdálenost a nižší rychlost a o to víc emisí.
Využívání setrvačnosti je skvělý nápad do chvíle, než se zjistí, že počáteční stav je stojící vlak. Pak ty nápady se setvračným balastem přestanou dávat smysl.
Další věc je stojící 810 s běžícím motorem, protože netěsnící brzdy neudrží vozidlo ani hodinu… a tak se pálí nafta. Konkurenční autobus dojede na konečnou a řidič ihned zhasne motor. Startuje minutu před odjezdem.
Srovnávat 810 a autobus je asi ztráta času.
Pro vlaky normy existují. Třeba 750.7 splňují normu tušim EU stage IIIA a 794 tušim EU stage V.
SŽ neelektrizuje tratě? Jen z poslední doby Kadaň, Litvínov, Uničov, Střelice a chystá se Zastávka, Domažlice nebo Frýdek-Místek. To je málo?
No, neelektrizováno je tak 6000 km. Takže je to trochu málo…
…upřímně, všechny Evropské státy nejsou jak Švýcarsko. To má 100%, což ostatní zdaleka ne. V ČR je elektrifikována něco málo pod třetinu, což není zas tak hrozné. Horší je spíš, v jakém tempu se tady něco dělá.
To není špatné, ale při srovnání s tempem výstavby v jiných státech, je to málo. Ale hlavně, SŽ začne mluvit o modernizaci tratě. O několik let později, s modernizací, která bude trvat také několik let, se ještě ani nezačalo. Místo toho byly raději rekonstruovány zastávky, což na regionálních tratích postrádá význam.
100 miliard do vozového parku? To zní pěkně, snad se jim to vydaří.
Ono to má několik úhlů pohledu, částka investice je pěkná, druhá věc je nemalé zadlužení v současné době 5,5 násobku EBIT je dost a druhá věc, jak budou ČD připraveny na otevřené soutěže v následujících letech.
Jestli ty vlaky co koupi za dluhopisy nebudou jako 380tky a budou použitelné i mimo CR a nebudou nějak extra specifické, tak ty vlaky jsou kolateral ok. V případě problémů se splácením se dají odprodat.
Spíš nedají – většinu toho co koupí koupí někam kvůli smlouvám. Pokud by nebylo na splácení a prodali jen, nedokáží v tu chvíli plnit smlouvy a z jednoho problému udělali problém druhej a možná ještě větší, protože by objednatelům ukázali, že nedokáží dodržet nasmlouvané podmínky.
Vectrony a railjety budou z tohoto hlediska jistě OK.
Ty vole, Misaku vubec ti nezavidim, ze jsi u kordmila…
Ne každý Mišák tam ještě je.