České dráhy testují syntetickou naftu. Vlaky na rostlinný olej HVO vyrazí na trať do Berouna
Testy ve Velimi dopadly dobře. Bionafta z odpadních tuků a olejů je čirá, prosazuje se už i u kamionů.
České dráhy testují motorovou naftu se zvýšeným obsahem udržitelné biosložky na bázi hydrogenačně upraveného rostlinného oleje (HVO). V uplynulém týdnu testovaly toto biopalivo na zkušebním okruhu ve Velimi v nových motorových jednotkách řady 847 RegioFox od Pesy.
„Cílem výzkumného projektu, který je rozvržen do let 2024 až 2025, je ověřit použitelnost této bionafty v osobních motorových jednotkách a následné její nasazení v běžném provozu,“ uvedla mluvčí ČD Vanda Rajnochová.
Partnerem projektu je skupina Orlen Unipetrol, která palivo dodává ze svého závodu v Pardubicích. Na testech se podílí i ČVUT a Pesa. HVO by mělo do budoucna pomoci snížit emise skleníkových plynů až o desítky procent.
V Česku se zkouší prosadit syntetická nafta. HVO je čiré, vyrábí se z tuků a olejů
Projekt se skládá ze tří fází. Během první fáze Orlen vybral a připravil vhodné palivové směsi. „Pro posouzení možnosti aplikace pro dekarbonizaci železniční přepravy jsme připravili motorovou naftu o obsahu 15 a 30 % HVO a současně i čisté, tedy stoprocentní, HVO,“ vysvětluje Martin Růžička, ředitel pro dekarbonizaci skupiny Orlen Unipetrol.
Firma tři měsíce pracovala s 80 výzkumnými vzorky. Klíčovými zkoumanými parametry byla hustota, nízkoteplotní vlastnosti, obsah síry, mazivost a emisní stopa u letních i zimních směsí.
Motory jsou připraveny
Aktuální druhá fáze spočívala v samotném testování v jednotkách od Pesy. Jejich motory Rolls-Royce jsou podle ČD na použití biopaliv už homologovány.
„To umožňuje Český drahám snížit uhlíkovou stopu, aniž by došlo ke zhoršení trakčních parametrů vlaku, a také získat dodatečnou vládní podporu pro zavedení skutečného ekologického řešení regionální dopravy,“ zdůraznil Jan Bończyk, obchodní ředitel výrobce Pesa Bydgoszcz.
Během jízdy v různých režimech, jako je rozjezd, brždění nebo maximální rychlost, sledovali experti VÚZ a ČVUT zejména měření složení spalin motoru vozidla, výkon vozidla, parametry vozidla a spotřebu při použití všech připravených palivových směsí včetně stoprocentního HVO.
Výsledky se nyní analyzují. Rozdíl ve spotřebě mezi běžnou naftou a HVO zatím odmítly ČD na dotaz deníku Zdopravy.cz specifikovat. „V současné chvíli je tedy předčasné informovat o výsledku provedených testů,“ uvedl mluvčí Petr Šťáhlavský.
„K testování jsme využili malý zkušební okruh čtyřkilometrové délky s přípustnou rychlostí 80 – 115 km/h. Abychom co nejvíce simulovali podmínky komerčního provozu najezdili jsme u každého paliva přes 70 okruhů a zatížili jsme vlakovou jednotku hmotností ve výši patnácti tun, která simuluje reální zatížení vozidla pasažéry,“ přibližuje Jaroslav Brabec VÚZ
Ve třetí fázi testování budou jednotky RegioFox s alternativním palivem nasazeny do komerčního provozu na vybrané trati ve Středočeském kraji.
Podle krajského radního pro dopravu Petra Boreckého se nasazení Regiofoxů plánuje už na přelom srpna a září. „Půjde o tratě Praha – Rudná – Beroun a Beroun – Rakovník,“ řekl Borecký deníku Zdopravy.cz.
Podle něj půjde o pilotní projekt dekarbonizace železniční dopravy v kraji. V rámci autobusové dopravy už kraj rozjel ambiciózní vodíkový projekt v okolí Mníšku pod Brdy.
„I slepá ulička se musí prošlapat.“ Startuje první český vodíkový projekt v dopravě, cenou nevítězí
Co je HVO
Hydrogenačně upravený rostlinný olej (HVO) patří mezi biosložky přepracované rafinérskými procesy na hmotu odpovídající svým složením ropné dieselové frakci. HVO je kompatibilní s minerální motorovou naftou, je proto možné jej přidávat ve vyšší příměsi až do 30 % objemu dle ročního období. Pokud technické parametry vozu umožňují používat syntetická paliva XTL, lze dokonce jezdit na čisté HVO.
V čisté podobě se HVO už delší dobu nabízí a využívá zejména v nákladní automobilové dopravě.
Syntetickou naftu HVO začalo nabízet i Čepro. Lidé si musí hlídat označení u nádrže auta
HVO vyrobený z různých zdrojů se kvalitativně liší. Rozdíl je především ve způsobu čistění, spotřebě vodíku a především v emisní stopě. Pokud je HVO vyrobené z rostlinného oleje, který byl pěstován právě za účelem výroby paliva, započítávají se do finální emisní stopy paliva veškeré činnosti související s jeho vznikem.
Přesto lze oproti fosilnímu palivu dosáhnout výrazné úspory emisí skleníkových plynů o 60–65 % (ekvivalentní CO₂). V případě využití použitých rostlinných olejů či tuků jakožto odpadní hmoty, lze dosáhnout úspory emisí až 90–95 % v porovnání s palivem ropného původu.