České dráhy počítají s přímým spojem do Villachu, až Rakušané dokončí tunely
Zastávka Mittlern na Koralmbahn. Pramen: © ÖBB/ME
Rakousko dnes na trase buduje dvě klíčové stavby: úpatní tunel Semmering a tunel pod horským masivem Koralpe.
Sranda by byla, kdyby OBB napsaly, že počítají se spojením do Prahy až SZDC dokončí VRT, nebo alespoň trať odpovídající 21. století..
Taková trať už je skoro 20 let v provozu mezi Břeclaví a Ostravou. Přesto ÖBB moc přímých vlaků tímto směrem „neposílají“.
Tak to v zadnem pripade.. trat je plna urovnovych prejezdu a s tim spojenych neustalych potizi se zabezpecovacich zarizeni atd
„Plná“ jich určitě není, část jich před těmi cca 20 lety byla zrušena – viz Hodonín, Nedakonice atd.
Jezdim tama casto a je
Sám znám spíš tu část v JMK, kde je přejezdů méně, ale po pohledu do mapy na severní část tratě vám musím dát – co se týče té části – za pravdu.
Nicméně, to nic nemění na jádru věci – že jde o velmi rychlou, moderní trať.
Existence přejezdů na té rychlosti a (z hlediska provozu vlaků) modernosti nic nemění.
Jo, na mapy.cz jsem to nedavno pocital a mezi Breclavi a Prerovem jsem se dostal k cislu 24. 24 prejezdu na 100 km trati.
Docela mne překvapilo, že oni ti rakušáci v Mittlernu neudělali dvouhranové nástupiště s šíleným podchodem. Asi moc šetří… =D
Zatím tam jedno nástupiště stačí (stejně tak zatím je v provozu např. jen část stanice Grafenstein).
Po dokončení Koarlmbahn tipuji zřízení druhého vnějšího nástupiště. Pokud k tomu nedojde, budou muset regionální vlaky jedoucí od Klagenfurtu směrem na Bleiburg buď Mittlernem projíždět, anebo nevhodně „přejíždět do opačné kolejové skupiny“.
** Beru zpět; až nyní jsem si všiml, že nástupiště nové stanice Mittlern je na opačné straně kolejiště než cesta k samotné obci (a přiložená fotka je orientována směrem západním, nikoliv – jak jsem si myslel – východním), tzn. celé je to ještě jinak než jsem si z přiložené fotky myslel – tzn. napojení tratě od Bleiburgu na Koralmbahn bude asi jen úrovňové a ne mimoúrovňové a to jediné nástupiště v Mittlernu je asi fakt cílovým stavem.
Ten šílený podchod tam opravdu je. V podobě mostu přes silnici.
Není to tak dávno,kdy vlky jezdily až do Villachu….
Ano, to byla Vindobona a Polonia v době kdy se stavělo Wien Hbf a všechno stejně jelo durch aspoň do Wiener Neustadt. Ale teď je řeč o cestě do Villachu přes Graz s mnohem kratší jízdní dobou než tehdy mimo Graz.
To umanuté používání obskurního českého názvu „Štýrský Hradec“ mě na tomhle webu nikdy nepřestane udivovat… 😀
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C3%BDrsk%C3%BD_Hradec
Dále bez komemtáře.
Až budu shánět informace o městě Graz, tak si tu stránku na Wikipedii jistě zvládnu najít i sám… 😉 Ale i tak díky, i když moc nešlo o příspěvek k tématu… 😀 🙂
Takže přestaneme říkát Vídeň a přejdeme na neobskurní Wien, nebo kosmopolitní Vienna? Kdyby Vám trhal uši Celovec, Solnohrad, Innomostí, případně Nový York, tak neřeknu, ale že zrovna takové betelné štatl…
Tak on je dost rozdíl v použití Vienna/Wien/Vídeň a Graz/Graz/Štýrský Hradec.
V tom prvním případě jde jen o takovou „jazykovou adaptaci“, nicméně v tom druhém o „speciálně“ vytvořený název, který s tím originálním na první pohled nijak nesouvisí… 😀
Jinak… názvy „Celovec“ a „Innomostí“ jsem zřejmě nikdy neslyšel… 😀
Slova Hradec a Graz spolu vůbec nesouvisejí? Potom doporučuji druhý pohled.
To jste asi neslyšel hlášení pro EC173 na hlavním nádraží v Ústí nad Labem cca před 10 lety. Kdybych nebyl fanda do železnice, tak bych vůbec nevěděl, do jakých horoucích pekel ten vlak jede 🙂
„EC173 ze směru Hamburg-Altona a Drážďany Hauptbahnhof, který dále pokračuje ve směru Celovec Hauptbahnhof a Bělák Hauptbahnhof.“
Hm, tohle jsem propásl. Ale slyšel jsem tehdy „Vídeňské Nové Město Hauptbahnhof“ (brr…).
idžimy na grad. Jdeme na hrad. A pak je tady Štrasburk. Německy to znamená Hrad u cesty, fracouzsky vůbec nic. Ono se často stává, že oficiální název města pochází z jiného jazyka, než kterým se v dané zemu mluví. Sternberg.
Nedalo mi to a pogooglil jsem to a prý to znamená město (burg) na křižovatce. A nejstarší záznamy o Štrasburku jsou z doby pře 5. stoletím pr. n. l. Takže je nějakých 2500 let starý.
Dal jsem vám nápovědu, co googlit – česká exonyma. Napsal jsem to už panu xyzovi. Zaráží mě to, jak svou neznalost a nevzdělanost vyvyšujete tím, že toho, kdo ví a zná, shodíte tím, že jeho znalost označíte za obskurní. Já vám ale napsal, jak Graz se slovem Hradec těsně souvisí. Takže zopakuji. Původní název je slovinské slovo Gradec, které znamená přesně to, co v raně středověké němčině znamenalo slovo Hradec – dnešní české slovo hrádek. Název Gradec byl poněmčen až za vlády Habsburků, tedy až dlouho potom, bylo Rakousko odebráno Přemyslu Otakaru II. 🙂
Jenze Hradec/Gradec je puvodni nazev toho mesta. Graz je jeho ponemcena verze. A je to Hradec ve Styrsku. Cili Styrsky Hradec.
Celovec a Belak jsou druhe oficialni nazvy tech mest. Vzhledem k mistnim Slovincum.
Nikoliv; v Klagenfurtu a Villachu žije jen málo Slovinců a svůj jazyk tam nemají stanoven jako úřední.
Na rozdíl od města Bleiburg/Pliberk a obcí v jeho okolí, které skutečně mají dvoujazyčný název.
a kdyz jedes do vidne, tak jedes do vidne, nebo do wienu?
Já jezdím do Vídně i do Grazu.
Stejně tak jezdím do Drážďan a párkrát jsem byl i v Regensburku.
Každý máme tu hranici „co ještě české a co už originální-zahraniční“ někde jinde.
A v Řezně jste ještě nebyl?
Tento název neuznávám, takže nebyl. Mimochodem ani v Dešťohradu jsem nebyl. 🙂
A teď si představte, že někdo má v rodném listě napsáno Gottwaldov. Takové město dnes v ČR neexistuje. Ztráta občanství, jen proto, že se to nějakému jazykozpytci nezdálo?
Mimoběžný případ srovnatelný v Německu leda tak s Karl-Marx-Stadtem.
Mimochodem, když je o tom řeč – párkrát jsem také byl v Chemnitzu (rozhodně ne v „Saské Kamenici“).
A co znamená v místním jazyce Chemnitz? Nebyl jste třeba v Chemnitzi? 😉
To rozhodně není dešťohrad. Začalo to názvem Castra Regina.
Mě neprestanou udivovat tamtéž tyhle obskurní jazykové komentáře:-(
Stejně tak nás nepřestane umanutost některých diskutujících to řešit. Ale slibujeme, až vlak vyjede, bude Bělák i Celovec v titulku:-)
To nedáte. :DDD
A co Celovec, Bělák, Inomostí nebo třeba Hradsko? Chystá se vás trefit šlak? Jak jste správně napsal, toto je web a nikoli informační tabule na nádraží. Zde se píše podle pravidel českého pravopisu a nikoli podle jakési mezinárodní železniční dohody. Možná to pro vás bude překvapující, ale český název je starší, než německý. Ten je totiž až zkomoleninou původního názvu Gradec. A podobně se to má i Saskou Kamenicí. Chemnitz je totiž zkomolenina původního jména Kamenica. Ty názvy, to je jakási osobní kultura. Sečtělí lidé zpravidla používají spíše české názvy. Bude to nejspíše tím, že sečtělého člověka každá chyba a… Číst vice »
Tak zrovna Brusel je oproti jedné ze dvou oficiálních verzí ochuzeno jen o jedno „s“, jinak to je stejné. Stejně tak i Berlín s krátkým vs. dlouhým „i“. A i u Budapešti jde o jen drobné odchylky oproti originální podobě názvu.
Což je značný rozdíl oproti Grazu.
P. S. také jsem několikrát byl v Kölnu a nenapadlo by mě jej nazývat jinak než tak, jak jsem tam název města na mnoha místech viděl napsaný.
No a to, co napadne nebo nenapadne vás má být normou a důvodem k tomu, abyste češtinu nazýval obskurní? Já se cítím být Evropanem, takže se mě to osobně nedotýká. Jen se pozastavuju nad tím, jak někdo vlastní neznalost a nevzdělanost vyvyšuje tím, že to, co nezná, označí za obskurní. A co tedy vy? Jezdíte do Firénce nebo do Firenzze? Anebo do Parisu či do Parisa?
To si mě s někým pletete. Slovo „obskurní“ jsem nikde nepoužil a ani bych o tom nepřemýšlel.
P. S. V Paříži jsem nikdy nebyl, ve Florencii jednou (+ krom toho jsem přes ni několikrát jel). Opět jak už jsem psal – každý máme tu hranici pro to, co „v českém vs. co v origiálním názvu“ jinou.
Takových lidí jako vy zahloubanych ve zbytečně složité češtině je velice málo, protože většina lidí neřeší jestli jede do Grazu nebo do Hradce, do Regensburku nebo do Řezna.
Když už původní, tak Regensburgu. 🙂
Nezní lépe „do Venezie“, „ve Venezii“? Jinak jasné.
Jsou mnohem horší věci, třeba říkat bójce balíza, nebo používat zbytečně dlouhý název vla-ko-tram-vaj místo prostého správnějšího překladu slova tram-train, totiž tram-vlak. 🙂
Nevíte, nechystají Rakušané nějaké úpravy úseku mezi Müürzzuschlagem a Grazem? Zejména esíčko u Frohnleiten mně zaráží.
Mě taky, ale už jsem si zvykl.
jasne že chystají, resp se na tom už pracuje.. tady to je popsáno.. https://cs.wikipedia.org/wiki/Semmerinsk%C3%BD_%C3%BApatn%C3%AD_tunel
To ale není mezi Mürzzuschlagem a Grazem.
Hlavně by měli u Času Dost nějak pokročit s instalací ETCS. Nějak jim to tam usíná. Jak s instalací u Railjetů a pořizováním nových E Loks, tak se zaškolováním strojvedoucích a zkušebním provozem, např. na Ex3 nebo R18.
Však pokročili – u 380-tky preferují instalaci ETCS pouze pro 2 země, ve kterých je mašina schválena, z toho 1 země je CZ…aby to nebylo moc drahé a dalo se to vůbec realizovat. O tom, která bude ta druhá se bude teprve vyjednávat. To samé asi čeká i Raijety a Pendolina:-))
To jako fakt? 1. dubna bylo asi 3 týdny nazpět. Co že znamená to „E“ ve zkratce ETCS? Na druhou stranu, nepřekvapuje mě to. U té 380 by tedy v takovém případě bylo obzvlášť pikantní, že po těch všech peripetiích se jí podařilo přeci jen schválit v 6 zemích a teď to zařízne „jednotný evropský“ zabezpečovač…
Zdroj:
Název dokumentu: Vysvětlení ZD č. 4
Datum uveřejnění: 12. 04. 2021 15:02:57
Název souboru: Vysvětlení č. 4 ETCS 380.pdf
Velikost: 906 kB
https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0003016/zakazka/389344
V tom případě tam čtete něco co tam není. ETCS samozřejmě bude teoreticky funkční ve všech zemích (má se instalovat nejnovější Baseline 3), ale pro každou zemi je stejně potřeba dělat zkoušky kompatibility. Jediný rozdíl tedy bude v harmonogramu schvalování v dalších zemích.
Ne, čte to správně. Teoreticky funkční samozřejmě bude, ale schválení je požadováno povinně jen v CZ a jako opce SK, A, H. Mašin na zahraničí by mohl být v té době dostatek (přinejhorším z nájmu od RSL), takže z hlediska ekonomiky bude nejvýhodnější nechat si je na vnitro a ušetřit za drahé schvalování.
Zásadní problém je v tom, že nově přes ERA to schvalování už nelze provést dvoufázově – a) zástavba „mrtvého ETCS“ alias pouhého těžítka (fáze Switch-off) a pak za b) postupné oživování ETCS (fáze Switch-on). Vozidlo se musí osadit mobilkou a schválit s jedněmi papíry v jeden moment jako jeden celek, (!) což je při koupi nového Vectrona automatické (když nepočítám testy kompatibility), ale tady při dodatečné zástavbě je problém. A druhá věc je, že pokud si ČD, a.s. vybere schválení pouze v CZ+H, tak zabezpečovač MIREL bude fyzicky propojen s ETCS a bude možné za jízdy provádět standardní dynamické přechody,… Číst vice »
Na rozdíl od eventuální české VRT Praha – Brno, jsou obě jmenované tratě výrazným přínosem nejen pro dopravu osobní, ale i (snad ještě o to víc) nákladní.
V tom je jeden z „drobných rozdílů“ mezi oběma zeměmi.
A mimochodem – obě rakouské novostavby mají pár let skluzu; úpatní tunel pod Semmeringem bude budován nakonec cca 15 let, Koralmbahn v součtu ještě o něco víc.
Měl jse to štěstí podívat se do obou tunelů (a taky do Brennerského). Jižní dráha dostane po zprovoznění zejména Koralmbahn neuvěřitelný impuls. Zatím je cestování vlakem ze Štýrského Hradce do Klagenfurtu pěkné vopruz, ale pře oba tunely potrvá cesta z Vídně do Benátek 4 hoďky. Snad potom přijde na řadu uipgrade Nordbahn, která na to jakým jednoduchým terénem vede, je ve stavu neodpovídajícím 21. století, zejména Süssenbrunn.
Vídeň – Benátky za 4h se mi nějak nezdá, můžete uvést zdroj?
Mě se to zdá až příliš optimistické…
Vyjádření OBB při jednání se SŽDC (podzim 2018).
Přinejmenším Graz-Klagenfurt se zkrátí ze tří hodin na 45 minut, viz krásné zpracovanou informační brožuru ÖBB: https://infrastruktur.oebb.at/de/projekte-fuer-oesterreich/bahnstrecken/suedstrecke-wien-villach/koralmbahn/rund-um-den-bau/printproduktionen-kab/dokument?datei=01+%7C+Koralmbahn+Brosch%C3%BCre
Stále ale úsek Villach – Venezia v současnosti trvá asi 3h.
Podle webu OBB Infra je rekonstrukce Nordbahn zjevně rozdělena na dvě etapy. První etapa po Angern je blízko realizaci, ale jen na 160. Navazující úsek není rozpracován a je tam jen obecné info s termínem dokončení celé Nordbahn 2028.
Nordbahn je v plánu v nejbližších letech, má být ETCS a zvýšení rychlosti až na 200 km/h. Rakouský kolega též překvapil informací, že kapacita trati se úpravami zvýší až o 300 %, což mi přijde skoro neuvěřitelné a momentálně čekám na detailní vysvětlení.
V každém případě atraktivita celého koridoru od Břeclavi až do Villach podstatně naroste, i nákladní dopravci jsou nadšeni, neb sklonové poměry budou podstatně příznivější.
Hm…je zajímavé, že oba tunely – jak Semmering, tak Koralm – mají mít návrhovou rychlost V = 250 km/h, kdežto u tunelu do Berouna se řeklo, že kde je nákladka, tak rozumné maximum je Vmax = 200 km/h:-))
Rozumná rychlost souběhu je max. 160 km/h. Vše navíc již dělá problémy, obzvláště v tunelu do Berouna, kde bude osobní doprava řádově častější, než v Rakousku na Koralmbahn a Semmeringu…
Taky by sis to místo čtení křídových papírů měl umět v poho představit…
Jenže my trať vhodnou pro nákladní dopravu bez významné zajížďky a sklonově plně vyhovující na rozdíl od Rakušanů máme již od roku 1850, jmenuje se to Praha – Česká Třebová – Brno. Jen se na ní moc nevejdeme, protože to, co by mohlo po VRT jezdí taky tudy…
VRT Praha – Brno je zcela správně koncipována jen pro dopravu osobní.
Tak nyní chladně a metodicky:
1. Kolik peněz bude ta VRT stát?
2. Kolik peněz máme k dispozici?
Peněz je dostatek. Přestanou se dělat zoufalé náhrady lokálkových koridorů s modrým zábradlím (přejdou do rozumného režimu řádné údržby), které jsou dnes prakticky jediné, co se daří projednat…
Trať Brno-Česká Třebová je sice sklonově příznivá, ale jinak vhodná pro náklad vůbec není a to zejména v úseku Brno-Blansko, protože:
– malé poloměry oblouků
– kolize se silnou osobní dopravou
– hluková zátěž
Trať vhodná je.
Malé poloměry oblouků nákladní dopravě nevadí. Hustá osobní zastávková doprava se po Blansko dá přežít, holt chvíli nepojedeme 70, ale 50 km/h.
Pokud jste si nevšiml, tak největší pokroky při řešení hlukové zátěže dělá právě nákladní doprava a program výměny brzdových špalků…
To jste nějak mimo realitu. Těžké vlaky v těch obloucích silně opotřebovávají kolejnice i svršek i samy sebe. Ve špičce tu jezdí 7 osobních vlaků do hodiny, takže náklad vůbec není kam vmístit. A značný hluk se neděje při brzdění ale právě v těch obloucích prostě jen jízdou. Výměna špalků ten oblouk nenarovná.
V rámci obnovy teď budou použit svršek VOSSLOH SKL-30 HH (= HEAVY HAULED) místo SKL-14 jak je tam teď – toto upevnění vyhovuje až do 35 tun na nápravu a je použito v UAE a USA – viz níže:
https://www.vossloh.com/en/products-and-solutions/product-finder/product_11023.php
Neudělá to zázrak, ale mohlo by to těm kolejnicím trochu pomoct:-)))
Nebojte se, nejsem mimo realitu. S představou, že si tam uděláte S-Bahn a nikoho dalšího tam nepustíte si sice můžete podat ruce s Černošickými, ale tak to prostě nebude. Ledaže by si tam Brno postavilo metro čistě pro účely osobní zastávkové dopravy.
To jste zas mimo. Ten S-Bahn tu už fakticky je. A trať leží v lesích vodách a stráních mimo město Brno, takže myšlenka „metra, které by si Brno postavilo“ je vyloženě úsměvná. Ale tak asi sedíte někde v Praze u počítače, čili Berounka se pořeší tunelem, Labe se pořeší dvěma dlouhými tunely … , ale Brno (které s tím navíc nemá nic společného) , to ať si to vyřeší samo a za své, že?
Abyste se těch Rakušáků nerozplynul. Už to vidím: Projedu Semmering Basis Tunnel 230, zpomalím v Mürzzuschlag na Hundert. Pak mě čeká pajda v Brucku a za ní pár km devadesátkou. A pak ještě 2 úseky s 80 km/h a stovka před Grazem, za ním se teprve rozjedu na 200-230.
To si může i Spržel takto vymyslet. 200 Pardubice-Choceň (nebo 185, jak je v módě na jihu) a 80 Bezpráví. Aby to bylo jako u nich.
Česká VRT bude mít taky přínos pro nákladní dopravu, protože se uvolní prostor na koridorech. Což je mnohem lepší, protože nebude brzdit osobní vlaky.
Neuvolní tak, jak si mnozí myslí. Nápor cestujících mezi Prahou, Pardubicemi, Olomoucí a a zastavkámi v mezitrase je tak velký, že počet expresních spojů spíše přibude, než sníží.
Počet expresních spojů se sníží, nicméně nezanikne… Pro propustnost je jedno, jestli jedou za sebou tři rychlé vlaky nebo jen jeden.
Pro zvýšení propustnosti je třeba hlavně zrychlit nejpomalejší vrstvu. I zde vidíme určitý pokrok. Zrušení zastávky Bezpráví.
Koukám, že diskutující na tomto webu dělají pokroky 🙂
Napíši o vhodnosti zrušení kultovní zastávky Bezpráví a získal jsem jen tři negativní hlasy a dokonce šest pozitivních. ..
Bezpráví? Co kdyby tam MD chtělo zastavovat jím objednané vlaky? Vždyť budou šotouši požadovat zrušení železnice do Zlína, aby se pomstili.
Otázkou je, zda ty dvě minuty jednou za dvě hodiny něco tak zvláštního vytrhnou, tedy kromě úspory trakční energie těch osobních vlaků, jakkoli frekvence je téměř ryze výletní a hodná zastávky jedině na znamení. Tady už je beztak nejvyšší čas na ty druhé dvě koleje přímo.
Nesedi mi stale kapacita 555 mist k sezeni ve 20 vozech, to pak vychazi 27.5 cloveka na vagon. Chapu ze restaurace snizi kapacitu, ale ne takto zasadne.
Špatně jste si to přečetl, 20 je počet souprav, a každá souprava těch 555 cestujících vměstná do 9 vozů, tj 61.5 cestujících na vůz průměrně.
Jo leda tak…což je tedy číslo s rezervami…
Při řazení Bmz – Bmpz – Bmpz – Bmz – Ampz mi vychází 70,5 cestujícího na vůz…
Presne tak, jakmile jsem pocital vagon pro byznys tridu, jidelni vuz a pocet lidi v prvni tride, taky podivny pocet 66 sedicich lidi jako Bmz, tak jsem odhadoval prumer na 40 lidi na vagon. Takove podivnosti na ceskych kolejich jezdi, ale za nove vagony by to bylo paleni penez.
Takové dlouhé tunely a nové tratě? Oni tam snad nemají své Patriky nebo co… že by chápali, stejně jako ve Švýcarsku, že je železnice ekologická?
Že jim nestačí jednokolejka na 70-90, když „teď tam vlakem nikdo nejezdí“ a nákladce to stačí….
Nechci Patrika podceňovat, ale to zrušení výběrka na projektanta tunelu asi nezařídil on. Spíš SUDOP nebyl spokojený s tím, že by to vyhrál někdo jiný …
Nevím jestli má smysl plánovat na více než 5 let dopředu. Ale co ve Villachu? To už je lepší ukončení v Benátkách.
No je docela možný, že se v Benátkách RJ točit budou.
Smlouva Rakousko–ÖBB počítá v případě zájmu jak s Ljublaní, tak s Benátkami.
Jenom aby nákup nových vozů nezastínil systémový problem přezaměstnanosti a fungování ČD , zvláště pokud to bude komerční. Bez dosypu Rakouska nebo Německa bych se ,při stávajícím stavu, obával velkých problémů
Přezaměstnanosti? Spíš aktuálně hrozí nedostatek zaměstnanců, stáří odcházejí do důchodu a noví moc nejsou.
Kancelářských odborníků po třech na vagón 🚂🚃🚃🚃
Navlíknout do munduru, do ruky tu mašinku…
Do Vídně tedy přestanou jezdit současné railjety? Mají se někam přesunout? Nebo jen část spojů budou vedeny novými devítivozovými soupravami?
Já myslím, že o využití sedmivozových railjetů nemusíme mít strach. Ty si vždy svou trať najdou 🙂 i kdyby měly pendlovat jen na Budějovice a na Domažlice přes Plzeň 🙂
Myslíte, že nahradí pětivozové soupravy, které před covidem jezdili tyto trasy?
Pokud se bavíme o roku 2028 tak už snad bude hotová většina koridoru na Budějovice. S kratším časem jízdy očekávám, že bude i větší zájem o jízdu vlakem na této relaci. Bohužel tunel na Beroun tou dobou ještě nebude. Až bude a bude i trať na Domažlice, tak i to bude zajímavá relace, která přitáhne další lidi. Když k tomu připočteme nějaké zdanění aut se spalovacím motorem a cenám ne moc dostupné elektromobily, tak to prostě na těchhle relacích hraje vlaku do karet.
Většina je hotová už dnes a v roce 2023 půjde říct, že je skoro celý.
Na Budějovice nejspíš naplníte railjet v létě, možná v některých dnech a časech ani nebude stačit, ale v listopadovou středu to poveze vzduch. Jiných relací se to týká taky, ale ty Budějovice jsou v tomhle asi největší extrém. Tuhle módu netrakčních jednotek opravdu nechápu, výhodu trakčních jednotek (distribuovaný pohon) to nemá, zato jejich nevýhody (pevnou kapacitu a nutnost odstavit celou soupravu při poruše vozu) ano .
Tak se místo toho ve středu pošle něco menšího, třívozového. A velkém se provede údržba a nutné opravy.
Domažlice plní sedmivozový Railjet při jakém intervalu?
Ono to nebude stavět jen Domažlice, a pak Praha hl. Mezi tím je ještě jedna vesnice jménem Plzeň. A pokud bude doma jízdy 45min Plzeň – Praha hl, a z Plzně na druhou stranu trať na 200km/h do Domažlic, tak máte celkem silné přepravní proudy Domažlice – Plzeň – Praha. Domažlice se tak můžou stát levnějším předměstím Plzně. Pár lidí může dojíždět i do Prahy. Znám spoustu lidí, kteří denně dojíždí do Prahy i hodinu a více.
Údajně by měly jezdit na Ostravu místo pendolin. A Pendolina přes České budejovice, Salzburg, Zurych až do Bernu.
Na takovou dálku není pendolino vhodný typ. Kdyby ho raději nasadili na spoje ze šlaingradu do cajzlova.
To máte z nějakého důvěryhodného zdroje nebo jeto vaše šotofantazie, pokud se jedná o druhý případ nebylo by lepší třeba až do Interlakenu?
Je to z důvěryhodného zdroje. Ale, znáte to. I odborníci toho napovídají. Kazdopadne bych tomu docela i věřil.
Railjety půjdou na Ostravu kvůli větší kapacitě a konkurenci. No a na čtvrtém koridoru se buduje trať na 200km/h ale jen pro naklapecí soupravy. Což je jen Pendo.
Tak jako pokud by to mohlo klopit i v Rakousku a Německu, tak se ta trasa docela nabízí.
Navíc ve Švýcarsku Pendolina taky jezdí, tak by s tím neměli problém. No jo, jenže jestli mají první nové soupravy přijít v roce 2024, s těmi bych řekl, že se počítá spíše do Hamburku vzhledem k tomu, co Němci požadují v nové smlouvě pro ČD. Tak to se čtvrtým koridorem muže být za tu dobu úplně jinak. Ale přijde mi to škoda, až tedy bude hotový, aby tam jezdili pořád jen vlaky do Linze. Podle mě minimálně přímé spojení až do Salzburku by mělo platnost.
Tak se toho důvěryhodného zdroje zeptejte jak může jezdit 680-ka do Bernu, když ve švajcu není schválená:-)))
Pendolina už tam jezdí, nemyslím si, ze by ve schválení byl problém.
Původně, nemohlo ani na Slovensko a dnes jezdí do Košic. I když pravda, srovnávat to asi úplně nejde🙂
Ve Švýcarsku dnes musíte mít ETCS, což je zde jediný platný zabezpečovač – vlaky ICE DB ho už taky mají..to 680-tka nemá a je vůbec otázka, zda ho mít bude a pak pro kolik zemí vlastně – viz příspěvek ETCS, týkající se řady 380:-))
A ten důvěryhodný zdroj, neříkal u toho věci jako „jedna z mnoha pracovních interních variant“? Anebo, že by „pozítří podepisujeme smlouvu se SBB“?
To je malá kapacita jednotek na švýcarské poměry.
To je taková doba, že bych nějaké (ne)požadování papírů do Slovinska neřešil. Když na to dojde, tak doschválit to nebude zásadní problém.
Uvidíme jak to dopadne, je to ještě dost dlouhá doba a změnit se může mnohé. Ale prodloužení z Villachu přes Jesenici do Lublaně by bylo zajímavé, v letní sezóně je oblast Triglavského národního parku Čechy hojně navštěvována.
A pokud by to prodloužili až k moři do koperu, neměli by o lidi nouzi…
U Koperu je problém s tím, že tam vede pouze jednokolejka která je víc než hodně vytížená náklady.
Prý se ta jednokolejnost tratě do Koperu má vyřešit výstavbou jiné jednokolejky, vedené jinudy. Má vést v přímější a tím pádem sklonově náročnější trase, přičemž ta sklonově náročnější trať má být používána ve směru „z kopce“.
Naopak, na stávající je rozhodný sklon 26 ‰, kdežto na nové bude 17 ‰. Smlouva na stavbu hrubou stavbu 2. úseku byla podepsána v nedávné době, podpis u prvního úseku se očekává v brzké době. Takže ve výhledu o kterém se v tomto vlákně bavíme už tam dost možná dvoukolejka bude. Větší problém bude představovat jednokolejná gorenjka.
Jednokolejka už se začala loni stavět.
Informace o projektu jsou tady: http://www.drugitir.si
Děkuju, zajímavý čtení!
Konečně náhrada tunelu na Jadran?