„Dovolání žalobkyně se odmítá,“ citoval výrok NS Adam Wenig, mluvčí Městského soudu v Praze, který se případem zabýval jako první instance. Rozhodnutí padlo koncem minulého roku bez veřejného jednání. Plné odůvodnění zatím není dostupné.

Když se NS kauzou zabýval poprvé, uznal námitku Českých drah, že se justice měla zabývat možnou podjatostí jednoho z rozhodců. Spor se tak vrátil k městskému soudu, který předloni na podzim znovu žalobu zamítl. Nebyl prý důvod pochybovat o nestrannosti rozhodce. Verdikt následně potvrdil i Vrchní soud v Praze.

„Soudní rozhodnutí respektujeme. Máme však nadále za to, že na straně jednoho rozhodce existoval signifikantní střet zájmů, protože byl v době vydání rozhodčího nálezu partnerem skupiny společností, z nichž jedna zpracovávala důležitý důkaz (znalecký posudek) pro druhou stranu sporu,“ řekl mluvčí ČD Filip Medelský. Rozhodce podle něj měl být z řízení vyloučen, a ČD proto považují rozhodčí nález za nezákonný. „Závěry soudu závažně zasahují do práv společnosti ČD, která nyní zváží podání stížnosti k Ústavnímu soudu,“ dodal.

České dráhy ve sporu se Škodou Transportation neuspěly ani u odvolacího soudu

„Chybí nám tam konkréta, která by podjatost mohla založit,“ uvedl loni soudce vrchního soudu Michal Krenk. Doplnil, že u rozhodce Milana Poláka se neporušila ekonomická nezávislost ani subjektivní nestrannost.

Národní dopravce si u Škody objednal 20 lokomotiv zhruba za 2,5 miliardy Kč. Lokomotivy měl převzít roku 2009, první stroje ale dostal až v roce 2013. Škoda obhajovala pozdní dodání změnou předpisů během vývoje lokomotiv a obrátila se na arbitrážní soud s požadavkem na doplatek kupní ceny.

Dráhy se naopak dožadovaly miliardové pokuty za pozdní dodávku. Arbitráž v roce 2015 přiznala Škodě Transportation za lokomotivy doplatek 1,2 miliardy korun. Dráhy rozhodnutí arbitráže neuznaly a snažily se rozhodnutí zvrátit soudní cestou.