Česká a Slovenská pošta vydávají společně aršík k výročí Košicko-bohumínské dráhy
Kupon k výročí Košicko-bohumínské dráhy. Pramen: Česká pošta
Práce na Košicko-bohumínské dráze začaly v roce 1867 výstavbou úseku z Bohumína do Těšína, do Košic byla dráha dovedena v březnu 1872.
Myslím, že rytec pan Jaroslav Tvrdoň je v tom nevinně a dělal, co mohl. Jiné známky, na kterých se podílel, např. „Tramvaj T3“, nebo „Parník Primátor Dittrich“ potvrzují jeho mistrovství v tomto oboru. https://www.google.com/search?q=jaroslav+tvrdo%C5%88+dopravni+prostredky&tbm=isch&hl=cs&chips=q:jaroslav+tvrdo%C5%88+dopravni+prostredky,online_chips:znamkove+tvorby:oEWQ8dMXKyA%3D&client=firefox-b-d&sa=X&ved=2ahUKEwiJrNPe9dP2AhW_hf0HHf6sA4YQ4lYoAHoECAEQHQ&biw=1121&bih=653 Autorem výtvarného návrhu je slovenský výtvarník Dušan Kállay, který má podobný umělecký záběr, asi jako náš Adolf Born, takže věrné zobrazení historického dopravního prostředku, jakým parní lokomotiva je, od něj lze jen těžko očekávat. Proto to celé vypadá, jak vytržené z pohádkové knížky. Chybu bych proto hledal spíše na straně zadavatele zakázky. Pan Kállay je autorem známky České pošty s názvem „Světový den pošty – Poštovní… Číst vice »
Tak jsem si prohlédl pořádně a musím říci, že nad těmi vyobrazeními nesmí člověk vůbec přemýšlet a i tak je mu jasné, že není vše v pořádku. Na prvním kupónu do očí bijící zábradlí, a tedy již zde mnohokrát zmíněná perspektiva (ta je tragická jak u známky, tak i u obou kupónů), které se se před lokomotivou zcela nepochopitelně „slévá“ v jedno. Dále ona dáma stojící na kotli je hodně velký úlet. Známka zase vykazuje absenci kolejnic i když nevidím důvod proč nebyly pod koly vyobrazeny. Co však zde nechápu je ta tyč z levé strany. Vypadá to jako nějaká… Číst vice »
Jedním slovem, je to hnus.
Českou verzi aršíku se mi podařilo sehnat bez problému , ale na České FDC jsem nenarazil a ani Česká pošta ho na svém eshopu nemá. Slovenskou verzi mám aršík jak oražený tak neoražený a k tomu FDC i pamětní list.
Narazil jsem i na informaci, že FDC Slovenska bylo v nákladu 3400ks a České FDC v nákladu 360ks. To jako vážně?
Lehký edit: „Naše“ FDC je doma 🙂
Ta grafika je tragédie, nemluvě o disproporci levitujících postav k objektu. Mikádo se teprve staví, anebo už rozebírá do šrotu? Přiznávám, umění nerozumím.
Ten obrázok vyzerá ako vrak lokomotívy. 🙁
Tohle musel vymýšlet velký chytrák… Ohánějí se tam Bohumínem a v Bohumíně to vůbec koupit nejde! To je výsměch 🙂
A ptal jste se na tamní poště? Zajímavé, že to jde koupit na opačném konci republiky.
No, obávám se, že máte pravdu. Pro nás Čechy sranda koupit Slovenské FDC, ale české? Nadlidský úkol.
Se dívám na tu nejmenší loko a říká co to je? Po zvětšení ztrácím chuť zjišťovat, co to je. Perspektiva je tak ujetá, že to může být cokoliv… ale ne tohle: https://de.wikipedia.org/wiki/KFNB_%E2%80%93_Minotaurus_und_Ajax
A není to náhodou 5501 z roku 1872 (od roku 1888 jako 4617) ? U ČSD známá jako 313.3 s modernizovaným tvarem parojemu písečníkem na kotli. To byly lokomotivy Košicko-bohumínské dráhy vyrobené v letech 1869-1873. Případně 4906 z roku 1873, kterou převzaly ještě ČSD a po roce 1925 vyřadily jako 323.003? Však i MGB byla založena roku 1972.
„Parní lokomotiva řady kkStB 49 byla nákladní vlaková – tendrová lokomotiva řady kkStB , která původně pocházela z Moravské pohraniční dráhy (MGB).“
https://de.wikipedia.org/wiki/KkStB_49
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:KkStB_49_06.jpg
Celé pojetí těch kreseb je nešťastné, je to jako ilustrace do dětských pohádkových knížek z 80. let. Chybí mi tam ten historický rozměr techniky od vzniku dráhy do až dneška.
Možná jsem jenom mrzoutský detailista, ale z rozvodu na Mikádu zbyla jen kulisa, dále chybí ojnice a spojnice. Úmysl nebo hajdaláctví autora ?
To mě tedy víc vadí naprosto nezvládnutá perspektiva na čele. Tam to má totálně disproporční, „Ucho“ lokomotivy, které je v pozadí mu vychází větší než to přední, čelník se doslova ztratil… Nevím no, já bych si za tuhle práci výtvarník neříkal.
Nicméně, aršík zkusím sehnat v obou vydání do sbírek ČS známek zaměřených na techniku. Bohužel v porovnání s např. Slovenskou strelou nebo letadly, které „nedávno“ vyšly i na Cartes maxima je toho výtvarně velký špatný.
Spíše je s podivem, že u nás lze zakoupit jen „náš“ aršík a nic jiného. Dopisnici s výročním razítkem stejně jako varianty aršíků oražený – neoražený nebo pamětní list mají na Slovensku .
Asi měl jako předlohu fotku z kovošrotu. Taky se mi to nelíbí. Zdá se, že jsem suchar brblal 🙂
Tam vůbec 387.0 „Mikádo“ nikdy nejezdilo. KDB měla na rychlíky mašiny Ip – 354.9 a 455.0, později 455.1 a ve 30.letech 486.0 a 486.1. Ostuda pošty, ostuda grafika všechno špatně.