Češi o zvyšování rychlosti na dálnicích nestojí, ukázal průzkum. Většina preferuje současný stav
Čtyři procenta lidí by ráda rychlost na dálnicích naopak snížila.
V polovině letošního roku by mělo dojít ke zvýšení maximální povolené rychlosti na úseku dálnice D3 mezi Českými Budějovicemi a Táborem. Zvýšení rychlostních limitů na vybraných úsecích dálnic umožňuje novela zákona o provozu na pozemních komunikacích.
Rychlost se do budoucna zvýší i na D1 u Lipníka nad Bečvou, kde jsou tři rychlostní pruhy v každém směru, nebo na D11 u Hradce Králové.
Ministerstvo dopravy čelí kvůli tomuto kroku kritice dopravních expertů, kteří zvýšení maximální rychlosti považují za populismus. Ministr dopravy Martin Kupka si však za prolomením limitů stojí. S dalším rozšiřováním úseků chce však počkat na zkušenosti a data z D3. „Chceme vyhodnotit, jak se česká veřejnost se stopadesátkou ztotožní,“ řekl v lednu Kupka.
Právě názor veřejnosti zjišťoval květnový výzkum agentury NMS Market Research, který ministra pravděpodobně nepotěší.
Větší část populace (59 procent) si totiž myslí, že by rychlostní limit měl zůstat na českých dálnicích beze změny. Bezmála třetina řidičů v Česku by pak byla pro zvýšení limitu a čtyři procenta lidí by ráda rychlost na dálnicích naopak snížila.
Rychlost ocení hlavně nezkušení
Pro zvýšení rychlosti na dálnicích jsou více řidiči muži než řidičky, a to o 23 procentních bodů. Možné zvýšení rychlosti na dálnici se těší větší podpoře mezi mladými řidiči a s rostoucím věkem podpora klesá. Mezi lidmi ve věku 18 až 28 let je 45 procent řidičů a řidiček pro zvýšení limitu, což je ve srovnání s průměrem o 16 procentních bodů více.
„Téměř polovina mladých řidičů ve věku 18 až 28 let podporuje zvýšení rychlostního limitu, s přibývajícím věkem tato podpora klesá až na pouhých 20 procent u generace Baby boomers,“ komentuje výsledky výzkumu Lucie Režná z NMS.
„Je to paradox – nejvíce chtějí jezdit rychleji právě mladí řidiči, kteří mají nejméně zkušeností za volantem. Zatímco zkušenější řidiči, kteří by potenciálně dokázali vyšší rychlost lépe zvládnout, jsou mnohem opatrnější a až 65 procent z nich preferuje zachování současných limitů. Může to svědčit o tom, že s věkem a zkušenostmi přichází i větší respekt k bezpečnostním rizikům spojeným s rychlou jízdou,“ dodává výzkumnice.
Byť by maximální rychlost 150 km/h byla mezi příznivci zvyšování rychlostního limitu nejoptimálnějším řešením – vyslovilo se pro ni 53 procent, z celkového počtu všech řidičů by si takovou maximální rychlost přálo na dálnicích vidět ale pouze 16 procent lidí.
S úplným zrušením omezení rychlosti by pak souhlasilo pouze pět procent řidičů.
Na zachování pravidel českých dálnic by se shodly necelé dvě třetiny voličů současných vládních stran, ale také opozice. Nejvíce konzervativní jsou v tomto ohledu voliči ANO a STAN, ze kterých by bylo pro zachování současného stavu 64, respektive 61 procent řidičů.
„Mezi potenciálními voliči stran, jejichž program se nezaměřuje primárně na automobilismus a obhajobu spalovacích motorů, toto téma velký zájem nevzbuzuje,“ uzavírá Režná z NMS Market Research.