Černá funguje, jiné změny ale lidé nechápou. První výsledky nového designu pražské MHD
Cestující volají po návratu „vláčků“ do piktogramů. Autoři přiznávají inspiraci v New Yorku či ve Stockholmu.
Praha už několik měsíců testuje nové prvky navigačního systému v MHD. Projekt Čitelná Praha je charakteristický použitím černé podkladové barvy. Cestující ho mohou vidět například ve stanici metra Palmovka, nově ve zrekonstruované stanici Jiřího z Poděbrad či ve vybraných vozech metra.
Na Palmovce také probíhal průzkum čitelnosti navigace mezi cestujícími, jehož výsledky nyní ROPID zveřejnil.
Na první pohled nejzásadnější přesun k černé podkladové barvě hodnotili cestující pozitivně. přestože na sociálních sítích vyvolává „pohřební design“ emoce. Autoři přiznávají inspiraci v New Yorku či ve Stockholmu.
„Podle respondentů prvky z tmavého pozadí vyvstávají, a jsou tedy dobře viditelné a čitelné, a to i v porovnání s původním barevným provedením nosičů,“ uvádí autoři průzkumu. Podle nich se na lepší čitelnosti shodli jak respondenti se zrakovou bariérou, tak i ti bez zrakového omezení.
Pražské metro nasadilo nové „jezevčíky“. Tmavá grafika má být čitelnější, čelí však silné kritice
Problém se však ukázal v horní části nosiče v místě jejich ukotvení, kde se do tabule opírá odlesk zářivkového osvětlení. Vyřešit by to mělo testování nových tabulí s lepším osvětlením.
Dalším testovaným a veřejností často kritizovaným prvkem bylo zjednodušené schéma Prahy pro stanice i vozy metra. Rychlou orientaci ve schématu většině respondentům ztěžovalo převážně shlukování a překrývání jednotlivých prvků.
Jde o texty, piktogramy, ikony, linie metra a tramvají. Konkrétně u stanice Můstek jsou tak prvky hůře viditelné i srozumitelné a zanikají přidružené názvy zastávek. „Měl jsem fakt problém najít to Náměstí Republiky. To je zrovna na místě, kde je i spousta jiných věcí a nic nejde pořádně vidět,“ uvedl jeden z respondentů.
Současně lidé špatně čtou šedou barvu, která mezi oranžovou či bílou zaniká. „Dopravní schéma linek metra a tramvají vyvolalo v respondentech nejvíce reakcí,“ přiznávají autoři. Designéři to řeší přidáním detailu centra a úpravou pozic některých stanic. Šedou barvu vystřídá bílá.
Teploměr stanic je na nic
Výrazným prvkem navigace v metru je také „teploměr“ s názvy stanic, podle kterého cestující poznávají na jakou stranu nástupiště se mají vydat. Podle průzkumu je však na Palmovce příliš daleko od eskalátorů a neplní tak svou funkci. Tápající lidé se zastavují hned u eskalátorů a blokují ostatní.
„Základní rozcestník s názvy konečných stanic metra a informacemi o koleji byl bohužel pro většinu respondentů nevyužitelný,“ uvádějí autoři. Navrhují umísťovat tabule blíže vstupu, přestože to mnohdy není technicky snadné. Na ceduli také zaniká označení současné polohy, zastiňují ho výrazněji značené přestupní body.
Designéři to zkouší vyřešit nasazením „vertikálních teploměrů“, které je možné nově vidět ve stanici Jiřího z Poděbrad. Jde o polep stěny prvního bočního vstupu na nástupiště, schéma je tak dříve na očích.
Většina respondentů také upřednostňovala značení zastávek, na kterých lze přestoupit na vlakové spoje, pomocí piktogramu vlaku namísto piktogramu písmene „S“. Důvodem byla sjednocenost s ostatními piktogramy, intuitivnost a univerzálnost použití piktogramu vlaku i pro cizince.
„Jednoznačně preferuju to s těma vláčkama. Možná to jako vypadá trošku dětinské, ale je to podle mě jako lepší než to esko,“ uvedl jeden z nich.
Bezbariérovost je opačně
Většina lidí také nechápe novou podobu informací o (bez)bariérovosti formou vyznačení pouze stanic s bariérami. „Jsou zvyklí na opačnou formu komunikace, tedy komunikaci bezbariérovosti (značení všech bezbariérových stanic) ze současné podoby informačního systému,“ uvádí výzkumníci.
Designéři si však za změnou stojí. „Nepřístupné stanice ubývají a věříme v brzkou celkovou přístupnost stanic metra. Hledáme tedy správné označení, jakkoliv byli uživatelé zvyklí na opačný způsob,“ vysvětluje grafický designér Tomáš Machek ze studia Side2.
Z průzkumu také vyplynulo, ze cestující mate označování únikových východů. „Respondenty dezorientovaly šipky únikových východů umístěné v rozporu se šipkami navigujícími k daným ulicím,“ uvádí průzkum.
V Praze se objevil první obelisk nové navigace pro pěší. Postupně nahradí kritizované hnědé cedule
Lidé šipky vnímají jako směrodatný prvek, podle kterého se dále orientují. Na některých nosičích míří ale navigační šipka na povrch (na jednotlivé ulice) opačným směrem než šipka značící únikový východ.
Podle autorů designu však toto značení měnit nesmí. „Samostatné řešení značení únikových východů od navigačního systému podle nás není správné a kromě narušení čistoty informačního designu může přinášet nežádoucí zmatení lidí,“ vysvětluje Machek.
Přespolní nechápou místopis
Problém mají lidé i se samotnou navigací na povrch s názvy ulic či cílů. Tučně zvýrazněný text v horní části nosiče nechápali respondenti jako ulici, na kterou se dostanou po výstupu z konkrétního východu. Domnívali se, že jde o konečnou zastávku tramvaje nebo o známý a často navštěvovaný cíl na trase dané tramvajové linky, který by jim měl usnadnit orientaci.
Propojení konkrétní ulice s tramvají vzniká podle výzkumníků z důvodu, že oba texty jsou, na rozdíl od ostatních, napsané tučným písmem. Nezvýrazněný text si pak vyložili jako další cíle, kam daná tramvaj jede.
Lidé si tak nejsou jisti, zda například údaj Bulovka označuje tramvajovou zastávku, městskou část nebo přímo budovu nemocnice. Problém mají hlavně lidé s nižší znalostí Prahy. „Ani v současném řešení to není zvýrazněno jinak. Otázkami, jaké cíle a jakým způsobem vyznačovat, se musí zabývat komplexní metodika,“ dodal Machek.
Systém nové pražské navigace vzniká postupně. Vychází z návrhu připraveného grafickým studiem Side2, ateliérem A69 architekti a typografickým studiem Superior Type pro mezinárodní soutěž, ve které v roce 2022 zvítězili.
Obrazem: Metro Jiřího z Poděbrad otevřeno. Podívejte se na čistý design i novinky
Stanice metra Palmovka je první pilotní lokalitou projektu. Nové grafické zpracování informačních nosičů bylo v polovině stanice instalováno na sklonku loňského roku. Průzkum probíhal letos na jaře, jeho výsledky se promítly do podoby zrekonstruované stanice Jiřího z Poděbrad, postupně míří nová grafika i do vozů metra, tam se testují navigační „jezevčíci“ nad dveřmi.
Na konci pilotního testování pak vznikne komplexní manuál celého systému pro jednotnou aplikaci v rámci celé sítě PID i pěší navigace.
Kvalitativní výzkum měl stovku respondentů. Výzkumníci s nimi vedli hloubkové rozhovory a kombinovali pozorování přirozeného chování cestujících s cíleným dotazováním. Kompletní výsledky průzkumu naleznete zde.
