Celá síť bez návěstidel. Norsko přechází na ETCS, pomáhá s tím české vývojové centrum Siemens Mobility
Stanice Jaren na trati z Osla do Gjøviku, kde je již plně výhradní provoz ETCS. Foto: Jan Sůra / Zdopravy.cz
Norsko vsadilo u ETCS na jediného dodavatele.
To je jedna z nejhorších věcí, co se vám může stát. Když celou dobu říkáte, že něco nejde, a pak se najde nějaký blbec, který to zkusí a ono to jde…
V Norsku to jde, protože mají dostatek horké vody. :-)) https://zdopravy.cz/odmrazujte-cidla-horkou-vodou-radi-alstom-jak-na-zasnezene-rychlomery-etcs-u-ceske-trebove-233275/
Mají tam radary na lokomotivách vybavené ohřevem už z výroby nebo to budou taky bastlit dodatečně?
Takže to jde? 🙂
Jde ,ale nikdy se to tak nedělalo 🙂
Norsko je taková Saudská Arábie Evropy, co se týče ropy. Řečeno v nedávném rozhovoru, ve východní Evropě rozhoduje hlavně cena.
Zajímalo by mě, jestli po tom jejich ministr dopravy také začal tvrdit, že jsou evropští premianti. 🙂
Ne, protože by to byla lež
Ovšem. Tuším, že Lucembursko má pod ETCS (ale jen L1) už 100 % sítě od 2017.
„Pilotní úsek měří 67 km a vede z Roa do Gjøviku.“ „První zkušenosti z výhradního provozu považuje za velmi pozitivní, spolehlivost dosahuje 99,86 %.“ Když si to hodím do kalkulačky, tak mi při 99,86 % vyjde 0,14 nouzových zastavení (tripů) na 100 vlaků, což je 51 tripů za rok, při uvažované intenzitě dopravy na tom úseku 100 vlaků denně – je to jednokolejka. Ale když se podívám na: a) mapu linek Gjøvik – Roa – viz níže: https://www.vy.no/files/eyx1eny7/vyno-production/9d7e261fb15f48e924dc2a6c88b955d0bfbf3cc5.pdf b) konkrétní aktuálně platný jízdní řád – viz níže: https://www.vy.no/files/eyx1eny7/vyno-production/8175c5365970e95ac0cbc6a0e2a38baf05ae7d47.pdf , tak se dopočítám na reálných 56 vlaků denně v běžný pracovní… Číst vice »
A navíc je v Norsku trip jen provozní brzdění, jako ve většině zemí.
Na síti SŽ nově taky – viz níže:
V případě tratí, které jsou přizpůsobeny pro výhradní provoz ETCS ve smyslu SŽ TSI CCS/MP1, je požadováno, aby při ztrátě spojení trvající déle než 40 s došlo k bezpečné reakci vyžadující
u mobilní části aktivaci provozní brzdy. U RBC, jejíž oblast působnosti zahrnuje jak konvenční infrastrukturu, tak úsek tratě přizpůsobené pro výhradní provoz ETCS ve smyslu SŽ TSI CCS/MP1, je při ztrátě spojení trvající déle než 40 s možné použít jak reakci vyžadující u mobilní části aktivaci provozní brzdy (preferovaná varianta), tak reakci vyžadující u mobilní části aktivaci nouzové brzdy.
Já jsem podle titulku myslel, že mají hotovo. A oni se v tom budou šťourat 17 let.
To mají tak nějak podobné jako u nás. SŽ má horizont 2040 na celou svou síť.
Takže Češi už podruhé pomáhají budovat norskou železnici? 😀
Správa železnic při pořizování ETCS rovněž vsadila na jediného dodavatele.
A nohabka s ETCS bude? Vždyť nostalgie je stěžejní role železnice 21. století 😉
Na nostalgii jsem se ptal, ten smích při odpovědi je těžko popsatelný:-)
aspoň někde jsou normální lidi. ten smých by byl potřeba slyšet až sem..
No jo, ale být schopný napsat „smých“, to by Vaší učitelce ze základní školy určitě do smíchu nebylo… 🙂
Nestrašte. Nebo si to někdo od nás z Msk přečte a namontují to 810 atd…😉😉😉
Náš bohatý stát dotuje montáž ETCS do 831, takže bych se nedivil 🙂
Norské železniční muzeum tuto otázku intenzivně řeší, ale momentálně mají větší problém v podobě úbytku kapacit odstavování v Hamaru (při modernizaci proběhne obrovská redukce kolejiště a zároveň již probíhá demolice původního zázemí místní „traťovky“, kde se soustředili i na stavbu speciálních vozidel). Řešili jsme to okrajově i v Lužné při návštěvě jejich zástupců (s jedním jsem v užším kontaktu), ale byla to jen drobná výměna zkušeností, ze které vzešlo, že ani jedna strana neví co a jak. Vzhledem k rozsáhlému areálu, kterým zdejší muzeum disponuje se ale o budoucnost nostalgie zde nebojím (nemluvě o čistě muzeálních drahách, na které se… Číst vice »
Karolinku z Brna nedame. A vubec, ETCS na tramvajovych tratich prece nikdo neplanuje.
Trochu jiná Caroline: https://jernbanemuseet.no/karettoget/karettoget-og-lokomotivet-caroline/ (doporučuju to video, naprostá bomba, provozní lokomotiva z roku 1862)
NOHABY z Norska koupilo OSN jako humanitární pomoc Kosovu po jeho vzniku.
4 kusy. Několik jich zůstalo v Norsku, několik ve Švédsku a dalších zemích.
Prachy nejsou problém. Norský stát má ve speciálním rezervním fondu mimo státní rozpočet hodně přes bilion USD především z těžby plynu a ropy. To se to pak modernizuje…
A kdo ti řekl že z toho fondu jdou nějaké peníze do železnice?
Když už si teda tykáme tak nikdo. Ale s tímhle fondem u zadku se každá komerční banka na světě přetrhne, aby ti směla půjčit skoro zadarmo…
4200km ve výhradním provozu za 50mld, to je velmi podobné jako to co plánuje ČR 4800km za 47mld v cenách roku 2021.
Jak se na ceně podílí vyšší cena lidské práce v Norsku, vyšší ceny materiálů, vyšší ceny všeho, zdanění nebo např. potřeba přizpůsobit se drsnějším severským podmínkám, to by mě zajímalo. Ale prý je tam víc jednokolejek.
Norská železniční síť celkově není nic moc – jak co do rychlosti, tak i nízkého % dvoukolejných tratí.
Což tak nějak odpovídá charakteru krajiny a osídlení 🙂 Určitě je tam co zlepšovat, ale role železnice v Norsku nebude nikdy srovnatelná se střední nebo západní Evropou.
Dá se říci, že v Norsku by si neexistence železnice všimli tak v Oslu a jeho blízkém okolí a to je asi tak vše…
No tak třeba kamiony se železnou rudou do Narviku by se asi taky nelíbily…
Byla to jistá nadsázka, platná zejména pro osobní dopravu.
Nicméně jak se globálně otepluje, klesá rozsah zamrzání Botnického zálivu a část rudy ze severošvédských dolů se exportuje přes Luleå.
Přesně tak, byla to nadsázka platná pro osobní dopravu. A trať do Narviku je navíc naprosto odlišná svým charakterem provozu a nepřipojená ke norské železniční síti. Tedy pokud nepočítáme zdlouhavý objezd přes Švédsko. Trať do Narviku, pokud se bude těžit v okolí Kiruny železná ruda, přežije vše ostatní.
Ještě dodávám, že zejména pro osobní dopravu. A když odečteme trať do Narviku, tak to by se to nevšimnutí mohlo začít vztahovat i na nákladní dopravu.
Lodě by to celkem v pohodě odvezly, „kdyby železnice nebylo“…
Z Kiruny? Budete to vozit na kajaku?
Zamyslete se nad tím, co jste plácnul za naprostou hovadinu.
Přístav Lulea byl donedávna v provozu jen menší část roku kvůli zamrzání Botnického zálivu. Celoročním exportním řešením je tak nezamrzající Narvik, přihřívaný Golfským proudem. Bez železnice by si firma LKAB s exportem ani neškrtla…
Myslíte ten fond co je primárně určen pro obyvatele až dojde ropa a plyn?
Ropa a plyn Norsku opravdu nedojde, minimálně pár set let, stačí kdekoli na mořském dně kopnout a máte nová ložiska. U pobřeží či na moři. Technologie jdou pořád dopředu. Norsku navíc patří i Špicberky a jiné ostrovy včetně mořských zón kolem nich.
Kdekoliv kopnout nestačí. Hledání těch správných míst trvalo poměrně dlouho (a stálo dost peněz).
To je investiční fond, nikoliv zdroj financování vládních projektů.
Vím, ale díky němu nikdo nepochybuje o jejich solventnosti…
Veškeré zisky z nerostných surovin (ropa, plyn, ale i železná ruda a lesy) jdou do fondu budoucnosti. Ten za to kupuje akcie, nemovitosti a půdu. Fond má hodnotu a z té hodnoty se 3% odvedou do státního rozpočtu. Pravicové strany chtějí odvádět do SR výrazně více (10%), levicové pak nulu. Dlouhou dobu se odváděla 4%, posledních asi 7 let jsou to procenta 3. V koroně se pak sáhlo k mimořádným sanacím SR, ale od toho ten fond je- v dobrých časech našetřit na ty zlé.
To jako existuje stát, kde se myslí na budoucnost? Neskutečné…..