Část varnsdorfského nádraží zmizela, nahradily ho parkoviště a lavičky
Nová podoba nádraží ve Varndorfu. Foto: Vanrsdorf. cz
Pro dvě třetiny budovy neměla Správa železnic využití.
Pro dvě třetiny budovy neměla Správa železnic využití.
Když někde čtu, že jsou budovy předimenzované a nelze pro ně najít využití, tak skřípu zubama. Prostě vždy se to dá řešit, jediný problém je nebýt pohodlný a hledat řešení. Neustále se staví nové budovy, je požadavek na kanceláře, administrativní a obchodní prostory a tady najednou nemáme využití. Proto se asi stále prosazují a požadují nové stavby, navíc na volné půdě, přízemní na velkých plochách a pak se divíme, že jsou problémy s klimatem i mikroklimatem. Prostě využíti se dá najít vždy, ale musí se chtít. A pokud to někdo nedokáže a neumí, měl by jít dělat práci, na kterou… Číst vice »
Byty by v takových budovách přece mohla mít i města. Viz Merklín.
No tak hlavně aby tam vůbec bylo pro cestující alespoň někdy otevřeno a nemuseli stát venku… Tolik opravených budov a mnoho z nich je trvale uzavřeno, nebo díky otevíracíé době nepoužitelných…
Něco z Varnsdorfu:
https://youtu.be/U5AeEWUq4K8
Odhaduji správně, že v té třípodlažní budově je výměra podlahové plochy cca 1600 m2?
Pokud by na jednoho zaměstnance SŽDC připadlo v průměru 8 m2 a dalších v průměru 4m2 by tvořily chodby a sanitární zázemí, tak v té budově pracuje zhruba 100 zaměstnanců SŽDC? A dalších cca 400 m2 by tvořily čekárna a WC pro cestující?
Nebo budova je poloprázdná? Protože temperovat tak starou a rozlehlou budovu je noční můra
V té budově jsou i byty.
Jak zde již někteří psali. Zdá se mi, že cestující jsou pro Správu železnic při těchto rekonstrukcích až na posledním místě. Tady máme místo zastřešeného nástupiště malý přístřešek. Nedávno jsem byl v krásně zrekonstruované žst. Mlýny, shodou okolností vlastně kousek od Varnsdorfu. Nově opravené nádraží ale čekat mají cestující asi venku, uvnitř je jen chodba kde si není pomalu ani na co sednout. O WC nemluvě.
Uvnitr budovy je cekarna. Jak bude v budoucnu vypada, tot otazka vzhledem k nekterym slizkam okolniho obyvatelstva.
To spis je ted otazka na město, aby misto nelegálního vybirani pokut (nastesti uz v minulosti) tady treba upravily autobudovou zastavku, to je zalostne. Spis cele je naprosto k placi, ze cast po zbourane budove se nevyuzilo pro maly autobusovy terminal, kdyz zde se orzanizator dopravy snazi o navaznost vlak-autobus.
Cestují nemá čekat venku ani vevnitř. IDS má zajistit že spoje budou navazovat tak aby cestující nemusel vysedávat na nádraží. Je to jediná cesta jak konkurovat autu. Takže za mě dobře že SŽ zmenšuje svoje budovy a zbavuje se zbytečných nákladů. Jenom to chtělo tu akci dotáhnout a v uvolněném prostoru vybudovat nástupiště pro hrana-hrana.
Tam ty autobusy navazujou perfektne a to že půlka cestujících nepočká 15 min na bus je mimo misu
Jenom při těchto rekonstrukcích? SŽ nezajímali cestující nikdy. Zajímá je jen to, jak cestujícím co nejvíce ztrpčit život, aby na ta nádraží pokud možno ani nelezli. Tak to prostě je.
Správa železnic se chlubí, že zbourala část nádraží ve Varnsdorfu. Podívejme se ale do posledního období, co předcházelo demolici. Budova nádraží, největší nádražní budovy někdejší České severní dráhy, byla již dlouhá léta neudržovaná. Přibližně před 10 lety, kdy převzal dopravu na trati z Rybniště přes Varnsdorf a Žitavu do Liberce Vogtlandbahn (nyní Die Länderbahn), byla budova uzamčena a cestující museli na nástupiště chodit kolem popelnic po straně budovy. Později byl prostor částečně uklizen a přístupová cesta nově vydlážděna. Tento stav trval přibližně 10 let, než ředitel Správy železnic se nechal slyšet, že budovu nepotřebuje a nechal ji z větší části… Číst vice »
A jste si jistý, že budova posledních 10 let patřila SŽ? Jestli nezačali konat až v momentě, kdy ji získali od ČD…
Trilex tu jezdí od roku 2010, takže pochybuji, že si ČD nechalo budovu, když na daném nádraží žádnou přepravu neprovozovali. Ale ono je to jedno, jestli patřila ČD nebo SŽ (SŽDC). Vlastníkem byl tak jako tak stát a za posledních 30 let (před „rekonstrukcí“) se do údržby nádraží ve VDF nevrazila ani koruna. Pak je jasné, že město neodkoupilo zbytek budovy, protože náklady na rekonstrukci by byly ve stovkách milionů. Souhlasím, se Železničním historikem, že nynější nádraží je spíš ostudou než výkladní skříní města. Ono možná vypadá docela hezky na fotkách z dálky, ale zblízka je to mnohem horší a… Číst vice »
Tak tam byla prostorna hala a pak spousta místa nejen pro železničáře, kterých na nádraží dělalo tehdy mnohem víc, než dnes, ale i pro jedny i druhé celníky a pohraničníky. Potřebuje to dnes někdo?
Prodat to nešlo? Žádný zájemce? Nebo se to ani nezkusilo?
Šlo. Nebyl. Zkusilo.
Za mě je to obrovská neúcta k historickému dědictví . To je jako by zdemolovali nádraží ve Velenicích, Moldavě,Plzni, Budějkách nebo v Praze…Nevěřím tomu že by se do budovy nedala nastěhovat městská nebo státní policie, zdravotní středisko, ochotnické divadlo, skaut, kuželna, nebo pár bytů pro mladý nebo chudý lidi….
Tak proč se tam nějaká instituce už dávno nenastěhovala?
Ve světě se úplně normálně staré baráky bourají. Jenom my se furt patláme v nějaké nostalgii.
Když už je o tom řeč – budova v Českých Velenicích je v celé své výměře využitá, anebo je (menší/větší?) část té budovy prázdná?
Zdravotní středisko u nádraží vedle průmyslového areálu? Ti ochodníci to dostanou rozkazem? A do upuštěné budovy po policajtech…. nově zřízený úřad?
Tak😊
A teď jsou na řadě Teplice – tam je taky zbytečně obludná budova bez využití.
Nejsou Teplice náhodou památkově chráněné? (nevím, ptám se)
Ty už se ale beztak rekonstruují, takže se bourat opravdu nebudou.
Mě napadlo to samé. Zachovat nejhodnotnější část (prostřední trakt?), ze zbytku sejmout památkovou ochranu a zbourat. Náš prudce se zadlužující stát nemůže draze rekonstruovat nevyužitelné budovy.
A co to takhle napřed zkusit prodat?
§1 pro provozovatele dráhy není dobré prodávat objekty, které s provozem významně souvisí. Mj. proto, že nový majitel by byl účastníkem všech řízení dle stavebního zákona v exponované poloze a mohl by mít výrazně odlišné zájmy a stanoviska.
§2 dráha by si určitě část budovy ponechala, tudíž by se budova musela majetkoprávně rozdělit po traktech. jak by to pak vypadalo, kdyby jeden trakt byl pěkně opravený a hned vedlejší by padal, protože by na něj majitel dlabal?
§3 kdo by proboha takovou budovu koupil a investoval do ní potřebné prostředky?
§1 Stát a státní organizace jsou povinny se státním majetkem nakládat hospodárně. Zbourat budovu jen proto, že jsem líný pořádně pracovat ve správním řízení, hospodárné není.
§2 Zkuste si tipnout, kdo by pravděpodobněji byl ten dlabající. Napovím, první písmeno S, poslední Ž.
§3 A právě to se nedovíte, dokud to nezkusíte. Dnes se dělají mnohem méně prvoplánové investice.
Nezlobte se, pohybuji se v oboru brownfieldů dost dlouho na to, abych věděl, jak by takové VŘ / soukromé vlastnictví dopadlo. A propos, žádnému investorovi nic nebrání obrátit se na ŠZ s nabídkou odkupu. Stejně jako u řady jiných, podobně (pře-) dimenzovaných budov (namátkou Dolní Poustevna, Děčín východ dolní, Moldava, Chomutov, Žatec).
ad §1
To není o řádném zpracování, ale o možnosti libovolného pruzení v případě staveb. Viz třeba: https://zdopravy.cz/dalsi-prodleva-odvolani-proti-povoleni-k-trati-do-strelic-podal-i-sesty-spolumajitel-vechtrovny-49308/
To je z manuálu „Jak na vše odpovědět“ pro tiskovou mluvčí SŽ dle vzoru z Jistě pane ministře?
V tom případě tedy zbourané všechny hrady a zámky??.. Ty si taky velmi často nevydělají ani na provoz….i i když by vpohode mohli,….
Tak ad absurdum bych samozřejmě nešel. Ale pracoval bych pružněji s památkovou ochranou. Průšvih je, že nemovitých památek spíše přibývá a přitom je v jejich obnově enormní vnitřní dluh. Jestliže tedy rozhoduji o zapsání nějaké účelové (nádražní, průmyslové, dopravní) stavby na seznam, mohl bych z ní zavést ochranu jen u nejcennější části s ohledem na potenciál budoucí využitelnosti. Stejně tak bych se nesnažil znovuvybudovat plnohodnotný objekt z ruiny, jako třeba u zámku Lipová (opět, pokud tam není realistický potenciál plnohodnotného využití), ale když už je to ruina, snažil bych se zhodnotit tu ruinu. Pro příklady, kde se to povedlo, nemusíme… Číst vice »
A co pracovat pružněji s myslí zaměstnanců SŽ a jim podobných? Nekrátilo by to práva jiných a třeba by se věci měnili a zlepšovali k lepšímu.
A co tak ty zámky vrátit původním majitelům?
Taky už jsou případy, že si na opravách vrácených zámků původní vlastníci vylámali zuby.
Obzvláště pokud jim nevrátili pár poddanských vesnic i s obyvateli.
Jsou chvíle, kdy si jeden říká, že to pohraničí mělo raději zůstat v Německu.
Nebo ze první republika se raději měla chovat k Němcům přátelsky.
Nebo že se Němci mohli chovat přátelsky k nám 🙂.
První republika se k Němcům chovala relativně přátelsky, alespoň v právní rovině. Nicméně problém byl vůbec s tím samotným faktem, že se najednou po staletích mnohonárodnostní monarchie ocitlo nemalé množství Němců proti své vůli v rádoby národním státě, oni opravdu neměli moc důvodů se s ním identifikovat. A nepomáhalo tomu rozhodně to, jak první republika až fanaticky pracovala na tom nation buildingu dosud neexistujícího Čechoslováctví, které zcela ignorovalo „menšinu“, která byla ve skutečnosti druhým nejpočetnějším národem (byť jak říkám, ochrana menšin fungovala celkem slušně). Toto deklaratorní přehlížení pak vedlo k radikalizaci a krvavému vyřizování účtů postupně z obou stran. Nemá… Číst vice »
To ale mělo už velmi dlouhý vývoj za existence starého Rakouska. Nelze si tehdejší stav vůbec idealizovat. Vždyť i Masaryk byl původně austroslavista, ale časem, mj. během jeho mandátu v rakouském Říšském sněmu, došel k přesvědčení, že v rámci monarchie to není řešitelné. Např. rvačky mezi mladočechy a sudetskými poslanci v Reichstagu někdy v 90. letech, to je jen příklad. Němci si prostě nechtěli připustit to, že Češi chtějí svůj vlastní stát, stejně jako to chtěla řada dalších evropských národů. Tak jak to vypadá v pohraničí je smutné, ale to je pořád výsledek dosídlování, ale pořád je to lepší, než… Číst vice »
Máte pravdu, nicméně je potřeba sí uvědomit, že „národ československý“ byl prakticky nutnou podmínkou, aby Wilson ( a další) kývli na vznik státu.
Predne stav tohoto vybezku neni jen vizitkou prvorepublikovych a komunistickych vlad, ale bohuzel I polistopadovych. Protoze zrovna zde byla struktura prumyslu mnohem progresivnejsi nez v celorepublikovem prumeru.
No to chovani k nemecke mensine ani po pravni strance z dnesniho pohled take byla ponekud nemyslitelna. Treba prihlaseni k nemecke narodnosti znemoznovalo rovnopravne pracovni moznosti ve statnim sektoru. O narodnosteckem klientelismu za první republiky radeji nezminovat.
Ono stačí zalistovat si v některých staničních kronikách… Nejen u dráhy se „lepší místa“ přednostně obsazovala Čechy; dtto platilo u pošty, u financů a celníků, u četnictva… Na Slovensku a Podkarpatské Rusi to bylo většinou odůvodněné, protože kvalifikovaných příslušníků menšin bylo málo, ale v českých zemích? Tam snad stačilo, aby jinak dostatečně kvalifikovaný uchazeč ovládal úřední jazyk… A pak si každý český přednosta stanice někde na Šumavě nebo v Jeseníkách připadal jako zapadlý vlastenec v moři nepřátelského cizího živlu a v kronice květnatými slovy jásal nad každým žáčkem v české malotřídce (která často začínala v zapůjčené místnosti v nádražní budově)… Číst vice »
Ona se první republika chovala k Němcům, a vůbec k menšinám, nepřátelsky? V čem konkrétně to nepřátelství spatřujete?
My si první republiku hodne idealizujeme. Rozhodne nemuzeme srovnavat dnesni pojeti rozlozeni moci s tehdejsim stavem, coz melo za nasledek velky klientelismu statnich slozek, bohuzel pro nemecku mensinu byl ten klientelismus nevyhodny.
Asi v tom, že jim po roce 1918 nedala pohraničí a pak se, coby naprosto nebranitelny kousek země, nenechala ovládnout. Myšlenka germanizace českých zemí nebyl vynález Hitlera, o to se snažili už dlouho. A monarchie jim v tom zdatné pomahala, viz lpění na privilegovaném postavení němčiny místo zrovnoprávnění všech jazyků.
Rčs klidně mohla být mnohonárodní konfederace. Ale to už jsme dost mimo téma.
viděl jste někdy nádraží ve Wilthenu, Tharandtu, Reichenbachu…? jsou zpustlá úplně stejně, jako byl Varnsdorf.
Omyl. Jsou chvíle, kdy si to (ne-) jeden neříká.
Rakousko se prostě nemělo bourat.
A ještě předtím měli tom Frankfurtu prosadit tu velkoněmeckou koncepci.
Bylo by dávno po problémech…
Ale ne. Franta Pepa Jednička měl už roce 1866 poslat rakouské Němce k šípku, prohlásit všechny jazyky za rovnoprávné a pro komunikaci mezi příslušníky odlišných národů stanovit jeden neutrální jazyk – tehdy by to byla buď francouzština nebo latina, dnes bychom asi dali přednost angličtině.
Jenže takové úvahy byly daleko za jeho mentálním horizontem. Tak se mu to jeho mocnářství rozpadlo.
No však to byla jedna z variant, o které londýnská exilová vláda vážně přemýšlela…
Lavičky ve VDF? No mám obavu, že slušní cestující je neobsadí…
Jenom drobnost – je uvedený tag Varndorf místo Varnsdorf.
A popiska obrázku navíc uvádí „Foto: Vanrsdorf. cz“.
Sice opraveno, zredukováno, ale odebrání zastřešení peronu je krok zpět. Snad ty historické sloupy nerozmlátili do šrotu a někde poslouží.
Mám obavu, že ve druhé větě jste se trefil aneb udeřil hřebíček na hlavičku. Optat se můžeze dle zákona a paragrafu 106 na SŽ případně u stavební firmy. Ví někdo místni?
Ta vlaštovka na prvním nástupišti mohla být v celé délce výpravní budovy a staré zrenovované sloupy mohly spolu s vlaštovkou dát na ostrovní nástupiště – jako v Liberci. Jinak další dobrý počin v humanizaci výpravních budov a přednádražního prostoru.
Mohli, ale neuděali. A kde je těm litinovým sloupům konec….
„Humanizace“ je podle mě „přizpůsobení člověku“
Tayd to vypadá, že se většina přizpůsobila autům, takže je to spíš „autotizace“.
Za mě osobně – nápad dobrý, provedení hrozné.
Autizace. Nač zbytečně lámaný výraz. Nakonec, v autech jsou většinou odloučeni od ostatních.
Jasně, Správa zbourá zastřešení a můžou za to řidiči.
Běžte se léčit. Oba. Nebo snad řidič do vlaku nepratří? Řidič není člověk?
Vážně si myslíte, že když lidem ztížíte přístup na nádraží po silnici, tak tím vlakem budou jezdit častěji?
To co je podle budovy není první nástupiště. Původně to byl jen takový kousek (to co je zastřešené) aby se vůbec dalo dojít do čekárny. Až potom, co zbourali zbytek a na místě zbourané staniční budovy se udělalo parkoviště, napadlo někoho udělat přístup z parkoviště také podle kolejí. První nástupiště je vpravo od staniční budovy před původními neopravenými skladovými objekty. Jinak rekonstrukce je příšerně odfláknutá, omítka na budově je již částečně opravovaná, dlažba středového nástupiště je zvlněná, elektronické informační cedule jsou jen jednostranné a chybí na nich informace o autobusech (jak tu někdo psal, že lidé na busy nečekají, oni… Číst vice »