Bývalý přednosta lanovky míní, že za prasknutím tažného lana je asi skrytá vada
Nouzová brzda zafungovala u kabiny s cestujícími Druhá kabina s průvodčím ale byla zřejmě v okamžiku přetržení příliš blízko podpěry
Bývalý dlouholetý přednosta lanovky na Ještěd v Liberci Pavel Vursta míní, že prasknutí tažného lana při nedělním pádu kabiny zřejmě způsobila jeho skrytá vada. Zdůraznil ale zároveň, že jde jen o spekulaci a jistotu dá až výsledek vyšetřování.
„Vědělo se na co se musí dávat pozor. A to bylo to nejpodstatnější – prohlídky, defektoskopie a rentgeny všech komponentů. A to si myslím, že se nezanedbávalo. Mám pocit, že to musela být skrytá vada materiálu,“ řekl dnes v rozhovoru s ČTK Vursta, který byl přednostou lanovky v letech 1990 až 2010.
Až do neděle se v bezmála devadesátileté historii lanovky nestalo, že by některá ze dvou současně protijedoucích kabin spadla na zem. V neděli se zřítila jedna u podpěry, která je zhruba v polovině trasy. Po pádu zhruba z třicetimetrové výšky zahynul průvodčí, nikdo jiný v kabině, jež pojme až 35 lidí, nebyl. Druhá kabina zůstala viset na laně a 13 cestujících a průvodčího záchranáři evakuovali. „Hlava mi to nebere, jsem z toho zničený. Štěstí aspoň, že v té druhé kabině se nikomu nic nestalo,“ řekl Vursta.
Nosná lana jsou na sobě nezávislá
Lanovka na Ještěd je dvoulanová, má tedy tažné a nosné lano pro každý směr. „Nosná lana jsou na sobě nezávislá, ta jsou ukotvená nahoře, pěticentimetrová v průměru. Tam není problém, že by to prasklo. Nejpodstatnější je tažné lano, protože je přes horní stanici, přes pohon, ukotvené na každé kabině,“ řekl bývalý přednosta. Proto je podle něj velký problém, když se stane něco s tažným lanem. „Když dojde k poruše, kabiny mají snahu sjet do dolní stanice tím prudkým kopcem, a to je velká rychlost a masa,“ dodal. Ve vzduchu by kabinu mělo udržet nosné lano, pokud se aktivuje záchranná brzda. „Je to něco jako ve vlaku. Jsou na ní čelisti, které se přitisknou k nosnému lanu obrovskou silou,“ řekl.
To podle něj zřejmě zafungovalo u kabiny s cestujícími. Druhá kabina s průvodčím ale byla zřejmě v ten okamžik příliš blízko podpěry. „Musela na té podpěře vylétnout,“ odhadl Vursta. Tažné lano o průměru 22,4 milimetru je podle něj spletené ze šesti pramenů a za běžného stavu by mělo být pro provoz lanovky naprosto bezpečné. „Musí se prošetřit, proč takto zkolabovalo. Je to totiž jištěné koncovkami (tažného lana) a pravidelnými prohlídkami, defektoskopií,“ dodal.
Lanovka na Ještěd jede čtyři minuty, délka trati kabinové lanovky dosahuje 1188 metrů. V nejvyšším bodě u podpěry se lanovka dostává 30 metrů nad zem. Kabiny dosahují rychlosti deset metrů za vteřinu (36 kilometrů za hodinu) a lanovka tak patří k nejrychlejším v Česku. Dolní stanice je v nadmořské výšce 600 metrů, vrchní pod Ještědem o 400 metrů výš. Poslední větší modernizaci České dráhy jako její majitel dělaly před dvěma lety, tehdy nechaly vyměnit pohon a zabezpečovací zařízení.
Marek Kuntoš ČTK