Brno zavede vlastní parkovací minima pro kola, v každé novostavbě bude kolárna
Podzemní parkoviště pro kola v Utrechtu. Foto: CU2030
Jihomoravská metropole reaguje na připravovanou směrnici EU jako první v Česku.
Jihomoravská metropole reaguje na připravovanou směrnici EU jako první v Česku.
Tak naše SVJ má 126 bytů, a neumím si představit stání pro 250kol 🙂
Zhruba to odpovida stani pro 25 aut. Uz je to predstavitelnejsi?
do garáží pro 126 aut se v pohodě vejde 250 kol
Teď ještě třeba, aby město Brno mělo povinnosti odkoupit jím nařízená a vybudovaná dvě stání pro kola pro každý byt v případě, že nový majitel o ně nebude mít zájem. Parkovací stání se v soukromých garážích prodávají běžně, ale tady je otázka, jestli bude dostatečná poptávka, aby to pokrylo náklady na výstavbu, hypotéku, nebo administrativní náklady související s převodem.
Dneska už jo, ale ještě par let zpatky se tahle stání neudávala snadno a mesto žádnou takovou povinnost nemělo.
Parkovací stání se běžně prodávají velmi pod cenou, protože za tržní cenu to nikdo nechce koupit. Proto se staví pouze to co je v minimech.
Opět snaha bezmyšlenkovitě kopírovat něco ze zahraničí. V ČR kvůli relativně vyšší hodnotě kola (kvůli mizerně nízkým mzdám) své kolo naprostá většina na společném místě nenechává a nechávat nebude.
Takže jste potvrdil, že jsme národ zlodějů.
Šance, že vaše kolo bude ukradeno, je v ČR podobná, jako v zemích, kde je lidé nechávají volně. Liší se škoda, kterou v průměru taková krádež majiteli způsobí, protože ceny kol jsou všude stejné, ale lidé v ČR mají nesmyslně nízké příjmy.
Abyste měl rozumné porovnání, běžte najít, kolik lidí nechává někde v Nizozemí kolo za >5000 eur v kolárně. Samozřejmě jich moc nebude. A zhruba stejnou hodnotu má pro průměrného obyvatele ČR obyčejné nové kolo, proto ani jich nebude v kolárnách mnoho.
Tak nemusím jezdit po městě (a nechávat v kolárně) nové kolo za velké desítky tisíc, ne?
Nojo, jenze dokud kolo vypada nove, bez ohledu na cenu, je pro corkobyznys lakave. Z definice.
V Parizi se muj novej bicykl nedobrovolne stal predmetem sdilene ekonomiky z garaze. Druhej bicykl, zanovni, zmizel z parku behem pul hodky, co jsem byl pryc. Celkova skoda kolem 1200 eur.
Reseni bylo az koupe neceho, co skutecne vypadalo aspon trochu stare a nikdo o to nejevil zajem… Takze mne opet zachranil leboncoin, tamni bazos, s bicyklem za asi 50 eur, ktery bylo mozny nechat skoro kdekoliv.
To je začarovaný kruh, známému ukradli kola, objevil je náhodou na internetu “ šel si je koupit“ s asistencí policie ČR. Ten člověk tvrdil, že je “ našel u silnice v příkopu“ a jeho auto dokonce dohledali na domovních kamerách nedaleko lokality v den krádeže. Zdálo by se, že konec dobrý, všechno dobré, ale : kola byla důkazním předmětem, tedy ve skladu policie asi 2,5 měsíce , známý neměl doklady na brašny, počítač a další osazení kola navíc a ten člověk tvrdil, že si to tam namontoval sám tak o to přišel. No ten kruh jsem myslel tím, že lidem… Číst vice »
Nepochopil jste příspěvek. V Nizozemí má kolo za sto tisíc Kč podobnou hodnotu, jak v ČR to za 10 tisíc Kč. V Nizozemí většina lidí nenechá kolo za sto tisíc v kolárně; v ČR se stejná logika vztahuje i na to nejobyčejnější kolo. Kalkulace je to tuze náročná, jelikož statistické úřady plní politické zadání, a tudíž člověk musí z dat dolovat, jaký že je ve skutečnosti rozdíl v „bohatství“. V „západní Evropě“ mají zaměstnanci cca 3-4krát vyšší mzdy za stejnou práci než v ČR, to najdete snadno. Co se hledá hůře je, že po odečtění nutných a běžných výdajů jim… Číst vice »
Jo, v ČR jsou kola stále vnímána jen jako prostředek rekreace a ne jako dopravní prostředek. V tom máte pravdu. V čem se naprosto a kompletně mýlíte je vaše následující tvrzení, že to nejde změnit. Vezměte si Paříž. Ta tohle v podstatě jen stavbou infrastruktury převrátila na hlavu doslova během pár let. I v tom Nizozemí měli období, kdy kola jako dopravní prostředek téměř vymizela. kolem poloviny minulého století tam taky nikdo nečekal, že kolo jako dopravní prostředek zaznamená takový comeback. Jenže zklidnili automobilovou dopravu kvůli bezpečnosti a tomu, že jim došla trpělivost s tím, kolik dětí (i dospělých) umírá… Číst vice »
Ohledně historie cyklo dopravy v Nizozemí souhlas, ale ohledně ekonomické situace vůbec nemá pravdu, pracoval jsem pro Nizozemskou firmu víc než 10 let , mám tam řadu přátel , ještě loni jsem měl kolegu z Amstru který tady pracoval za českou mzdu . sice nadprůměrnou ale říkal, že tolik by , jako nováček v oboru, u nich nedostal . Nemluvě o tom jeho tvrzení “ že česi prostě jezdit na kolech nebudou“ a to bych se goudy optal, proč si tedy tolik řidičů stěžujě na cyklisty, když do práce nejezdíme ?
Jo, nechtěl jsem se pouštět do podrobností, myslím, že v té ekonomické části má pravdu v tom, že v NL a jinde na západě je drahé městské kolo díky vyšší kupní síle menší zářez do osobního/rodinného rozpočtu. Nebude to reálně tak extrémní, jak to popisuje, ale posun tím směrem tam bude.
jenže uvádí cenu 100 000 korun 🙂 Víte proč má Nizozemí zkratku NL ? Nur limonade. Oni fakt nejezdí na kolech za 100 000, ten člověk jen vymýšlí důvody proč Češi “ nebudou jezdit na kolech“…
To je neskutečný blábol jak v rámci vašich tvrzení 3-4x vyšší mzda , tak v rámci cenové hladiny kol. Navíc úplně ignorujete Paritu kupní síly. Krom toho v Nizozemí si lidi masově na dojíždění kupují kola za cenu zhruba do 1000-1200 eur , není problém si koupit jednoduché městské kolo za 300-500 eur . Tam lidé nekupují vybavená odpružená kola jako u nás, natož kola do terénu aby na nich jezdili městem nebo silničky, oni jsou spořínci…
Mám z toho rozporuplné pocity.
Na jednu stranu je fajn, že konečně Brno(!!!) něco dělá pro podporu cyklodopravy (když už teda totálně dlouhodobě kašle na infrastrukturu samotnou).
Na stranu druhou, podobná kritika jako je na parkovací minima pro auta platí i zde.
Na ještě další stranu ale negativa z této regulace budou menší než negativa z parkovacích minim pro auta, plus aspoň se veřejná politika trochu vychýlí z dominantní podpory IAD i trochu jinam.
Chápu, sám to mám tak, že bych si přál, aby to nebylo nutný. Ale po mnoha desítkách let tlačení aut jako nesmyslnýho všeléku i na spoustu cest, který by bylo snadný udělat jinak, který naše města tvrdě poznamenaly, je potřeba použít dostupný nástroje k tomu, aby se to překlopilo zpět do snesitelnějšího, ne tak škodlivýho a celkově líp fungujícího dopravního mixu. A tohle je docela důležitej a účinnej nástroj (taky není samospásnej, ale na druhou stranu umí velmi solidně zesilovat účinky jinejch). Když se časem dostaneme do situace, že nebude potřeba a bude to možný škrtnout, budu jen rád. Podobně… Číst vice »
Historie se opakuje. Kočárkárnu společně s kolárnou měly bytové domy stavěné už od 50. let minulého století.
Ale ne na 2 kola na byt. Třeba v našem paneláku, kdyby se kočárkárna zastavěla dvojúrovňovými stojany, by se vešla tak čtvrtina toho počtu.
Jo, stejně jako se v našich městech běžně pohybovali lidi na kolech a to i nákladních, atd. Někdy je prostě potřeba si uvědomit, že určitej výsek vývoje šel do slepý uličky a vrátit se zpět.
Pro začátek dobré, teď bude určitě pro mnoho lidí pořízení kola na popojíždění okolo domu atraktivnější a na politiky půjde větší tlak odspoda k výstavbě pořádné infrastruktury pro mikromolitu.
Do kolárny na fotce se asi kolo s delší stavbou a 780 mm řidítky nevejde, co? Podobný problém byl u prvních cyklověží. Jinak je to docela dobrý nápad, třeba si to v Brně pohlídají, vzhledem k členitému okolí tam asi XC, down-country nebo enduro kol nebude úplně málo, včetně elektrických verzí. Ještě je tu otázka zabezpečení, ve společném prostoru bych lepší kolo nenechal, příležitost dělá zloděje.
Ty dvoupatrove stojany na fotce jsou v Nizozemi vsude a samozrejme tam zpravidla netvori vsechna mista v dane kolarne. Vedle byvaji prostory pro cargo kola, upravena kola a podobne.
Tak hlavně pořádné zámky a kamerový systém. S tím se ale nejspíše počítá. Šlo to (v Praze a okolí) bohužel skokově nahoru…i „v klidných čtvrtích“. Zvýšenou aktivitou tipařů to začíná a je to organizované. Někdy je snad lepší nemít býv. spolužáka kriminalistu a nedozvídat se, jak pracují a co jsou ti parchanti nejčastěji zač, resp. odkud ty jejich špičky a šíbři sem přišli a jakou si náhodou se zde komunitně usadili.
Konečne, teším sa proaktivite.
Tohle sociální inženýrství dopadne jako vždy … nebo někdo ve Vietnamu, v době kdy tam 90 lidí ze sta jezdilo do práce na kole, někdo vyžadoval kolárny?
A titíž lidé přesedli na skútry, protože jim někdo kolárny sebral? 🙂
A sociální inženýrství v podobě parkovacích minim pro auta (v budovách i na ulici), to vám nevadí?
No na parkovací stání pro auto (které odveze celou rodinu) se Vám +- ta kola pro celou rodinu také vejdou, čili proč vymýṣ̌let něco dalšího ?
A ta minima nejsou kvůli motivaci (protežování nějakého druhu dopravy shora) ale kvůli minimalizaci vlivu na existující zástavbu a kvalitu bydlení … na kterou má světe div se velký vliv možnost zaparkovat
Akorat ze vubec, je to uplne stejne socialni inzenyrstvi, jen jste za ty desitky let na cilene protezovani IAD infrastrukturou a predpisy tak zvykly, ze ho povazujete za prirozene… Je to naprosto obvykly jev. Kdyz nejake privilegium trva delsi dobu, prestavaji ho privilegovani vnimat jako neco zvlastniho.
Jako kritizovat normy na kola a přitom obhajovat normy na povinné parkovací stání vyžaduje notnou dávku argumentační ekvilibristiky. Jinak samozrejme žádná parkovací minima by nebyla potřeba pokud by parkování bylo tržní. Takže sociální inženýrství bych hledal spíše tímto směrem.
V japonských metropolích máte i parkovací místa pro kola na ulicích za tržní ceny.
Je to holt jiný svět.
Ne ve Vietnamu se prostě vzmohli. Napřed na kola, ostatně tak tomu bylo i u nás, pak na skútry a teď přechází na auta.
Ale chápu, že co manipulativní příspěvek se vám to zdálo docela dobrý…
Čili kdo se vzmůže …dá přednost motorovému pohonu, a to lépe dvoustopému… a to se sociálním inženýrům nelíbí 🙂
Jenže ono to dobře funguje jen dokud se nevzmůže dostatečně velká část populace. Pak najednou začnou ty auta město ucpávat a (obrazně i doslova) dusit. Aby auto opravdu zvyšovalo mé pohodlí, musím ho mít já a co nejmíň ostatních. Od určité míry rozšíření to není luxusní statek přinášející pohodlí, ale nepříjemná nutnost, která mnoho lidí velmi nepříjemně zatěžuje. Bohužel sociální inženýři od padesátých let slibovali, že tohle snadno vyřešej a že než budou mít auta všichni, zajistěj, aby to fungovalo. A bohužel se ukazuje, že slibovali nemožný, protože prostorová neefektivita aut pro dopravu lidí ve městech je tak velká, že… Číst vice »
A pak je tu ještě jeden velký faktor, kterým jsou elektrokola. Což je furt relativní novinka, ale zároveň je to věc, která odstraňuje velkou většinu nepohodlí spojeného s používáním kol a přitom si narozdíl od aut zachovává jejich výhody… Na co byla dřív volba jet autem nebo se na kole dřít (do velkého kopce, s nákladem, atd.) To dneska dostává s e-koly úplně jiný rozměr. Protože najednou to není buď/nebo, ale je tu prostředek, kterej je někde mezi. Nabízí citelně víc pohodlí než kolo, ale zároveň si zachovává téměř všechny jeho výhody a obejde se bez spousty nevýhod auta a… Číst vice »
Nejde jen o to, „mít na auto“. Na auto (třeba hodně ojetou šunku) má každý. Jde o to, aby se vlastníci aut podíleli na negativitách, třeba zrovna na tom parkování. A hlavně lidem zatraktivnit to nepoužívání aut.
Pohybuju se mezi USA a Českem (obojí v rámci velkoměsta). V USA považuji za svobodu mobility mít auto. V Česku považuji za svobodu mobility kvalitní MHD bez potřeby řídit a hledat parkování. Tedy je to víc o nastavení možností ze strany veřejné správy než o lidech.
No a ? Jenže když se vzmůže moc lidí, tak pak na kole snadno projedete místa kudy již dav “ vzmohlých “ v autech hodinu poskakuje v kolonách. Takže se shodneme, že můžeme vaši “ vietnamskou propagandu“ zařadit do odpadové části diskuse, což ?
Jj, a za nejakou dobu nejspis, stejne jako dneska zapadni Evropa (cast uz pred desitkama let, v posledni dobe ale uz skoro cela) nebo treba Japonsko, zjistej, ze auta jsou dobrej sluha ale zlej pan a ze jakkoli jsou uzitecny, jejich premnozeni je pro mesta velky spatny. A zacnou do toho mixu ty kola vracet, protoze pro celkovy fungovani mesta maj obrovskej prinos.
Sociální inženýrství? A je sociální inženýrství i to, že musí mít dům okna, nebo že musí být na dálnici svodidlo?
A není náhodou sociální inženýrství všechno, včetně pracovního, rodinného či daňového práva? Diskutujme
Ano vpodstatě ano, a jaká je motivace vnucovat lidem něco, co by raději nahradili autem?
Mimochodem, ta auta tu lidem někdo vnutil ?:)
K tomu „vnutil“: Chtěl jsem dát dcerku do školky a pokračovat do práce. Uvažoval jsem kolo, jenže protože jsem v Brně, tak 1) u školky je obrovské parkoviště, ale není tam jediný stojan na kola, 2) v Brně prakticky není cykloinfrastruktura a proplétat se mezi auty řízenými agresivními řidiči se mi fakt nechce. Takže infrastruktura mi vnutila jízdu autem, takže jsem spolu-tvořil kolonu cestou do práce. (ano, mohl bych jet MHD, někdy jezdím, dnes mi to z jiných důvodů nevyhovovalo). Často jsem NUCEN obcházet auta parkující na chodníku. Jsem NUCEN obcházet zábradlí na X místech, protože nějaký sociální inženýr se… Číst vice »
Pokud se třeba ruší VHD z vesnic, tak ano, vnutil…
A když zůstaneme u věci – kde je tedy problém ve využití těch stání pro auta k odstavení kol? Budeme mít povinně budovaná i místa pro mopedy, koloběžky…atd?
A kolo k parkovacímu místu pro auta zamknu asi jak?
Pche. Jestli si myslí, že objevili ameriku tak ani omylem. To už za minulého režimu se stavěly bytové domy v jejichž suterénu byla místnost (společný prostor) pro uskladnění věcí jako byla jízdní kola nebo dětské kočárky. A podle těch kočárků se tomu také říkalo kočárkárna. Někdy byl důvod prostý. Takový prostor se nacházel zejména v domech kde byl jen malý osobní výtah do kterého se tyto věci jen těžko vešly a tahat kočárek nebo kolo deset pater nepřicházelo v úvahu. V nižších domech (bytovkách) kde byl sklepní prostor se dala kola uložit do buď společného nebo vlastního sklepa který patřil… Číst vice »
oprava: v přízemí. Spletl jsem to, protože jsem si vzpomněl na na jeden z takových domů a výtahů kde byla tlačítka označena nepochopitelně tak, že přízemí bylo S jako suterén a 1 nadzemní podlaží bylo P jako přízemí
Vy jste vůbec nějak popletený. 1.nadzemní podlaží je totiž opravdu přízemí.
To jo, když jedu za otcem tak strkat někde kolo do sklepa nemá smysl. Přivážu ho ke značce nebo požárnímu schodišti. Stojan nula nula nic, hlavně že 15 vyhrazených parkovacích stání.
Jo půlka parkuje i na rohu „křižovatky“, takže ani ty auta nezajistí dobře.
Asi docela důležitá informace, na kterou jsem zapomněl, že byt (a tedy i celý barák) je z roku 2020.
Taky ty kolárny jsou je to pro obyvatele domu.
Pro návštěvy jsou zase stojany.
…na křižovatce a blíže než 5 m před a za ní . A počítá se to od hranice křižovatky což je místo kde začíná její zakřivení. A když přivážete kolo ke značce nebo k požárnímu schodišti myslíte, že nikomu nemůže překážet stejně jako to auto zaparkované na rohu křižovatky?
„Stojan nula nula nic“
Fascinuje mě jak by dnes lidé chtěli snad i modré z nebe nebo hodinky s vodotryskem.
Že vás to nefascinuje při zdejších debatách, kdy diskutující požadují parkování zdarma.
Nefascinuje. Já osobně nemám s placením za parkování problém. Jediné co mě dokáže spolehlivě nadzvednou ze židle je to, když někdo tu desku s ohrnanou písničkou o uskladnění soukromého majetku .
„Fascinuje mě jak by dnes lidé chtěli snad i modré z nebe nebo hodinky s vodotryskem.“ „Nefascinuje mě, že lidé chtějí parkování zadarmo.“ Člověk aby se v tom vyznal teda.
Tak ten stojan zas tak drahý není, ne? Jasně stát na silnici která je tam vybudovaná je taky levnější…
Pokud se člověk podívá na koncepci brněnských stavebních uzavírek, tak přeprava pomocí kol jak v KLDR bude v dohledné době naprostá nezbytnost.
Pokud se člověk podívá na dopravní koncepci dojíždějících auty do Prahy, tak přeprava pomocí kol jako v KLDR bude v dohledné době naprostá nezbytnost.
Nějak nechápu, proč vás s koly napadá zrovna KLDR.
Auta jen na povolení lidem ve straně!
to ostatně i kola 🙂
Protože celý Nizozemí, Kodaň, Helsinky, Oslo, Paříž, Vídeň, atd. se mu nehoděj do krámu, když potřebuje vykreslit kolo jako podřadnej dopravní prostředek…
přesně
Z ideologických důvodů. Reálně je tam na to zima a kopce, takže KLDR upřednostňuje hromadnou dopravu, a bydlení co nejblíž práci. Kola maximálně slouží k projíždějí po vesnicích.
Město není schopno samo zajistit bezpečnou infrastrukturu pro cyklodopravu, ale bude diktovat všem stavebníkům, jak mají stavět své budovy. IMHO jsou cyklominima podobný nesmysl jako parkovací minima pro auta.
To diktuje už teď, pro každou bytovou jednotku v novostavbě musí být vytvořeno x parkovacích míst (nevím, jaká je přesně hodnota, ale je to víc než 1). V rámci toho jsou 2 místa pro kola poměrně nic.
Však se tady taky už dlouho vztekám, že někdo diktuje kolik parkovacích stání si musíte postavit. Ať už chcete auto nebo ne.
Je to bohužel tak. Nevybavuju si, kdy jsem si naposled zamkl kolo k něčemu jinému, než k dopravní značce nebo zábradlí. Přitom místo pro stojan aspoň na 5 kol je v podstatě v každém křížení ulic.
Mimochodem i taková banalita jako odpadkový koš je širším centru nadmíru vzácná věc. Plus údržba veřejné zeleně – přerostlé větve bránící chůzi po chodníku, …
Takže, milé deděti ti, o to víc se budou stavět ateliéry a jiné nebytové prostory….
Přemýšlím nad tou spojitostí, vzhledem k tomu, že český normotvůrce při požadavcích na parkování myslel i na ateliéry a nebytové prostory, dokonce na ně myslel tak moc, že třeba ateliér vyžaduje dokonce více parkování než byty – 1 stání na 35 m2 plochy ateliéru.
Ještě aby bylo kudy jezdit…
„S ohledem na požadavky týkající se parkování a zachování významného množství zeleně tady nemohl vzniknout cyklopruh… řekl radní města Brna pro oblast dopravy Petr Kratochvíl“
Ono bude kde jezdit. Hlavní předností kola je agilita. Akorát se bude řvát, že cyklozm*di jezdí po chodníku a kličkujou mezi autama…
Když já nevím, dát si kolo do takovéto kolárny by u nás znamenalo, že ho v lepším případě někdo obere, v horším ukradne komplet. Na nějaký starý krám asi jo, ale nové slušné kolo bych se takto fakt bál dlouhodobě skladovat.
Mínusáři asi neměli nic cenného ve společných prostorách bytových domů…
Nebo nebydleli ve vyloučených lokalitách. Tady někdo má v kolárně i elektrokola a pořád tam jsou.
Nebydlím ve vyloučené lokalitě ani vyloučeném městě, a náš panelák tuplem ne. Přesto bohužel není kolárna bezpečným místem pro uložení dražšího kola.
V okamžiku kdy bude vstup na registrované čipy a příslušná místnost pod dohledem kamer, pak si to ale dovedu představit.
Což si můžou obyvatelé domu poměrně snadno zařídit. Když tam ta místnost vůbec bude. Když tam nebude, je její vytvoření a vyčlenění o několik řádů těžší.
Ne každý taky bydlí v paneláku, rodiče mají kolárnu v domě, kde je 8 bytů, všichni se znají a v té kolárně běžně stojí i elektrokola, lidi si na nich nechávají nasazené tachometry, atd. Jo, ve velkém paneláku to asi bude chtít jinou úroveň zabezpečení, ale nic nemožného.
Řešením je vlastní sklep pro každou jednotku a ať si každý rozhodne o tom, co si do něj dá. Nemyslím sklepní kóji, ta je k ničemu.
To je v případě kol prostorově velmi neefektivní řešení. Nemluvě o umístění takových sklepů, které může vyloučit nebo aspoň silně ztížit používání pro těžší kola.
Zažil jsem kolárnu na čip s kamerovým systémem a i elektorkola zůstaly na místě. Jediná krádež která se stala byla od cizích lidí, kteří se dostali s někým dovnitř, ale jejich obličeje byly na kameře a předány polici ČR
Měli. Není můj problém, když máte v okolí zlodějskou svoloč. Marně přemýšlím nad tím, jak je možné, že před nádražím v Gentu jsou stovky kol, ale zůstávají tam. Že by tam nepanovala ta východní mentalita?
Když já nevím, parkovat auto na ulici…
Jo, dražší auto je lepší mít v garáži.
Jo, parkuju na ulici a někdo mi zmačkal plechy.
Jo, před čtyřiceti lety šlo auto ukrást tkaničkou z boty.
Ale stejně se tak parkovalo a parkuje a nějak fungujeme.
Nebojte, ony si ty kolárny své zájemce najdou, i když to třeba nebudete zrovna vy.
Souhlas, v Pardubicích se to takto dělá. Na staré plečce jezdím v podstatě každý den, takže tahání do patra je opruz.
V jakém domě prosím bydlíte, že vaši sousedi by vám vaše kolo obrali či v horším případě celé ukradli?
Klíče od kolárny snad mají jen ti co tam bydlí, ne?
Snad to bude aspon pristupne z ulice, aby se z tech dimenzovanych kolaren mohly pak stat male kadernictvi, kosmetaky apod. jako u kolaren panelaku.
tak přístupné z ulice je logisticky nejpohodlnější a většina obchodů či služeb o kterých mluvíte vznikla z kočárkáren…
Co kdyby v souvislosti s tím ubyl počet stání pro auta?
Však se stalo. Nově je minimální požadavek 1 parkovací stání na 120 m2 hrubé podlahové plochy.
Sic se stalo, ale pořád se stává, že jsou parkovací stání v domě neprodejná/nevyužitá.