Autobusy Doprava ve městě

Brno si pochvaluje první autobus na biometan z čistírenských kalů, hledá větší zdroj

Autobus Iveco Urbanway jezdící na biometan. Foto: DPMB
Autobus Iveco Urbanway jezdící na biometan. Foto: DPMB

Dopravní podnik města Brna (DPMB) vyhodnotil po dvou měsících zkušební provoz autobusu, který jezdí na v Česku ojedinělé palivo: biometan, který vzniká čištěním odpadních vod. Závěr je pozitivní: Problémy nenastaly při tankování, ani z hlediska výkonu a chování vozidla. Autobus během testovacího období najel 4750 km pouze s použitím energie z čistírenských kalů.

Jedná se o velký pokrok v oblasti ekologizace městské hromadné dopravy. Tímto směrem by se měly ubírat naše další plány,“ řekl generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek. „Hromadná doprava ve vyspělých státech už na těchto principech funguje. Kdy jindy než teď bychom měli hledat možnosti technického řešení a finanční podpory prostřednictvím dotačních titulů tak, aby vozy MHD mohly jezdit na plyn z odpadních vod a bioodpadu, které vznikají na území města,“ dodal.

Testování probíhalo s autobusem Iveco Urbanway 12M CNG. Během zkušebního provozu autobus najel 4 750 kilometrů pouze s použitím energie získané zpracováním bioodpadu – čistírenského kalu. V pracovní dny jezdil autobus na lince 63 (Hlavní nádraží – Chrlice), o víkendech na lince 49 (Hlavní nádraží – Modřice, Olympia).

Podle DPMB se autobus plnil většinou večer po skončení linkového výkonu přímo v čistírně odpadních vod v Mmodřicích. Standardní denní plnění proběhlo za 15 minut. Současně zkusili doplnit i standardní zemní plyn, čímž byla vyzkoušena kompatibilita obou plynů.

Řidiči nezaznamenali žádné změny ve výkonu, palivo BioCNG má stejné vlastnosti jako běžné CNG. „Ukázalo se, že biometan je plnohodnotnou náhradou zemního plynu a současná flotila 160 CNG autobusů je připravena tento druh paliva začlenit do svého provozu a završit tak proces ekologizace dopravy. DPMB má zájem ve spolupráci s městem Brnem najít vhodný stabilní zdroj biometanu pro své autobusy,“ konstatoval DPMB v tiskové zprávě.

Nejen odpadní vody, ale i biologicky rozložitelné odpady, vznikající na území města, nemusí být vnímány jako bezcenné odpady, ale jako významný zdroj energie. Využití lokálně dostupného zdroje k výrobě pohonných hmot mimo jiné přispívá k větší energetické soběstačnosti a snižuje jeho závislost na dodávkách paliva z cizích zemí. Jsme velice rádi, že testování dopadlo nad očekávání dobře a věříme, že město Brno bude inspirací pro další města, která mají potenciál tento projekt do jejich dopravy,“ říká Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky, která je společně s Petrem Novotným autorkou projektu.

Na projektu se podílely ještě Brněnské vodárny a kanalizace a společnost Membrain, která poskytla pro projekt jednotku na čištění bioplynu využívající membránovou technologii. Jedná se o české know-how a českou technologii.

 

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Obtloustlý Travolta
Host
Obtloustlý Travolta

Bilance někde je? O kolik plynu méně nyní spálí v hořáku zbytkového plynu, když jím plní bus? Vytápí bioplynem celou čov, nebo jenom část areálu? Nebo jen vyhnívací jímky? Mají kogeneraci – s využitím energie celého spalovacího procesu?

Obtloustlý Travolta
Host
Obtloustlý Travolta

A na to hlavní jsem zapomněl – kolik EQO /ekvivalentních obyvatel/ připojených k ČOV je potřeba na provoz takového busu? Alespoň zhruba…. Když se zde ale člověk ani nedočte jaká je kapacita akumulátorů, napětí, hmotnost, životnost (což je záležitost echt dopravní) třeba u nových parciálních trolejbusů (kupř. v Opavě), tak nečekám moc investigativních zázraků ani v tomto, dopravě vzdálenějšímu oboru.

Leoš Konečný
Host
Leoš Konečný

A pojede to i do kopce nebo zase ne

noerf
Host
noerf

Jezdi jako autobus na cng. Akorát výroba plynu je dražší.
Stejně je zajímavé, že v 90. letech za tržního hospodářství klesla významně míra škodlivin v ovzduší (odsíření tepláren a elektráren, úbytek těžkého průmysl), zatimco nyní vynakládají vlády miliardy Kč na zlepšení životního prostředí a produkce škodlivin každoročně rostou.
Dříve bylo standardní, že kaly z tzv. vyhnivacich nádržích ČOV využili zemědělci k hnojeni polí. Komunální odpad se místo skladkovani může pálit ve spalovnach a tím vyrábět teplo misto uhelných či plynovych kotelen měst a nemusíte ničit půdu odpadem a nemusíte třídit odpad, protože spalovny při teplotách okolo 3000`C spálí vše.

Petr Šimral
Host
Petr Šimral

Tak v tomto případě doufejme, že u každého tvůrce bioodpadu přistane hnědá popelnice a to zdarma. Dnes to sypu do černé : – (

petr.r
Host
petr.r

já zase mám kanalizaci a čistička na ten plyn má elektrárnu, která pohání ty čerpadla a ty kolotoče, biodpad háži do kompostu, který jsem dostal od města.

Partneři