Místo autobusu vlak. Brněnské letiště použilo jako náhradní dopravu vlak
Terminál brněnského letiště. Foto: Letiště Brno
Cestující na lince Ryanairu z Bristolu do Budapešti čekalo před několika dny nepříjemné překvapení. Letiště v Budapešti kvůli silným bouřkám
Není to poprvé 🙂 loni se vezli Italové z Říma do Práglu
Opravdu? Máte k tomu něco více? (Třeba i vlákno na káčku)
Tak jediné, co tam ČD udělaly extra, bylo dřívější přistavení vlaku k nástupišti. Z nadpisu jsem si představoval, že jim na vlečku letiště poslali žraloka, který ve dvě v noci vyrazil na Budapešť a nad ránem tam byl…
Přátelé tato diskuze je nádherným výletem do nepochopitelného myšlení některých lidí…..z obyčejného pochvalného článku, že jednou zamakalo něco, jak by mělo, se rozvine dikuse typických zaprděnců, kteří rádo by všemu rozumí. A tak jeden lamentuje nad tím, proč se přistálo tak daleko, druhej prohlásí, že se vše organizovalo jenom proto, protože za vším jsou peníze a další tady dává přednášku o tom, že cestující ve vlacích občas nepřiloží ruku k dílu. Takže za mě: Je vynikající, že se CD takto zachovali, ač nemuseli a klobouk dolů nad tím, jak se poměrně malé letiště v Brně dokázalo o nečekané cestující postarat.… Číst vice »
Aneb sociologická sonda národa českého 🙁
Taky souhlasím s tím že je to poměrně zajímavá situace, možná ta operativnost byla právě tím jak malé letiště v Brně je. Velké by možná mělo dostatek nasmlouvaných autobusů, nebo naopak těžkopádný proces na zajištění dopravy, který by takové řešení neumožnil. Myslím že i z pohledu cestujících bylo zvoleno poměrně pohodlné řešení, vlak jede přímo, je v něm více místa, občerstvení, není zatížen pauzami řidičů atd. Pro dráhy je to zase vítaný zdroj příjmu a zlepšení vytížení vlaku. Jel by stejně, takto vyprodali dva vagony na celou cestu.
Opravdu to zajistovalo letoste? Neni toto “responsibility” dopravce?
Odpovim si sam… ano, je.
Responsibility to může být koho chce, ale v tomhle případě zajišťovalo letiště 😉 To, že to má nějak fungovat ještě neznamená, že to tak funguje …
Už vidím, jak aerolinie sídlem támhle v Tramtárii ví, koho by tak mohl požádat o náhradní dopravu na území České republiky. Dovedu si představit aerolinie s odpovědností přepravit cestující co nejblíže cílovému letišti a pokud k tomu nemohlo dojít, letiště zajišťující (jménem a na náklady aerolinie) náhradní dopravu a informování cestujících.
A co třeba Vídeň, tam taky nešlo přistát? Vždyť je takhle vyhodili téměř na půl cesty. Vlakem z Brna do Budapešti to jsou 4 hodiny cesty, zatímco Railjet z Vídně to dává za cca 2,5 hodiny. Jedinou útěchou je, že vlak už staví přímo v centru a ušetřili za taxíky 🙂
Vždyť tam píše že strašně prselo i v Bratislave… tak co tu trolis a Vídni kdyz letiste Viden je doslova hned za Bratislavou .. .
Tak tady se zase sešlo chytrolínů……při výběru záložního letiště se zohledňuje spousty aspektů, o kterým asi nemá cenu se tady rozepisovat. Jestliže hlavním důvodem byla silná bouřková činnost i v Bratislavě, tak lze předpokládat, že podobné počasí panovalo v celé této oblasti. Vídeň je navíc velké letiště, které skutečně nemusí mít v daném okamžiku kapacitu pro divertované letadlo (například proto, že tam směřují již odkloněná letadla z jiných letů) . Ale co je hlavní, ti kteří rozhodují o místu divertu rozhodně nečekají, až jim někdo poradí z řad amatérů……
To je skvělý, mohu se zeptat, proč takhle operativně ČD nejednají i v případě mimořádností ? Kdy není vidět žádného provozního zaměstnance a v podstatě se „nic neděje“? Mohl bych vyjmenovat XY spadlých drátů a XY ukončených vlaků v půli cesty…. Díky!
Předpokládám, že rozdíl je v tom, že tady za to dostaly ČD slušně zaplaceno. 😅
V případě „spadlých drátů“ po kolejích jezdit nelze, takže v úvahu by připadala jedině NAD – a než ji někdo stihne zorganizovat, najde se často i náhradní „železniční“ řešení (odklony následných vlaků, apod.) – ty první vlaky, které se problému nestihly vyhnout odklonem, mají ovšem většinou větší smůlu …
Popsaný případ byl jednoduchý proto, že vlak EC 271 začíná v Brně (poněkud nesmyslně bez jakéhokoli každodenního přípoje z Čech), a tak byl snadno využitelný – jinak by se to asi také nepovedlo, protože by žádné náležitosti k dispozici také nebyly.
Bohužel v takových případech je problém v tom, že se nic neví a pokud už provozní zaměstnanci nějaké informace dostanou, jsou velmi kusé. Jinak si to všechno řeší dispečeři nahoře a provozní zaměstnanci jsou jejich prodloužená ruka. Jakmile nějaké informace provozní zaměstnanec dostane, snaží se je co nejdříve předat dalším kolegům v provozu, aby se situace urychlila, informace cestujícím jsou až na druhém místě (protože k čemu jsou informovaní cestující, když bez informovaného personálu se stejně nepojede a vzkazovat si něco po cestujících nejen že ne nepraktické a neprofesionální, ale též prakticky nemožné, protože pak se 90% informací ztratí a… Číst vice »
Děkuji za komentář, mohu se ještě zeptat…..není občas problém, že se informace vytratí mezi zaměstnanci ČD (RJ, Leo..) a zaměstnanci SŽDC? Díky!
Z vašeho komentáře: “ Ale aby někdo vytáhl z batohu motorovou pilu a šel jim pomoct, to ne. A věřte, že by v tu chvíli byl vítán…“
Tak se vás zeptám vy běžně v batohu nosíte motorovou pilu?
Nenosím. A proto mlčím, když se něco stane, protože vím že tomu stejně nepomohu… Co se týče vytrácení informací po cestě… Pokud to budeme řešit cestou přes dispečery, bude to trvat třikrát tak dlouho a ztratí se toho hodně. Když mezi sebou komunikuje výpravčí se strojvedoucím, je to podstatně rychlejší a nemá co se ztratit. Ale i ten výpravčí má informace jenom z toho, co mu kdo oznámí… A věřte, že si určitě žádný výpravčí nebere provozní zaměstnance stranou, aby to náhodou neslyšeli cestující. Nemá problém s ním hovořit před nimi (tedy pokud je v místě, kdy je rychlejší si… Číst vice »
Ještě dodám jednu věc: pokud potřebujete zajistit přípoj a nemáte zrovna po ruce průvodčího, rádi vám ho zajistí na té infolince…
Hodilo by se připomenout, že to nebylo řešení v řádu desítek minut, ale spíš přes noc – běžně přistává v Budapešti 23:30 a vlak jel druhý den v 6 ráno…