Borecký k tarifní reformě: Nespravedlnosti se nevyhneme
Středočeský náměstek pro dopravu Petr Borecký reaguje na názory čtenářů deníku Zdopravy.cz
Minulý týden jsme vám představili připravované zdražení a připravovanou tarifní reformu systému Pražské integrované dopravy ve vnějších mimopražských pásmech tak, jak ji chystá radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký. Mezi čtenáři deníku Zdopravy.cz to vyvolalo velmi podnětnou diskusi, a tak jsme požádali Petra Boreckého, zda by na některé čtenářské postřehy neodpověděl a nepředstavil na čtenáři nastolenou problematiku svůj názor.
Otázky, které jsme Petru Boreckému položili, vychází z názorů, které zazněly ve čtenářské diskusi. Odpovědi Petra Boreckého vám přinášíme v celém znění bez jakýchkoliv redakční zásahů.
Proč nechcete jít ve Středočeském kraji cestou zónově-relačního tarifu, jako je například v sousedním DÚK? Tím by se zároveň odstranil problém flatové předplatní jízdenky, která by pro cestující jezdící jen přes třeba 2-3 dnešní pásma znamenala extrémní zdražení, kdežto pro cestující jezdící přes celý kraj by šlo o extrémní zlevnění.
Zónově-relační tarif je zcela odlišný systém oproti současnému. Jeho zavedení by znamenalo vysoké finanční náklady a rovněž by jeho zavedení vyžadovalo dlouhou dobu. Navíc se rozhodně nejedná o zjednodušení cestování pro cestující (ten nemůže využívat např. alternativních tras) a jeho pochopení je obtížnější než u pásmového tarifu. Do budoucna chceme směřovat odbavení cestujících k co největší automatizaci, což zónově relační tarif umožní jen s obtížemi.
Prstencová pásma stále docela dobře fungují v Londýně, Madridu, Berlíně nebo Paříži, takže tento systém asi nebude úplně marný. Proč tam úspěšně fungují a u nás se budou rušit?
Prstencový systém dobře funguje i v okolí Prahy. Pro větší vzdálenosti (4 pásmo a dále) však již není vhodný, protože narůstá větší množství tangenciálních cest, což je případ Středočeského kraje. Navíc některá z výše uvedených měst využívají systém check-in/check-out, což vyžaduje instalaci turniketů ve stanicích kolejové dopravy a zde se opět bavíme o nákladech na instalaci a provoz takového systému.
Cestující, který bydlí cca 3 km od hranice Prahy podle návrhu flatového tarifu za tyto 3 kilometry zaplatí více než za cestování po celé Praze. Postupně je to motivace nahnat lidi opět do aut a ne opačně.
Ano, je to pravda, ale za tuto cenu může cestovat po celém Středočeském kraji. Vzhledem k nákladům, které jsou spojené se zajištěním četného dopravního spojení
v blízkém okolí Prahy, je zvýšení ceny časového kuponu relevantní. A když jsme u toho auta. Tři kilometry do Prahy a z Prahy autem znamenají při 250 pracovních dnech 1 500 km ročně, což je jen za palivo při spotřebě 6 l nafty na 100 km a její ceně 40 Kč/l přímý náklad 3 600 Kč. A to nepočítám amortizaci a servisní náklady. Takže jen o ceně to není. Navíc volba cestujícího mezi automobilem a veřejnou dopravou není jen o ceně. Je to také hlavně i o pohodlí, spolehlivosti a o tom, jestli platím nebo neplatím za parkování.
Zavedení jednotlivých jízdenek v podobě pouze časového jízdného povede k absurdní situaci, kdy cestující, kteří mají k dispozici rychlejší dopravu (vlaky na koridoru, spěšné vlaky a rychlíky…), budou platit méně než ti, kteří jsou odkázáni na autobusový „vymeták“. Ten je méně komfortní, a ještě bude nově dražší než rychlejší spoje.
Tato situace nastává již nyní, kdy je potřeba se řídit časovou platností jízdního dokladu, a ne pouze pásmovou platností. Pro některé typy cest se vyplatí využití časového kuponu, kdy čas jízdenky nehraje žádnou roli. Bohužel se tarifní nespravedlnosti nevyhneme při jakémkoliv tarifním řešení.
Časové jízdné má problém v tom, že stejná jízdenka bude mít jinou využitelnost v rámci dne nebo týdne. Trasu, kterou ujedu např. spěšným vlakem ve špičce pracovního dne rychleji, pojedu osobním vlakem mimo špičku nebo o víkendu déle, a tedy i za vyšší cenu. Jde při tom o stále stejnou trasu. Nově na ní může začít platit nelogicky hned několik cen. To není zjednodušení. Jde pouze o nahrazení pásmové diskriminace diskriminací časovou.
Časová platnost u jednotlivého jízdného – stejná odpověď jako výše. Již dnes na mnohých trasách platí různá cena jízdních dokladů dle období, kdy cestující dopravu využije. Vždy je třeba se řídit projetými pásmy a časem. Tato situace dokonce nastává i u spojů v rámci jedné linky.
Řada spojení Středočeského kraje je vázaná na přestupy. V případě delších přestupních časů budu platit s časovým jízdným mnohem více peněz než za komfortnější přímé spojení.
Tento problém nastává i nyní, kdy si cestující zakoupí jízdní doklad (časová pásmová platnost) a kvůli zpoždění mu ujede přípoj. V takových případech pravidelným cestujícím navrhujeme pořízení časového kuponu. Tarif navíc umožňuje potvrzení zpoždění, kdy se časová platnost jízdenky prodlužuje o zpoždění a čas získaný pro získání potvrzení (10 minut u pověřeného zaměstnance železničního dopravce), resp. jízdním personálem je případné zpoždění a mimořádnosti zohledňováno – tyto možnosti budou zachovány i nadále.
Jak to bude s časovým jízdným v případě ujíždění přípojů? Přijdu na pokladnu (či koupím lístek online), řeknu, že chci jet do místa A na místo B, spojení má přestup a můj první spoj se opozdí tak, že přestup nestihnu. Pokud bude jízdenka vystavena na relaci (jen účtovaná dle času), dá se s tím pracovat, ale pokud bude jízdenka jen na čas, pak mi vyprší někde v průběhu jízdy a já se stanu černým pasažérem. Nemám jak prokázat svůj původní úmysl dojet až do bodu B.
Tento problém nastává již dnes – rovněž není zakoupena jízdenka z bodu A do bodu B, mám zakoupena pouze pásma – která jsou v tomto případě nevypovídající. Odpovězeno je výše.
Zrušení pásem a zjednodušení čistě na časovou platnost by mohlo být i docela rozumné, kdyby ovšem měl politik domluveno, že to bude zahrnovat i Prahu, nejen vnější pásma. Jedu 30 minut do Prahy a 20 minut metrem po Praze, jako cestující kupuji hodinovou jízdenku. Takhle je to bohužel klasický Borecký: „Já si to udělám, jak budu chtít, a víc mě nezajímá.“
Samozřejmě plánujeme společné jízdní doklady pro Prahu a Středočeský kraj, tak jako je to nyní. Bohužel v současné době prozatím není možné s Prahou vést jednání z důvodu dosud nevyjasněné povolební situace. Spolupráce s Prahou je v otázkách tarifů nevyhnutná, jinak by nemohly být principy jednotného tarifu PID uplatňovány. A pak je tu ještě jeden zásadní omyl, a to je ten, že o všem rozhoduje jeden člověk. Je potřeba si uvědomit, že veškeré změny tarifů jsou připravovány ve spolupráci s odborníky z IDSK, následně jsou projednávány ve výboru pro dopravu Středočeského kraje, s politickými stranami, pak radou kraje a finální slovo má vždy zastupitelstvo. Nezříkám se vůbec osobní odpovědnosti za směr, který se snažím ve veřejné dopravě Středočeského kraje udávat, ale opravdu to není jen o jednom člověku.