Boom rychlovlaků. Evropská komise ukázala plány na dopravní revoluci, s VRTkami počítá i v Česku
Evropská komise zařadila do sítě tratí hotových do roku 2040 spojení Drážďany - Praha - Břeclav a Ostrava - Přerov.
Velká evropská města mají být do roku 2040 mnohem lépe propojena sítí vysokorychlostních železnic než dosud. Vyplývá to z nového dopravního balíčku Evropské komise, který počítá s propojením velkých železničních uzlů tratěmi na 200 km/h a výše.
Nový akční plán představila Evropská komise včera. Přichází shodou okolností v době, kdy vznikající vláda začíná mluvit o analýze potřebnosti vysokorychlostních tratí. Evropská komise na seznam plánovaných vysokorychlostních spojení umístila v Česku několik vysokorychlostních tratí, které se již připravují.
Jde o vysokorychlostní trať z Prahy do Drážďan, z Prahy do Brna a Břeclavi a z Ostravy do Přerova. Zatímco dosud jede vlak z Berlína do Vídně přes Prahu 8 hodin a 10 minut, vysokorychlostní spojení přes Česko má zkrátit jízdní dobu na 4 hodiny a 30 minut. K výraznému zrychlení má dojít i mezi Varšavou a Vídní či Bratislavou: ze 7 hodin a 30 minut na 4:15.
V představené mapě vysokorychlostních tratí je nově rychlé spojení mezi Paříží a Lisabonem. Nechybí již budovaná spojnice Rail Baltica z Polska do tří pobaltských republik. V případě spojení Paříž – Madrid – Lisabon půjde o využití již některých hotových vysokorychlostních tratí a vybudování nových úseků. Jde zejména o propojení Bordeaux s Baskickem a spojení ze španělsko-portugalské hranice do Lisabonu. Podle Evropské komise je cílem zkrácení jízdních dob zvýšení atraktivity železnice a větší alternativa k letecké dopravě.
Přesnější plán do dvou let
„Nový akční plán pro vysokorychlostní železnice stanoví kroky potřebné k vytvoření rychlejší, interoperabilnější a lépe propojené evropské sítě do roku 2040,“ uvedla unijní exekutiva.
Výrazné zkrácení doby jízdy bude podle ní přínosem nejen pro hlavní dopravní uzly, ale i pro města mezi těmito destinacemi a okolními regiony. V seznamu největších zkrácení jízdních dob je například zrychlení tratě ze Sofie do Atén, kde mají vlaky jezdit namísto necelých 14 hodin jen 6 hodin. Novým podmořským tunelem zkrátí také jízdu z Berlína do Kodaně: ze sedmi na tři hodiny.
Možnost rychlejšího cestování podle místopředsedy Evropské komise Raffaele Fitta sblíží občany a usnadní podnikání v celé Evropské unii.
Náklady na dokončení vysokorychlostní železniční sítě TEN-T odhaduje Evropská komise na 345 miliard eur do roku 2040.
Materiál zatím není nijak závazný, Evropská komise plánuje do roku 2027 stanovit jasné termíny plánů na lepší železnici a také přijít s návrhy, kde na tyto stavby vzít.