lot
Doprava ve městě Dopravci Tramvaje Železnice

Bombardier dodal první novou vlakotramvaj Flexity do Karlsruhe, jezdí i po železnici

Vlakotramvaje Flexity od Bombardieru pro tratě v Karlsruhe. Foto: AVG
Vlakotramvaje Flexity od Bombardieru pro tratě v Karlsruhe. Foto: AVG

Společnost Bombardier Transportation dodala ze svého vídeňského závodu první dvě vlakotramvaje pro společnost Albtal-Verkehrs-Gesellschaft (AVG) vlakotramvaj Flexity pro provoz na tratích v německém Karlsruhe.

Jde o první dodávku ze zakázky uzavřené v roce 2018 na celkem dvacet vozidel. Počet vozidel Flexity v Karlsruhe tak stoupne na 62. Celková hodnota zakázky je 87 milionů eur. Převzetí prvních tramvají oznámila společnost AVG v tiskové zprávě.

„S novými tramvajemi můžeme našim cestujícím nabídnout nejlepší možný komfort a vysoké standardy kvality, a tím dále zvýšit atraktivitu místní veřejné dopravy v regionu,“ vysvětluje Ascan Egerer, technický ředitel AVG. Nové vlakotramvaje dorazily do města jen den poté, co došlo k vyhlášení nového velkého tendru na vlakotramvaje pro sedm různých dopravců. AVG je součástí velkého sdružení, které je poptává.

V následujících týdnech čeká vozidla zkušební provoz a schvalování. Vozidla mohou jezdit jak po tramvajových tratích, tak po železnici. Každá ze souprav měří 37 metrů, kapacita je 244 osob, z toho 93 sedících. Technologie umožňuje spojení až tří vlakotramvají do jedné soupravy.

Nové tramvaje jsou dvousystémové, jezdí pod napětím 750 V DC a 15 kV 16,7 Hz, maximální rychlost je 100 km/h.

AVG je druhým největším železničním dopravcem ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko po Deutsche Bahn, provozuje část veřejné dopravy v Karlsruhe a okolí. Jde o stoprocentně městskou firmu.

Tramvaje Flexity patří v Německu mezi velmi rozšířenou řadu: zhruba tisícovka jich jezdí ve 42 městech.

52 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
tomas

Takový koncept by se mi osobně líbil v okolí Rudné. Vlakotramvajová spojka mezi Rudnou a Řepy přes Zličín, následné využití hrbaté až do Berouna. Protažení vlakotramvají do Hostivic/ Kladna, propojka do Tachlovic, Chýně. A takových míst jen v okolí Prahy je několik.

Martin
Avlaky

A co vlakotramvaj Ostrava-havirov-karvina-orlova ?

Apollo

Myslíte Unuckuv vlhký sen?

JIří Kocurek

Ono to existovalo a jezdilo. Dokonce elektricky. Jen to z nějakého důvodu v 50 letech zařízli. Protože tramvaj koncepce PCC se nepodařilo naroubovat na 760 mm. A vyvíjet jiný typ? T3 jedině na 1435!

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Azkorozchodn%C3%A9_dr%C3%A1hy_na_Ostravsku

O.K.

Té trojky běžně jezdí/jezdily po Evropě na 1000 mm i na 1524 mm.

MiKi

Tak že by ostravští radní oprášili soudruhy zaříznutou trať Ostrava Přívoz – Hlučín (Opava) ?

aldik

A co vlakotramvaj do Orlové? 😉

asdefasdf

To by bylo hrozně super a orlové to hodně pomohlo.

Martin

Tohle ,ma mou podporu uz od prvnich projektu u nas…

Garry

Toto je jediná cesta na záchranu lokálek.Nástupce 810 nikdo nevyrábí. Jen chudák fira pri střetu na prejezdu.Viděl jsem provoz podobných vozidel ve Švýcarsku a paráda.Jen ty investice do infrastruktury.Tam mají přejezdy zabezpečené závorami a je klid.Vse funguje ke všeobecné spokojenosti.

Peeetr

To nepomůže, u nás jsou málo používané lokálky vybudované z minula hlavně na svážení dřeva, řepy či úplně původně i dobytka a podobně, v Německu jsou tyhle případy o příměstské dopravě v oblastech s mnohonásobně vyšší hustotou obyvatel.

Kubrt

Hoď do placu pár příkladů takovych „záchranovanych lokalek“ v ČR, kde by se uplatnila vlakotramvaj pro 90 cestujících (berme jen sedící) a aspoň v půlhodinovém intervalu.

Martin
Kubrt

Tak jasně, regiotram Nisa, pamatuju. Mě zajímají ty příklady, kde tento systém, přístup, bude „zachraňovat lokalky“. Par tras možné koexistence tramvaje a vlaku by se u nas asi našlo, ale určitě by to muselo být v okolí velkch měst, v huste osídlene krajině. Tramtrain systémy jsou pěkné, ale určitě to není lowcost cesta záchrany kdejaké nanicovate tratě.

Martin

Urcite, u velkych mest je to idealni, treba tramvaj Repy-Rudna pres Zlicin, sidl. Zlicin, az po byvale Kladensko-Nucicke trati do Uhonic/Ptic… Stejne tak na Kladne, po byvale teto trati propojujici okolni vsi po regionalnich tratich (soucasnych i zaniklych) a novych spojeni, v celem okoli… Tak zachrana kazde trate neni mozna, ale zeleznice je narocnejsi na vedeni trate i zabezpeceni, vc. drahych vlaku, tady sice postavite casti trati, ale muzete si dovolit i vedeni v ulicich – napojeni na mestskou dopravu ve meste, muzete vest trat slozitejsim terenem a mit i prudke oblouky i sklony, to vse levnejsimi vozy a menekapacitnimi… Číst vice »

Urban Transport Lover

JJ – jako bývalý obyvatel Řep – potvrzuju že konečná Sídliště Řepy a nádraží Zličín (reálně by se mělo jmenovat nádraží Řepy) jsou doslova pár metrů od sebe..
Budova je zvenku zrekonstruovaná, má nová okna a dveře, novou střech..
Dovnitř je zamčeno – cestujícím tedy neslouží
Doplněnna jsou nová nástupiště pro lokálky – ale dost daleko od sebe pro každý směr…

czhunter

Řekl bych, že problémek je v tom, že všechny tratě, které jste jmenoval v posledním odstavci jsou mezi dvěma poměrně velkými městy (v podstatě by něco takového mohlo jezdit i HK-Pardubice nebo Kolín-Nymburk-Poděbrady). Jenže to asi pořád nedopovídá na otázku Kubrta, protože Porýní/Porúří (nebo vámi zmiňovaná „souměstí“) je na české poměry superhustě osídlená oblast … a pořád se neděje to „zachraňování lokálek“. ty by opravdu mohlo zachránit jen něco superlowcostového s nezávislou trakcí, takže asi něco jako T3 s dieselem. Jenže víme, jak jsou v Česku zabezpečené přejezdy a co udělá při srážce dodávka s šukafonem – z T3 by… Číst vice »

K.S.

Tak samozřejmě Porýní a Porůří jsou něco jiného než je kdekoliv u nás, tedy snad jenom kromě Ostravska, ale zase vezměme v úvahu že máme 40-50 let zpoždění v urbanizačních a rozvojových procesech. Myslím že by takový systém mohl vzniknout kolem Prahy a Brna, tam by se asi uživil, zejména pokud se nějak rozumě stanoví rozvojové směry a navrhnou se hlavní třídy. Také to odlehčí potenciálně koridorům od čtvrthodinového S-bahnu. Například s pořádně upravenou tratí „1“ by v brně bylo možné mít takový SJKD poměrně levně. Další výhodou by bylo možné využití vlečky na výstaviště a s pomocí nákladního průtahu… Číst vice »

Martin

Tech prikladu je v Evrope a USA nepomerne vice, naprr. i rakousky Gmund, madarsky Segedin, norsky Bergen, svedsky Norkopping, nemecka Gera, atp…. V Praze jsem jednu uvedl, ale treba Ml. Boleslav… linka pres centrum na hlavni tride, jednim smerem pres Kosmonosy dal na Mnichovo Hradiste na Dolni Bousov pres Bakov, na Benatky, do Neratovic, po zrusene trati Dobrovice-Ledce do Kopidlna, atp., na Boleslav by mela vest nova trat a puvodni zustate z casti primesto, ostatni jsou jen lokalky… Jinak samozrejme neocekavam, ze vznikne nekde cela tramvajova sit, klidne to muze byt jedna lokalni trat propojujici v soucasnosti dve mesta …… Číst vice »

Urban Transport Lover

mužeme zůstat v souměstí Liberec- Jablonec – tam je vedená jednokolejná tramvaj podle silnice těsně pod okny chalup a hned těsně vedle – bavíme se asi o 3O metrech – je jednokolejná železniční lokálka…. Třeba čas 24:01
https://www.youtube.com/watch?v=_rB6uu3QRX4

Filip

Tramvajová trať mezi Libercem a Jabloncem a železniční trať mezi těmito městy leží v takto těsném souběhu jen v cca. třetině délky, a to mezi tramvajovými zastávkami Brandl (Jablonec) a Za tratí (Liberec, přesněji Vratislavice). Ve zbylé části jsou umístěny v uctivé vzdálenosti, a tedy obsluhují rozdílná území. Logicky jsou možné dvě varianty. 1) Přesun tramvajové linky 11 z Liberce do Jablonce na železniční koleje. Obsluhu oblasti původního vedení linky 11 na území Liberce by až do Vratislavic zajišťovala linka 5 jako i nyní, oblast mezi městy by obsloužil vlak a tramvaj v jeho stopě a oblast původního vedení linky… Číst vice »

Jindra

No, tramvajová trať Liberec – Jablonec je v úseku Fugnerova(terminál) – Vratislavice)lékarna dvojkolejná, což je jedna třetina tratě. To jen pro upřesnění…. a kde je vedena těsně pod okny chalup?

Jindra

To video tramvaje mezi Libercem a Jabloncem jsem již několikrát shlédl, je pěkné, stejně jako je krásná samotná trať. A je dobře, že bude pokračovat modernizace zbylých úseků, včetně přechodu na standard 1435mm.Úvaha, že by od Proseče k Brandlu tramvaj využila vlakové koleje, je již mimo realitu. A je rovněž super, že výstavba nového dopravního terminálu v Jablonci je podmíněna následným prodloužením tram. tratě.

Kalanis

Moldavská krušnohorská lokálka (návaznost Litvínov), secvaknutí Most – Litvínov – Teplice – Ústí lázeňská kolečka: Vary – Nejdek – Blatná, Hranice – Aš – Cheb Plzeň – Chrást – Radnice po staré + úleva při úvratích Budějovice – Hluboká – Chotýčany po staré Hodonín – Strážnice – Uh.Ostroh – Uh.Hradiště – nová stopa až do Zlína a Vizovic – dodělat to do Pozděchova Valašské Meziříčí – Rožnov Vsetín – Karlovice Ostravská aglomerace – Vřesina – Hradec n. Moravicí, Přívoz – Hlučín, Havířov – Petřvald, Vratimov – Frýdek – Frýdlant – Ostravice Zábřeh – Šumperk – Loučná Liberec – Hrádek, Liberec… Číst vice »

Kalanis

Ještě dodám, že změna dopravy z vlaku na tramvaj proběhla třeba v Saské Kamenici (Altchemnitz – Stollberg)

Od lesa

Regiotram Nisa byly peníze vyhozené do kanálu. Nicméně jinde by to smysl mělo.
Ale…. nebylo by lepší pro lokálky změkčit normy a zachránit je, místo vymýšlení stupidit? Je snad nutné, aby vozidlo na lokálku pro rychlost max. 80 muselo mít parametry jako vozidlo pro hlavní trať na 200?
Bruselské byrokraty nakopat do…. a za peníze, co nás ta banda zmetků stojí pořídit efektivní vozidka!

czhunter

A) vozidlo pro 80 km/h rozhodně nemá a nemusí mít parametry jako vozidlo pro 200 km/h (a to se bavíme o věcech jako tlakotěsnost, balistická odolnost skel atp.)
B) _nás_ „banda zmetků“ v Bruselu nestojí vůbec nic. Vzhledem k tomu, že jsme čistými příjemci z rozpočtu EU, tak je naprosto jasné, že je platí někdo jiný.

Martin

Tak hlavne to ani tak nesouvisi s byrokraty v EU, kdyz se tu bavime o systemech beznych v Evrope a nejen v Nemecku, Francii atp., ale i na vychod, napr. Polsko, Madarsko…
Ten byrokraticky system si tu zavadime casto sami a tuto neschopnost svadime na EU…

Jindra

Regiotram Nisa by měl význam zejména od Jablonce na Harrachov, pochopitelně s prodloužením do centra Harrachova. Ale nevěřím, že v budoucnu u nás tram-train vůbec někde vznikne.

Alda

Možná je to blbost, v tom případě se omlouvám, neznám tu trať tak detailně. Napadá mne v obnovení kolejové dopravy až do Oslavan (z Brna přes Ivančice). Ovšem za předpokladu, že by byla dovedena až k zábavnímu parku Permonium.

Gwann

Tak k Permoniu tak akorát lanovkou. Zubacka je pak druhý nápad. Ono se to uhlí do oslavanske elektrárny ne náhodou posilalo takto…

Martin

Ted neznam okolnosti, ale znam to tam, pracoval jsem v Oslavanech a ubytoval jsem se v Ivancicich, je to opravdu velke prevyseni…
Kdyby to byla regiotram, tak se daji udelat ruzna reseni, Praha take neni zrovna placka a tramvaje tam vysplhaji z Klarova k Chotkovym sadum, Trojskou ulici, na Barrandov,…

hedonism.bot

V Karlových Varech se reálně zvažuje o vlakotramvaji zapojené do MHD po tratich 142 a 149 mezi Starou Rolí, přes obě nádraží do Doubí s tím, že by pro začátek stačila i strojní podbíječka s dopravou osob alias regionova a přidat pár zastávek…

ABC

A co to bude mít společného s tramvají? To bude něco jako Městská linka v Praze. A ekologický přínos podbíječky s hajzlem proti CNG autobusu taky moc nevidím….

JIří Kocurek

Něco by se našlo. Co trať Opava – Kravaře – Hlučín – Ostrava?

Pavel

Olomouc-Senice n.H. – Drahanovice/Litovel.
Olomouc-Velká Bystřice-Hlubočky

zdeva

Má to dráty…kdo je tam dá(a zaplatí)?

Petr

Ano, nejspíš ano. Co si pamatuji uvažovalo se o Dobříšandě a je otázkou, zda i Liteňka po zamítnutí varianty F u RS3, bude směřovat k vlakotramvaji, nebo k variantě, která se uvažovala, v 90. letech, tedy závleku paňtáku z Třebáně do Litně. A se zbytkem trasy už to bude vážně nakloněné. Vše rozhodne právě řešení infrastruktury, zejména silniční (D4 a spojka D4 a D5) v Hostomické brázdě.

Luboš Beneš

Žeby vhodné vozidlo pro Bechyňku? Když to jde na 750 tak 1000 nebude problém…

RomanP

1500 V, ale souhlas

K.S.

Jak je to s provozem těchto vozidel v souběhu s klasickými železničními vozidly? Má někdo nějaké informace o tom?

Peeetr

Ti tam budou asi tak zvýhodnění jako cyklisti na silnici.

Martin

Jak kde, nekde jde o samoztatny system jinde kombinace:
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_tram_and_light_rail_transit_systems

K.S.

Spíš jsem to myslel z pohledu regulace a jestli smí jet třeba vlakotramvaj a za ní hned 3kt nákladní vlak, nebo jak se to tam řeší, protože takové vozidlo jenom upravené na 25kV by se mohlo hodit třeba v Brně, nebo možná i Plzni.

JIří Kocurek

V Brně? Když to uveze 250 lidí…
Mohlo by to Králově Poli najet na tram koleje a u Nových sadů zase vyjet. Propojka tam kdysi byla. Ovšem tato myšlenka jde přímo proti argumentům pro odsun nádraží – že lidi do centra vlastně něchtějí.

K.S.

Přesně na to mířím, taky to umí jezdit po dvojicích a trojicích, takže by to bylo naprosto ideální řešení. Vy jste opravdu takový optimista že myslíte že se to bude stěhovat? 🙂 Já tedy s dovolením ne, 40G je pořád 40G. Moje předpověď je taková že se když dobře udělají Židenice a pak pokrokem v mezích zákona budou přibývat věci jako spojení Komárovské a Chrlické někde před jejich rozdělením. upraví se pak možná jak se bude jezdit, hádám že nejlíp by z toho vylezla asi levostranná dvojkolejka. Možná se na vhodném místě spojí koleje do Brodu a do Třebové na… Číst vice »

JIří Kocurek

Já jsem peismista a obávám se, že k odsunu skutečně dojde. Ikdyž asi ne v následujících 15 letech.

K.S.

S Brnem se něco udělat bude muset tak jako tak, ten současný stav je asi dlouhodobě neudržitelný, spíš by bylo potřeba aby se na ten lán odsunu podívali jestli nejde upravit kolejiště tak aby nebylo malé už pro současný počet vlaků, který má uzlem projíždět. Na co bude asi v případě přesunu se soustředit je buď úprava Židenice-Maloměřice nějakým přesmykem, nebo vytvoření obchvatu Brna, nebo alespoň změna uspořádání Maloměřic tak aby čtyřkolejka měla na obou stranách koleje pro odstavení dlouhých vlaků. Eventuálně aby vznikl nějaký nový nákladní tah mimo Brno.