Boj o dálniční most přes Vltavu i po soutěži pokračuje. Ministr odhalil svého favorita
Dálniční most přes Vltavu na DO, 1. místo. Autor: Stráský, Hustý a partneři a Studio acht
Negativy vítezného mostu jsou značně vyšší cena, komplikovaná výstavba, vyšší srážkový stín a zastínění.
Je vidět, že silniční mosty mají jasnou prioritu oproti železničním.
Pokud by tady někdo argumentoval panoramatem Pražského hradu, jak by asi vypadal.
Mně by to až tak nepřekvapilo
Spíš mají akčnějšího investora.
Pokud jde o most pod Vyšehradem, tak architektonická soutěž problěhla už před léty a byl vyhlášen vítěz. Nastala pranice.
Snaha o zneviditelnění mostu ? To by mě zajímalo, jak se posuzuje neviditelnost takto velké konstrukce, která tam ve všech verzích působí jako „slon v tunelu“ ? Na těch zadávacích podmínkách se tedy někdo vyřádil… Při tom je to celkem jednoduché: snadná údržba a cena. Nechápu proč řešit například srážkový stín ?
Jasně, úřad a jeho lidé by se neměli čím zabývat…
P.S. důležité je, aby už to stálo. Předem děkuji.
Řeší se to proto, že už nejsme na přelomu století, kdy se díky prázdné kase stavěla jedna nekvalitní hrůza za druhou, nebo naopak čistá megalomanie bez soutěže (Kotas).
Hotel Ještěd, Vila Tugendhat nebo nová budova NM nejsou známé a vyhledávané proto, že byly a priori levné, ale protože měly za cíl nějak pozvednout kvalitu místa, kde se nacházejí. A je jedině dobře, že se – v rozumné míře – na toto opět přihlíží i u dopravních staveb. Tedy aspoň těch, které výrazně mění své okolí a budou hodně vidět.
Srážkový stín je dán šířkou konstrukce. Pokud jsou všechny návrhy 4+4, pak je u všech stejný. Bez pilířů dokonce prakticky i menší, připustíme-li, že déšť není čistě svislý.
Ono taky za deste casto fouka (z ruznych smeru) a most se da taky udelat tak, ze voda jde z vozovky svody primo pod most
Z vozovky přímo do řeky bych to nepouštěl, raději bych to přecijen vedl přes odlučovač ropných látek. Nicméně z chodníků a cyklostezek by takové řešení mohli použít.
To má být 4+4??? 😲
„pilíře v údolí byly zadanou podmínkou“ a vyhraje návrh, který je poruší. Není moc zemí na světě, kde se tohle může stát…
Snad vyhraje zdravý rozum a aspoň ta cena udrží tu šílenou komisi (nebo spíš komisi šílenců) na uzdě.
Kdyby všechno bylo jednoduché a jednoznačné, komise není potřeba a celé vyhodnocení zvládne úředník. Ale protože takovéto přemostění je poněkud komplikovanější, řeší ho komise (postupně dvě). Ta první zjevně naznala, že mít pilíře přesně tam, kde jsou vymezeny v zadávací dokumentaci, není nutné a poslala návrh dál. Konečný výběr provede druhá komise. Osobní invektivy si nechte stranou.
Líbí se mi vítězný návrh. Ale zároveň chápu ostatní, kteří jsou potrestáni za to, že se striktně drželi zadání. A víme, jak často se drží ryze formalistický výklad. Kdyby bylo zadání volnější, mohli jsme se dočkat více odvážnějších návrhů.
Podle mě tohle na ŘSD nezvládli dobře.
To mělo být do jiného vlákna
Tak to přece bylo i s chobotnicí na Letné, ktera vyhrála, i přes rozpor s podmínkami soutěže. Zřejmě je to risk architekta,udělat něco tak skvělého, že i přes porušení pravidel vyhraje.
Proč bylo v zadání, že na březích musí být pilíře? Nemělo tam být spíše, že pokud tam budou pilíře, tak musí být na břehu a ne v korytě? Když se blbě napíše zadání, tak je na problém zaděláno.
Ty pilíře jsou v tom údolí.
komise jasně rozhodla, že toto řešení je přípustné
Jasně … něco jako u Kaplického chobotnice ne … kdy si prostě archivy strčil v rozporu se zadáním pod zem
Proč byly pilíře do údolí podmínkou?
Ze zadávací dokumentace: Spodní stavba mostu D. Most bude mít dvě podpěry po obou březích Vltavy a další podpěry mohou být umístěny v horní části svahů údolí, dle dále určených pravidel. Hranice pro umístění podpěr jsou též součástí podkladu P02-B. E. Dřík levobřežní podpěry bude umístěn mezi železniční tratí a řekou, podpěra může zasáhnout svým dříkem max. 10 m do koryta řeky měřeno kolmo od břehové hrany (dle soutěžního podkladu P02 – B) k nejvzdálenějšímu bodu dříku. V případě návrhu přeložky silnice II/242, musí být přeložka navržena v kategorii MS 8,0/50, v případě přeložky do prostoru mezi podpěrou a řekou,… Číst vice »
Líbí se mi vítězný návrh. Ale zároveň chápu ostatní, kteří jsou potrestáni za to, že se striktně drželi zadání. A víme, jak často se drží ryze formalistický výklad. Kdyby bylo zadání volnější, mohli jsme se dočkat více odvážnějších návrhů.
Podle mě tohle na ŘSD nezvládli dobře.
toto není podmínka pro ten most. když to jde bez podpěr kolem řeky, tak proč je tam cpát. Valbek má nedostatek invence.
Hádám aby se konstrukcí nezasahovalo do okolních skal, proto tam asi není mezi vítěznými návrhy ani žádná oblouková konstrukce . Ale těžko říct
To by nebyl problém: ZD říká, že „další podpěry mohou být umístěny v horní části svahů údolí“ (vyjma území Přírodní památky Zámky).
Z vítězných návrhů a hlavně z 1. návrhu vyplývá, že byla snaha o max. možnou neviditelnost mostu. A to oblouk nikdy nemůže splnit. Byť by byl co nejvíce tenký, vždy v tom údolí bude dominantním a volný průhled zakrývajícím objektem. Tak proto absence oblouku. Jinak hluboké údolí=oblouk, o tom žádná.
Klasický Kolumbus. Odvaha si zaslouží ocenění.
Aby se z toho nestal další nekonečný příběh jako je Výtoň. Tady nebudeme řešit dilema mezi starým a novým, ale hádky a spory mezi architekty.
Maj recht. Měl to nabagrovat Kotas a byl klid.
To by byly i pilíře na most držící zářivku, která by osvětlovala ten hlavní most a celé by to bylo přikryto střechou prapodivných tvarů.
Konkrétně u mostu jste ke Kotasovi zbytečně jízlivý. Jeho most na pražském okruhu patří k těm velmi zdařilým.
V čem spočívá ten větší srážkový stín návrhu na prvním místě? Laicky bych si myslel, že průmět navrhovaných mostů do údolí bude plus mínus shodný, daný umístěním mostu do terénu a jeho šířkou. Nebo je ta „jednička“ výše? Děkuji.
Jediné co mne napadlo je boční vítr, pokud profil „vítězného“ mostu je doopravdy větší právě kvůli šikmým (ale kratším?) pilířům.
Ale to je dost divoké zdůvodnění od vody.
Myslím si, že ten most bude širší o tu lávku pro pěší a cyklisty, kterou mají některé jiné návrhy umístěné o patro níže.
zase ale bude o pár metrů výše…
Radku nic ve zlém, ale říkám si o co víc stál v šedesátkách Hubáčkův Ještěd než konkurenty v soutěži navržené krychle nebo příhradové stožáry? Nechce se mi to hledat, ale…
I dřív byl zdařilý most pěkné technické dílo, na které se lidi chodili dívat a myslím že neplakali jak jim zkazil původní výhled. Viz například Eiffelův most v Portu. Nevím proč musí být nový most v těchto míst co nejméně viditelný.
U toho vítězného návrhu ty pilíře vycházejí z údolí. Nejspíš nebylo definováno jestli z kraje údolí nebo hlouběji, kdyžtak mě opravte.
jako ty pilíře vlastně nechápu, popravdě jsem čekal návrh tak nějak technicky podobný železničnímu mostu v červené nad vltavou, který by údolí bez nějakého zásadního stavebního záboru překlenul jediným obloukem. otázka, která se mi dere na mysl je pouze, jestli jsou oba břehy dostatečně stabilní na založení takového oblouku, protože praha největší geologický trest pražanů, jediné stabilní horniny na území hlavního města se nacházejí ve sbírkách minerálů národního muzea.
oblouk by bylo nutné zalozit do skal na boku, a to nejde
zalozit ho do dna mimo skalni masiv by byl statický problém
proč to nejde? vždyt návrh 1 má pilíře založené do svahů
Nevím, jak to konkrétně Petr Šída myslel, ale oblouk by musel být založen níže, než pilíře vítězného návrhu, a to by mohl být problém: na pravém břehu je Přírodní památka Zámky, na levém silnice a železniční trať.
Držme si palce a vyvíjejme tlak, ať to dopadne dobře
Myslím, že na náš tlak není nikdo zvědavý. Ale zase si tu člověk dobře popovídá.