Bohumír Golda: Jízda na mašince je odměnou za stovky hodin práce
Bohumír Golda na stroji 464.102. Foto: archív Bohumíra Goldy
Když se ho zeptáte na parní lokomotivy, o kolosech s hmotností několik desítek tun mluví zásadně jako o mašinkách. Živí
Díky tomuto rozhovoru mají mnozí možnost získat aspoň základní představu o historii byť jen docela malé části železniční nostalgie a muzejnictví v ČR, kterou podle mě nemá nejen ani většina „šotoušů“, ale tím méně obyčejní civilní zájemci o železnici – a to Bohouš popsal ten vývoj ještě docela umírněně, navíc ani vlastně nemůže pamatovat mnohé z dob před začátkem své spolupráce s KHKD. A pokud jde o oprávněnou pochvalu Slováků, hned v souvislosti s rozdělením státu jsme říkali, že pro českou železniční nostalgii a muzejnictví je ohromnou škodou, že Jirka Kubáček zůstal na Slovensku, a následný vývoj to brzy a… Číst vice »
Když mašinka tak parní. Šoda, že „pánové nahoře“ na totu problematiku nahlížejí pouze okrajově (diplomaticky řečeno). Myšiny jsou roztroušené, něco má ČD, neco NTM, něco soukromníci, péče o ně je pak různá. Opravy v režii „velkých firem“ jsou často zabalasteny různými pr¨seudoproblémy, soutěžemi a celkově se prostředky, kterých je celkem nedostatek, úspěšně mrhá. Dislokace historických vozů do Lužný není moc šťastný řešení, blbě se tam dostává, není tam žádný solidní zázemí. Depozitáž v CHomutově je přímo depresivní… Vybydlenej prostor, kam zatejká, žádný posezení, občerstvení, záchjody katastrofa – žádný zázemí pro návštěvníky, dostat se tam je na dlouho (brutální cestování) s… Číst vice »
Teda měl jsem pocit, že na vystavování se má předělávat depo na Masarykově nádraží. Zatím vypadá, že ještě není ve stavu Chomutovského depa a přístupnost z je skoro ideální. Akorát dění okolo něho nějak utichlo.
V poslední době je „utichávání“ na dením pořádku. I když nepatřím k Pragocentristům, tak dostupnost Prahy je snad ze všech směrů slušná. Jen pobyt na dýl se krapet prodraží. Kdyby bylo na místě nějaký depo venovaný starám mašinkám, vozům, kde by se dalo celý den s děckama být, balo by to super.
a co takové depo udělat v kolíně nebo pardubicích? to je taky slušně dostupný ze všech směrů
Pro mne za mne kdekoliv ve slusnym uzlu, kam se da pohodove dojet a kde bude rozumne zazemi pro delsi pobyt s deckama. Spis ty Pardubice… nebo Ceska Trebova. proste nekde rozumne na trati. Do Luzny je to trmaceni s prestupama pro vetsinu republiky. Minule jem tam jel radej autem, pac 5,5 hodin vlakem bysme nezvladli. prespat jsme museli ve vedlejsi. vsi, pac v Luzny nebylo kde… Tam se nedalo ani dobre poobedvat…
V Koline uz to nema smysl, jeho osud je jiz zpeceten…
Je super, že se o to ještě někdo má zájem starat, díky.
Někdy v minulosti se mluvilo o novém muzeu u hl. nádraží Olomouc. Nemáte k tomu někdo aktuální informace?
Tesat do kamene. Muj kluk je treba blazen do vlaku a pro nas je rychlejsi a jednodussi dojet si do velkeho zeleznicniho muzea v Budapesti, nez do Luzne. Muzete hadat, kam pak jezdime kam ne… 🙁
Díky těmto obětavým lidem jsme měli (stále ještě máme a věřím, že i dlouho mít budeme) možnost si prodloužit dětství, nadšení, fandovství a já nevím co ještě. Dávají nám kupříkladu příležitost strávit s dětmi, nebo mnohdy už i vnuky, či přáteli radostné chvíle na společných výletech. Nemluvě o popularizaci technického dědictví, které v sobě dokáže spojit účelnost s estetikou a elegancí. A navíc se nemusíme při návratech domů nikde stydět za umouněné obličeje, protože je to pro nás zasloužený suvenýr a pro maminky důkaz, že jsme se nikde neflákali a poctivě koukali z okna ve všech obloucích, kdy byla mašinka… Číst vice »
Díky takovýmto lidem je stále naděje. Blbý je, že mám pocit, že mnozí podobným „nadšencům“ spíš hází klacky pod nohy, než aby je podporovali a pomáhali.
Nejen vám konkrétně, ale všem podobným „bláznům“ kteří umí rozsvítit ty nadšený dětský oči noc DĚKUJI. I já mám svý dětský oči.
A parní mašinky jsou prostě nádherné majestátní stroje. Děkuji že je udržujete při životě a rozdáváte kolem sebe radost.