Beru to tak, že jedu na výlet, a ne do práce. Prostě se těším, říká strojvedoucí a převozník Lumír Běhal
Strojvedoucí Lumír Běhal. Pramen: archiv Lumíra Běhala
Plzeňští strojvedoucí ČD se k nám zachovali velmi kolegiálně ... vnímal jsem, jak ty jednotky milují a jak se s nimi těžko loučí.
Tohle by si měl přečíst jeho zaměstnavatel a napsat mu mimořádnou odměnu. Stejně tak pan ministr dopravy za propagaci železniční dopravy… Bohužel realita mnoha vedoucích pracovníků tuhle „srdcařinu“ nikdy nepochopí … Bezva článek 👍
Občas mi připadá, že o co se zahraniční firmy za draho pokouší, to státní firmy velice rychle potírají.
Jakmile začne člověk dělat něco navíc a vybočovat z řady, ihned se mu ta práce musí co nejvíc znechutit.
Lumíre, a když jedeš v jedné směně potřicátéšesté přes Holešovice, bereš to stále jako výlet?
„Za ta léta člověk vystřízlivěl. Je lepší mít méně věcí a v pořádku, než mít spoustu věcí rozpracovaných a nedotažených.“
To jsou velice mourdá slova plná pravdy.
„Když se jede do Holešovic od Libně, tak před holešovickým tunelem je návěstidlo schované za obloukem“ Ano to tam opravdu je hodně hloupě schované
A bohužel jako jediné je na zábrzdnou vzdálenost.
A bohužel je na předchozím často výstraha a v Holešovicích se pravidelně a často zbytečně „vymetají“ boční koleje, čímž vzniká sic malé, ale zbytečné zpoždění, protože někteří stále nepochopili rozdíll mezi MSTS, Gordikonem atd. a reálným provozem. Zjevně si stále myslí, že hrají doma hru.
Pak se vymění směna a ejhle, najednou lze jezdit normálně.
Boční koleje se „vymetají“ kvůli předchozímu EC a rychlíku, za kterým Arriva jede ve sledu.
Zdaleka ne vždy. Stojím tam občas a vidím.
Moc hezký rozhovor
Hezky je zmíněno, že se o veřejný prostor neumíme starat, i 10 let stará zastávka je odporná, špinavá a zašlá a nejde jen o vandalismus, jde o běžnou údržbu. S takovou ať žádnou pergolu raději nikdo nestaví.
Dobrá Správa se neumí starat, není to tak dobrý kšeft pro kámoše jako u výstavby.
V tom má pravdu. Přesně, běžná údržba taky kolikrát zaostává… O to horší je, že ho i ostatní lidé ničí
Když tento pán tvrdí ve svých téměř 60 letech, že v případě tzv. privatizace Československé námořní plavby šlo o selhání privatizace, značí to pouze jedno, jeho oportunismus.
Takže ta privatizace byla úspěšná?
a jaké je měřítko úspěšnosti? pokračování výměny zboží s Kubou a lidovou Čínou?
Jo, my jsme přestali obchodovat s Čínou?? Schválně se doma podívejte na různé předměty a spotřebiče, kdo je asi vyrobil.
No vidíte a zjevně se k nám dostaly i bez státního námořního loďstva.
Takže rozkradení námořního loďstva byla jeho úspěšná privatizace?
Je otázkou, zda by se se státním námořním loďstvem nedostaly také a ještě výhodněji
Posledni věta, má recht. Palec nahoru za článek
No jo, kdyz je prace konickem je to super :))) staci se podivat do Rakouska jak jsou strojvedouci OBB spokojeni 🙂 u CD jezdi jen noumove, kdo by za tu almuznu vstaval?
U každé firmy se najdou skvělí lidé a pak nějaký blbec, který je výjimka potvrzující pravidlo, jak je na železnici zvykem.
Naštěstí u nás máme mnoho lidí, jako je náš kolega Lumír.
Peníze a pracovní podmínky jsou důležité, ale nezajistí lásku k profesi.
Zvýšením platů se poměr „srdcařů“ a „makačů jen na složenky“ zmenší, tím neříkám že je to špatně.
S tímto tvrzením bych byl velice opatrný. Já mám třeba kamaráda, který do ČD šel, protože chtěl jezdit na Esech, tak si splnil dětský sen. Tam je spousta srdcařů, kdyby nebyla, tak jsou jim výkonu soukromníků úplně jedno. Nedávno jsem potkal jednoho super strojvedoucího RegioJetu UK. Přijel jsem večer do Ústí a chtěl jsem přestoupit na osobák z hlaváku na západ a pak na Střekov. I přes menší zpoždění rychlíku osobák čekal, tak jsem si říkal, super, to stihnu. Osobák sice čekal, ale se zablokovanými dveřmi, byla to ta jejich nová jednotka. Takže jsem já a ani další cestující neměli… Číst vice »
M262.045 není krokodýl, ale kredenc.
No tak to už vůbec ne. Ani jedno ani druhé. Tyhle přezdívky – ještě taky dunihlav – si vymysleli teprve šotouši současné generace a od nich to převzali novináři.
Dunihlavy u nás nejezdí.
Ani krokodýli a kredence.
Přeji panu Běhalovi spoustu dalších šťastných kilometrů a pohody a moc díky za všechny aktivity spolku Posázavský pacifik. I přes všechna lejstra pomáháte tvořit nezapomenutelné zážitky a bez vás by éra posledních desetiletí na trati 212 prostě nebyla ono.
Připojuji se k přání a také děkuji za aktivity kolem Pacifiku. Mám k té trati (obzvlášť k té horní části) vztah už od dětství a stále tam sleduji dění. Těším se na M 262.045, až se zase projede z Čerčan do Světlé, byl to dlouholetý čerčanský vůz, poté, co je tam nahradily 810, jezdil ještě nějakou dobu na jižní Moravě a byl jsem rád, když se odtamtud vrátil do Benešova.
Ne že bych byl nějaký přehnaný fanoušek ČD, ale trochu mě mrzí, že se jim odebral provoz něčeho, co shodou okolností či náhod umí a co dělali opravdu dobře, byť motivy Plzeňského kraje chápu…
Já bych řekl, že srdcaři budou na každé trati. Dělat to jenom pro peníze (a kdyby víc nabídli za uklízení, přejít), to asi nebude tak jednoduché.
vysloveně pro penize to dělá málo kdo.Je to mylně zažitá představa. Většinou ti co k tomu vztah nemají, tak k tomu šli jen proto že chtěli změnu, nebo je tam dotáhl známý se slovy že jich je málo a chtěl jinou práci, tak jestli to nechce zkusit u nich. ( u těchto případů pak mohou lektoři a instruktoři vyprávět co je s nimi práce a jak si to představovali jinak )
„Se jim odebral“ zní, jak kdyby to byl výsledek nějaké zvůle. Zkrátka neuspěly v soutěži, jedné z korektních.
Zrovna soutěže v Plzeňském kraji jsou férové, nikdo nic neodebral. A snažit se mohou ČD někde jinde. Příležitostí mají.. Jéje.
Férové by bylo platit dopravci jen tolik, kolik bylo vysoutezeno…
A někdo dostává víc?
Co vím, když Arriva chtěla od ministerstva příplatek za instalaci klimatizace do 845, tak to ministerstvo odmítlo (a dobře udělalo, kalkulace byla bez klimatizace, jinak mohl vyhrát někdo jiný).
A hlavně doménou ČD je dostávat zaplaceno třeba za prodej nemovitostí Sprželi, ĵ
Ta soutěž byla vynucená v tomto případě dotacnimi podmínkami. Takže nebylo ani na výběr.
Ovšem, dotace tehdy kryla 85 % pořizovacích nákladů, takže ČD získaly těch 9 Panterů skoro zadarmo.
Součástí dotačních podmínek bylo výkony do prosince 2023 přesoutěžit. Pokud by se tak nestalo, kontrakt by ČD sice mohl napřímo zadán asi zůstat, ale celková dotace by se musela vrátit. Takže kdo by to zaplatil – kraj. Jen blázen by to nepřesoutěžil. Vítězný dopravce odkoupil od ČD Pantery za zůstatkovou cenu se započtením dotace, takže to, co ČD za Pantery zaplatily, dostanou/dostaly od ARRIVY vyjma již pětileté amortizace v období 12/2018 – 12/2023. Ten samý princip se musel využít na linku P1 západ, kde zůstal dopravce ČD, takže to není jen vidět. Zde se však vyzkoušel na české legislativě opět… Číst vice »
Fantastickej příběh, jen s tou rekonstrukcí objektů do podoby rakouska-uherska bych nesouhlasil.
Tomu pánovi závidím jeho svobodu a myšlení. Téměř vůbec až na výjimku s lodí nezmiňuje rodinu. Jako by domů jezdil jen na návštěvu, když má zrovna čas. Žít na vesnici, mít dům děti, zahradu, staré rodiče, eventuálně nějaké zvíře tak nelze se tolika věcmi zabývat.
Já toho pána znám osobně, děti má odrostlé a žije tak, jak mu vyhovuje. Ne každý má zájem být otrokem vlastního majetku.
Já ho pamatuji, když jsem mu jako pomocník v roce 1993 jezdil na nákladech na Pacifiku s bardotkami 751 094, 751 219, 751 221. A občas ho potkám v Benešově. Vždy byl velice pozitivní k železnici.
Asi to tak bude – vždy je to něco za něco a v životě se nedá stíhat všechno naráz. Zase je pro nás ostatní je zajímavé vidět takhle odlišnou životní perspektivu…
Nechť se dílo daří. Rovněž jsem se po letech vrátil na dráhu a podařilo se mi splnit dětský sen a za tři hodinky po provedených úkonech uvedu vlak do pohybu. A z dob studia na prumce v Děčíně, kde jsem měl spolužáky vodáky vím, že ohledně splavnění Labe do Saska je třeba vybudovat vodní díla pod Střekovem a to si ekotrdla mohou mlít co chtějí .Sprostý zde nebudu- i ty jejich justy proti tehdy budované dálnici přes Středohoří stály hodně životů na přetížených silnicích v údolí Labe…. Jsme lidi a vím že dokážeme skloubit stavbu, užitek i přírodu .
Tak máme dálnici postavenou ekoušům najust, včetně sesuvů.
Které tam byly dávno před dálnicí. Ale bez dálnice by se nestal.
To já nevím, ale asi by se nesesouvalo do tunelu (portál, šachty) a nezavírala by se dalnice.
Severočeská transversálka byla odjakživa známá jako inženýrský majstrštyk zakládání tratí v geologicky složitých a nestabilních terénech. (BTW, ještě složitější podmínky jsou na jejím opačném konci u Karlova pod Ještědem.) Takže pokud tam nějaké sesuvy v minulosti byly, stavitelé transversálky se jim dokázali vyhnout; a taky se za více než 120 let její existence nestalo, že by ji ohrozily. Bez takto prosazené a postavené dálnice by se sesuv skutečně nestal. Před nakonec zvolenou variantou varovali nejen aktivisté, ale např. i Česká geologická služba, tj. státní orgán. Alternativou byl, jak je známo, dálniční tunel, který byl zavržen kvůli údajně vyšším nákladům. Skutečné… Číst vice »
Když je sen dostatečně veliký, na faktech nezáleží…
Z p. Běhala sálá nadšení, úplně jsem po ránu pookřál…
Hezký článek, pana strojvedoucího a jeho vztah k práci chápu ůplně. Ne každý má to štěstí, jako on. Já chtěl být strojvedoucí už jako kluk, na střední v první polovině devadesátých let brigády v depu a velký sny k tomu. Pak přišla vojna, po ní v depu nebylo místo a tak jsem musel jinam, jen kvůli tomu, abych si vydělal. Depo v roce 2004 zrušili a tak jsem v tý stejný práci od vojny už 26 let, chodím tam s odporem, ale nikde jinde mi tolik nezaplatí. Bohužel u Dráhy už vůbec ne, nehledě na to, že nejbližší depo mám… Číst vice »
Je to o tom čeho chce človek dosáhnout. Ve Zdicích to tehdá zavírali a po návratu z vojny na podzim 92 jsem se dozvěděl, že jsem mladej a že si práci najdu… Nyní po letech služby v AČR, PČR opět v dráhy a nelituji ničeho. Jak v armádě tak i u policie člověk poznal lidi jak v dobrém tak i ve zlém a sloužil jsem v mundůru od Kdyně a Všerub až po Liberec a končil v Praze, kde bylo blaze.
Antonín Protikop
Podmínky přesně neznám, ale napřiklad okolo Prahy je normální nástup ráno do odstavené soupravy mimo depo a začátek směny např v Českém Brodě.
v a okolo Prahy zmiňme nástupní místa ČD: Beroun, Čerčany, Kolín, Nymburk, Praha hlavní, Kladno, Kralupy, MB… ČDC: Libeň, Kolín, Nymburk, Mělník, Pečky, Kralupy, Straškov, Hněvice…Metrans: Uhříněves, Kolín…Praha hl.n. většina osobních dopravců
Nástupy na směny, stejně jako konce, jsou u ČD vždycky na nástupních místech (v Praze: hl. n., Libeň, Vršovice, ONJ). Také mohou být tam, kde je středisko, nebo depo – Nymburk, Kolín, Pečky,… V Č. Brodě snad nic takového není, nejspíš tedy zde takový strojvedoucí nastupuje druhou část dělené směny, která mu skončí v nástupním místě, kde začala.
Zjednodušeně řečeno, výjimky jsou možné, ale takhle je to obecně podle ZP a PKS.
Pokud někdo podepsal smlouvu na x různých nástupních míst po republice, nebo, soukromníky prý velmi oblíbené, místo „ČR”, je mi ho upřímně líto…
Jednou jsem viděl u jistého autobusového dopravce i smlouvu, kde bylo místo práce specifikováno jako „v rámci působení linek dopravce“, nebo nějak tak, už si přesnou formlulaci nepamatuju. A divil byste se, kolik lidí to podepsalo a pak se divilo, že jeden den jezdili na jižní Moravě a druhej den ve východních Čechách.
Strojvedoucí chybí u všech dopravců a ne všechno je vázáno na depa….
Dnes už neplatí, že depo znamená nástupní místo.