Bechyňka slaví 120 let, na konferenci v Táboře se bude diskutovat o vlakotramvajích
Elinka. Autor: České dráhy
Otázka lehkých vozidel pro české regionální tratě se probírá už řadu let, a to v souvislosti s ukončováním provozu motoráků 810.
Nepochopil jsem proč nejpozději v 70.tých letech nebyly vypnuty dotace do takových vedlejších tratí jako do Bechyně či do Dobříše, na kterých se angažoval pan Křižík ve snaze zvýšit zájem o svoji firmu (viz následné snahy firmy Kolben o odkup firmy pana Křižíka také coby reference pro zakázky pro tratě v německy/maďarsky/slovensky/jugoslávsky/polsky mluvících oblastech Rakouska-Uherska).
Když si vezmu že tou dobou i za železnou oponou začaly jezdit ne tak špatné busy (Jelcz-Berliet PR100, některé Ikarusy), větší dodávky (Avie) či kamiony (licenční RoMAN, Liaz 706MT), tak ani obstarožní M131 a ani typ 810/010 s podřadným interierem nebyl perspektivní.
Tak zrovna před Bechyní byl vojenský sklad napojený (zadrátovanou!) vlečkou. A když vojáci řekli „trať potřebujeme“, tak přes to nejel ani vlak, ani Ikarus, ani Jelcz.
V 70 letech se dotovaly tratě? Kdo je komu dotoval?
Kolik je vám let, že jste tak mimo?
Alex je zpět. Vítej mezi námi a hlavně mrkni do tím diskuse u CD, tam chybíš
„Nepochopil jsem proč…“
To nepřekvapuje, a ono toho pravděpodobně bude i víc.
Tak doufám že to nezruší jako ty hovada likvidují i starší tratě.
Když vymyslíte kde vzít peníze… Vždyť z peněz od dopravců se nezaplatí ani většina výplat odborníků SŽDC s plácačkou/píšťalkou (a to i kdyby sloužili bez dalších útrat, tj. např. bez tisíců nádražních baráčků, tj. pod širým nebem)
Zaujal mě cíl konference: „připomenout odkaz Františka Křižíka“. Neboť tento byznysm investoval své VLASTNÍ firemní peníze pouze do jedné jediné nové trvalé kolejové tratě a to na trase: Praha (Masarykovo nádraží)-Karlín-Libeň-Vysočany. U všech ostatních kolejových tratí (Bechyně, Dobříš, Plzeň, Vyšší Brod,…) jeho firma byla pouhým dodavatelem. Neboť asi takto Fr. Křižík věřil rentabilitě vedlejších tratí, kde je tak velká poptávka, že obvykle jezdí jeden či dva vláček denně, takže si tuze konkuruje s koňovozíčky/kočárky (což napsal v 1897, tj. před nástupem dravé konkurence ve formě bicyklů). Viz analýza Fr. Křižíka k vedlejším tratím viz str. 92 v diplomové práci Mgr.… Číst vice »
nechápu proč čd pořád řeší náhrady něčeho (810) v new yorku pořád jezdí stejné vagóny jako před 60-ti lety-je to zbytečné a navíc 810 je legenda a vždy bude
tak kdyby postavili něco podobného, ale nízkopodlažního, ale zaroveň moderního, jako je třeba regiospider, ale lehčího, tak by to bylo ideální.
Ty 152 byly zastaralé již v době svého vzniku. Nevím, jaké vagóny v New Yorku myslíte, ale pokud v metru, tak tam mají podobný design úmyslně, ale jsou to úplně jiné vozy. Vy legendo.
Hodně de mýlíte. V době svého vzniku byly ty vozy po technické stránce nadčasové,kazil to jen
interiér,na němž se nemístně šetřilo.
810 je možná legenda ale jezdit tím nikdo nechce.
Neco jako dymejovy mor. Ten bude patrne podle Vaseho chapani toho slova taky „legendou“. :o))
Trochu mi tam chybí zástupce objednavatele. Tedy někdo z JIKORDu nebo z kraje.
A) Trať je historický skvost, škoda, že ČD to nevyužívají ! B)
Elinka plná Japonců by udělala pěknou reklamu v zahraničí a přinesla peníze do regionu. C) A nebylo by lepší se dojet podívat za humna – Linz ? Tam jezdí vlakotramvaj . D) Něco podobnýho chtěli z Hluboké nad Vltavou do Českýho Krumlova . Bohužel to neprošlo.
Kde je v Linci vlakotramvaj? Tam je klasická tramvajová síť, do které začlenili dráhu na Pöstlingberg. A pak je tam příměstská železnice LILO, která zajíždí na hlavní nádraží, ale jako tramvaj není vedena nikde. A kdyby tam vlakotramvaj byla, co to znamená pro Tábor?
Táboru by mohl být p
Objednaná nová vozidla pro LILO i SLB budou stadlery citylink z velkého kontraktu VDV-Tramtrain. A na SLB jsou vozidla „vlakotramvajového“ typu i teď. Prostě se pro ty dráhy ukázala jako vhodnější.
Jenomže je dost sporné, jestli se to dá označit za vlakotramvaj, když Citylink samotný je modulární řada a třeba v Karlsruhe tamní Citylinky technicky ani legislativně na „velkou“ dráhu nemohou (Albtabahn apod. je „malá“ dráha s omezenou přechodností apod. spíše tramvajového charakteru, byť má také vlastní EBO režim).
Tak Citylinky v Karlsruhe jsou víceméně rychlodrážní tramvaje – celé s nízkou podlahou 340mm, jednosměrné, jednostranné vozy jen na 750V. Upřímně jsem nikdy moc nepochopil, proč zvolili to – zbytečně 800kN C-III vozidlo, a ne třeba Variobahn nebo Tango, se kterým by podle ESBO/EBO mohli jezdit na S1 a S2 taky. Ale v objednávce VDV – Tramtrain jsou pro Karlsruhe už Citylinky v obou variantách – tedy i obousměrné, oboustranné s 550 podlahou a 15kV AC výzbrojí. Co se označení týče, zas tak sporné to není. 800kN C-III vozidlo prostě jinak, než jako tram-vlak na velkou dráhu nemůže, i když… Číst vice »
Japonci se jezdí dívat na jiné věci, takovýchto mají doma poměrně dost.
A za jak dlouho by se takovým provozem zhuntovala k nepoužití ?
Jakým? Tramvaj místo žehličky a bafíků s pevnými dvěma nápravami?
Elinka s turistama ?
Zase vymýšlejí kraviny.
Tahle trať chce rekonstruovat. Mezi mosty přes Lužnici to chce spravit směrové poměry* tak aby se dalo jezdit minimálně 80 km. K tomu odpovídající ZZ a přepínatelné napětí (1,5/25 KV).
Vlakotramvaj se má dělat jen v místech, kde ty tramvaje jsou, jinak je to jen plácání po zádech. A napřed protlačte vlakotramvaj do legislativy, aby to nebylo tak okatý.
* škoda toho oblouku (R= 125 m ?) v Táboře hned u nádraží, jeho odstranění by bylo velmi náročné
Taková Slazburger nebo Linzer lokalbahn bude bez přechodu na tramvajovou síť provozovat vlakotramvaje taky. Ono to má především v nákladech na údržbu infrastruktury dost jednoznačné výhody. A imo nejpovedenější systém ze všech který využívá všechny výhody tramtrainu naplno – Saarbahn taky žádnou existující tramvaj nevyužil, i když v Saarbrückenu vlakotramvaje trasu dříve zrušené tramvaje kopírují.
Hlavně nelikvidovat budoucí možnost přepravy nákladů, a také se pokud možno přiklonit k méně kostrbatému výrazu „tramvlak“ (originální pořadí, o dost jednodušší tvarosloví, žádné zbytečné spojovací „o“).
Ten výraz je tram-vlak a je to tak v legislativě. Z principu to nic omezovat nemůže.
Akorát se je to tedy otrocký překlad s horším skloňováním. Vlakotramvaj je zažitý termín.
Nejlepší překlad se dostal do normy ČSN EN 15227, kde z originálního „tram-trains“ zbylo „tramvajové soupravy“. Dobré bylo taky (teď si nepamatuju jestli doppelwagen, nebo doppeltriebwagen – tedy dvoudílné vozidlo lehkého metra běžné v západním Německu), jako „dvoupatrový vůz“.
Když už dáváte za příklad Salzburger lokalbahn tak se podívejte na traťové rychlosti. To je to, co požaduji aby se stalo s tratí do Bechyně.
No, víceméně to samé jde na Bechyňce udělat – po SRPizaci by ta osmdesátka hlavně v úseku Malšice – Sudoměřice byla taky. A když zůstanou čtyřicítkové oblouky poblíž zastávek, tak se nic nestane. A zase třeba na LILO je skoro celé padesátka a typu provozu to tam nějak strašně nevadí. Bechyňka je zrychlitelná celkem slušně i bez přeložek. Ona i v těch 125m obloucích by správně neměla být desítka, ale 35(40), pokud by vyšly vzestupnice.
Tak bude se diskutovat o lehkých kolejových vozidlech (LRV) obecně, nebo o vlakotramvajích? (Přičemž to druhé bych viděl jako podmnožinu toho prvního.) Každopádně si dovolím komentář – když se to vezme kolem a kolem, tak na tématu LRV se aktuálně pracuje v rámci ERJU (byť do letošní revize TSI LOC&PAS se to nedostalo, a tudíž je legislativně tohle téma prozatím poměrně jasně dané) a u tématu vlakotramvají by mě upřímně zajímalo, kde konkrétně by mohly mít v podmínkách ČR uplatnění (jelikož pro jejich aplikaci potřebujeme kombinaci tramvajového provozu a železniční sítě v jeho okolí, která je dostatečně nezatížená na to,… Číst vice »
A právě proto se na to téma pořádají konference.
Kutná Hora – Kolín – Nymburk – Poděbrady. Kde to jde, stáhnout od nádraží do centra. A pak podhorské dráhy.
Bylo by možné sledovat konferenci on-line? Nechtěla by redakce Zdopravy.cz konferenci vysílat živě na svých stránkách, nebo dokonce toto téma probrat v podcastu? (Stejně jako debatu o osudu lokálek – trendy z dopravy)
Rovněž bych uvítal… 🙏
Bylo by dobrý vysledovat, kolik přednášejících na tuto akci a zpět pojede vlakem.
Tak to od vás bylo pěkně surové… 🙂
Leč pravdivé. Od stolu jsou často přijímána mimoběžná, někdy až kontraproduktivní rozhodnutí, aneb „Vy máte rád ty vlaky, že? Já jimi (bohužel) jezdím.“
Přesně 👍…. Vlakem nejezdí fotit vlaky ani šotouši.
Abychom se nedivili, zrovna Tábor je (pokud beru příjezd z Prahy) vlakem celkem v pohodě, dva spoje do hodiny a často rychlejší než zůstat v koloně před Benešovem. A pokud to jsou lidi co se železnicí zabývají a nepotřebují tam nic objemného dovézt…
Objemného…a co projektor a diapozitivy? 😂
Až tak pokrokové to tam být nemusí, meotar na místě bude a pár ručně psaných folií uvezou 🙂
Všichni zaměstnanci IDSK přijeli i odjeli veřejnou dopravou. 🙂
Proc to cele nepredelaji na tramvaj? Zas polovicate reseni, skoda.
Protože to nejde. Už jen kvůli napájení.
Oblouky ani napajeni neni problem.
Předělání na tramvaj by mělo větší smysl, kdyby daná linka na jednom ze svých konců mohla pokračovat jako konvenční tramvaj městem, přejet na městskou síť. Bechyně ani Tábor ale tramvajovým provozem nedosponují.
Což o to, vlakotramvaje právě umožňují vznik městských tramvajových tratí tam, kde by se samy o sobě nestavěly – např. Heilbronn a další menší města okolo Karlsruhe, městská trať v Hódmezővasárhely… ale tady by to samozřejmě nedávalo smysl. Začít v Bechyni na náměstí, pak to z Horek vzít dolů přes Švehlův most a na Parkány, nějaká městská odbočka na Pražské předměstí, hlavní směr kolem nádraží do sídliště Nad Lužnicí, Sezimovo Ústí a Planá… no nic 🙂
Jelikož i autobusy „prodělaly“ loni 121 mil. (https://www.taborcz.eu/tabor-upravil-tarify-mhd-dohnala-ho-k-tomu-ekonomicka-situace/d-87541), tak ta tramvaj je opravdu v říši snů 🙂
To samozřejmě je. Ačkoliv, kdyby to takto někdo před 100 lety postavil (a tedy předvídal i kde bude sídliště Nad Lužnicí nebo obytná čtvrť u továren v Sezimově Ústí), možná by se to dneška dožilo… ale to jsou jen teorie, v 70. letech se v elektrické trakci rušilo kdeco.
Tomu rozumim, ale je dobre myslet 30/50 let dobredu. A ja pevne verim, ze treba v Tabore by se uzily uplne v poho.
Protože je to památkově chráněno.
A proto se bude predelavat el.trakce. Chapu, dalsi argument?
A přínos by spočíval v čem?
Zákazu přepravy nákladů v nejhorším případě, nutností jejich překládky v horším. To už radši ten tramvlak s prodloužením alespoň do centra Tábora (no, to zatím asi neprojde přes auta, otázkou je též podloží a statika domů).
Na tramvajové trati klidně nákladní provoz ve formě přechodu vlaku ze železniční sítě mít můžete. Dokonce i TSI s tím počítají. Historicky to samozřejmě bylo docela běžné. Ale je to zbytečná kravina.
Uz treba jen v tom, ze tram vozidlo je velmi lehke a nebude nicit svrsek jako takovy. Nebude mit problem s oblouky na trati. Zavede se pravidelny takt. Zvysi se prumerna rychlost. Nebude problem s koupi novych vozu atd. Je to o penezich, o nicem jinem. Myslim si, ze prevazuji same +.
Tramvaj samozřejmě ničí svršek více, ale nikoliv jedním průjezdem, ale samozřejmě intenzitou provozu (kde máte tramvaj, jezdíte často, proto tramvajová trať kvůli výrazně vyššímu provozu má menší životnost než železniční). Takt apod. opravdu není fyzikální vlastností tramvaje. Reálně by se přebudováním na tramvaj docílilo vyšších jednotkových provozních nákladů při ztrátě synergie s železniční dopravou. Naopak vlakotramvaj teoreticky umožňuje přidanou hodnotu ve formě dodatečných tramvajových tratí v obou koncových městech, tedy zkrácení door-to-door přestupních dob.
Častější provoz zase není fyzikální vlastností tramvaje. Na mnoha místech kde tramvaj nahradila vlak se provoz nezahustil, šlo právě jen o to lehčí vozidlo – Gmunden, Attersee, Århus…
Aby tam mohl jet i nákladní vlak?