Barcelona – Madrid pod dvě hodiny. Španělé chtějí zrychlit trať mezi největšími městy
Vysokorychlostní jednotka Talgo Avril. Foto: Talgo
Ministerstvo plánuje narovnání trati i vybudování nových stanic.
Ministerstvo plánuje narovnání trati i vybudování nových stanic.
úspěch VRT Španělsku je sice působivý, ale pro trochu kontextu: přepravní výkon španělských železnic i s 4000 km VRT je v přepočtu na obyvatele nižší než u českých železnic bez VRT. kdo po Španělsku někdy cestoval vlakem, ví, že v zemi skoro neexistuje doprava na střední vzdálenosti (říkají tomu Media distancia), což by velmi zhruba odpovídalo síti běžných rychlíků. taková Huelva se 100+ tisíci obyvatel je odkázaná na nějaké 4 spěšňáky denně, z Andalusie do sousední Extremadury jezdí 2 denně. a skoro si říkám, že dokud nezlepší tohle, je napřimování VRT a zvyšování rychlosti z 300 na 350 (což pomůže… Číst vice »
Španělsko a vlastně i sousední Portugalsko trpí extrémním vylidňováním venkova. Miluju Extremaduru a Alentejo a jedním z důvodů je právě fakt, že ty regiony jsou prakticky zamrzlé v čase. Je samozřejmě otázka, jestli byla dřív slepice nebo vejce, ale španělská vláda asi nevidí moc důvod posílat denně desítky vlaků do oblastí, kam budou jezdit prázdné. Ono když se projedete po španělských okreskách, tak leckdy desítky minut nepotkáte jiné auto. Je to smutné, ale realita už je taková.
A Česko se chystá se zase vydat vlastní cestou, které bude ihned po ukončení obřích dotací z EU na výstavbu VRT litovat a nepostaví nikdy nic.
Zato pěkně vykrmíme Agrofert a spřátelené spolky.
Ne sice přímo V = 350 km/h, ale V = 330 km/h umí i nejnovější Avrily (S-106) a starší S-102/112. Oboje jezdí dneska v provozu maximálně V = 300 km/h.
Stojí to za to? Opotřebení tratí i vozidel s rychlostí narůstá exponenciálně a nad 300 už je to pekelně drahé.
Exponenciálně snad ne. Mělo by to být pořád polynomiálně.
Nevim jak opotrebeni, ale odpor vzduchu a tim i spotreba energie roste rychleji nez polynomialne (ale ne exponencialne): rika se, ze pri silnicnich rychlostech ^2, ve vyssich stovkach km/h uz ^3. Kazdopadne myslim, ze nejvetsi financni prekazkou jsou stavebni naklady na trat, jestli to za to zrychleni o 20% stoji. Zrychleni nad 300 kdysi proverovali Italove a dosli k zaveru, ze nestoji. Ale zas pokud Spanele tak jako tak potrebuji novou kapacitu, muze to byt argument.
Čistě matematicky, to vaše „na druhou, místy až na třetí“ je pořád polynom, a to polynom nízkého stupně (druhého či třetího). A rozhodně ne exponenciální funkce 🙂
Jinak asi souhlas, že někde nad 300kmh se ten efekt snížení cestovní doby (v poměru ke všem nákladům) bude dost snižovat – byť asi bude závislý na konkrétní trati.
Asi si to spočítali. Zase ta trať bude kratší a vozidlo se možná i stihne víckrát otočit.
Napojení na nádraží Madrid-Chamartín ze severu nebude vůbec sranda. Pokud má trať vést na letiště (reálně tunelem pod letištěm), tak to znamená na necelých 10 km jít minimálně o 150 výškových metrů níž a pak opět vystoupat cca 150 metrů k napojení na současnou VRT, která vede také na kopci. Proto VRT přichází do Madridu z jihu, i když to může na mapě vypadat na první pohled nesmyslně.
Zkusil jsem si to naklikat do mapy a vychází mi něco takového: https://mapy.com/s/movolovele V podstatě tedy dlouhý tunel, pak dlouhá estakáda a pak zase dlouhý tunel.
To je cca 2% sklon, to pro osobni vlaky neni problem. Pokud tedy nutne nemusi jet 300km/h do kopce.
To, že stavíme ty VRTky se zpožděním má nějakou tu výhodu – můžeme se poučit od ostatních. A jsem rád, že o tom u nás rozhoduje někdo rozumný a počítá se tou rezervou pro výhledové zrychlení na 350 km/h.
Při 320->350+ už je to ale aerodynamický/.. problém kdy tomu neúměrně rostou náklady i údržba. Takže nic proti tomu to stavět robustně, ale brzo to tak v Česku jezdit nebude (=zkušenosti z Číny). Kolem 300 je ideální ekonomická rychlost.
Přesně tak. Těch 300 dává největší smysl. Ale v budoucnu to nemusí stačit – jak vidíme ve Španělsku. Jde o tu rezervu do vzdálené budoucnosti.
Na Brno – Ostrava taky?
Já bych tak nejásal, my je stále ještě ani nestavíme a podle vyjádření aktuální vlády možná ani hned tak stavět nebudeme.
To naše učení zatím vypadá na věčného studenta.
Lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše.
My si zde už 30 let neustále překreslujeme toho holuba a rád bych se někdy dožil alespoň toho vrabčáka..
Zvlášť když mezitím zde máme stát, co 1) je ekonomicky podobně bohatý jako my, 2) dokázal postavit VRT, poučit se z chyb, a 3) plánovat ještě lepší tratě.
My děláme jen tu trojku, na realizaci jaksi nemáme koule.
Motoristi na ně. Ti by jim vysvětlili, že nejlepším lékem na přebujelou motorizaci je více silnic…
Řekněme, že kašlu na Guardia Civil de Tráfico a radary na dálnici A2. Jedu 250 km/h, víc elektronika v Audi/Mercedesu/BMW/Porsche stejně nedovolí, navíc tak můžu jet jenom dvě, tři minuty… a stejně mě mrcha rychlovlak předjíždí, protože jede 290… Až pojede 350, to už budu úplný frustrát.
No jo no. Udělali si VRT mezi dvěma největšími městy, jenže jim tím začali jezdit lidi a teď budou muset přistavět!:-) Mimochodem potenciální počet cestujících mezi našimi dvěma resp. třemi největšími městy je dost podobný.
Jo? Vcetne okoli maji Madrid a Barcelona vic obyvatel nez cela CR. A vzdalenosti mezi nimi jsou nekolikanasobne, tam ta VRT konkuruje letadlum, nikoliv autum.
To jsem napřed chtěl napsat taky, ale když vezmeme aktuální čísla z 1. Koridoru, zas tak nedosažitelné to není (samotný RGJ 2024: 2,8 mio na Praha-Košice)
Spíše bude rozdíl v průměrné vzdálenosti na cestujícího i v té české predikci provozu VRT, přeci jen mezi MAD a BCN furt lítá 2 mio cestujících ročně.
Řeč je o počtu cestujících za rok na konkrétní trase. Španělé dodali konkrétní číslo a naše podobná čísla jsou také dostupná, byť jen mezi kraji. A kromě toho nepodceňujte ČR. Praha je v podstatě dvou a půl milionová aglomerace, Brno a Ostrava milionové. Navíc je naše potenciální VRT součást atraktivních mezinárodních směrů. Konstelace hvězd je naší VRT poměrně dost nakloněna. Jestli se to někdy postaví, bude Praha-Brno jezdit minimálně ve čtvrthodinovém taktu.
My tu jsme fakt v pravěku.
To se jim to stavi, kdyz nemaji takovou hustotu zalidneni, vetsi vzdalenosti a hotovou dalnicni sit …
U té hustoty zalidnění bych to řekl naplno, ve Španělsku prakticky neexistuje venkov. Ale jinak některé předpoklady pro stavbu VRT mají příznivější než my, jiné méně.
Jaktože dálnice v nových stopách u nás stavět jdou a železnice ne?
Jsme. Ale kvůli naší maloměstské povaze si to furt většina národa neuvědomuje. A nejde jenom o VRTky.