AŽD bude vozit cestující na Kopidlnce autonomním vlakem, musí ale u toho být strojvedoucí
Testování autonomních technologií na vozidle EDITA společnosti AŽD. Pramen: AŽD Praha
Legislativa provoz vlaků na širé trati bez strojvedoucího zatím neumožňuje.
A ještě k tomu budou cestujícím dávat slivovici. Tu mašinu při obratu vleku odpojí kdo? Vědecky zajímavé, ale prakticky k ničemu. Jízdenky Vám zkontroluje mladá AI IA IA IA průvodčí s tetováním, která nebyla schopna ani získat vyučení list. Chrdle, chrdle, chrdle, promiň škrábe mně v hrdle.
Pokud vím, v Dolním Bousově je vypravčí. Jak by to pak v praxi fungovalo, když by třeba navázat spojení s vlakem, kde ale není strojvedoucí?
Nebude to potřeba, bude se to řídit jako digitální modelové kolejiště. A pro cestující tam bude pokyn: „v případě problémů odejměte tento kryt a nahoďte jistič“
Už jsem se bál, že někam budu muset hodit desetikorunu
Spojení je navázáno digitálně. Vlak sám průběžně hlásí svoji polohu a přijímá jízdní řád, data i trati a veškeré pokyny od dispečerského řízení na traťové části. V budoucnu nebude vůbec nutné na vlak telefonovat.
Jedna letní bouřka a je vymalováno 🙂
to by muselo vypadnout i zabzar a tim padem je jedno, zdali tam je nebo neni samoridici se vlak
Neblbněte, snad by jste u nás nechtěli autonomní vlaky. U nás je přece dokonaly a nepřekonatelný vrchol automatizace předpis z 19.stoleti D3 a přes to nejede vlak😂 Ani 810
Jak vidíte tak jede, otázka je zda to rozdýchá Národní šoto rada a k ní přidružený Klub drážních nostalgiků.
To je jedna rána za druhou, nejdřív deputátní uhlí, pak rozdělení „matky dráhy“ na několik subjektů, pak konkurence včetně tendrů, do toho problémy s režijkami a teď ještě autonomní vlaky. 🤣
Dokáže mi někdo polopaticky vysvětlit význam ATO u nás a jeho funkce? A hlavně jestli by se to dalo použít pro autonomní vlaky do budoucna. Díky
Význam je ten, že ATO dokáže řídit vlak mnohem efektivněji než člověk. Lépe dodržuje jízdní řád, plynuleji reguluje tah a brzdu a je mnohem přesnější. Navíc výrazně šetří energii. GoA2 ATO AVV je u nás už 30 let. S novým ATO over ETCS již strojvedoucí nebude muset kromě kontroly tratě prakticky nic dělat, hlavně díky datovému spojení vozidla s tratí. Vyšší stupně automatizace, jako GoA 4 zcela bez strojvedoucího, jsou doslova založené na ATO a ETCS, přičemž smyslové vnímání strojvedoucího nahradí právě senzory.
Taky umoznuje prediktivnejsi optimalizaci jizdniho radu a citelne snizeni reakcnich casu, zejmena pri kritickych situacich. V neposledne rade setri taky vystroj trati a opotrebeni soucasti vlaku. No a taky muze pomoci s nedostatkem strojevudcu.
Až se bude po 2035 objednávat náhrada za 56 zbylých elefantů, bude mě zajímat diskuse o tom, jestli by neměly už být autonomní. To víte, fírové nerostou na stromech. 😉
To bych viděl až u další náhrady někdy v 60.letech, k tomu se taky musí změnit zákony.
AŽD zahodilo dekádu vývoje náhrady D3 pomocí GPS, neb nejsou vždy k dispozici diferenční data (je těžké říct, na které koleji vlak stojí). Ale je fakt, že když je na trati jediný vlak, tak ten problém odpadá. Když už v tom jsou Lidary a polovina automotive HW, mohli bychom osadit rovnou motory a baterku z Enyaqu. Elektrický Skleník považuji za další milník (a hned pak matrixová LED světla)
Jo, na kolejích by úplně v pohodě stačilo to, co mají auta s adaptivní tempomatem (kde se upravuje rychlost podle znacek).
Adaptivni tempomat je kombinace kamery a radaru. Nezvladne s rozumnou spolehlivosti fungovat na zabrzdnou vzdalenost vlaku. Proto tam panove maji lidary, ale i tak budou vyznamne tezit z faktu, ze tratova rychlost je povetsinou 40km/h a jiny vlak tam neni…
Ono jde spíš o to, co AŽD vyvíjí. Kontrola volných traťových úseků a návěstidla, která strojvůdci říkají, že může jet rychleji než na dohled, jsou dávno zvládnuté. Překážky na trati a vůbec všechno, na co jsou dosud potřeba oči a mozek strojvedoucího, nikoliv. Což je důvod, proč se autonomně jezdí jen v uzavřených systémech. Na vývoj takových věcí nízké rychlosti stačí. Před náklaďákem ve Studénce by pendolino bývala nezastavila jakákoliv automatika na vlaku.
Oci a mozek strojvedouciho jsou prilis pomale proti ATOoETCS. Taky strojvedouci nevidi do zakrut v pripade prekazek, nebo treba nemuze prijmout dostatecne rychle a vcas informaci z jineho systemu o hrozicim nebezpeci. Je to jen spekulace (a ted z obou stran), jako by dopadla Studenka – ale v tomhle pripade technologie vypada, ze ma navrch a je mozne (opet spekulace, ale na realistickych zakladech), ze by treba srazka nastala pri nizsi rychlosti (rychlejsi reakce systemu = drivejsi zapoceti brzdeni).
S GPS to nemá vubec nic (ale muze mit, jestli se bude chtit). AŽD umi presne rict, na ktere koleji vlak stoji. Kolo-trat je mnohem silnejsi spojeni, jako kolo-silnice.
Zatímní provoz sice super, ale stejně v koncových stanici musí někdo rozpojit šroubovku
Autonomní
Vlakonomní
Proč by někdo na sólo 810 chodil rozpojovat šroubovku? Jako koníček?
„Cestující se od 5. dubna budou vozit v přívěsném voze řady 010, který prošel rekonstrukcí.“
Aha, vidíte, to mi uniklo.
Ta věta je stejně trošku záhadná. Jako by AŽD nechtělo cestující pustit do Edity, jen do vlačňáku; to by časim mohlo pominout. Nebo je to opravdu z důvodu kapacity?
Edita je narvaná počítači. Je to pojízdná laboratoř, tam nechceš pustit veřejnost. Prohlídka Edity jen v koncových stanicích.
Edita je pro přepravu osob zcela nevhodná, když byl prostor pro cestující nahrazen datovým centrem. Tam byste nejspíš ani cestovat nechtěl.
Samozřejmě až se něco takového jednou bude vyrábět sériově, budou ty počítače někde zaskříňované. Jako v autonomním metru. V Editě ne, proč?
Pro efektivní využití Edity, úsporu posunu když by poptávku šlo usokojit bez vleku atd.?
Jasně nevím co všechno se při testech děje, zda není výhodné mít snadněji dostupný každý kus hardware.
V Editě je 5 (pět) normálních sedaček plus 6 (šest) židlí u pracovních stolů.
Tam moc cestujících nedáte.
V motoru není možnost cestovat, ten je jen jako hnací vozidlo
Třeba počítají s provozem motor vlek motor😅
Tak oni zkouší technologii, nikoliv šukafon. Příště to bude v nějaké ucelené jednotce.
Otázka spíš zní zda budou mít ajzboňáci co žrát? 😉
Deputátní uhlí.
Konečně do toho někdo šlape. Autopilot na úrovni je pro vlaky totiž mnohem jednodušší než pro auta. Nenajede omylem na obrubník nebo na chodník, nesplete si polňačku s normální cestou, není ho potřeba učit chování lidí ve městech atd.
Jako v dnešní době, kdy už jsou skoro dokonalá samořízená auta, na autopilota se litá do vesmíru, atd. tak mi to jako pořádně šlapnutí nepřipadá a divím, proč se u nás, kde je železniční historie velká, na to už legislativa není připravená a někde se už dávno nejezdí.
Skoro dokonalá samorizena auta? Maximálně na okruhu
ANO, např Waymo, který jsem měl tu čest už loni jet. V Číně je už AutoX který má cca 16tis vozů v provozu, neříkám ze jsou dokonalá, ale o proti, železničním vozu jedoucí z bodů A do Bodů B musí řešit o mnohem víc věcí.
Myslíte ty waymo, které se zacyklily na parkovišti a celou noc na sebe vzájemně troubily a nepohly se o metr?
Pokud to je největší problém, který u autonomních aut dokážete najít, pak jsou na tom skvěle. Protože to nezpůsobilo žádný reálný problém, žádnou nehodu, nikdo se nezdržel – jen se vyplýtvalo trochu energie a vzniklo z toho vtipné video. A v příští verzi softwaru to bylo opraveno. Kolik aut řízených lidmi za tu dobu způsobilo škodu na majetku, zdraví nebo životě?
Považovat současná samořiditelná auta za dokonalá je dost naivní a nebo podléhající reklamnímu zobrazení této technologie, která bohužel ještě zdaleka není bez chyb a potřebuje další vývoj (což se v PR zobrazení vynechává). Tam kde to funguje je to jen ve velice vymezeném území a i tak to má spoustu much, k čemuž se jde dobrat u lidí, které tyto technologie opravdu sledují a snaží se využívat, aby viděli reálnou funkčnost. V podtstatě jde o projekty, které by napočítal na prstech jedné ruky a z toho některé už byly ukončeny. Třeba druhý existující poskytovatel robotaxi Cruise činnost ukončil po té… Číst vice »
Pane Y.K. , už se proberte..https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-sveril-jsem-zivot-do-rukou-umele-inteligence-robotaxi-ridi-lepe-nez-lide-266884
https://waymo.com/
Železnice je úplně mimo s autonomním řízením. A přitom má nejlepší podmínky k jejímu zavedení. Nechápu..
Tak jistě jedno svezení s opakováním obecných postulátů je důkaz. Vím co to je Waymo. Situace opravdu není tak růžová a technologie vyzrálá. Je to zajímavé, ale není to vůbec bez chyb.
https://driving.ca/car-culture/auto-tech/robotaxis-autonomous-self-driving-incidents-problems
https://www.reuters.com/technology/waymo-updates-software-over-400-recalled-vehicles-nhtsa-2024-02-15/
Jenže ono vůbec není potřeba, aby to bylo bez chyb. Ono úplně stačí, když to bude lepší, než průměrný lidský řidič. Což není nijak vysoká laťka.
S průměrnými řidiči je to složité. 🙂 Obávám se, že na techniku je třeba klást vyšší požadavky, protože její problémy jsou jiného typu a týkají se všech vozidel najednou.
Výkon rozpoznávání objektů a situací stále roste, tak je to asi jen otázka času, ale pořád to není stav „všude mají perfektně funkční roboauta, proč to zrovna tady nejde“. 🙂
Ne, není na ni potřeba klást vyšší požadavky. Pokud mám někde na výběr ze dvou možností, a jedna způsobuje méně smrtelných nehod, méně zranění, menší materiální škody, tak prostě dává smysl používat tu možnost. To, že se vám ta možnost nelíbí, protože jsou to roboauta, není podstatné.
Současná robo auta nejsou vhodná třeba k tomu, aby v lese stahovala poražené stromy – ale k tomu je také nikdo použít nechce.
S tím vesmírem se teda pletete, tam je v dnešní době autonomie až až, a jde vidět, že spousta zemí si s tím neumí poradit. Např. Crew dragon od SpaceX je navržený a litá celou trasu k ISS bez zásahu posádky a nebo z pozemního velení.
Ehm, a po cestě řeší jaké situace? Na zemi se nastaví kde je, do cíle se nastaví kde je (bude ISS) a ono to počítá trajektorii a kontrolu letu. To dělá i ETCS u brzdných křivek. Dělaly to i rakety i v době kdy počítače nic neuměly. Automatika není autonomie, to jsou úplně jiné typu problémů.
Třeba Rovery na Marsu jsou limitovaně autonomní, ale opravdu limitovaně. Nejezdí si tam dle svého uvážení. Zatím do všech věcí cpou data lidi ze Země a až z toho automatika počítá pohyb.
Roboauta také nejezdí dle svého uvážení. Tam také musí řidič zadat cíl. A auto už pak vyhodnocuje situaci a přizpůsobuje jí svou jízdu – tak, jako to dělají rakety nebo vozítka na Marsu. I když samozřejmě ty situace, které musí umět raketa nebo Mars rover vyhodnotit, jsou omezenější, než co musí umět vyhodnotit auto.
Mám takový pocit že si spousta lidí plete pojem automatický a autonomní.
Dnešní autonomní auta nejsou ani trochu dokonalá a myslím, že jejich plné autonomie se ještě dlouho nedočkáme. Kdo převezme trestní zodpovědnost za zranění a úmrtí osob při jejich nehodách? Řidič si nejspíš netroufne, na kontrolu auta zcela rezignovat, když ví, že by za jeho chybu byl zodpovědný, a pokud by ji měl převzít výrobce, naprogramuje auto pro tak opatrnou jízdu, že byste jím dál než pár km po městě určitě jet nechtěl, aspoň pokud jste oprávněn a schopen auto řídit. Tím spíš v české divočině, kde by plně autonomní auto na dálnici nejspíš jelo způsobně v pravém pruhu 90km/h spolu… Číst vice »
Jen pro jistotu, ze kterého roku píšete?
Na autopilota se lítalo do vesmíru už v 60. letech, to je (trochu překvapivě) diametrálně jednodušší úkol než vyrobit autonomní auto nebo vlak.
Ano, plný autopilot pro vlak je vcelku jednoduchá záležitost, proto to v uzavřených systémech už dávno funguje.
Problém je reakce na překážky na trati, právě proto to zatím funguje jen v uzavřených systémech, nikoliv na širé trati. AŽD to taky zatím umí nejspíš jen proto, že na svých tratích jezdí relativně pomalu, „na dohled“. Pro rychlé vlaky by bylo rozumné zcela zrušit přejezdy anebo aspoň přidat systém, který by je kontroloval a případě nebezpečí zabrzdil vlak, který se k němu blíží.
A jak na překážky na trati reaguje strojvedoucí? Možná aktivuje brzdu a pak už jenom pochopitelnou snahou zachránit si život útěkem. Zabrzdit autonomní řízení zvládne taky a o život se bát nebude.
Překážkou pro autonomní vlaky je jenom drážní byrokracie a zkostnatělost systému. Staré známe „nikdy se to tak nedělalo“.
No a co když ta překážka na trati bude neškodná? Třeba papírová krabice, kterou tam nastražil nějaký vtipálek? Případně i vítr? Anebo tam budou lidi nebo zvířata, která nebudou mínit odejít?
Vlak kontaktuje dispečera který dálkově houkáním zažene zvěř nebo přejede krabici. Máte další důvod proč to nejde?
Pokud se nejede podle rozhledu, tak se lidi přejedou a na krabici vykolejí. Záleží na kvalitě diagnostiky, pokud to po rozdrcení krabice bude umět říct „všechno v pořádku, pokračujeme“ tak se pojede dál, třeba se souhkasem dispečera.
Neškodné překážky má rozeznat už metro.
Lidar v ideálních podmínkách vidí na 200-250m. Detekce objektů s 50%+ jistotou na 80m. Auto na 80metrech zastaví z dálniční rychlosti. Zastaví vlak?
Auto na 80 metrech z dálniční rychlosti? Hahaha.
A jaký smysl to srovnání vůbec má mít? Vlak se pohybuje ve zcela jiném prostředí než auto. Řidič auta musí jet na dohled. Strojvedoucí vlaku se převážně až zcela spoléhá na techniku. Když má na návěstidle „volno, 120km/h“, tak prostě oprávněně počítá s tím, že těch 120 bezpečně jet může, i když rozhodně nedokáže zastavit před případnou překážkou.
Achjo… Protoze rozeznat objekty v datech z radaru/lidaru/kamery je peklo i u kratkych “automobilovych” vzdalenosti… Na 300m tam je jen šum, prd a kulový.
Na 80 m ze 130 fakt na 80 m nezastavíte. Jen vlastní reakční doba se tomu může klidně přiblížit. 😉
Auto zastavi i dřív, za těch 80m je 30 na reakci řidiče. Teda za sucha. Těch 80m da Golf i Passat
Pokud se nejede podle rozhledových poměrů, je jedno zda je v čele strojvedoucí (Vlastně trochu lepší, když tam není a nekouká jak drtí chodce).
Není ho potřeba učit chování lidí ve městech? Tak nejdřív by se zjevně měl učit chování lidí na venkove – na zastávkách, přechodech, a hlavně na širé trati mimo tohle. A také chování aut, dvoukoláků, zvěře, psů, ptactva, igelitových tašek, vánice, mlhy a padajících stromů, případně spravedlivě rozhořčených bojovníků za lepší svět s hromádkou kamení v baťůžku.
No zase autopilot vlaku musí vidět podstatně dál než v autě, a to i když koleje nejsou vidět.
Je to boj, ale tvoří se nám tady před očima dějiny…
Čakám kým sa to na priecestí zrazí s autonómnou ŠL11.
Za mě komentář měsíce, díky!! 😀
Už aby ta 810 měla i dron, kterým bude kontrolovat zastávky po cestě, jestli se tam bude stavět a nebo ne.
A z obou vypadnou motory a nepodaří se zjistit, který kam patří.
Nemá už 810 turbo?
V Editě je TEDOM TD 242 RH TA 25 o výkonu 242 kW.
Jsem nadšen, že našli využití pro 810 i v 21.stoleti. byla by velká škoda tyto vláčky šrotovat. 😁
Na druhou stranu proč na pokusy nevyužit něco, což už téměř nemá využití.
Tak, proč za mnohonásobně vyšší částky kupovat nový stroj, když ta 810 jezdí a řídicí elektronikou si ho AŽD tak jako tak musí vybavit sama. Zrovna pro Kopidlnku ideální.
Cožpak cena, ale hlavně ten prastarý krám je ze všeho nejjednodušší.
Zlý jazykové tvrdí, že občas je nutné kopnout do rozvodné skříně aby to jelo. Zajímalo by mě, jestli tam mají automatizovanou nohu. ;D
Rozhodně zajímavý test.
Jestli jsem to správně pochopil, cestující budou ve vagonu, na konečné „hlídač“ vůz odvěsí, objede a svěsí. Jak to ale bude později dělat z dohledového pracoviště? ( Pokud to nebude kabina vlaku)
Třeba bude mít i DAC
Ještě to může udělat vlakvedoucí a dát někam pokyn že je odvěšeno. Nebo nejlépe přes automatické spřáhlo.
Později to bude ucelená jednotka a legislativa bude už změněná tak, aby vše hlídal jen dispečink.
Ucelenou jednotku už máme jmenuje se Regionova. Jak šel vývoj 810 a jejich derivátů tak s malými úpravami stačí lehce upravit na další generaci.
Zapomínáte že na 810 jsou lidary a kamery. Toto je velmi drahé a pro autonomní vlaky bude vždy třeba nějaká lokomotiva.
Zároveň pokud lokomotiva nebude mít strojvůdce tak není třeba řešit TSI co do bezpečnosti strojvůdce.
Velmi drahé na poměry železničního vozidla? Vždyť jsou toho dnes plná auta.
Potřebujete dvě sady „očí“, na každý konec vlaku jednu. Jestli to jsou dva konce jednoho motorového vozu nebo dva konce soupravy není rozhodující. Stejně jako dosud dvojí stanoviště strojvedoucího.
Myslíte, že to bude ve větší sérii dražší, než ETCS, co stojí běžně desítky milionů a zaplavuje to železnici celosvětově ve velkém?
Jestli budou tu autonomii chtít prodat, vykašlou se na nikam nevedoucí experimenty s Regionovou a koupí Lišku.
Na Lišku by čekali ještě několik let 🙁
Tisková zpráva: „Firma AŽD s politováním sděluje, že začátek autonomního provozu se z důvodu nedodání vozidla výrobcem odkládá, předběžný nový termín zahájení autonomního provozu je 4. 4. roku 2029“ 🙂
Trochu to odlehčím, ucelená jednotka 810 je 814.
Jinak máte pravdu.
Ale jsem zvědav na testy, srnky, auta které přejedou na poslední chvíli, různé poruchy HV.
Tím to rozhodně neodsuzují.
Takže 810 už je připravena na autonomní provoz. Takže už chybějí jen baterky a dobíjení.
A pantograf pro jízdu pod trolejí.
A montáž všech zařízení nutných pro dolet do poslední míle.
s plochou dráhou letu
Všechno je lepší s bluetooth, Penny…
Toho človíčka, co nám sem všem nasázel ten mínus asi někde něco škrtí…
Ještě vylepšit zásobování jídelního vozu.
No elektromotory pohonu má slovenská 811 tak jen lehká úprava a můžeme mít dvou a tří vozový RegioPanther mini.
Komerční název RegioKoťátko.
Pro to bych hlasoval 🤭
Kdy konečně dojde na onoho navrhovaného RegioStromokocúra? 😀
Až nějaká vichřice vyvalí na trať strom a Edita na něj vyšplhá 🙂
To je moc dlouhé, spíš RegioKotě.
Treba se jim podaří i ten vodík a časem snad i studená fúze či antihmota.
Už se těším, jak si v 810 sednu do čalouněného křesla, na stolek před sebou položím notebook, připojím na wifi a budu vyřizovat maily při cestě do práce 🙂
Něco takového přeci dávno nabízí InterPici. No, jestli mají wifi teda nevím.
V Editě to možné je, přesně jak říkáte, i s tou wifi.
Ale Edita je 811 😉
I to příjde. Jsem přesvědčen, že evoluce ř. 810 končí až levitujícím pohonem.
Neříkejte dvakrát, ještě to bude jezdit vedle Maglevu..
Najít využití 810 pro první polovinu 22 století je nutnost.
Proč vedle – Jako Maglev
Předjíždět ho. A z okýnka se ozve: „Hele, jak se v tom řadí dvojka?“
V té době už Maglev dávno jezdit nebude.
V budoucnosti se počítá s 810/809 pro provoz Haló vlak, kdy přijde autonomní motorák v jakoukoliv dobu a odveze lidi ke koridoru. Pro tento provoz jsou určeny lokálky v okolí Řípu a Kralup nad Vltavou.