Až tři tunely nebo 20 mostů. ŘSD poslalo úřadům dokumentaci k další části Pražského okruhu
Náklady u tunelové varianty přesahují 29 miliard korun.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) odevzdalo úřadům k posouzení dokumentaci pro jednu ze čtyř nedostavěných částí Pražského okruhu. Téměř třináct kilometrů dlouhý úsek Březiněves – Satalice je navržen ve třech variantách, vždy se šestipruhovým uspořádáním. Spojnici dálnic D8 a D10 chce ŘSD začít stavět v roce 2026.
Jde zatím o takzvané zjišťovací řízení. Ministerstvo životního prostředí se v něm rozhodne, zda je stavbu nutné posuzovat podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Vzhledem k velikosti stavby a jejího zásahu do životního prostředí jde o formalitu. Takzvaná dokumentace EIA se bude muset zhotovit a projít složitým schvalováním. I proto zatím ŘSD zůstává velmi opatrné s termíny zahájení stavby a získání povolení. Územní rozhodnutí očekává nejdříve v roce 2024.
Téměř čtyři kilometry pod zemí
Tři různé varianty počítají vždy se čtyřmi mimoúrovňovými křižovatkami Třeboradice, Přezletice, Vinoř, Satalice, jednotlivé verze se liší počtem mostů a tunelů. Praha i Středočeský kraj se už při projednávání jednotlivých variant přiklonily k verzi se třemi tunely: Vinoř (Radonice) o délce 1,3 kilometru, Veleň (Miškovice) o délce 450 metrů a Třeboradice o délce 2 kilometry. Tunely léta prosazují i okolní městské části a středočeské obce, jejichž zástavba se v posledních letech rozrostla až k plánované trase dálnice.
Návrh trasy Pražského okruhu, úsek 520 Březiněves – Satalice
„Tunelová varianta bude nejšetrnějším řešením pro toto území a jeho obyvatele a napomůže tak rychlejší dostavbě pražského okruhu,“ uvedl letos v červnu primátor Prahy Zdeněk Hřib. Pokud by však tuto variantu neumožnily „ekonomické, technické nebo geologické okolnosti“, tak by byla přípustná podle vedení města i varianta zahloubení pod úroveň terénu. ŘSD má detailněji varianty popsány v dokumentaci nebo v informačním letáku.
Náklady 14 – 29 miliard korun
Jednotlivé verze se značně liší náklady. První počítá spíše s kopírováním současného terénu (odhad nákladů 14,3 miliardy korun), druhá s většími zářezy do krajiny (odhad nákladů 16,7 miliardy korun), třetí pak s budováním tunelů. Třetí varianta je výrazně nejdražší: až 29 miliard korun. U tunelové varianty má ŘSD velké obavy z archeologických nálezů.
Materiál porovnává jednotlivé varianty včetně jejich negativ. „Všechny varianty přinášejí z hlediska vlivu na obyvatelstvo v rámci širšího území zlepšení stávajícího stavu. Přínosy spojené s převedením tranzitní dopravy na novou dálniční komunikaci převažují nad zápory spojené s vedení nové komunikace dnes relativně klidovým územím,“ uvádí ŘSD.
Proti první variantě mluví především obavy z hlukové zátěže. Tunelová varianta může mít naopak vliv na podzemní a povrchové vody a horninové prostředí. „Proto musí být dle doplňujících průzkumů tyto vlivy přesně specifikovány a musí být navržena účinná opatření tak, aby i po realizaci stavby byly vlivy záměru na akceptovatelné úrovni bez překročení únosného zatížení území,“ uvádí se v dokumentu. ŘSD proto samo navrhuje pro další přípravu prověřit kombinaci druhé a třetí varianty. „Tunelové úseky by měly být navrženy jen v místech, kde je to účelné z pohledu ochrany obytné zástavby. Proto se doporučuje prověřit nutnost tunelu Veleň a celkové technické řešení tunelů,“ píše se v dokumentu.
Proti stavbě lze očekávat velké protesty nejen od přilehlých obcí, ale i těch, které jsou vzdáleny třeba desítky kilometrů. To se ukazuje například nyní při povolování úseku Běchovice – D1, kdy proti stavbě protestuje například městská část Dolní Chabry.