Autobusový tendr roku. Jihomoravský kraj vybírá dopravce za téměř 6 miliard korun
Autobus Iveco Crossway ČSAD Hodonín v Pohořelicích. Foto: Kordis JMK
Jihomoravský kraj vypsal jednu jednu z největších zakázek v autobusové dopravě. V soutěži hledá dopravce pro celkem 35 oblastí, odhadovaná
Všimněme si, na kolik menších celků se podařilo JMK rozdělit. Plus tradice menších dopravců. To pak krásně vytváří jihomoravskou jedinečnost, kdy se na dopravní obslužnosti nepodílí prakticky žádná velká vydírající společnost typu Arrivy a Busline.
Teď je a bude na trhu mnoho ojetých autobusů velmi levně, často jen pár let starých. Stačí se zeptat u dopravců zaměřených na incomingovou turistiku nebo u leasingových společností, které brzy začnou zabavovat autobusy z nesplácených leasingů a budou je levně přeprodávat.
Což ovšem budou busy naprosto nevyhovující pro dopravní obslužnost.
A ty pojedou do vesnice 10 km od města jo? Bože člověce zkuste myslet.
V rámci Jmk jsou už dávno spoje na zavolání, jednak v okolí Tišnova a pak na Znojemsku. Linky z hlavy nevím. Jinak bych si to dokázal představit i u takové 153 (Zastávka – Rosice – Říčany – Bítýška), hlavně o víkendu, kdy skoro vůbec nejede, resp. nejezdila podle posledních jízdních řádů před virovým omezením.
A neustále přibývají. Sám jsem takové linky ještě nevyužil, ale určitě budou přínosem. Dovedu si to představit pro hromadnou cestu třeba z hospody, hodů, zábavy…
Jistěže bude, ale nemusí je kupovat hned, pokud odpovídající má.
Pardon, toto patřilo pod MiZuna.
A co na to BusLine?
Nechce nové autobusy, a to mě zaráží. Některé autobusy kvůli neexistenci železničního spojení plní páteř dopravy. Taková 405, 406, nebo například 105, 106, 107, 108, 109. Naštěstí aspoň na 108 a 109 se vyskytují moderní autobusy. Kraj by se měl zamyslet nad jejich nákupem, na většině i páteřních linkách (405, 105) jezdí malé SORky, které často kapacitu nezvládají a mají nulový komfort.
SORka má stejnou kapacitu jako srovnatelně dlouhý vůz. A posílat tam patnáctimetr, jako tomu je na 108/109, nemá ekonomicky smysl. I když uznávám, že 405 jezdí hodně plná, ale to není vina typu autobusu, ale jeho kategorie.
Nechce nové autobusy, ale kdo bude chtít uspět, tak nové autobusy bude muset pořídit.
Zkuste se vyjadřovat jen k tomu, o čem něco víte… 😀 Mezi Zastávkou a Brnem nejezdí vlak? Z Ivančic a Tetčic také ne? Odkdy? Stejně tak z Brna do Vyškova, z Brna do Kyjova. Do Hodonína to je složitější než se neznalí mohou domnívat. Linky 405 a 406 jsou doplňkové. Na většině tras jezdí zcela jiné autobusy než SOR. Dobré je napřed něco vědět a nešířit nesmysly.
Kdybyste něco věděl, tak celé Rosice jezdí autobusem, protože vlak je daleko. To je případ taky Ivančic. Dále víc lidí používá autobusy do Slavkova protože to jezdí přímo do centra. Rozhodně autobusy nejsou doplněk, zvlášť pro Rosice, kdy jezdí po 15 minutách a jsou narvané k prasknutí. Co se týče linky 109, lidé s tím jezdí z Čejče, Klobouk nebo Telnic do Brna. Po trase do Vyškova jsou další obce, například Rousínov. Když už dojde k elektrizaci a zkapacitnění všech těchto železničních tratí, tak budou autobusy doplňkové. Schválně kolik lidí jezdí vlakem z Rosic a kolik autobusem? 406 jezdí jen… Číst vice »
Takže z Rosic, Zastávky i Tetčic vlak do Brna jezdí – takže neexistence železničního spojení je lež. Stejně tak do Vyškova a Hodonína. K čemu převážně slouží linka 109, která jezdí mezi Brnem a Hodonínem po zcela jiné trase než vlak, jste si odpověděl sám, mezi Hodoním a Brnem je zcela evidentně rychlejší cesta vlakem, z Vyškova je časově srovnatelná, ale vlak vás doveze blíže centru. Skutečná funkce linky 107 je v době největšího dopravního zatížení zajistit rychlé spojení mezi Brnem a obcemi do Rousínova a obcemi mezi ním a Vyškovem a mezi Vyškovem a obcemi mezi ním a Rousínovem… Číst vice »
Autobusem jezdí z Vyškova do Brna a zpět podstatně více lidí jak vlakem.
A to máte data ze sčítání nebo je to jen váš dojem?
Sčítání jsem neviděl, ale linku 107 jsem používal jako cestující i řidič. Jako cestující ji používám i nadále, stejně tak jezdím občas vlakem.
Takže je to jen dojem. Takže jako řidič moc dobře víte, že linka 107 jezdí jen v pracovní dny. Pak je těžké ji označit za páteřní. To, že některé linky jako páteřní nekoncipované pak využívá v některých denních domách více cestujích z daného místa do jiného než té páteřní je pak sice věc, která zřejmě existuje, ale vypovídá více o skutečných potřebách lidí, než o koncepci dané linky.
Přesně ten argument s víkendem jsem čekal. A opravdu nevím, co to má společného s páteří. Pokud jezdí podstatně míň lidí, nevidím problém, aby linka, co tvoří páteř v PD, o víkendu nejezdila. Stejný případ jako 406 nebo 405, prostě drtivá většina lidí jezdí v PD, víkendy jsou podstatně slabší, tak je nabídka spojení nižší.
V rámci celého IDS JMK, páteřní linka nemůže nejezdit o víkendu, to pak není páteřní linka. To by mohlo být jen v systému, kde o víkendu jezdí jen pár vybraných spojů a ne tak, jak je to koncipované v rámci IDS JMK. Také nemáte páteř jen někdy, když ji používáte dostatečně a jinak ne. Od toho je to odvozeno. Linka co jezdí jen někdy, nemůže být páteří celotýdenně provozovaného systému. Zda to někdo dokáže či nedokáže pochopit už je spíše jeho osobní problém.Samozřejmě, že o víkendu je nižší poptávka na všech linkách, to ovšem neznamená, že se vždy jedná o… Číst vice »
Psal jsem o nižší nabídce spojení, ne spojů na 406. Ivančice mají vlak, který tam páteř opravdu netvoří. Stejně jako u Vyškova nebo Rosic.
Cituji: „Stejný případ jako 406 nebo 405, prostě drtivá většina lidí jezdí v PD, víkendy jsou podstatně slabší, tak je nabídka spojení nižší.“ Jednoznačně z toho plyne fakt, že tvrdil. O víkendu se z Ivančic do Brna dá dostat rozumně jen vlakem. Co kde lokálně tvoří páteř místní dopravy je irelevantní, neboť se zde zcela jednoznačně jednalo o páteř celého systému a to linky 405, 406 ani 107 prostě nejsou.
Netvrdil. Psal jsem, že u 107 je to stejné jako u těch dvou linek. Není poptávka, tak je nabídka spojení z těch obcí nižší, což znamená méně spojů na 405 a žádné spoje na 406.
A tedy z toho neplyne, že by některá z těch linek byla páteřní.
Stejně tak neplyne, že by nebyla. Vždyť je to jen slovíčkaření, za páteř bych považoval všechno s číslem 10x, protože to spojuje velké sídlo s Brnem, a klidně i jakoukoli trať z Brna ven. Prostě linky, na které navazují v několika uzlech další linky, bez ohledu na to, kdy jezdí nebo nejezdí.
Linka 104 spojuje s Brnem největší sídlo Pohořelice, jinak nic většího až do Rakouska nic nebude. Ale ty spojuje s Brnem i linky 504, 105 a 108. A jsou i linky co navazují v několika uzlech na další linky a z Brna nejedou. Páteřní linkou je to, co v daném páteřním směru zajišťuje celotýdenní přepravu cestujících, v některých směrech je přeprava částečně zajištěna i autobusovou dopravou, tam kde kapacita železnice nedostačuje, to je zrovna případ Vyškova a Rosic. Těžko považovat tedy tyto linky za páteřní, zejména pak linku 107, ta opravdu jen dočasně přenáší část přepravních proudů z páteřní železniční… Číst vice »
Že by to spojení neexistovalo, jsem nikde netvrdil.
104 má ještě návazné spoje v Hrušovanech a Hevlíně, občas i v Jiřicích.
Někdo tvrdil, že ano? Původní reakce byla odpovědí na tvrzení někoho jiného a na toto odpověď byla rekce nicku Robert. Zjevně musí znát souvislosti. Stejně tak mají jiné linky návazné spoje v různých místech, třeba linka 401 má přípoje v Říčanech, Domašově i Velké Bíteši, linka 701 v Hostěnicích i Bedřichově, linka 702 v Bedřichově i Pozořicích, linka 611 (ta z Brna ani nevyjíždí) v Otnicích, Šaraticích a Hostěrádkách a takových linek co mají několik přestupních vazeb by se našlo, což by se do té definice „Prostě linky, na které navazují v několika uzlech další linky, bez ohledu na to,… Číst vice »
Škoda, že v kraji nezkusí podobný model jak pro regionální železnici, kdy kraj vlastní autobusy a dopravce zajistí provoz a základní servis. Díky takovému modelu by šlo za krajské nakoupit třeba i mini-autobusy, které by byly na vesnických cestách živější. Dnes zajíždí i do té nejmenší vesnice normální autobus, který má problém se zde vytočit. Pak nabere pár cestujících, aby je odvezl na přestup na sběrnou linku. To jsou případy, kdy by bylo mnohem prospěšnější z hlediska času, úspory paliva i „blokování“ úzkých silnic malé autobusy. Z pohledu dopravců je to ale jedno. Největší položkou je plat řidiče a pak… Číst vice »
Nediv se, že malých autobusů jezdí minimum. Jak jsi správně napsal, nejdražší je řidič, tak proč kupovat něco, co nemůžu při výpadku jiného vozu poslat místo něj, co neuživím v době pauzy na nepravidelné dopravě atd?
Nejdražší opravdu není řidič.
Ne? Tak si spocitej, na kolik prijde za dobu pouzitelnosti autobusu.
A z toho vyvodíte, že je nejdražší řidič? 😀 Zkuste srovnávat srovnatelné a to náklady na km jízdy. Náhle není řidič nejdražší položka. A co rozumíte tou použitelností? Doba než se autobus rozpadne? Nebo něco jiného? Jinak v JMK jezdí midi a mikrobusů relativně dost. Rozhodně nejezdí v rámci IDS JMK jeden typ autobusů, výběrové řízení není jen na cenu a jsou od samého počátku rozdělené do jednotlivých provozních oblastí. Dobré si o věcech něco zjistit a pak teprve něco psát.
Nemůžeš srovnávat náklady na kilometr, některé autobusy ujedou za den přes 500 km, některé jen přes stovku, pak máš náklady úplně jinde. Můžeme počítat, že potřebuješ denně na řidiče cca 3000 Kč, na provozní náplně zhruba 10 Kč/km (ano, toto lze počítat na km), průměrně na bus kolem 2500 Kč, cena vozu na den je kolem 1000 Kč, pojištění je do 100 Kč, servis taky neudělá tolik co řidič. Plus nějaký zisk a provoz firmy. Tak mi řekni, která položka je dražší než řidič. Dobou použitelnosti myslím možnost využití při stanovených podmínkách krajem, tedy 12/9 let. Mikrobusy v IDS JMK… Číst vice »
No, ve slušné společnosti je zvykem si vykat, když se osobně lidé neznají, ale budiž… Kraj platí náklady na km, ne na den či nějak jinak. Od toho jsou právě ty provozní soubory (oblasti), aby se maximalizoval počet ujetých km na autobus… Takže počítat to jinak nemá smysl. Řidiči jsou placení od hodiny, ne za den atp. Je to míchání jablek s hruškami. Taková trošku demagogie. Kraj objednává minimální velikost autobusu. Dopravci s nimi jezdí, neb se jim to zjevně vyplatí, nikdo jim nebrání posílat větší autobus (a dát ho do nabídky) – zřejmě by za to bylo i pár… Číst vice »
Pokud má mít řidič na den aspoň 1500, protože za míň dělat nebude, tak ty náklady v průměru budou min. ty 3000, s příplatky za víkendy i víc. Doporučuju podívat se někdy na výplatnici.
Dopravci dávají nabídky v Kč na km, jistě, ale musejí do toho promítnout veškeré náklady, které jsem vypsal, takže ve výsledku musejí počítat i s hodinami a dny. On ten řidič totiž stojí peníze, i když má pauzu nebo dovolenou. Fakt se to nedá počítat jako součet cen nafty, vozu, mýta a hodinové mzdy řidiče.
Všichni řidiči opravdu neberu 30 tisíc hrubého, to tak v Brně či obdobně velkých městech. A náklady při mzdě 30 tisíc, opravdu nejsou 60 tisíc na zaměstnance, to jste trošku přepískl… Chce se to na tu výplatnici podívat pořádně a pochopit co znamenají jednotlivé položky. Mzda řidiče je obvykle dána mzdou hodinovou a nikoli fixní. On i ten autobus stojí peníze ať stojí či jede, říká se tomu odpisy. Některé servisní úkony musíte udělat ať autobus jezdil či stál (např. výměna provozních náplní, pravidelná servisní prohlídka). Abyste mohl spočítat jakékoli nákklady musíte znát cenu těch položek a dalších jaké jste… Číst vice »
Kdyby to bylo tak jednoduché, nejezdil by autobus stejné firmy v jedné části kraje za 30 Kč/km a ve druhé za 40, přičemž řidič bere stále stejně. Řidič 30000 hrubého nebere, bere cca těch 30000 čistého. Minimálně v JM kraji, o kterém se celou dobu bavíme. Ale jestli to potřebuješ přímo vysvětlit, tak prosím. Výkon: obvykle cca 8,5 hod/den (cca 130 Kč/h) Čekání: obvykle cca 2-3 hodiny denně (cca 110 Kč/h) Příplatky za ztížené prostřední, práci v noci…: cca 130 Kč/den Příplatky za So/Ne: v průměru 2x měsíčně 8,5 hod (cca 25 % příplatek) Příplatky za svátek: 100 % Stravné:… Číst vice »
Takže se nedá říci bez dalšího, že je řidič nejdražší… já jsem to jednoduše neprezentoval 😀 Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí… to asi bude příplatek za něco jiného ne? Náklady na zaměstnance opravdu nejsou 175 % hrubé mzdy, to je odkud? Uvedené částky jsou hrubé ne čisté. Minimální mzda pro řidiče je autobusu je pro letošní rok 21 700 Kč (samozřejmě bez příplatků za noc, víkendy, svátky.) To je v nákladech na zaměstnace pro zaměstnavatele něco kolem 30 tisíc korun. Za 9 let vy to činilo,cca 3 a 1/4 milionu korun. To je stále méně než je cena… Číst vice »
Právě jsi prokázal, že o dopravě a podmínkách práce v ní nevíš nic. Pracovní doba řidičů v linkové dopravě není 8 hodin, je to vždy více, dělí se to na výkon a čekání, oboje je placené jinou sazbou. Příplatek za ztížené pracovní prostředí bývá, pokud není možnost obvyklého sociálního zázemí při přerušení pracovního výkonu (čekání), což není skoro nikde. Je to zavedeno cca 2-3 roky od „státního“ navýšení mezd řidičů. Minimální mzda 21700 Kč je ovšem hrubá, tedy čistá je cca 17000 Kč. Náklady zaměstnavatele by skutečně byly kolem 30 000, což je 176 % čisté mzdy. Čili nejen netušíš,… Číst vice »
Demagogí ještě nikdo nevyhrál. Drzostí také ne, ale jednejme s každým tak, jak sám jedná s druhými. Tak ti budu tykat, co už… 😉 Líbí se mi jak z tebe pomalu leze, že to není tak jednoduché, jak si tvrdil na začátku, a teď to otáčíš jako by tomu bylo jinak… 😀 Nikde jsem netvrdil, že řidiči nepracují přes čas. Tam jsou pak příplatky za přesčas a i tak nemohou odpracovat kvůli povinným přestávkám jisté penzum hodin, a nebo se musí švindlovat, což není až tak jednoduché. Pokud však řidič odjede více hodin, odjede i více kilometrů a tedy i… Číst vice »
Ne, fakt to nechápeš. Ano, počítal jsem pro řidiče bez vyživovaných dětí, kterých je vzhledem k věkovému složení řidičů většina. A i proto jsou mzdy udělané tak, aby i ti měli slušnou výplatu, rozhodně ne minimální. Tedy v hodinové sazbě ano, málokdo dává víc jak těch 129,6 Kč (nebo kolik to přesně je), ale příplatky dělají obrovskou část výplaty. Stejně jako stravné je často vyšší než minimální možné, i když tam jde max. o desetikoruny. Někteří dopravci v JM kraji dávají i to maximální pro danou délku směny. Řidiči neřídí víc jak stanovený limit (9, resp. 10 hodin denně), oni… Číst vice »
Chápu to až moc dobře. 🙂 Tvá čistá mzda, nikoho při výpočtu nákladů nezajímá, nikdo neví kolik bude mít zaměstnanci za tu dobu dětí atp. Počítá se v hrubé mzdě, ta je stejná pro všechny a náklady k ní jsou také stejné, existují některé výjimky, ale ty budou mezi řidiči asi dost vzácné. Příplatky dělají velkou část výplaty, neboť to jsou to presčasové hodiny, práce v noci, což je jen práce mezi 22:00 a 6:00. A stravné nelze do výplaty vůbec počítat, to je prostě náhrada za zvýšené náklady na jídlo. Do důchodu se to nepočítá, takže jsou pak lidé… Číst vice »
No vidíš, už se shodujeme i na těch 175 %.:-)
Tak jsme se už aspoň trochu pochopili, nebyl to ztracený čas.:-)
Neshodujeme, protože 175 % je prostě blbost. To je prostě hausnumero, které vychází v jenom konkrétním případě a v jiném ne, ani v tom tvé 30 tisíc čistého 60 tisíc celkové náklady hrubě nevychází. Stejně tak způsoby výpočtu co jsi použil jsou prostě mimo. Ale jsem rád, že aspoň nepřímo příznáš, že jsi konečně pochopil o co jde a jak to správně počítat. 😉
Podobně na to jde Ústecký kraj. Chtěl si nakoupit autobusy podle svých představ, ale neprošlo mu to u ÚOHS. Tam si tedy ještě založili vlastní podnik a nabrali řidiče…je to tedy cesta zpět k ČSAD, které nám připadalo před nedávnem zastaralé a zbavovali jsme se ho. Podobně jako se nyní zbavujeme jednoty na železnici (na republikové úrovni). Minibusy nejsou problém ani v současném modelu – na některých linkách v rámci IDSJMK jezdí. Jen je potřeba vymyslet oběhy tak, aby se ten minibus uživil celý týden…což nemusí jít všude. Do každé vesnice i o neděli aspoň jednou za hodinu…a kdo by… Číst vice »
Do každé vesnice každou hodinu může působit jako luxus, ale co jiného motivuje k využívání veřejné dopravy nejvíce, než její dostupnost? 🙂 Lidé se řídí vesměs podprahovým myšlením a když budou mít v hlavě uloženo, že autobus od nich jezdí minimálně každou hodinu a na to se mohou spolehnout, tak lepší motivace v využívání veřejné dopravy už neexistuje. Na počátku by sice byly poloprázdné autobusy, ale s tím je nutno počítat, myšlení lidí se nemění přes noc. Nic jiného nás ale na tu „švýcarskou dopravu“ dostat nemůže, protože právě to je to, co z ní dělá to, čím je –… Číst vice »
Tři víkendové páry spojů jsou ještě luxus, třeba proti Vysočině. Tam kdo neleží na železnici má o víkendu víceméně smůlu. A to včetně mnoha turistických lokalit.
To byste chtěl moc, do některých vesnic o víkendu dokonce nejede ani jeden spoj. Člověk musí buď 2 hodiny pěšky nebo půl hodiny na kole.
Jsou prostě položky u kterých je obtížné vyčíslit jaký mají celkový ekonomický přínos nebo ztrátu. Pro dopravce je opravdu nejlepší ekonomický model jeden typ autobusu na všechno. Ale z pohledu, řekněme celospolečenského, je už na zvážení jaké benefity přináší mini-busy: svižnější jízda po úzkých silnicích – zkrácení jízdních časů, nižší opotřebení silnic 2 a 3.tříd, nezavazí tolik při předjíždění nebo míjení (čas), ekologická zátěž, otáčení na návsi (např. linka 410 na Javůrku většinou musí couvat, aby se vytočila) … Pokud se chceme přiblížit švýcarskému modelu veřejné dopravy „1x za hodinu i v neděli do každé jihomoravské vesnice“ (krásně to popsal… Číst vice »
Velikost-kapacita autobusu/vlaku je v rukou objednavatele a jeho plateb; sice tady opakovaně zaznělo, že „řidič je nejdražší, tak je to fuk“, ale ten mikro/midibus je taky levnější a má menší spotřebu, než 12m, takže nějaký prostor tu je. Jak jinak si vysvětlit, že po pádu monopolu Karosy se objevil SOR s malýma autobusama a ty vyrábí dodnes a Iveco taky má menší než 12m, nehledě na všechna Rošera apod.
Tady se spíš nabízí model busotaxi. Tedy takový svážkový autobus má jízdní řád, ale reálně jede jen, když si ho cestující třeba hodinu předem objedná v aplikaci či zavoláním.
Máte nejspíše na mysli spoje na zavolání, že..
Můžete uvést alespoň jeden konkrténí případ v rámci JMK?
Neznám sice celý kraj, ale vím, že o víkendu nejede do Hrubšic, Řeznovic, Velký Karlov nebo Kadov.
Hrubšice, Řeznovice jsou součástí Ivančic, to je věc města a jeho přání. Ostatně charakter linky 421, která tam jezdí je zcela zjevně městský – území města neopustí, i když nemá oficiální status MHD. Do Velkého Karlova o víkendu autobusy jezdí a to linka 821, do Kadova se dostanete i o víkendu alespoň na rozcestí. V rámci IDS JMK se i o víkendu dostanete do naprosto drtivé většiny obcí, jestli do nějaké ne, tak je to naprostá výjimka. A z pohledu celorepublikového je zdejší úroveň veřejné dopravy o mnoho lepší než třeba na Vysočině či dalších krajích. Kritizovat je snadné, přijít… Číst vice »
431, ne 421.
Se zbytkem naprosto souhlasím.
Máte pravdu, je to 431, překlepl jsem se.