Auta do tunelů, nový vestibul metra a železniční viadukt. Jak se změní Praha s Vltavskou filharmonií

Projekt Vltavské filharmonie. Zdroj: Dokumentace EIAProjekt Vltavské filharmonie. Zdroj: Dokumentace EIA

Priorita řešení celého území je odstranění povrchové automobilové dopravy.

Pražský magistrát zahájil zjišťovací řízení k posudku vlivu na životní prostředí (EIA) ohledně projektu Vltavské filharmonie. Ze zveřejněné dokumentace je patrné, že obří objekt na Bubenském nábřeží zcela překope dopravní systém v důležitém uzlu na levém břehu Vltavy.

Projekt zahrnuje kromě vzniku nových automobilových tunelů a přesměrování nájezdových ramp také kompletní přestavbu vestibulu stanice metra Vltavská. Výraznými úpravami projde i vedení tramvajových tratí. Před právě vznikajícím nádražím Praha-Bubny vznikne nový železniční viadukt, který naváže na ten Negrelliho.

Jako termín zahájení výstavby se zatím uvádí rok 2027, se zprovozněním se počítá v roce 2032.

Co všechno se změní

Vltavská je dopravní uzel jak pro automobilovou dopravu, tak pro MHD, pěší a cyklisty. Dopravně se tak musí vyřešit území mezi korytem Vltavy, magistrálou, Negrelliho viaduktem a stanicí metra C, které má výměru 99 890 m2. Úpravy čeká 840 metrů silnic, 920 metrů tramvajové trati a 817 metrů cyklotras.

Podle autorů dokumentace je prioritou nového dopravního řešení odstranění povrchové automobilové dopravy z celého prostoru okolí budoucí budovy filharmonie.

Týkat se to bude zejména směru k řece a k Bubenské třídě, kapacita dopravy by se však snížit neměla.

Projekt Vltavské filharmonie. Zdroj: Dokumentace EIADopravní řešení okolí Vltavské filharmonie. Zdroj: Dokumentace EIADopravní řešení okolí Vltavské filharmonie. Zdroj: Dokumentace EIA

Mezi Hlávkovým mostem a Negrelliho viaduktem vznikne nový 260 metrů dlouhý hloubený tunel pro auta tvořený severní a jižní tunelovou troubou. Pro provoz tunelu je navržen provozně technický objekt u severního portálu, nádrže pro kontaminovanou vodu a nádrže na nábřeží včetně čerpacího objektu.

Dopravní návrh pracuje s doporučeným zrušením severovýchodní vratné rampy z Hlávkova mostu, navíc ale i se zrušením západní připojovací rampy z nábřeží Kapitána Jaroše na Hlávkův most a dále pak se zrušením východního pravého sjezdu z Hlávkova mostu na Bubenské nábřeží.

V návrhu dopravního řešení je stávající sjezdová rampa nahrazena dalším 135 metrovým tunelem s jednopruhovou rampou s odstavem, která nadjíždí severní tunelovou troubu na nábřeží Kpt. Jaroše a připojuje se na vozovku jižního tunelu.

Podzemní garáže a nová náplavka

Vlastní budova Vltavské filharmonie bude mít podzemní parkoviště pro 200 aut, vjíždět se do ní bude od východu z Argentinské ulice. V Bubenské ulici je navrženo pět stání K+R, hlavně pro vozy taxi.

Místo současné rušné silnice vznikne nové nábřeží, které bude sloužit jen pěším a cyklistům. Předpolí Hlávkova mostu se upraví, dojde k demolici stávající sjezdové rampy pro cyklisty a chodce, která bude nahrazena novou rampou na východní straně mostu.

Nábřežní stěny vytvoří prostor náplavky s možností posezení a občerstvení. Návrh počítá se vznikem dvou restaurací.

Projekt Vltavské filharmonie. Zdroj: IPR PrahaProjekt Vltavské filharmonie. Zdroj: IPR PrahaProjekt Vltavské filharmonie. Zdroj: IPR PrahaProjekt Vltavské filharmonie. Zdroj: IPR PrahaProjekt Vltavské filharmonie. Zdroj: IPR PrahaProjekt Vltavské filharmonie. Zdroj: IPR Praha

Současnou tramvajovou trať čekají přeložky, nově povede dál od Vltavy. Ve stanici metra pak vznikne zcela nový vestibul. Ten současný se totiž společně s vedením tramvajové trati dostává do kolize se samotnou budovou filharmonie. Tramvajová trať poté povede nad vestibulem.

Ten bude podle projektu obsluhovat kromě nové výstavby i přestup z tramvajové dopravy a přestup ze železniční stanice Praha-Bubny. Součástí projektu je také přestavba vstupu do prostoru komory dodatečného vstupu, která slouží současně jako evakuační výstup.

Nový vestibul bude tvořit železobetonová podzemní stavba navazující na konstrukci stanice. Vzniknou v něm prostory pro správu a údržbu stanice, veřejné toalety a obchodní jednotky.

Přestavba se dotkne i ochranného systému metra. Jeho nasávací objekt se přeloží do venkovního předprostoru filharmonie a do plochy nábřeží za Negrelliho viaduktem.

Nový viadukt

Posledním novým stavebním objektem je viadukt navazující na Negrelliho viadukt, který bude kromě železniční dopravy zajišťovat podchod pro pěší a prostor pro nové obchody.

Jeho část už se buduje nyní v rámci modernizace trati Bubny – Výstaviště. Projektanti obě stavby koordinují, aby se v budoucnu už nemuselo do kolejí zasahovat.

Za Negrelliho viaduktem měl být totiž původně násep, místo něj však v rámci výstavby nádraží vzniká 19 metrů hluboká pilotová stěnu, aby budoucí stavební jáma filharmonie neohrozila koleje. Zároveň zde bude trať na antivibračních rohožích.

Na střeše nádraží Bubny. Prošli jsme estakády i budovy největšího železničního staveniště

V místě původně plánovaného náspu vznikne tak podchod pro pěší, průjezd pro tramvaje a plocha pro prodejny. Umožní se také využití prostorů vpravo a vlevo podél železniční trati.

V rámci stavby filharmonie se též plánuje prodloužení stávajícího podzemního kolektoru, který v současnosti končí na úrovni Hlávkova mostu. Zamíří až k Negrelliho viaduktu a budou do něj přeloženy stávající inženýrské sítě. Protipovodňová ochrana bude zajištěna nábřežní stěnou.

Obrazem: Nádraží Praha-Bubny rozzářil speciální titanový beton. Novostavba má dokončený skelet

V současné době město počítá s celkovými náklady 12,6 miliardy korun. Z toho 9,4 miliardy korun má stát budova 3,2 miliardy související stavby. Cena však pravděpodobně časem dále poroste. Autorem architektonického návrhu je dánské studio Bjarke Ingels Group. To letos odevzadlo dopracovanou podrobnou architektonickou studii a začalo pracovat na projektové dokumentaci.

Tagy Bubny EIA IPR Praha Praha-Bubny stanovisko EIA Vltavská
43 komentářů