Ať se Vindobona vrátí do Waldviertelu, prosazují Dolní Rakousy. Češi nápad prověřují
České laminátky v Gmündu. Autor: Zdopravy.cz/Ondřej Kubala
Nešlo by o zrušení dnešní Vindobony přes Brno, nýbrž o její doplnění o novou větev.
Jaký by byl rozdíl v ceně mezi 120 km/h a až 160km/h?
Vindoboňácká klasická trasa přes České Velenice… To bych bral, ta trať se mi líbí. Já bych ji i preferoval. Jet narvaným railjetem přes Brno není žádná sláva, navíc pohodlí ve dvojce nic moc, to už je lepší ta 1.třída, kde se dají polohovat sedadla 🙂
Třeboň by si mezinárodní spojení zasloužilo – do lázní a na jednodenní čumendu.
Mno, diskuse se rozproudila vcelku vyzivna. Novy hejtman se pred volbami kasal, ze by se mu prime spojeni z Budejovic do Vidne libilo, pokud Rakusane zacinkaji. Zkusit se to muze..
Ma to jeden hacek, Vindobona nejezdila pres Budejovice a zda mi, ze plan je obnovit to v puvodni trase, pres Trebon.
Vindobona jezdila chvíli i přes Budějovice, dokonce i přes Příbram
Odklon Vindobony přes Příbram si pamatuji z dubna 1985. Další případy nastaly v průběhu GVD 1990/1991. Víte ještě o dalších případech?
Výlukové / nehodové odklony nelze brát jako „pravidlo“.
Vindobona jezdila i přes Vrané nad Vltavou a Davli s úvratí v Čerčanech ….
Polovina ty trati je jednokolejna, velka cast bez dratu, ale my uz tam cpeme snad railjet… Co takhle zrekonstruovat a nasadit tam zpatky hydru?
S těma drátama nemáš pravdu. Nejsou jen na 57km, který se dají velice slušně objet. Na rovinu, měl-li by takovej vlak začít jezdit, tak přes ČB a to je pod drátama celý.
Hydru? Vždyť jsou to přes 50 roků staré stroje, navíc většina cesty je pod dráty. Jestli, tak Vetcrona/Traxxe a tu novou pětivozovku, co si ČD objednaly. A ten kousek mimo dráty to utáhne i přípřežní Brejlovec, kdyby se spěchalo natolik, že největší město jižních Čech se vynechá…
No spíš jaký dopravní model tam zvolit. Vymetací REx Praha – Tábor – Budějce – Eggenbg – WFJB? No nevím, celou trasu by s tím asi nikdo nejel. Ex Pha – ČB – Wien? Na ten asi nebude na rakouské jednokolejce místo. Tak možná Pha – ČB Ex a dál vymeták do Vídně. Nebo jedenkrát denně výstřel do tmy Ex v celé trase, ale asi ne přes Třeboň.
Dopravní model na FJB najdete na rakouském webu nebo v IDOSu. Ráno v „taktu/netaktu“ spojení do Vídně za „prací“, od 7.14 do konce provozu dvouhodinový takt, poslední vlak 19.12.
V opačném směru od 6.28 do 14.28 dvouhodinový tak, pak takt/netakt 30/60 minut – vlaky pro odvoz odpolední frekvence z Vídně …. Poslední z Vídně ve 20.28.
Nákladní doprava celkem mizerná, do tohoto snadno jeden pár vlaků jedoucí ve dvouhodinové pauze dostanete. Je tam dálkovina ….
Deti, pojdte se podivat! Blbost kvete. A co takhle tam nasadit neco modernejsiho, treba 810. A bude to vozit vsech 10 sotousu ochotnej podstoupit tenhle teror v mezinarodnim expresu.
Jo, nebo 810, jsou to vsechno stejne pitomy napady. Uz mame jednu linku Praha – Viden s jizdni dobou 4 hodiny. Nevim na co potrebujeme druhou (ktera se na ty 4 hodiny ani nedostane). Domluvit se s Rakusakama na protazeni RExu do Budejovic a prestup na Ex Praha – Linz. To by mohlo mit smysl (pokud se to hodne zadotuje).
Pres Linz je to nesmysl. Jednak je to dost zajizdka a jednak ta trat je v hroznym stavu a Rakusani to modernizovat neplanuji. Soucasny Jizni express CB-Linz je ostuda, jede to jak zastavkovy osobak. Je skoda, ze do toho Rakusaci nechtej investovat, protoze i dneska je to zajimava alternativa i z Prahy smerem na Norimberk, Mnichov. Na Svycarsko je pak uz jasna volba.
On ale nic o Linci nepsal, přestupovalo by se v Budějovicích.
Domluva s Vídní je jednoduchá – jeden vlakový km stojí …. €.
Číslo účtu je ….
Jenže Vídeň nehodlá platit (ta spojení nepotřebuje), Praha = MD rovněž, JČK nemá peníze … resp. vlakové km placené ČD / jinému dopravci stojí méně než vlkm rakouský …
běžte si stěžovat v St. Poelten a řekněte jim, jak blbí šotouši ti místní politici podle Vás jsou….
jen se nedivte, pokud Vás budou považovat za arogantního všeználka ze zaostalé gubernie
Vam prijde normalni hydra na mezinarodnim expresu? Nebo jste jen necet ten komentar na kterej reaguju? Ach jo… (at tak ci tak)
tak pokud reagujete na recesticky nápad s hydrou, tak sorry, nepochopil jsem, že se vám nelíbí právě jen toto
A nejlépe s klimatizací, aby to mělo šmak vlaku vyšší quality ! … :-)))
Aby se úspěšně vyhnula všem větším sídlům a za Táborem spojovala městečka marginálního významu?
No, a co má být? Záleží na tom, co od takového vlaku budete chtít především: jako expresní spoj Prahy a Vídně by stejně v těch „městečkách marginálního významu“ nezastavoval, aby se tím nezdržoval, a když v nich bude mít zastavovat, tak zas nebude mít význam pro spojení těch velkých měst, protože pojede příliš dlouho – čímž chci naznačit, že nepůjde-li skutečně jen o spojení těch dvou vnitrostátních ramen do jednoho mezistátního (přičemž je ovšem třeba velmi kvalitně vyhodnotit, zda vůbec a v jaké části trasy budou kapacity souprav adekvátní poptávce), tak ta aktivita smysl spíše postrádá než by skutečně měla.… Číst vice »
Asi vám úplně nerozumím… Svoji reakci začínáte „No, a co má být?“, abyste nakonec se mnou v podstatě souhlasil… 😉
Tak po vybudování koridoru, rekonstrukci 226 a trati z Gmündu do Vídně to bude rychlejší spojení než přes Břeclav. Jediná nevýhoda bude ta, že se vyhýbá nějakým větším městům.
Pokud se bavíme v horizontu, co by mohlo být za cca 10 let, tak trasa přes Brno má také zrychlit. Takže když si zafantazírujeme i na druhé straně, mohly by stát VRT úsek do Poříčan, tunely u Chocně, VRT Brno-Vranovice, dále 200 na Břeclav, Nordbahn po reko taky na 200. Bude to rychlejší, přes Gmund i tak?
Bude to rozhodně praktičtější, protože nebudou překážet na koridoru…
Zapomněl jste ve výčtu na rekonstrukci České Třebové a železničního uzlu Brno (pokud tedy bude příznivé postavení planet).
Což je dost podstatná nevýhoda, vzhledem k tomu, kolik lidí reálně jezdí přes hranice (myslím i za normálního stavu, ne teď při Covidu). Reálně ty Raijety Praha – Vídeň (- Graz) živí Brno, přes hranici je poptávka poměrně slabá. Takže tady nepůjde vůbec o nejrychlejší spojení Prahy s Vídní, ale prostě o to propojit českou linku R17 (myšleno její větev do Velenic) s rakouskými regionálními expresy Vídeň – Gmünd. Takže prostě „vymetací“ rychlík, který zajistí jižním Čechám přímé spojení do Vídně. Nic víc, nic míň. Anebo se možná časem bude preferovat varianta trasování přes Budějovice, kdy se protáhnou zde končí… Číst vice »
Tak nějak: pro spojení jižních Čech a Dolních Rakous by nějaké přímé spojení možná nějaký teoretický smysl mělo, ale ani tak tam žádná velká frekvence stejně nikdy nebude. Podstatná je ovšem jiná věc: pro české cestující to bude jednoznačně NEJDRAŽŠÍ spojení Prahy a Vídně nebo opačně, protože České Velenice jsou přesně v polovině té trasy, takže cestující musí nutně minimálně polovinu cesty projet za vyšší (rakouské, resp. NRT) jízdné, zatímco při cestě přes Břeclav může cestovat za nižší „české“ jízdné po většině trasy a z Břeclavi do Vídně je už mnohem blíže než z Českých Velenic. To jen pro připomenutí,… Číst vice »
Nemusíte se obávat. Rakousko bude s největší pravděpodobností jízdenky dotovat. Neviděl jste náhodou film „Krajina ve stínu“. Pojednává o Vitorazsku za druhé světové války kde žili Češi spolu s Němci a Rakušany.
A ta jedna místní Češka tam, když jde o to k jaké národnosti se přidat říká: “ Já se dám k Němcům, budou větší příděly.“ Asi tak.
To pochybuji – hlavně právě kvůli Rakušanům totiž už před několika roky silně zdražily různé do té doby mnohem levnější nabídky mezistátních jízdenek …
Ta cena zdaleka nemusí být tak vysoká, záleží na nastavení relačních slev. Kdyby to bylo potřeba (třeba pro odlehčení té trase přes Brno a Břeclav kvůli nějaké výluce), dá se to v pohodě nastavit i tak, aby to bylo pro většinu lidí levnější a kdo nespěchá, aby jel tudy.
Nevím nevím, dvě trasy pod stejným názvem. Kolik lidí si koupí lístek na Vindobonu a ejhle ono to nejede přes Kolín a už vůbec ne do Brna. A naopak přes Tábor a Velenice.
Ale rychlíky z Prahy do Vídně byly vždycky vedené přes Tábor. Vindobona kopírovala pouze starou trasu. K tomu se přidala trasa rychlíku z Chebu přes Plzeň a Budějovice a ve Velenicích se soupravy spojily. To tam bylo ještě úžasné nádraží, po válce tak necitlivě upravené. Rychlík z Chebu připojoval v Mariánských Lázních přímý vůz od Karlových Varů.
Vždycyky byly. No a pak asi 30 roků nebyly. Mezitím se stihlo docela dost lidí narodit a odmaturovat.
U peronu v Nezamyslicích stojí jednotka 460 a má na sobě nápis Nezamyslice – Olomouc. Je z toho jasné, že jede přes Přerov? Není, mohlo by to jet i přes Prostějov.
A na tenhle problém narážím.
Od toho je dnes rozhlas a pragotrony. Bohužel se v hlášení v prosinci zrušili názvy vlaků
Zrovna v Praze na Hlavním si lidi stěžují na předlouhá nekončící hlášení, že uslyšet ten „můj! vlak je problém. Proto to zkrátili.
A co se týká Nezamyslic, tak tam najdete Vectron, ale ne Pragotron.
To je v pořádku. Máte reálnou naději se dožít toho, že se v Praze bude ozývat pouze např.:
„Vážení cestující, rychlík číslo 540 ve směru Pardubice, Ústí nad Orlicí, Zábřeh, Olomouc, Svinov, Český Těšín, a Návsí odjede v 10 hodin z druhého nástupiště, třetí koleje.“
Mám za to, že hlášení musí pokračovat: Nástupiště jsou číslovány vzestupně od budovy, koleje jsou číslovány také od budovy. Služební číslo koleje 3 je 8. Pro číslování kolejí a nástupišť používáme arabských čísel.
bohuzel zrovna v Praze hlasi vsecky smery, i tabule ready, jen Ceske Budejovice daji 2 minuty pred odjezdem 🙁
Praha Masarykovo n – Krapupy n. Vltavou
Přes Řež nebo Kladno. Informační systémy o tom informují
http://tabule.idos.cz/odjezdy/5457236/
Olomouc – Nezamyslice
Přes Přerov nebo Prostějov. Informační systémy o tom informují
http://tabule.idos.cz/odjezdy/5434362/
Protože bylo výhodnější vést Vindobonu přes Brno. A název jí zůstal.
A teď se Rakousko začalo zajímat o dopravní situaci v Horních Rakousích a chtějí ji zpátky.Tak jedině aby se jmenovala Kaiser Franz Josef. Tyhle politické kotrmelce to je hrůza.
Ale kdepak, byly vždycky rychlíky přes Tábor a taky rychlíky přes Třebovou. Jiná společnost…
Kdy naposledy jezdil R z Chebu do Velenic ?
Odhadoval bych, že to bylo v době, před vybombardováním stanice České Velenice v roce 1945.
2005 – 2009 jezdil jeden pár Plzeň – Vídeň a jeden pár ČB – Vídeň. Skončilo v důsledku „drátizace“ ČB-ČV.
Drátizace JČ tratí byla (je) na konci zájmu pragocentristům v jižní části budovy „na nábřeží“.
Nevychází „ekonomicky“. Nákladní doprava prakticky nulová …
ÖBB „provokativně“ postavily poslední stožár TV při „doelektrifikaci trati“ v roce 1995 do Gmündu těsně před státní hranici …
Plánek stanice před úpravou/po úpravě stanice by nebyl?
Které stanice?
Asi Velenice, neboť píšete: … ve Velenicích se soupravy spojily. To tam bylo ještě úžasné nádraží, po válce tak necitlivě upravené.
Myslíte fotografie?
https://www.zelpage.cz/clanky/monografie-stanic-ceske-velenice
Kolik lidí si dneska kupuje lístek na vlak podle názvu? Zejména když má stejnej název několik vlaků během celýho dne. To už je pak jedno, jestli některý z nich pojedou jinou trasu. Kdo bude chtít vystoupit někde po cestě, stejně bude při nákupu zadávat/říkat výstupní stanici, a kdo by se chtěl domluvit s kamarádama, který budou přistupovat cestou, ten jim stejně musí říct, kterou z Vindobon (časově) plánuje jet…
Víte proč mají na stejné trase stejný název? Co myslíte?
Proč? Protože to, co v Čechách nemá (a nikdy ani nemělo) tradici, prosadil nějaký „pobřežní myslitel“, který sice o železnici mnoho neví, ale tím kvalifikovaněji ji řídí (jak je v posledních 30 letech zvykem v celém hospodářství).
Z pohledu cestujícího je důležitejší, aby to řídil někdo, kdo ví, jak komunikovat se zákazníkem, než aby uměl odříkat předpis o brždění.
Bez cetujících si může pouštět vláčky na modelovém kolejišti.
Tak. Takže se nakonec názvy u rychlíků zruší právě proto, že to jen blbne a zdržuje.
A k záměně nedojde (protože každá „linka“ pojede jinam).
Např. V Č. Budějovicích by jste si určitě nespletl R 416 (do Brna) a R 247 (do Prahy)…
Cestujícím jsou jakési tradice šotoustva poněkud ukradené. Cestující potřebuje snadnou orientaci a ne udržování nějaké tradice, která mu jen komplikuje život. Důvodem je právě na snadná orientace kudy a kam ten vlak pojede. Běžný cestující si opravdu nepamatoval zda Jaroslav Hašek jede v 13:44 nebo 15:44, za to věděl v kolik a kam chce jet. Nyní je orientace podle názvu mnohem jednodušší. Jen někteří nostalgici mají pocit, že se cestující má přizpůsobovat jim, že oni jsou tu pro ně a ne naopak.
Poučte nás, prosím. To myslím bez sarkasmu.
Kvůli orientaci. Běžný cestující se v těch názvech ztrácel, zvlášť pokud jel trasu, kterou nikdy nejel, nebo jen občas. Takhle je pro něj jednodušší si zapamatovat, že Západní expres jezdí mezi Prahou a Plzní, Metropolitan mezi Prahou a Budapeští, Vindobona mezi Prahou a Vídní, Svitava je zastávkový rychlík mezi Prahou a Brnem a Vysočina jede z Prahy do Brna přes Havl. Brod. Vzhledem k četnosti a odjezdům blízko sebe zrovna na trase Praha – Brno to k rychlé orientaci slouží mnohem lépe, než když se každý vlak na stejné trase jmenoval jinak.
obecně asi souhlas, jen je třeba škoda Avaly. jak toho, že nejezdí, tak zmizelého jména. tam taky každý krizovkar věděl kam ten vlak jede 🙂 a pak ještě Brněnského draka.
Brněnský drak stále jezdí. To je jedna z mála výjimek. Je to vlastně Metropolitan či Vindobona jedoucí jen v úseku Brno – Praha, ten ranní má několik zastávek navíc. Hmm, křižovky luštím a kam jezdila Avala opravdu netuším.
vrch u Bělehradu 😉
Nikdo relevantní ale neřekl, že to bude mít stejný název.
nahodou vlakem je to super !
Vindobona a Sans ouci by se mohla objevit na Pacifiku přes Davli a táhli by to dva Brejlovci nebo Zamračené. Dřív tak také jezdila přes Veselí a Velenice. Regionova také jezdí pod drátama z Benešova do Tábora. Penolino na mostě Žampach s Bardotkama by byla krása.
Vindobona při nesjízdnosti „hlavní trati“ jezdila přes Davli …
Podunajská monarchie 😀 asi milejší, než se ztrapňovat u Němců
Jak to říkal Palacký? Zajisté, kdyby státu rakouského nebylo již od dávna, musili bychom v interesu Evropy, ba humanity samé přičiniti se co nejdříve, aby se utvořil
Myslím si že než se zkoušet orientovat na Německo, tak by bylo lepší usilovat o těsnější integraci ve formátu podunajském. Jednak díky historii a poloze máme k sobě o něco blíž a jednak v takovém spolku nebude nikdo příliš silný.
Tak za současné politické situace v Maďarsku pro žádnou těsnější integraci nejsem.
Maďarsko ztratilo po roce 1918 největší území a tak mu toho moc na výběr nezbývá.
Maďarsko neztratilo území , tenkrát se dělilo Uhersko a jenom my Slováci a Češi a ještě Srbové a Chorvati tento geograficko-nacionální rozdíl chápeme. Akorát se nepovedlo dobrovolně ani násilím aby se ze Slováků a Chorvatů stalo totéž co z Lužických Srbů. Taková mala neškodná folklorní skupinka , co si jednou do roka zablbne na nějakých slavnostech. Maďaři jako menšina na území dnešní Vojvodiny , v Sedmihradsku a Slovensku zažívají rozhodně lepší péči o svůj jazyk a kulturu než tomu bylo v době maďarské hegemonie na konci 19.století a je to dodnes. A doufejme ze nehrozí reconquista ani tak ani tak… Číst vice »
Maďarsko se o své menšiny v zahraničí stará.
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/madarsko-rumunsko-viktor-orban.A210320_155615_zahranicni_kzem
bohužel…se o ně stara obdobné jako Dolfik o Sudetaky.
Zvláště v dnešním Rumunsku se Češi mají tak dobře, že se chtějí vrátit.
V Banátu už je jenom několik vesnic.
Podle místopisných názvů byly ale i na mnoha dalších místech.
Přitom když z Čech odcházeli, tak šli do Uherska a věděli do čeho jdou. To že za Uherska jako etnikum přežili a za Rumunska spousta osad zanikla je taky docela výmluvné.
To je sice pravda, ale Orbán naprosto veřejně prohlašuje o návratu před 1918 a získává na tom voliče.
O takový návrat se pokusili už za 2 světové války. A kvůli tomu vzniknul Slovenský štát. Určitě by to nebyl návrat do původních hranic, ale určitá část dnešního Rumunska by na tom jenom mohla vydělat. Zatímco Slovensko by mělo problém jak zalidnit v krátkém čase území. Podobně jako u nás po válce v Sudetech. Dodnes se to nepovedlo zacelit.
V tom se…neshodneme…
A právě proto je vhodné, aby veškerá doprava jezdící přes Slovensko byla přesunuta přes Vídeň.
Už proto, že se ušetří pohodlné vozy, kterými pak bude možné nahradit B na dalších „linkách“ (R11, R12, R17…)
ale taky ve stáří to doplnil povzdechem…byli jsme tu před Rakouskem, budeme i po něm…
To možné je, ale z geopolitického hlediska nám neexistence relativně velkého (spolkového) státu dělá v Evropě problémy. Ano, byl to jakýsi nárazník západu, jehož hranice tím byla kdesi u Brodu na Ukrajině, ale který byl dostatečně velký a silný aby jej ten fakt neohrožoval. Na rozdíl od současného rozdrobeného prostoru.
jen tenhle nárazník rozbil velkonemecky (a velkouhersky) nacionalismus. který vytvořil pak nové, byť poněkud umirnenejsi nacionalismy české, chorvatské, polské (a ten zase probudil ukrajince) aj. a už se to mlatilo….jsem austrofil, jenze ta chyba nebyla jen naše…ale i rakouská…a od zavedení němčiny jako úřední řeči a tuhé centralizace…byl konec monarchie nezvratný. pokud by tato včas tyto dva prvky sama naodvrhla. sliby a kroky blahoslaveneho Karla byly už příliš pozdní, a jeho mírové iniciativy zničila jeho vlastní vláda (Czernin), gen.štáb a nenazrana Itálie (ti prostě chtěli příliš území, až se to nedalo akceptovat. treba mohli dostat Trentino ale už ne Bolzano… Číst vice »
Netvrdím že to byla chyba Čechů. Rakousko mělo problém v jedné jediné věci, na trůnu seděl (až příliš dlouho) František Josef, vládl moc dlouho a byl vychován pro dobu tak o sto let dříve. Myslím si že zůstat na trůně Ferdinand, tak to monarchie ustojí. Další problém je myslím prohraná Prusko-Rakouská válka, tam se to začalo sypat a Rakouské ekonomice státu to zasadilo značnou ránu. Od toho bodu se Rakousko stalo jakýmsi přívěškem Pruska. Neochota federalizovat byla dalším problémem. Přitom Rakousko jako přímý nástupce HRE mohlo do federalizované podoby přejít velmi bryskně, jednotlivé země své sněmy měly. Přehnaný nacionalismu a… Číst vice »
stařičký mocnar nepochopil že neexistuje rakouský národ. u nás obdobné selhal jiný stařičký mocnar s ideou československého národa…oni byli tím principem nenacionalniho národa vlastně strašně moderní. ale bohužel ve velmi špatně době, v době vrcholící nacionalistické epochy. posluhovani Prusku nebylo nezbytné. i po oné prohře mělo Rakousko své možnosti, ale… – za sadovou mohl Napoleon III., tím umožnil sjednocení Německa (které dokud bylo členem německého spolku i rakousko se slovanskou většinou a sahající až po lvov a bělehrad reálné sjednotit nešlo) a tim – umožnil zničení francouzského primátů na kontinentu, vč. hrůz obou světových valek – Rakousko bylo považováno za… Číst vice »
To máte těžké, pakliže ten rozdrobený prostor byl rozdrobený už jazykově a národnostně. Holt Německo se sjednocovalo mnohem snáz, když tam všichni mluvili jednou řečí.
Problém spíš je že se tehdy razila představ Jazyk = Národ = Stát. Bohužel tady ta představa se rozlezla po světě, byť je nepřirozená a škodlivá. Přitom v zásadě celou historii platilo Stát = Kontrola nad územím; Národ = Obyvatelé území. Jazykově se to pak většinou nějak porovná.
Dnešní spisovná němčina je spíše moderní útvar. Německo bylo vždy zemí dialektů, asi nejlepším příkladem je Bavorsko, které si ho nejdéle ze všech drží. Ale jsou i jiné dialekty i když jsou mnohem srozumitelnější než před nějakými 200 lety. U nás byl nejvýraznější Chebský dialekt a pak Šumavský. Sjednocení jazyka vytvořením spisovné němčiny bylo vcelku nevyhnutelné.
Tak Němcům stačí jenom ukázat, že umíme a jsme připravení. Jako třeba na úseku Plzeň Domažlice Brod nad Lesy. Po určité době by jistě zareagovali. U nich taky chvíli trvá než se seberou peníze.
Ukažte…..postavte přípojku pro ICE z Prahy do Norimberku….To úplně stačí.
Nemám problém. Projekt je připraven a dokonce mé překvapilo jak jednoduché to je dovést trať z Plzně do Furth km Walde. Dál už to je na Němcích. Ale kdo se bude hádat s těmi byrokraty o tunelu z Berouna a kde vezmu lidi a peníze to nevím.
My máme projektů (a studií)…. Budu se opakovat, na pražský okruh D0 je projekt také připraven, dokonce už od dob Protektorátu…
Jenže dneska jsou projekty přes EIA.
A spousta dřívější projekce by neprošla.
A tak se divím když se SŽ účastní projektu v Jihlavě, když je jasné, že posudek neprojde. Navíc dneska se přistupuje ke stavbě trochu jinak i když u nás můžete zahlédnout jenom první vlaštovku.
To chtěli a ukazovali začátkem devadesátek. Dokonce nám radili, abychom si stanovili trasy pro budoucí dopravní trasy a ponechali pozemky pod nimi ve vlastnictví státu. No chytrému napověz, hloupéko trkni a nás by museli nejspíš nakopnout. 🙁
V tom případě nechápu proč se jimi nikdo neřídí a SŽ při pobídkách není schopná kloudný projekt předložit k diskusi natož nedej bože, aby kontrolovala stavební společnosti, zdá se toho projektu drží. Nechcete snad abych si myslel, že u nás je bordel.
O jakém ztrapňování mluvíte?
Asi myslí nákup ojetin, že se daňový poplatník nepraštil přes kapsu, aby vytáhl 250 až 300 Kč na nové bateriové vlaky. Tím bychom se před Němci ukázali… a daňový poplatík = občan by chodil bosky s holým zadkem.
vypadlo mi: Kč na vlakokilometr
Takové spojení by se hodilo spíš hned, když začíná být složitě průjezdný koridor Praha-Pardubice-Brno. Ne „již“ v prosinci 2022.
Možná by bylo zajímavé (pokud ne hned, tak minimálně po dobudování tunelů u Hluboké) vést tyto vlaky přes Budějovice. O tolik delší to není a rychlostně srovnatelné. Mohlo by to přidat na poptávce, se kterou tu jinak bude asi trochu problém.
Jedna, dvě soupravy denně mezi Prahou a Vídní by stejně nestačila pokrýt poptávku v Horních Rakousech. Takže by se doplnila o vlaky Budějovice Vídeň.
Hm, jenže ty vlaky musí někdo zaplatit, a JČK se moc nechce cálovat OeBB. Ty hezké vlaky mají tu nepříjemnou vlastnost, že jsou poměrně drahé.
No to je věc dohody. Rakousko zájem má a tak má asi taky v záloze nějaké bankocetle.
Zájem má Rakousko = Vídeň nebo spolková země Dolní Rakousy ? To je rozdíl.
Dolní Rakousy přestaly objednávat osobku na obou tratích z Zwettlu, podobně v rámci VOR zanikají lokálky na „Moravském poli“ v Dolních Rakousích.
Pokud nebude provedena drátizace z Veselí (Mezimostí) do ČV, tak nemá mnoho smyslu z důvodu dvojího přepřahu realizovat. Bez přepřahu se TO dá objet přes ČB, což by mělo smysl pro cestující z/do ČB. Časově to vyjde zhruba nastejno, ale oklika 34 km jíž musí zaplatit cestující ….
Cenově to z pohledu českého cestujícího nemá smysl ani přes Třeboň: České Velenice jsou na polovině cesty mezi Prahou a Vídní, takže pro Čecha kromě Jihočechů bude stejně levnější jet většinu cesty za české „vnitro“ přes Břeclav, i když je to tam na kilometry delší.
Tak široce mi to vykládat nemusíte. Ale pokud má zájem spolková vláda pak Horní Rakousy / Niederoestereich/nebudou proti. Ve spolkové vládě jsou poslanci za Horní a Dolní Rakousy, Korutany, Štýrsko, Tyrolsko.
Pane Jiří H., malé upřesnění:
Hornorakousko = Oberösterreich
Dolnorakousko = Niederösterreich
Rakousy ten název pochází od města dnes s názvem Raabs an der Thaya. Původně slovanský název Ratgoz se změnil na Rakous a později na Rakousy. Označení Horní a Dolní je z hlediska pohledu od Prahy a Vídně zcela rozdílné. Řek bych, že k tomu máme historické oprávnění podobně jako s Vitorazskem. Někdo by v tom měl už konečně udělat pořádek.🙄
Rakousy nad a pod Enží to bylo původně
Možná, že jste nepostřehl, že ve vašem předchozím příspěvku vydáváte Niederösterreich za Hornorakousko.
S tím pořádkem můžete začít u sebe a třeba tím, že budete akceptovat oficiální názvy rakouských spolkových zemí a netvrdit, že z Prahy to vidíte jinak,
Mluvím ne o Rakousku, ale o Rakousích. To je obrovský rozdíl, protože Vy uvádíte oficiální rakouský název země. A Horní Rakousy a Niederoestereich je to samé jen jedno v češtině a druhé v němčině.
Zajeďte si do Jihlavy, tam na Brněnské za mostem vpravo se už o vás postarají. To, že Horní Rakousy a Niederoestereich je to samé jen jedno v češtině a druhé v němčině může tvrdit jen jejich chovanec.
A Vy si prostudujte dějiny. Něco Vám uteklo.
Vy jste zřejmě člověk, který bere věci za dané a nepřemýšlí nad nimi.
Ale trochu Vám napovím. Nebylo Vám nikdy divné, že dva státy vedle sebe, ve kterých se mluví stejnou řečí existují samostatně?
A další nápověda: Jak je možné, že se např. Weitra jmenovala Vitoraz, Schrems Skřemešno a Raabs Rakousy?
Třetí nápověda: Slyšel jste někdy jak bylo ve skutečnosti rozsáhlé panství Rožmberků a odkud pocházel Vítkovec Záviš z Falkenštejna?
Co víte o Vyšším Brodu?
Víc Vám napovědět nemůžu, protože to bych tu popsal 50 stran.
Pane Jiří H., ve vašem výčtu jste zapomněl na hlavní dolnorakouské město Svatý Hypolit. Tvrdíte, že Dolnorakousko jsou pro vás Horní Rakousy. Lidi většinou používají v komunikaci s druhými obecně platné místopisné názvy, protože to zjednodušuje orientaci a vylučuje omyl. Nemám zřejmě tak universální vzdělání, jako vy, ale jsem si jistý, že 99 lidem ze sta se při použití názvu Horní Rakousy vybaví spolková země Hornorakousko a hlavní město Linz a ne Dolnorakousko, jak tvrdíte vy. Přesvědčovat vás o tom ale dál nehodlám.
Pokud použijete historický termín tak ten nekoresponduje s dnešním oficiálním rozdělením. V článku se ale tento termín použil nesprávně. Nicméně je to jedno. Jenom nelze zaměňovat historické názvy za dnešní politické rozdělení Rakouska.
Jen pokud se budeme držet kilometrického tarifu. Na mezinárodních vlacích běžně používané relační slevy to můžou snadno vyřešit…
Stále je po cestě Brno a pořád tam jezdí lidi. Navzdory snaze mnohých na Nábřeží.
Oni tam teď v dubnu budou mít taky výluky.
https://kundeninformation-pv.oebb.at/dam/kundeninformation/extern/OEBB/2021/2021_04/VAB707552_Gesamt.pdf
A jestlipak už jezdí ty přímé vlaky z Vídně do ČB, jejichž vozba byla uváděna jako hlavní důvod drátizace tratě č. 199? 🙂
Aha – nejezdí (přitom před drátizací 2 páry jezdily).
Takže další ospravedlnění investic do další tratě, aby nakonec k zavedení deklarovaného spojení nedošlo? 🙂
JČK totiž zjistil, že rakouské soupravy jsou „Mehr als teuer“ (více než drahé) … a bylo po zájmu. Praha ani Vídeň nehodlaly přihodit …
A jak to JČK zjistil? Zřejmě nijak. Prostě předpoklad. Chytrému napověz, hloupého trkni.
JČ kraj to zjistil tak, že od prosince 2019 chtěl přímé vlaky Vídeň – Č.Budějovice, ale ÖBB požadovali 180 Kč/km
Fuj, fuj predrazene OBB. Zatimco nas modrej si v te dobe na linkach Ex1 a Ex2 nechal vyplatit pres 200 kc/km, a zaroven tam zvlada provozovat i komercni spoje. Prumer 125 kc/km na dalkovych spojich. https://zdopravy.cz/statem-placene-expresy-cd-prodelavaji-cim-dal-vice-padla-hranice-200-kc-za-kilometr-14233/ OBB by tam aspon neposlali neco, co 10 let stalo v koprivach.
Však vy s předpoklady, které stojí na vodě pracujete docela často, ve zdejších diskusích to intensivně presentujete.
Protože pan náměstek Jan Sechter v tvítu jmenoval i nás, tak ano, mohu potvrdit, že za předpokladu modernizace Veselí – Velenice (kterou jsme už před 3lety podpořili v SP) a za předpokladu modernizace FJB na rakouské straně (aby byla použitelná pro soudobé potřeby železniční nákladní dopravy) ji následně naši členové budou využívat.
„za předpokladu modernizace FJB na rakouské straně (aby byla použitelná pro soudobé potřeby železniční nákladní dopravy)“ No, a na to bych byl právě zvědavý nejvíc – protože před cca 20 roky právě tam tu použitelnost pro nákladní dopravu Rakušané zavrhli a „optimalizovali“ infrastrukturu tak, aby ta trať nebyla rozumně použitelná pro už ani tehdejší nákladní nákladní dopravu (neřku-li tu dnešní) … Nehledě k tomu, co by to asi znamenalo (z pohledu nákladní dopravy) pro uzel Vídeň – ale to by musel okomentovat někdo znalejší tamních poměrů, tohle já neumím. Ale možná se jen pletu a vidím příliš černě to, co… Číst vice »
Druhá kolej mezi Tullnem a Gmündem byla odstraněná mnohem dřív, než před 20 lety. Nebo co máte na mysli tím „před 20 roky…. zavrhli a zoptimalizovali infrastrukturu“?
Mimochodem, jaké úpravy jsou potřeba – druhá kolej by pro nákladní dopravu byla jistě fajn, ale reálné to asi nebude.
Už jsem tudy hodně dávno nejel, takže současný stav neznám, ale ta jejich tehdejší „optimalizace“ byla, pokud si vzpomínám, podobná jako ta současná mnohde u nás: mezilehlé stanice jsou stále krátké a při lehké peronizaci asi i přišly o jednu dopravní kolej, což na jednokolejce může moderní nákladní dopravě dost vadit.
No jo, jenže jaký je zájem „jisté části budovy na nábřeží“ na drátizaci. Jaký je zájem „Dlážděné 7“ ?
Ekonomicky to nevychází, 2x denně jeden manipulák (písky ???) z ČV do Majdaleny …. jinak jen osobka …
Ekonomicky to vychází právě jen s tranzitem. Proto jsem napsal, že nestačí koridorizace české části FJB.
A co mít jednou v předstihu připravenou záložní trasu pro ND do Rakouska při mimořádnostech nebo rekonstrukcích na standardní trase, viz Pardubice, Česká Třebová, plánovaná a pro ND nepřátelská rekonstrukce ŽUB)?
Další ideální trasa pro Pendolino. Jak tam by si zanáklapělo:-)
Ideální jak finančně vykrvácet.Tuto starou Italskou mrchu neměla ČD nikdy kupovat .Už v roce 2003 když to vyjelo byla Evropa někde jinde.Údržba a opravy stojí x krát více než u jiných souprav a jezdit s tím další trat cca 360km ,kde bude klientela tak na cca 3-4 vozy ze sedma ? A fíru asi OBB nechá jet až do Vídně ?Tak se bude muset zacvičit jejich personál ,nebo je tam nechá dojet a bude se muset zacvičit náš fíra.A na 680 budou nejméně 2 stevardi a obsluha bistra ,na klasice 1 štíplístek a asi někdo s minibarem .Dám tam Vectrona… Číst vice »
do budoucna by bylo hratelné KV/Cheb – Plzeń-Praha-Žilina-Košice/Humenné (ano, vím, že o drátizaci úseku Bánovce n/O. – Humenné se na Slovensku básní už 25 let…)
Jo, udělejte z něj náhradu za „Laborec“, to bude nejlepší. 🙂
Jednou, když jsem byl na brigádě v rezervacích, přišla paní a chtěla své rezervace na Ledoborec.
Iveto klid, byl tam smajlík. Ale jinak management ČD Pendolinu ekonomicky zjevně věří, viz utracené stamiliony za revitalizaci interiéru a další chystají za ETCS.
Von Břeclav (Lundenburg) bis Wien / Wiener Neustadt jezdil s „krámem“ rakouský strojvedoucí …
A zaplatí se na té trase? Bude obsazené alespoň tak jako na Ostravu? Šotojízdy vám daňový poplatník nebude platit celoročně.
Už teď by to byla ideální trasa pro německý dieselový ICE.
Kde mu je konec … dojezdil i v Dánsku …
Tam kde byl konec i 628, než ztyrkysověly nebo zezelenaly?
Jenže nesplňuje požadavky náročného rakouského cestujícího, takže po třech letech jízdy do Vídně / Vídeňského Nového Města s „díky“ italský krám byl z rakouských tratí vídeňskými hófráty vypoklonkován …
To úplně nebylo tak jak tvrdíte. To Rakousko znáte málo.
Dost na to, abych věděl, že to není taková „saubande“ jako Němci…
A co teprve ti…citlivě řečeno svérázní…lidé tam za Vsetínem…
Ne, byla to změna koncepce – jednotný standard. Railjety. A trasa ČR – Wien – Graz, kde vlaky neměly končit někde „mezi“.
Ne nedostatečnost kvalit Pendolina. Ale jeho odlišnost od Railjetu.
Do Brna by Pendolino bylo mnohem víc fajn, než na Ostravu. Protože by klopilo na části trasy delší než hodina. Kdyby jezdilo na Vídeň i Bratislavu, bylo by to z hlediska ČR ideální. Ale ne z hlediska systému rakouského, protože oni by najednou měli mix standardů. To MD ČR naopak vůbec nevadí…
on by dával smysl koncept…Pendolino Brno-Praha co dvě hodiny (kdyby vyšly obraty tak až do Břeclavi), metropolitan Praha-Pest přes Brno co dvě hodiny, brno-viden by nebylo přímé ale s presedanim v břeclavi a přímé Praha-Viden po FJB – a tam railjety.
ale to neprojde, bo Brno by přišlo o přímou vídeň.
PS: a na ostravu třeba klasické soupravy, v sudou úplně nové vagony, v lichou lepší jete Bmz/Bpmz
Zajímavá myšlenka. Využila by se modernizace 4 koridoru a trati do Velenic, a jestli do svých tratí nasypaji peníze i Rakušané, tak by mohla dát za znatelně kratší dobu než tenkrát. Škoda jen té jednokolejky, to bude úzké místo
Nebude, nejednalo by se se o zvýšení počtu vlaků.
A mimochodem, nikdo ani neřekl kolik těch vlaků má jezdit – jeden náhodný výstřel, nebo se spojí všechny české a rakouské do 400km ramene…?
Tak pokud bude hotový koridor, nebo velká část z něj, tak by mohlo mít smysl na na ni nasadit pendolína, tím by se využit potenciál pro až 200km/h.
Nebo TGV. Zase máte ty vidiny?
Tak ta vozidla tu jsou, honí se po podivných trasách, tady by byla šance je plně využít, tak se to myslím nabízí. Jenom je škoda že těch klopidel není o trochu víc.
Pendolina se nejvíc hodí na tratě Praha – Cheb, případně Praha – ČT – Brno.
To už je samo o sobě dost na využití 6 z celkových 7 při 2h taktu. Netřeba vymýšlet cokoliv dalšího.
Co prosím? Praha-Ostrava je „podivná trasa“? Zejména proti té, kam to plánujete nasadit?
No na to aby tam jezdila klopidla to podivné je. Měl jsem za to že klopidla jsou od toho aby se s nimi jezdilo rychle po klikatých tratích.
Ano, tak to bylo vymyšlené, ale v mezičase se zjistilio, že se na těch klikatých tratích neuživí.
Navíc před Vídní jsou spoje Gmünd-Wien dělají příměsto.
A nebylo to spíš tak že se klopidlo pořídilo v době nízké poptávky po dráze, nízké, proti dnešku, kupní síle, udělal se z toho prémiový vlak a moc míst kde by se klopení dalo použít na těch klikatých tratích nebylo? Přijde mi že spíš je problém v tomto.
Nehledě na to pokud bude v Rakousku možné jet rychleji s klopením a pak přes Tulln, tak by se využila i maximální rychlost pendolína.
Klopidel se původně mělo pořídit víc. 10. Měly jezdit z Vídně do Berlína přes Prahu.
Ale Němci a také Rakušané ale rozhodli, že u nic vlaky v Berlíně a Vídni končit nebudou, budou je projíždět. V Německu Pendolina nestačila kapacitně, v Rakousku koncepcí.
To jenom u nás všechny dálkové vlaky musí nesmyslně končit v Praze, takže my jsme ta periferie spojení a ne tím centrem, tedy my neurčujeme charakter a kvalitu spojů…
Kdepak, on má jen rozbitou křišťálovou kouli.
Moje ukazuje normálně – trojici plotů na státní hranici s pásy ornice…kasárny, vojáky se psy…
Nepouštěl jste si na ní náhodou historické dokumenty 😉 To poslední co potřebujeme jsou ploty a psi.
Koridor drhne mezi Olbramovicemi a Táborem. To co SŽ navrhuje je nepřijatelné. Další slabé místo je mezi Benešovem a Prahou. Nestačí kapacitně pokrýt požadavky.
Ale, copak je mezi Olbramovicemi a Táborem nepřijatelné?
Upravovat starou trať. To nemůže vyjít a budou to vyhozené peníze. SŽ má recept jak každý projekt totálně pos..t.
Teď si úplně nejsem jistý, o čem se vlastně bavíme. Mezi Olbramovicemi a Táborem se sraví asi 15 km prakticky novostavby a vy tady mluvíte o nějaké úpravě staré trati.
Mezi Olbramovicemi a Táborem je 30 km po nové.
Takže to není úprava staré trati. 😉
Ne. Stará zůstane na místní obsluhu. Pokud by se to mělo dělat podle plánu SŽ stejně by většinu stávajících dopraven a zastávek minula. Starou stačí jenom mírně optimalizovat.
1) Stara nezustane, koleje vytrhaj. Jak by jste resil to krizeni?
2) Nektere zastavky zaniknou, nektere se presunou
3) Stara trat se zkroucena jak paragraf, co si tam predstavujete pod pojmem mirna optimalizace?
Podivte se aspon na mapu, nez se rozepisete dal.
No a. Viděl jste projekt? Nechápu o jakém křížení mluvíte? V mém projektu se stará a nová kříží pouze jednou a není to vůbec problém a je to předmětem optimalizace staré. Mapu jsem viděl mnohokrát, děkuji za upozornění. Jde to jako po másle.
Výše jste psal, že: „Koridor drhne mezi Olbramovicemi a Táborem“, teď píšete, že: „Mezi Olbramovicemi a Táborem je 30 km po nové.“ Můžete prosím upřesnit, jak jste to vlastně myslel? Pokud to tedy půjde…
Není dodělaný. Tedy drhne to tam.
Ještě taková kontrolní otázka, soudruzi. Proč tady všichni uslintávají nad komunistickou potěmkiniádou s „Vindobonou“ (která s výjimkou let 68-69 vozila přes čáru leda pár fízů) a nepřipomínají mnohem významnější obnobí dopravy na FJB (a spojení Prahy s Vídní), které na ní bylo za Rakouska?
Správná připomínka. Protože typický příznivce „té správné dráhy“ vzpomíná na ČSD a „dřívbylolíp“. Vidím to i v modelech.
Rád bych vzpomínal na období Rakouska nebo první republiky. Ale nejsou cenově dostupné a kvalitní modely. To ještě všechno vypadalo jinak. Nedávno mi někdo poslal historické snímky z nádraží v Mariánských Lázních asi kolem roku 1910. V porovnání s dneškem to byl luxus, nádhera a romantika.
Jenže tehdy ve v Mariánských Lázních a Chebu nežili jistí „spoluobčané“, kteří tam byli nasuti až po roce 1948. Mariánky sice lázeňské město, ale povídejte se, co se tam mimo kolonádu poflakuje po ulicích a jezdí ve vlacích a autobusech. A i na silnicích není výjimkou typické BMW model 80. léta z kterého se hulí jako z komína.
To je věcí státu, aby zakázal staré ojetiny přes STK. A taky je věcí státu, aby pokud možno vychoval svoje občany. Od toho máme školství, máme policii atd. Stoprocentně se to ale nedaří v žádné demokracii. Jinde zase mají spoustu přistěhovalců.
Třeba je to i proto, že v době kdy jezdili Vindobonu „Delfini“ od Deutsche Reichsbahn, jsme někteří byli mladí a zdraví, a projet se tím do Veselí/L. byl ve srovnání s tím, co tehdejší ČSD na našem oploceném dvorečku nabízelo, opravdový zážitek. Tak holt vzpomínáme…
A ani s šestistou šedesátou šestou vyrobenou 810 se je nepodařilo dohnat.
tak…on si už nikdo žádné prvorepublikové vlaky nepamatuje, natož rakousko-uherske…modelu je minimum, loko skoro bez výjimky jen parní, tudíž extrémně blbě tvoritelne samodomo/bastlene pojezdy, navíc československé loko po úpravách už neodpovídaly mnohdy rakouským vzorum a vagony samy nepojedou. jakkoliv je problém mnohdy i s nima…
podklady jsou pro běžného smrtelnika taky problém. jakkoliv rozhodně menší než to výše.
jako děcko si pamatuju hlavne brejlovce. tudíž moje zeleznice začíná brejlovcem….
par fizlu? byvala plna nemcu a rakusaku.
Těch „pár“ fízlů bych tedy viděl spíš na úsek Velenice – Třeboň (popř. ještě dále). 🙂
Dokonce by bylo po přidání druhé koleje v úseku Plzeň Nepomuk atd. by bylo možné některé vlaky do Vídně vést v trase Cheb Mariánské Lázně Plzeň Budějovice Vídeň.
Jako za Rakouska. Zdvoukolejnění úseku Plzeň Nepomuk je nutné pro vedení přímých vlaků do Sušice. A tomu se říká: Zabít dvě mouchy jednou ranou.
tady snad jen otázka té poptávky, možná by nebylo špatné Praha-ČB-ČV-Vídeň, a v ČB návaznost na plzeňské rychlíky (tedy taky je trochu vylepšit, co do kvality vozového parku), ale pořád si myslím, je lepší vedení z ČB na Brno než na Vídeň…
Stejně se ty rychlíky vedou. Tak proč je nespojit v jedno dlouhé rameno?
jenže Cheb jezdí na Prahu, což je asi logické…Z Plzně na Brno přes ČB se brzo rozpadne na dva, tak pak možná by stálo za zvážení. ale pořád vidím vyšší potenciál Praha-Vídeň než (Cheb) – Plzeň-Vídeň…
Z Chebu na Prahu by také zůstali. Nejezdí jenom jeden. Tak jeden, dva by se nahradili Vídeňským. Taky je možnost v Plzni je rozpojit. To ale lze jen u klasické soupravy.
A taky by jsme lépe dosáhli na kvalitní soupravy.
Rychlíky na Brno z Budějovic zůstanou. Část by mohla stále být vedená z Plzně. A možná by se taky našly peníze na úpravy a optimalizaci mezi Veselím a Jihlavou, úpravu kolejiště v Jihlavě a další optimalizaci mezi Třebíčem a Zastávkou u Brna.
Uf, optimalizace Veselí – Jihlava? Nemyslíte tou optimalizací „optimalizaci“ dle SŽ, tedy vytrhání staničních kolejí?
Pokud ne, pak jakékoli citelné zrychlení = nové trasování.
Určitě ne. Se SŽ nechci mít nic společného. Ty jsou ostudou oboru.
Ale jsou tam úseky, které výhodně optimalizovat lze. Jeden je mezi Veselím a J. Hradcem, druhý u Bednárce a třetí u Žirovnice.
To jsou záležitosti, zrychlující cestu v řádu jednotek minut. Pokud by to nemělo nějaký systémový důvod, je to zcela zbytečné…
Každá minuta dobrá, těžko lze předpokládat, že by se na trati zvedla rychlost na 200 km/h, ale 140 s optimalizací a s větší ochotou lidí používat železnici by určitě přínos byl.
je třeba se trefovat do křižování, respektive taktových časů v uzlech. jinak pár minut moc nic nevyřeší.
Kdysi jsem se svezl posledním reliktem Vindobony na této trase a to přímým vozem Praha – Vídeň FJB. Projížďka pěkná, zda by to dnes fungovalo nechám na jiných.
Projet Waldviertel určitě zajímavé být může. Máme to pod nosem a jezdí tam málokdo.
https://www.waldviertel.at/cs
https://www.youtube.com/watch?v=7n3gu9CcZhQ
A vy na to potřebujete přímý vlak? Představte si, že já znám dokonce i cestující, kteří umějí i přestupovat a jsou ochotní to i akceptovat, když někam přímé vlaky nejezdí, chtějí-li se tam podívat!
Není problém na rakouské straně s kapacitou na Sbahnu u Vídně?
Nemusí být, pokud by takový spoj jel z Tullnu směrem k Wienerwaldtunnelu tak, aby ve Vídni dojel na hl. n. a ne na „provinční“ FJB.
Výborně: půlhodinka okolo Vídně bude stejně „výživná“ jako jezdit v Budapešti od Štúrova na Keleti pu – to bude takové terno, že to přetáhne veškerou frekvenci jezdící dosud z Prahy do Vídně přes Brno!
Tak a ČD by tam mohly nasadit prakticky i ta původní vozidla, ne? To bude nostalgie se vším všudy! 🙂
Původních vozidel není (pokud je mi známo) ani polovina.
Jednomu motoru snad ještě zůstali dveře na kliku (je to vůbec ta „správná řada?“), v Lužné kdysi stála pěkná hospoda – ale???
Kde jsou kupátkové vozy???
Kde je vůz 1. třídy???
Jezdila to i řada 853, dnes zrekonstruovaná a přeznačená na 854.
Nějací nadšenci v Německu oprášili i tu ex-DR jednotku, takže by se to dalo střídat.
Ještě existovala třetí jednotka od OeBB, třeba jí taky drží v muzeu.
oprašujou, ale práce asi mají ještě dost
https://www.denik.cz/ekonomika/vlak-delfin-vindobona-renovace-2020.html
naopak Blauer Blitz by asi měl být provozní
https://de.wikipedia.org/wiki/%C3%96BB_5145
https://as.rumia.edu.pl/tt/files/miba/Modell_Eisenbahner.2007.02.16-25.pdf
Taky záleží kolik by stál lístek přes Velenice. Z Budějovic je to do Vídně dražší než přes Prahu a Břeclav.
Není. V e-shopu ÖBB si můžete jízdenku na trasu přes České Velenice koupit od 9,90 € (jedná se o akční jízdenku). Při nákupu na poslední chvíli je možné využít jízdenku ČD EuRegio, která stojí 20,80 €, lze ji zakoupit jen na pokladně nebo ve vlaku. To jsou ještě pořád přijatelné ceny.
Ještě jsem zapomněl dodat, že samozřejmě cenu za jízdenku EuRegio je samozřejmě nutné zaplatit v českých korunách, cena se vypočte podle JŽK (jednotný železniční kurz).
a pak že tady soukromníci dělají bordel v tarifech 🙂
Klasické mezinárodní jízdenky jsou pro běžného cestujícího vždy zmatené a obvykle dost drahé. Místo logického tarifu „k čáře náš, od čáry váš“ se používá přestřelený NRT a pak vznikají různé rovnáky na vohejbáky (rozumějte akční nabídky, třeba EU Regio), aby to bylo pro lidi cenově použitelné.
NRT není přestřelený, okometricky se jedná o normální jízdné OeBB.
Problém ale je, že v tarifu NRT si předražené částky za svůj úsek účtují ČD, případně i ZSSK nebo PKP IC.
Celkem nerozumím těm jízdenkám přes hranici. Ostrava hl.n. – Chalupki, což je 13 km stojí 141 Kč. Mazec. Jel jsem to předevčírem.
To taky nechápu. Do Chalupek to po mě chtělo 195kc a vlak z Chalupek do Krakowa vyšel na naše 145kc. Přímej vlak z Ostravy 995 Kč. Pokud nemáte naplánováno tak 2 měsíce dopředu, je lepší v Bohumíně přejít přes hranice a pokračovat od nich
Rozumní lidé si kupují na takové cesty lístky na místním nádraží či ve vlaku v rámci tzv. malého pohraničního styku. Cena není přiliš odlišná od vnitrostátního tarifu. Týká se to všech přeshraničních přeprav v rámci příhraničí.
https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2116833-kraj-chce-mezi-velenicemi-a-gmundem-desetkrat-levnejsi-jizdne-obb-se-brani
Co mají české velenice společného s polským pohraničím?
https://www.cd.cz/typy-jizdenek/mezinarodni-jizdenky/-27145/
Anebo jezdí přes Železnou Rudu.
https://www.cd.cz/typy-jizdenek/mezinarodni-jizdenky/-31107/
Takových je, Lanhžhot – Kúty, jednu zastávku. Brno – Břeclav je levnější.
Ono podle „k čáře náš, od čáry váš“ by to také bylo pro cca 99 % kupovaných relací předražené.
Předpokládám, že většina lidí jezdí velké české město velké rakouské město, ne česká vesnice rakouská vesnice.
A tam stejně vždy existuje lepší tarif, než kilometrický, na všech stranách hranice.
https://www.oebb.at/de/tickets-kundenkarten/oesterreich-europa/sparschiene/sparschiene-europa/tschechien
Jeho strana, která má ve spolkové zemi od nemapeměti nadpoloviční většinu a zároveň byla součástí i všech spolkových vlád v posledních 30 letech, úspěšně blokovala modernizaci železniční infrastruktury a všechny peníze vyrážela pouze do silnic. Teď remcají, že nemají pořádné vlakové spojení. A jejich konzervativní voliči jim to žerou….
„Lejeme písmenka – lejeme kulky – to podle toho, jaká je momentální mezinárodní situace.“
https://www.youtube.com/watch?v=c3FvphdZg98
Není to u nás stejné? Tedy až na ten závěr, kdy u nás se remcá, že pořád nemáme ty dálnice odevšad všude, namísto aby se raději zapracovalo na tom přechodu na koleje, když už toho tedy musíme tolik převážet sem a tam. 🙂
Moc nechybělo a od Sigmundhbrg na sever jezdily jen „lacinější“ autobusy. S vylidňováním venkova podporovaným masivním rušením veřejné dopravy mají v A bohatou zkušenost, kterou nyní hned za čárou na sever opisují.
Omezení veřejné dopravy poptávce je důsledek, nikoliv příčina. To jsou vaše přestavy šotouška, že jakmile přestane do Weitry jezdit pravidelný vlak, tak nastane masivní exodus celého širokého okolí…
Velká nostalgie v Rakousku vlak v Česku nenaplní.
Bylo by to propojení stávajících vlaků Praha-Jizni Čechy a Vídeň- Gmund.
Pokud to bude jen pokračování dnešních vlaků z Prahy do jižních Čech, nevidim v tom problém.
ano, jediná škoda, chybějící drát na trase… škoda, že tehdy ty dráty do Velenic neudělali přes Třeboň…
Zatrolejovat trať 226 bylo v plánu dřív, než trať 199. V 90. letech ale nebyly peníze. Z tohoto důvodu, když později (2008?) trolejovali trať 199, končily el. vlaky v N. Hradech a na posledních 13 km se asi rok přesedalo na Orchestrión. Teď se aspoň trať 226 udělá z jedné vody načisto – narovnat, zrychlit a zadrátovat.
Nikdo nebude vést vlak tak, aby se vyhnul jedinému významnějšímu městu na trase.
To opatření bude mít přínos zejména pro tranzitní nákladní dopravu.
Takovyhle vikendacek by mohl imho klidne stavet v CB
Jen by to pak nebylo moc rychlý… 🙂
Nez tam toho brejlovce ve velenicich nasroubujou, bude vindobona pred budejcema 😆
taky si myslím, je škoda, že není hotový koridor i kolem Hluboké…
A to by jezdil vlak tažený elektrickou lokomotivou či elektrická jednotka přes České Budějovice, nebo by na koridoru jezdil diesel kvůli úseku Veselí nad Lužnicí – České Budějovice. Hlavně pokud bude vlak jezdit mimo objednávku MD a krajů bude to ještě lepší.
Jinak vylidňování regionů má několik příčin, to hlavní je nedostatek slušně placené práce v dojezdové vzdálenosti. A nemyslím si, že turistický vlak tomu nějak extra pomůže.
Zkuste si ten článek přečíst ještě jednou a pomalu, zejména ten poslední odstavec o chystané elektrizaci a modernizaci trati z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic. Kvůli úseku Veselí nad Lužnicí – České Budějovice není žádný důvod, proč by měl jezdit diesel.
já tam teda čtu „trať by měla v letech 2024 až 2027 projít elektrizací a modernizací,“ a zároveň před tím se uvádí „Nová spojení ČD již 2022,“ – takže nějak Vám tam hapruje časová osa. Navíc vést nový vlak rozkopanou tratí, navíc určitě plné výluk, protože jednokolejka – tomu říkám dobrý záměr.
Nick „noerf“ a „*h8*“ je ta samá osoba? Zřejmě ano, vypadá to tak. Zkuste mi tedy vysvětlit proč by kvůli úseku Veselí nad Lužnicí – České Budějovice, jak je psáno pod nickem „noerf“, měl být vlak veden dieslem. Nějak vám hapruje pochopení kontextu.
Omlouvám se, mělo tam být Veselí nad Lužnicí – České Velenice. Kudy vedla původní trasa.
*h8* jiná osoba.
Tak teď může vysvětlovat nick „*h8*“ když je to jiná osoba.
Pan noerf se zřejmě pouze přepsal. Předpokládám, že měl na mysli chybějící trolej na trati 226 VNL – CV, ale omylem napsal CB.
Přes CB je to sice delší a trať 199 CB – CV není tak přímá, jako 226 VNL – CV, ale asi by tato zajížďka zajistila větší lokální využití na české straně i přímé spojení Vídně do CB. Pokud by se takový vlak uchytil, bylo by to možné brát i jako marketingovou přípravu na bezproblémový přímý návoz potenciální klientely na letiště Wien-Schwechat od roku 2029 s jízdní dobou Gmünd NÖ. – Flughafen Wien pod 2,5 hod.
Škoda, že nick „noerf“ potřebuje zastání mnoha jiných „nicků“, kteří k tomu musí psát spoustu dalších zbytečných věcí, místo aby se jednoduše vyjádřil sám. Co předpokládá někdo jiný je jen předpoklad toho někoho jiného, nic víc.
Vysvětlení je jednoduché, v době, kdy jsem četl váš příspěvek: „Zkuste si ten….“, tak tady ještě nebyl opravný dodatek od noerf, tak jsem vám odpověděl mojí domněnku, že může jít o pouhou o záměnu názvu CB-CV. Příspěvek jsem odeslal ale o několik minut později, než noerf. Pokud bych opravu od noerf zaznamenal, napsal bych jen druhou, původně zamýšlenou část mého příspěvku. Klar?
Což nic nemění na tom, že se jednalo stále jen o vaši domněnku. Ten zbytek nemá souvislost s tím na co jsem reagoval a tedy jako odpověď na můj příspěvek je zcela irelevantní.
Dám láhev rumu když bude vlak přes Veselí – Velenice rychlejší než kdyby jel přes Budějovice na Gmund a nemusí se čekat na žádné drátování a modernizaci vyjet může prakticky okamžitě, jen nevím čím, jediné snad 680ka Pendolino nebo něco tažené Taurusem.
Vy máte pocit, že bych to co tvrdíte nějak zpochybňoval? Zkuste si to přečíst ještě jednou a pomalu.
To pendolino není vůbec špatný nápad… 🙂
Než se něco podobného podaří dokončit a spustit, Pendolinu bude táhnout na 30…
nejlepší by asi bylo přes ČB, zda by po ele Ves-ČV jezdila přes Třeboň, pak možná..
kdyz si Rakusaci chtějí hrát a pustí chlupa, tak proč jim tu radost neudělat a nezúčastnit se tohoto projektu.
jen si myslím, že je zbytečné upravovat tratě apod. chteji-li turistickou zajímavost, tak bych jim poradil si všimnout, že CD chce pomalu vyřazovat hydry. prelakovani do retro barev tolik stát nebude a muze se obnovit vindobonna že začátku 70.let v plné parádě! Jen bude problém s vozy BRam….
Nějaký BRam se v kopřivách najdou, udělá se GO a hurá retro Vindobona může vyrazit. Hydry se na stará kolena zase dočkají výkonů, na které byly určeny tj. dálkové expresy a rychlíky. Na dobu po elektrizaci jde upravit 460 a 560 ať je cirkus kompletní.
myslíte jako 560 upravit dle vzoru 340? nebo ještě přidat třetí systém? jako trojsystemove tornádo zní zajímavě, jen toto je myslím i pro ultrasotouse příliš.
k BRam – tam je fakt problém. vím o dvou vozech – jeden je v DHV Luzna prestaven na disco vůz a druhý ve Zdicich, ale ten potřebuje opravdu důkladnou obnovu. údajně je ještě třetí v Chomutově ale s poškozeným rámem.
Normálně 3kV, 25kV a 15kV ať to může jezdit celou trasu, když už máme dva systémy. A super ekologické vozidlo je na světě (nemusí se vyrábět nová kastle) a dá dalších 50 let máte po problémech co nasadit na mezinárodní expresy na pomalejších tratích. A nebo vytáhnout 375 a jeji rakouskou sestru 310, jestli je to moc moderní.
Nedal by se ten BRam postavit z něčeho jiného?
Třeba Béčku se trochu fikne střecha a zavaří okna., nebo tak něco?
Když už se dá postavit řídící vůz z pošťáka …
má to mimo jiné jiný pojezd, podvozky, je to úplně jiný vůz. přípojné vozy navíc bývají úplně jinak vytapeny aj. než klasické vozy. prostě rychlikac za hydru připojíte, ale bude to více méně mrtvý vůz.
Celý úsek Velenice-Benešov předělat na přepínatelnou trolej 15/25 po prostorových oddílech a podle postavených jízdních cest. A můžou tam jezdit bastardi mezi laminama.
Probral jste se po zvýšené konzumaci alkoholu nízké kvality nebo působí vliv jiné návykové látky ze seznamu drog ….
Přepínatelná trolej by měla význam akorát tak v ČV, aby tam mohla jezdit jednosystémová vozidla – podobně jako mají ve Švýcarsku ve stanici Genéve (Cornavin) – původně 1 500 V = / 15 kV 16,7 Hz, nyní 25 kV / 50 Hz na dopravních kolejích 5 – 8. Dále Vallorbe, Basel, Pontresina,.
No tak, sledujte trochu náladu podvlákna. Chytří lidé mají chytrý humor.
Na rakouské straně jezdí z Gmündu do Vídně dost vlaků, stejně jako na České straně z Prahy do CB. Myslím, že by se prakticky jednalo pouze o spojení těchto dvou ramen přes 50 km úsek CB – CV a zastřešení prestižní značkou mezistátního vlaku Vindobona, což samozřejmě udělá radost jak v Jížních Čechách, tak ve Wadlviertelu.
Jenže rychlík do Velenic je spíš takovej spěšňák a spoj Gmünd-Wien na tom nebude o moc líp.
Jestli si někdo chce hrát na Vindobonu spojováním spěšňáků, tak jen upozorňuju, že to prestižní mezinárodní spoj nikdy nebude.
Prestižní možná ne, ale relativně funkční (a ne zbytečně drahé) nejspíš zase ano. Já bych se na to díval prostě jako na prodloužení (části) velenické větve R17 do Vídně.
Tak to je se vším. Státem (či přímo sdružením států) zčásti řízený a zčásti podporovaný odliv silnějších přepravních proudů na silnice a následná degrese kategorií vlaků v kombinaci se snahou (právě zde!) šetřit dospěly do tohoto stavu. Ovšem pořád lepší spojení Sp, než z toho udělat dálkový Os, jako se to stalo například mezi Pardubicemi a Vratislaví (ale zase pořád lepší, než muset hranici přejít pěšky). Osobně raději ocením nějak použitelné spojení než honbu železnice za „prestiží“ a většinu dopravy na silnicích.
Františku, zase si asi tu hlavu ze zadnice vyndejte.
Vlaků osobní dopravy jezdí za „zčásti řízeného, zčásti podporovaného odlivu“ tolik jako nikdy, včetně nedávného protažení R17 do Velenic.
Stejně tak rakouské spojení Gmünd-Wien má vzhledem k objemům po většinu trasy silně předimenzovanou kapacitu i frekvenci.
Dočkej času jako husa klasu.
…zase teta Kateřina.
Vy taky musíte být u všeho, co? 😁😁😁😁
Ano, stejně, jako vy. :-),
Akorát asi už nenajedu tolik km vlakem ročně, jako vy.
A copak, copak? Koupil jste si auto?
Bingo! Pokud jsou oba body (start, cíl) mimo větší města, máte zavazadla a musel byste několikrát přestupovat, tak je auto nejmenší zlo. Své jsem si vlakem odjezdil už v minulém století, mám už splněno.
No to bych s Vámi musel nesouhlasit. Chce to jenom koordinaci. Člověk by si myslel, že z dob komunismu budete zocelený a ne rozmazlený.😃 Podívejte já se někdy cvičím a místo abych jel přímým vlakem, tak záměrně vyberu trasu kde budu muset přestupovat co možná nejvíc. Miluju adrenalin zvláště když se musíte v co nejkratším čase dostat z nástupiště 1 na nástupiště 5 a máte sebou 3 kufry. No řeknu Vám, zcela určitě neztloustnete ani nezpohodlníte. Co je taky lepšího po dlouhém sezení ve vlaku než si trochu zasprintovat. Někdo bere anabolika, já beru kufry a mám svaly jak ze… Číst vice »
Myslím, že naše poloprivátní řeči tady nikoho nemusejí zajímat, můžeme diskutovat dál, ale přes mejl…
No to myslím vážně. Je to taková rada jak přežít železnici nejenom u nás. Halina Pavlovská by zaplesala. A moje rada zní………..
A co máte v těch kufrech, aby byl váš tréning efektivní? Berete si s sebou vyvenčit sbírku historických podkladnic a vrtulí?
Osobní věci a pozor nazpátek i nakoupené dárky a zboží, které u nás není kvalitní nebo vůbec není. Je to různé podle země kam jedu. Max 30 kilo. To je 15 kilo na jednu ruku a to už se pronese. Zvlášť když musíte běžet jako o život.🙄
Nojo, ale já to zvládnu autem za víkend tam a zpět a vy si na tu jízdu vlakem, abyste to samé stihl, musíte vzít ještě jeden den dovolené. Co v zahraničí je a v Česku se nedá koupit? Snad pro to nejezdíte až do Amsterdamu. 🙂
Třeba do Itálie nebo Francie a Španělsko a Portugalsko taky není k zahození. Sýry, oleje, koření, víno, někde mají i módní oblečení, boty, taková všehochuť. Co potřebuji a líbí se mi.
Taky se dá kombinovat vlak s letadlem.
Skoro všude jenom v Praze ne.
Tady ale nejde jen o turistické spojení, nýbrž o rychlík, který na obou stranách bude mít své využití, a navíc nabídne to propojení. Jistě, vylidňování nezachrání možnost jezdit čím dál větší vzdálenost za prací, ale to slušné vzájemné sousedské propojení ve formě šetrnější železnice namísto další dálnice mu v rozumné míře může jít naproti. Vždy bude záležet hlavně na tom, zda z toho či onoho kraje budeme jen odvážet, nebo naopak i něco přivážet. Tady má každá dopravní spojnice jen pomocný charakter, zbytek je na lidech.
Pokud je spojení rychlostí naprosto nekonurenceschopné (což to spojení Vídeň – Cmunt prostě je), tak lidi tím jezdit nebudou.
Jako byste chtěl, aby lidi přesedli z aut do koňky.