Asfalt odplul po vodě pryč, ta silnice prakticky neexistuje. Šéf ŘSD hodnotí povodňové škody
Povodněmi poškozená komunikace na Jesenicku. Foto: ŘSD
Aktuální mapa neprůjezdných úseků ukazuje, kde je kritická situace.
Aktuální mapa neprůjezdných úseků ukazuje, kde je kritická situace.
Kdo pamatuje co udělala povodeň s asfaltem Strakonické na Zbraslavi se nediví, že asfalt plave.
Předpokládám, že existují nějaké normy ve vztahu k potenciálním riziku povodním nebo se na to určitě bere ohled při projektování a stavbě silnic a železnic. Je to tak? Případně rámcově, jakým způsobem se to řeší?
Dávalo by do budoucna důraz na toto hledisko zvýšit a využít některé zkušenosti z této situace?
Já tedy nejsem stavař, ale na co přesně se ptáte? Povodeň takového rozsahu napáchá škody vždy a na všem. Neexistuje žádná silniční stavba nebo metoda, která by riziko byť sebemenšího poškození zcela vyloučila…Ale možná přijde do diskuse geolog a osvětlí Vám problém trochu lépe.
Ne úplně omezit škody, ale situace, kdy je zaplavena nová dálnice je divně, měla by vydržet podle mého názoru stoletou nebo 200-letou vodu. Nota bene, když je to nějaká páteřní komunikace, která slouží pro IZS a třeba pro evakuaci. Výška mostů s páteřním významem? Komunikace, která vede podle řeky a je primárně ohrožená by mohla být možná „hladká“ aby to po ní klouzalo. Možná naivní…. K brzdění rychlosti ať slouží jiné prvky v krajině. Jde samozřejmě o to aby to byl celkový koncept s krajinou. Nevím, fajn by byla celospolečenská diskuze, ale hlavní je asi ta odborná a hlavně i… Číst vice »
Výšku mostů samozřejmě můžete naprojektovat na tisíciletou vodu, ale náklady budou násobně vyšší než pokud by mosty měly odolat „jen“ stoleté vodě. A vyčerpáte tím z rozpočtu spoustu peněz, které pak budou chybět na jiných stavbách.
Co se týká vaší poznámky o odolnosti stoleté vodě, připomínám, že na Opavsku, Ostravsku i Jesenicku byly průtoky vysoko nad stoletou vodou. Zda to byla pětisetletá, anebo tisíciletá, to po analýzách řeknou hydrologové, ale na takovou sílu vody jsou u nás dimenzované snad jen jaderné elektrárny.
Jaké zkušenosti chcete uplatnit? Když se podíváte jak dopadla I/44 v České Vsi a v Bělé (fakt doporučuji, je to masakr), zjistíte, že koryto řeky, které bylo po povodních v roce 1997 vyskládané stokilovými balvany zalitými do betonu, tak na některých místech voda svou silou úplně vybrala a třeba zrovna v té České vsi a v Bělé se prokousala 30 metrů mimo koryto… Skrz beton, násep, asfalt a dalších dvacet metrů zeminy. V Bělé je autobusová zastávka, za níž bylo dětské hřiště a za ním ještě dům… Celkem 35 metrů od zastávky k břehu řeky. Dům teď stojí uprostřed řeky,… Číst vice »
Rozumím chápu. Váš názor má asi nejvíc konkrétnějších příkladů, pokusím se nastínit, jak to myslím. Je to živel, vyšší moc. Boj proti přírodě nelze vyhrát. To že tzv. změníme klima je přinejmenším cesta na dlouhou trať a za cenu, že za to společnost bude ochotná dost obětovat. Zbývá nám nějaká forma adaptace. A tady si myslím, že alespoň přemýšlet o tom, zda by se s tím v rámci našich malých možností nedalo nic dělat, co by alespoň část problému vyřešilo nebo ztlumilo. Myslím, že se alespoň trochu dá něco dělat. Otázka jsou náklady a společenská dohoda, že na co je… Číst vice »
Jsou normy na únosnost vozovky a podloži.
Ale abych stavěl silnici co odolá více jak stoleté vodě. To by se muselo položit vozovka 1+1 směr a betonovat 30m doleva a doprava a pak to mít i na pilonech 30m to země.
Teoretický by to šlo použit jen na kritická místa. Ovšem cena…
Furt je lepší jednu cestu uzavřit. A použivat další dvě. Sice v době špiček budou kolony…. furt je schůdnější cesta.
A nebo udělát bytelnější koryto. Pro potůček co má standartně 30 cm hloubku a šířku 50cm, by bylo koryto 7m hloubky a 8m šířky…..