Arriva bude prodávat jízdenky v automatech se vzdálenou pokladní
Jednotka řady 845 společnosti Arriva. Pramen: Arriva
Společnost Arriva, která začne od 15. prosince provozovat vlaky na čtyřech rychlíkových linkách a osobní vlaky v Libereckém a Zlínském
Stejně jako u ČD se mi nelíbí přeprava větší skupiny.
Proč si nemůžu v e-shopu prostě koupit 50 místenek na sedadla která se teď nabízí (a že by na to dopravce reagoval zařazením druhé jednotky je jeho problém).
Takže další lowcost a zavřené nádraží? A mráz.. ?
Je někde veřejně k dispozici jaká kapacita bude na jednotlivých spojích? Resp. kolik spojených jednotek má pravidelně jezdit na daných spojích?
Podle nějakých dřívějších informací (ale spíše charakteru „JPP“) na Turnov (a snad i jinam) údajně vždy (minimálně) dvě dvojčata = jedno se dvěma toaletami a jedno s toaletou vybavenou pro vozíčkáře – ale nechytejte mě za slova, ověřené to nijak nemám.
Právě, informace charakteru JPP bylo dost, člověk by řekl, že necelý týden před vyjetím na linky už budou provozní záležitosti známé. Resp. veřejně známé.
Zkoušel jsem si „cvičně“ koupit jízdenku z České Lípy do Kolína a ukázalo mi to i plánek vlaku s volnými místy.Jen nevím,ale to je dotaz spíš na dopravce,jak to je,když si koupím předem jízdenku i s konkrétním místem,a vlak mi ujede,protože třeba zaspím nebo bude zpožděný přípojný vlak.Chápu samozřemě ,že na místo(minimálně na to konkrétní)nárok mít nebudu,ale zda mi v ten den bude ještě jízdenka platit na jiný vlak.
To jsem zkoušel také, chystám se zajistit jízdenku pro skupinu(bohužel jsem narazil na omezení 5osob/jizdenka) nicméně u všech vlaků je v rezervačním systému pouze jedna jednotka. To chce dopravce spojovat jednotky operativně dle předem rezervovaných míst?
Dost bych se divil, kdyby doprace plánovaně řadil víc, než je objednaná kapacita.
Nesmíte se na to dívat optikou, jak funguje eshop ČD, kdy je řazení (posil) plánované už před začátkem GVD. Na Praha – Nitra je taky globálně zadané 1x 845 a na spoj se PP nasadí 2x/3x/4x vlak podle rostoucí poptávky.
Jenže Praha-Nitra je komerční spoj. Tam jsou zákazníkem cestující. U dotované dopravy je zákazníkem veřejný objednatel, a cestující je jenom substrát.
Tak pokud si něco kupujete předem, tak vždycky riskujete, že vám to propadne. Proto bývá výhodnější si služby platit až ve chvíli, kdy je odebíráte.
Po někdejších zkušenostech s reklamací jízdenky mám obavu, aby „vzdálená pokladní“ neznamenalo, že si cestující pro vytištěnou jízdenku vždycky bude muset osobně dojet do České Třebové (samozřejmě dříve, než vůbec nastoupí do vlaku).
Nikoliv Karle. Do České Trebové, pro jízdenku už nemusíš. Ani v doprovodu obou rodičů ( do 99-ti let věku). To už vodnés čas. Vláda, poslanci Parlamentu ČR, lobbysti a podržtašky, dřou jako koně. A v procesu liberalizace Evropského trhu železniční dopravy resp. Implementace doporučení výboru Evropské komise, ve věci Veřejné dopravní obslužnosti, hrazené z rozpočtů Min. Dopravy a Krajů (nás všech), bylo samozřejmě od počátku 🙂 myšleno na princip tzv. Jednotné jízdenky. Ta bude samozřejmě platná fšude a u fšech doprafců 😉 . Prvek jednotného tarifu a jízdního dokladu byl vytvořen velmi náročným procesem, který ve svém výsledku odráží profesionalitu… Číst vice »
Tak tomu tleskám:))))
Člověče, že vy pracujete přímo v paláci, kde se Dušek bál ohnout pro tužku?
Kdepak. Ještě to by mi scházelo. 😉
Tak ještě, že už mám skoro autoškolu za sebou. Brzo to bude bohužel potřeba.
Chybí vám tam Střelná…
A bude tajný kód na nákup jízdenky PID, nebo to bude nabízet PID automaticky jako levnější variantu?
Ne, ale po zadání odkud kam Vám bude nabídnuto varianta jednoho tarifu a PID (samozřejmě toho, kde budete jiný IS bude tento, kde není, nebude nic). Zobrazí se Vam cena a bude na Vás, co zvolíte.
Popisujete svoje sny, nebo realitu ČD?
U ČD je to jinak, tam právě musíte použít speciální kód, tedy to, že přímo požádáte pokladní o prodej PID jízdenky.Jinak když řeknete odkud kam chcete jet a je tam PID, obdržíte jízdenku za tarif ČD.
To by bylo super a hlavně výrazný rozdíl v přístupu oproti ČD.
Z hlediska objednávání skupin rozhodně krok zpět. Viz dnešní zkušenost s pokusem rezervace Tu-Pha na příští pondělí – pošlete si IČO, vystavíme vám fakturu a zaplaťte si dopředu. Případně můžete zakoupit jízdenky zakoupit dopředu přes e-shop po maximálně 5 osobách a když někdo onemocní, my vám nic nevrátíme, protože to zjistíte stejně až méně než 30 minut do odjezdu spoje…
Jak jste na to přišel?
Z komunikace s týmem zákaznické péče a informace ke stornování jízdenek na https://www.arriva.cz/cs/info-na-cestu/caste-dotazy/storno-jizdenky
Být ČD co k čemu, tak Arrivě nabídnou svůj e-shop a pokladny (na které jsou lidé zvyklí), za určitou provizi. Jenže tohle ČD dodnes nepochopily (DB v Německu už ano).
To by pak neměly důvod Arrivu ani mazat z KJŘ. 🙂
Myslím,že tohle je už ohrané téma…má snad Arriva ve svých JŘ vlaky ČD???
Však mají zakázáno i nabízet PID.
Nesmysl, nemají, nikdo jim nic nezakázal – to si totiž zakázaly ČD samy!
taky je otázka, zda by se Arrivě chtělo tu provizi platit
Ano, souhlasím. Viz GW Train Regio, který jízdenky prodá kamkoliv v republice, ale ČD na vlaky do stanic obsluhovaných soukromými dopravci ne.
Už bohužel neprodá. Smlouva na vzájemný prodej ČD – GWTR byla ze strany Českých drah tuším že v roce 2017 jednostranně vypovězena.
Takže v Praze hl.n. odbavení pouze přes internet nebo ve vlaku, když tam nebude pokladna, ani automat. Trochu slabé, když budou mít odtamtud tři linky.
Aktuálně lístky Arrivy prodává pokladna Regiojetu:
https://www.arriva.cz/cs/kontakt/prodejni-mista
Chtělo by to tedy alespoň nějaké nálepky, že je tam prodejní místo. Myslím, že tam nic takového není.
Tak to jsem docela zvědav, jak (a zda vůbec) to budou Jančurovci stíhat: zatím jde jen o dva vlaky denně do Nitry, ale až se rozjedou ty vnitrostátní rychlíky, tak zájem logicky řádově naroste.
Ta vzdálená pokladní je hodně dobrý nápad!
To se vyplatí v Berouně, když je to na všechny strany PID, takže buď si koupím PID jízdenku v pokladně ČD, nebo v automatu ROPIDu a ten zbytek si to koupí u průvodčího? Mimochodem, bude možné koupit PID jízdenku v tomto automatu, případně u průvodčího?
PID jízdenku si v Berouně můžete klidně v pokladně ČD.
No právě, automat ROPIDu a ještě pokladna.Radši tedy jezdím R26 na tu z automatu, je to rychlejší. Z Příbrami, bohužel jde zatím jen přes pokladnu ČD, automat ROPIDu tam není a označovače také ne.
Nebo třeba PID Lítačku. Jednotlivky jsou to jediné, co na ní fungují pořádně.
Mám služební telefon a nechci mu svěřovat svoji bankovní kartu v plen. Až bude možné mít přednabitý účet (elektronická peněženka), začnu o apce uvažovat.
Když budu chtít náhodou pomoci, tak slečnu operátorku jen uslyším, nebo dokonce i uvidím na displeji?
Uvidíte i uslyšíte.
No to jsem tada zvědavý. Proč by měla být jízdenka u pokladny dražší než přes internet? Trochu ztrácí smysl mít pokladnu v Uherském Hradišti a jinde. Když už nabízí 4 možnosti, tak by si snad měli být všechny platby rovné.
Nechápu ty nesouhlasné hlasy, ale budiž. Pokud vím tak Arriva nemá zatím žádnou apku na jizdenky, něco jako MujVlak od ČD. Pokud ano, tak si ji rád stáhnu, když mi dáte odkaz. Proklikávat se jejich oficiálními stránkami, se mi nezdá moc efektivní. Jde mi o tu klasickou pokladnu, co má být např. v Uherském Hradišti. Proč by měla být jízdenka v klasické pokladně dražší, než na eshopu. Pochopil bych ještě příplatek přímo ve vlaku. Ale ty ostatní už nějak ne.
Osobní obsluha je dražší, než když se zákazník obslouží sám a navíc si k tomu zaplatí i svůj hardware (počítač nebo mobil).
Příplatky za osobní obsluhu mají i DB a ČD (u některých typů jízdenek).
Nema appku. Ma mobilni design webu a chova se to dost blizko aplikaci.
Tak jsem si to zkusil. Jo ten mobilních design vypada slusne a da se v nem orientovat. Zkusil jsem spoj z Uherskeho Hradiste do Luhacovic podle noveho jizdnim radu. Zatim pisou ze jde koupit listek jen ve vlaku. No, na to ze to ma od nedele byt v provozu, to zatim moc pripravene neni. Chtel jsem si porovnat kde to vyjde levneji zda Arrivou nebo Slovackym Expresem od CD. Pripadne zda to v tomto pripade vyjde u obou dopravcu stejne. No tak jsem teda opravdu zvedavy, jak to nakonec bude.
Bohužel ve Zlínském kraji nebude zatím možnost kupovat jízdenky přes internet, protože Busline kraji zničil možnost vytvoření IDS a ČD nechtěly poskytnout software po zakupování přes jejich web/aplikaci Můj vlak.
Ve Zlínském kraji se tak bude dát (minimálně na dalšího půl roku) koupit jízdenka přes internet jedině ve vlaku ČD nebo Arriva Express (Praha – Nitra).
„I jízdenky Zlínského kraje bude Arriva prodávat nejpozději od pátku 13. prosince ve svém e-shopu, jízdenky koupené na internetu však budou platit jen ve vlacích Arrivy.“ https://www.arriva.cz/cs/o-spolecnosti/novinky/arriva-vyjede-na-nekolik-novych-zeleznicnich-linek-jizdenky-na-rychliky-uz-jsou-v-predprodeji-11693
Stačí to zabalit do WebView (nebo jak se ta androidí komponenta nazývá), dát tomu vlastní ikonku a máme „aplikaci“.
Tím ale ztratíte jednu z důležitách vlastností aplikace – ukázat rychle na displeji zakoupenou jízdenku, i když jste offline (netřeba lovit signál někde v tunelu).
Tak tu máte v e-mailu, pokud se Vám stahuje pošta do telefonu.
Ne nutně. I ten WebView jde doplnit o offline mód čistě na bázi HTML5+JS. Otázka je, zda to je taková killer feature, že má smysl do toho investovat.
Napsal jsem to jen proto, že „máme aplikaci“ ještě nemusí znamenat že je to opravdová aplikace a ne jen zabalená webovka.
Tak ono není třeba ani dělat aplikace pomocí webview. iOS a snad i Android dovolují web připnout jako ikonu do menu, aby se tvářila jako aplikace. iOS na to dokonce má i vlastní metaznačky v HTML pro definování zvlášť ikony do menu… ale kdo to reálně používá?
Aplikaci typu „přehled transakcí“ jako webstránku zabalenou ve WebView jsem bohužel v minulosti zažil. A nebyl to žádný garážový startup.
Tak jako webview měly aplikaci vyrobenou i ČSA.
Mobilní design mají i ČD. A mám-li si vybrat mezi aplikací a mobilním webem, volím jednoznačně aplikaci. Pohodlím obsluhy se to nedá vůbec srovnat.
Možná je to špatně řečeno. Možná jen na internetu bude levnější …. obdobně jako je to tradičně třeba u ČD …
Jojo, všechno se dá přečurat, když se to pojme tak nějak naopak. I povinnost zajistit prodej jízdenek bez přirážky.
plovoucí tarif vnese ještě větší chaos do přestupů od jiného dopravce.. vidím to na odliv cestujících ( plné jízdné)
Určitě. Ještě nevyjeli a už vidíte odliv. Úplná kněžna Libuše.
Co že to dávali věštkyním v Delfách?
Pravda, Leo plave už teď.. ale vtipná glosa
No to je úžasné, jenomže jízdenku třeba StM UH – Uh.Brod si elektronickou cestou nekoupím nijak.
(Což teda není chyba Arrivy, ale ZK, který to s tím startem integrace opravdu výsostně zvrtal.)
Když od ledna platí IDS JMK i kolem UH, platí ve vlacích ČD nebo Arrivy (nebo obou)?
V textu je, že i regionální vlaky budou online.
A ZK se celé plány s IDS sesypaly díky torpédování výběrek u ÚOHS.
To je holt daň za to, že úřady typu ÚOHS neumějí pracovat reálnou rychlostí.
Pokladna s nehorším umístěním čtečky bezkontaktních karet kterou jsem kdy v životě viděl. Používá ji i DPP.
Sám tyto systému konstruuji a toto je fakt neergonomická zhovadilost.
Mikroelektronika?
Ne. Parkovací systému pro slovenskou firmu.
Čtečka bezkontaktních karet se nikdy nedává na místo, kde není na čtečku vidět. Takto se musím předklonit a čtečku více méně hledat. Čtečka při provozu bliká, což je v této pozici přes den neviditelné a na display pinpadu není taky s přirozené polohy vidět.
Adame, pokud je konstruujete, pak zcela jistě víte (doufám v to), že musíte zohlednit i cestující, uživatele s omezenou schopností pohybu. A to je právě důvod, pro se zdravému jedinci může zdát umístění, dle Vaseho slovníku zhovidilé, ale jsou brány i ohledně např. na cestujícího na vozíku.
Vidím, že hendikepovaný asi nemá právo platit mincemi…
Vždyť ano, zohledňujeme hendikepované, ale je nesmysl dát čtečky pod úhlem kdy na ně není vidět z polohy stání i polohy sezení. Tyto zařízení se umísťují buďto vertikálně nebo odkloněny od osy tak, aby na ně bylo vidět, tudíž horní hranou směrem do zařízení a respektují se i potřeby osob na invalidním vozíku. Toto umístění, kdy i bezkontaktní kontaktní čtečka jsou, lidově řečeno, podražené je nesmyslné.
Ale automat funguje a to je hlavní. Ergonomická stránka se vždy dá doladit.
Kde bude ta pokladna na Kladně?
Něco se děje na konci chodby vpravo.
Zajímavý nápad s tím telefonem.
Tak jsem zvědavý, zda se zde dozvím, že budou tyto automaty úplně stejně k ničemu, jako jsem se zde dozvěděl, že by byly k ničemu automaty ČD nahrazující zavírané pokladny 🙂
Automaty ČD jsou k ničemu, protože nejsou v odborech. Ostatně ty brojily proti UNIPAJ jako jediní.
Automaty ČD byly k ničemu hlavně proto, že uměly přijímat pouze mince a peněženku na in-kartě. Pokud tohle umí přijímat bankovky a běžné platební karty, tak je to uspokojivá náhrada živé osoby za okénkem.
Není pravda. V Praze hl.n. UNIPAJ normálně akceptoval platební karty, jen se už tento model neměl šanci rozšířit. Je to škoda, protože i přes všechny pohodlné online kanály dnes ČD centra kapacitně stále trpí.
Nějaký jednoduchý jízdenkový automat třeba i jen na platební karty vydávající jen několik málo jízdenek fungujících pro přestupy jako režim „p.c.“ (= něco na podobném principu, jaký je třeba v pražských tramvajích) by byl velmi vhodný i do „šukafonů“ na mnoha lokálkách, aby nákup jízdenek u strojvedoucích zůstal spíše výjimkou a zbytečně nezdržoval – a kdyby v PIDu takové automaty prodávaly jízdenky podle tarifu PID a ne podle tarifu ČD (ty by prodával jen strojvedoucí), tak by to vyrazilo zbraně z rukou všech Trondů a jim podobných kritiků současného stavu, kdy ve vlaku nelze koupit jízdenky podle tarifu PID.
Tak hlavně asi jde o to vyrazit „zbraně z rukou“ manažerům ČD, kteří jakoukoliv integraci sabotují, jak jen to jde.
Ale předem zakoupené jízdenky PID z automatu, je povinen označit i fíra v 814 bez průvodčího, nebo ne?
A pokud v rámci úspor ve vlaku nebude ani fíra, tak vám to označí libovolný spolucestující… Ale teď vážně, kdysi jsem odkudsi jel z předem zakoupenou jízdenkou PID, ale ve vlaku ji nebylo kde označit a průvodčí vůbec nepřišel. Po přestupu jsem se tedy v dalším vlaku prokázal neoznačenou jízdenkou PID a žádal její označení. Průvodčí byl vstřícný a něco mi na tu jízdenku načmáral, ale s tím, že v pražské MHD mi to pak prý nikdo neuzná.
Ono to asi někde v tarifu PID tak nějak je (nebo aspoň bývalo): vzpomínám si, že když ještě tehdejší „ML-S41“ provozovaly ČD a strojvedoucí (občas) před odjezdem z Roztok u Prahy přišel udělat revizi jízdenek (nebo se ho někdo ptal, kde a jak si má jízdenku označit), tak cestujícím radil, ať si ji označí v označovači na nástupišti, aby jim platila i v MHD, protože označená v označovači ve vozidle prý v MHD neplatí.
Já je v Brně miloval, kvůli nim jsem si pořídil In-kartu v době, kdy jsem ji nevyužil jinak než jako elektronickou peněženku (sčítání slevy z inkarty a studentské přišlo až o pár let později). Zatímco u normálních pokladen byla fronta na několik minut, tady předemnou nebyl víc než jeden člověk a ty pohyby jsem měl tak naučené, že jsem měl koupený lístek za 20 vteřin. Stíhal jsem díky tomu vlak, který odjížděl 10 minut po konci přednášky (cesta na nádraží byla tehdy právě také cca 10 minut). Online jízdenky byly tehdy ještě vázané na konkrétní spoj, což, když 100% nevíte,… Číst vice »
Ono v té době nebyly kartové terminály ani na docela velkých stanicích. Pamatuju si, že zaplatit za kredit kartou na eshopu a nechat si aktualizovat EPIK na pokladně byl jediný způsob, jak bezhotovostně platit v takových Hranicích na Moravě.
V Praze na hlavním si pamatuju fronty i u automatu. A pak přišla tiskovka, jak se neosvědčily. 😀
No, a dneska je s aplikací MujVlak zcela po problému.
Nevím o tom, že by aplikace můjvlak nabízela 100 % sortimentu co pokladna, zejména, co se mezinárodní dopravy týká… Ale možná jsem jeden z mála, co z EPIKu platil lůžkové rezervace na euronight.
Já vám ten jednoduchý svět, kdy všechny problémy řeší mobilní aplikace celkem závidím, ale nesdílím ho s vámi. UNIPAJ byl fajn počin a myslím že stačilo málo, aby to byl opravdu dobrý počin.
Jistě, zapráskám si mobil milionem aplikací – pro každého dopravce, každou obec, každého pekaře, knihovnu, holiče si nainstaluju samostatnou aplikaci…
Moje vzpomínky na UNIPAJ v Brně jsou hlavně takový, že jich většina zpravidla nefungovala 🙂 Ale ten novější, se skloněnou obrazovkou, že na něm bylo i něco vidět, ten byl fajn.
V Brně byly dva typy. jeden který umožňoval platby v hotovosti mincemi i bankovkami, platební kartou a peněženkou, ale byl hrozně poruchový zejména v případě plateb mincemi. Zbylé byly jen s peněženkou. Záměr na dovybavení pro platby kartami za poměrně nízké vstupní náklady se změnou ve vedení firmy bohužel nevyšel.