cargo

Alkohol za volantem v číslech. Vláda zamítla pokusy tolerovat řidiče pod vlivem

Dopravní nehoda. Ilustrační foto: Policie ČRDopravní nehoda. Ilustrační foto: Policie ČR

Celkem 62 lidí loni zahynulo v Česku při nehodách, které způsobili řidiči pod vlivem alkoholu. Meziročně tak počet mrtvých při

Celkem 62 lidí loni zahynulo v Česku při nehodách, které způsobili řidiči pod vlivem alkoholu. Meziročně tak počet mrtvých při nehodách, kde je příčinou předchozí konzumace alkoholu řidičem, stoupl o 14. Celkem tak alkohol stojí za 11 procenty všech úmrtí na českých silnicích. Ukazují to statistiky nehodovosti zpracované Besipem.

Počet usmrcených lidí při nehodách způsobených řidičem pod vlivem alkoholu dlouhodobě klesá. Tento pozitivní trend by podle odborníků mohl díky nulové toleranci alkoholu za volantem pokračovat: vláda totiž na svém posledním zasedání odmítla návrh poslanců ODS na změnu zákona o provozu na pozemních komunikacích, podle které by mohli řidiči jezdit až do půl promile alkoholu v krvi. Odborníci na bezpečnost silničního provozu se proti takové toleranci dlouhodobě staví.

Vliv alkoholu na nehodovost v Česku zmapovaly v rozsáhlé studii Besip a Centrum dopravního výzkumu.

„Nehody zapříčiněné alkoholem vykazují více než 2,5krát vyšší závažnost smrtelných následků ve srovnání s celkovým průměrem. Nejvyšší závažnost následků se vyskytuje u nehod, při kterých byla zjištěna hladina alkoholu v krvi viníka v rozmezí 0,81 až jedno promile, nadprůměrnou závažnost však vykazují i nehody při minimálním obsahu alkoholu v krvi do 0,24 promile,“ podotkl Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu, který se dlouhodobě této problematice věnuje.

Nejčastějšími faktory spolupůsobícími při vzniku dopravních nehod pod vlivem alkoholu jsou pak nepozornost, vysoká rychlost, únava a mikrospánek a nezkušenost. Větší závažnost nehod s vlivem alkoholu ukazují i data za rok 2017. Zatímco na celkovém počtu nehod se podílely 4,1 procenta, na počtu usmrcených osob 9,6 procenta. Nejvyšší podíl na všech nehodách pod vlivem alkoholu nebo návykových látek byl evidován u řidičů nákladních automobilů kategorie N3 – 28 procent.

Zastánci zavedení tolerance vyjadřují názor, že nízký obsah alkoholu v krvi řidiče neovlivňuje. S tím ale odborníci nesouhlasí. Kromě ovlivnění smyslového vnímání vidí problém hlavně v rychlosti reakce „Největším problémem zůstává tendence k odlišnému vyhodnocení rizikových situací. Narůstá řidičovo sebevědomí a s tím spojené přeceňování vlastních schopností. Pod vlivem alkoholu má často pocit, že řídí dobře a že situaci plně zvládá,“ uvádí Pavel Řezáč, ředitel Divize dopravních technologií a lidského faktoru Centra dopravního výzkumu.

CDV odmítá i argument, že nízký obsah alkoholu v krvi nevede ke zvýšení rizika nehody. Centrum se odvolává především na rakouskou studii, podle které už při půl promile je riziko nehody dvakrát vyšší. Data CDV ukazují i počty nehod, kdy řidiči měli v krvi ještě relativně nízký obsah alkoholu do půl promile. Od roku 2012 do roku 2018 zahynulo při takových nehodách 58 lidí.

Zastánci tolerance často argumentují i tím, že je to běžné v jiných zemích. Statistiky nehodovosti ale ukazují, že řada zemí s tolerancí alkoholu v krvi za volantem má i vyšší počet usmrcených na milion obyvatel. (graf alkohol 1). Smutným premiantem je v tomto Chorvatsko, kde za každým třetí úmrtím na silnicích je právě alkohol. Ve srovnání s jinými zeměmi má ČR v EU také druhou nejvyšší spotřebu alkoholu na hlavu: 14,1 litru na osobu. Vyšší spotřebu mají jen v Litvě.

Česko je s nulovou tolerancí skutečně v Evropě téměř výjimkou. Kromě České republiky má nulovou hranici u všech skupin řidičů zavedenou Maďarsko, Rumunsko a Slovensko; dalších pět států má zavedenou nulovou hranici u nových a profesionálních řidičů. Podle Kaduly řada zemí tuto úpravu České republice závidí. Dokazuje to i fakt, že počet nehod pod vlivem alkoholu u nás klesá dlouhodobě rychleji než v jiných zemích. Některé státy mimo Evropu už pravidla pro alkohol za volantem a postihy za jízdu pod vlivem zpřísňují, naposledy například australský New South Wales.

Porovnání počtu usmrcených při nehodách způsobených řidičem pod vlivem alkoholu v jednotlivých zemích. Vývoj počtu usmrcených v nehodách způsobených řidiči pod vlivem alkoholu. Data k nehodám způsobených řidiči s obsahem alkoholu do půl promileTolerance alkoholu u řidičů v jednotlivých zemích EU. Rizikovost nehody podle obsahu alkoholu v krvi

Text návrhu ODS
Česká republika je jednou ze 4 členských zemí Evropské unie, která ve svém právním řádu nemá stanovenou žádnou toleranci alkoholu v krvi u řidiče. Kromě České republiky se jedná o Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, tedy země bývalého východního bloku.
Naopak většina zemí EU má tuto hranici stanovenou na 0,05 %, v některých zemích (VB, Malta) je tato hranice ještě vyšší.
Mezi legislativní hranicí pro toleranci určitého množství alkoholu v krvi řidiče a počtem obětí dopravních nehod neplatí přímá úměra. Země, které mají nulovou toleranci, patří mezi země s největším počtem obětí dopravních nehod na 1 mil. obyvatel (Rumunsko 96, Maďarsko 64, ČR 62, Slovensko 46), zatímco zmiňovaná Velká Británie vede žebříček nejbezpečnějších zemí s 28 oběťmi na 1 mil. obyvatel, následována Dánskem (30) a Irskem (31).
Z daných údajů vyplývá, že na závažnost dopravních nehod mají významnější vliv jiné faktory než tolerance malého množství alkoholu v krvi. Například kvalita dopravní infrastruktury, stav vozového parku, práce policie atd.
V České republice došlo v roce 2018 k 7 dopravním nehodám s oběťmi na životech, při kterých byl zjištěn alkohol u řidiče do 0,05 %. V těchto případech mohla být viníkem jiná příčina, nicméně statistiky Policie ČR evidují pouze přítomnost alkoholu, nestanovují jako důvod nehody požití alkoholu (viníkem tak mohlo být jiné vozidlo, které nedalo přednost). Pro srovnání – nedání přednosti v jízdě mělo v roce 2018 18 obětí, vjetí do protisměru 79 obětí na životech.
Vzhledem k zastaralosti právní úpravy a zejména vzhledem k její přísnosti navrhují předkladatelé zavedení tolerance alkoholu v krvi pro řidiče ve výši 0,05 %. Jak již bylo uvedeno, jedná se o hranici, která je běžná ve většině zemí EU a podle řady studií nemá významný vliv na schopnost ovládat vozidlo.
„Stres, nevyspání, konzumace medikamentů a celkový zdravotní stav nepochybně u lidí narušuje třeba řidičské kompetence často daleko více než zmíněné nízké hladiny alkoholu. Tato úvaha vysvětluje skutečnost, že státy, které v dopravě tolerují nízké dávky alkoholu, nevykazují vyšší incidenci dopravních nehod než státy, které, jako třeba Česko, uzákonily přísnou „nulovou toleranci“.“
Předkladatelé zároveň navrhují zachování nulové tolerance alkoholu v krvi pro rizikové skupiny řidičů. Návrh by se tak netýkal řidičů mladších 21 let, řidičů, kteří řidičské oprávnění získali (nebo jim bylo vráceno) v posledních 2 letech a také řidičů řídící tramvaj nebo vozidlo zařazené do skupiny C1, C, D1, D nebo T, nebo řídící jízdní soupravu zařazenou do skupiny B+E, C1+E, C+E, D1+E nebo D+E. Návrh by se také netýkal řidičů vozidel kategorie B a B1, kteří řídí vozidlo za účelem smluvní přepravy (např. vozidla taxislužby nebo služeb typu UBER).
V souvislosti s avizovanou vládní úpravou bodového systému, kterou už od roku 2016 připravuje Ministerstvo dopravy, počítají předkladatelé se zvýšením sankcí pro řidiče překračující limit 0,05 %.

Tagy alkohol v dopravě tolerance alkoholu za volantem
93 komentářů