lot
Letecké společnosti Letectví

Airbus představil koncept bezemisních letadel, budoucnost vidí ve vodíku

Koncept bezemisního letadla ZEROe od Airbusu. Foto: Airbus
Koncept bezemisního letadla ZEROe od Airbusu. Foto: Airbus
Airbus považuje vodík za palivo budoucnosti.

Výrobce letadel Airbus je přesvědčen, že už v roce 2035 by mohla být první letadla zcela bez emisí. Firma dnes představila tři různé koncepty pod jednotným názvem ZEROe, které mají přinést zcela čisté létání.

Jde o kombinaci různých technologií. Airbus označuje představené koncepty jako závazek firmy stát se průkopníkem v oblasti dekarbonizace letectví.

Všechny tři koncepty počítají s využitím vodíku. Airbus očekává, že půjde o čisté palivo, které bude řešením pohonu i pro mnoho jiných oborů, nejen letectví.

„Chceme hrát vedoucí roli v největší proměně letectví v celé historii. Naše dnes představené koncepty naznačují cestu, kterou se chceme dostat k bezemisnímu létání,“ uvedl šéf Airbusu Guillaume. Vodík podle něj má šanci pomoci výrazně zredukovat vliv letectví na změny klimatu.

Airbus představil letadlo s pohonem na vodík pro 120200 lidí a doletem nad dva tisíce námořních mil (3 704 kilometrů). Vodík by měl být u těchto letadel skladován v nádržích v zadní části letadla. Jedním z konceptů je také turbovrtulové letadlo na vodík pro lety do 1 000 námořních mil.

Největší revolucí je návrh letadla, ve kterém křídla postupně přechází v trup. Jde o podobný koncept, který vyvíjí Technická univerzita v Delftu s KLM.

Airbus upozornil, že jde jen o koncepty, jejichž funkčnost v praxi chce zkoumat v příštích letech. Detaily má představit dnes na svých sociálních sítí v živém vysílání od 14 hodin.

37 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jiří Kocurek

Hmm, Space X používá v raktách kerosin, vodík je totiž velmi drahý. Pravda, když se zadotuje, tak může být i „zadarmo“.

MrMarkus

Motory Merlin ano, tam jde o staré dobré RP-1 „petrolej“ a kapalný kyslík. Nastupující moderní motory už to mají jinak. BE-4 (bude mimo jiné ve Vulcanu) spaluje na místo RP-1 (tekutý) methan (CH4) a tekutý kyslík. Raptor od SpaceX též. V metanem se jim lépe pracuje, ale to platí pro současnost. Když jsem se trošku prokousával studiemi na vodíkové hospodářství v Japonsku, tak tam byl často zmiňován zanedbaný vědecký pokrok, dají se tam očekávat skutečné průlomové objevy, které celou technologii zpřístupní. Zakončím to raketami, těžké raketové nosiče od Mitsubishi Heavy Industries spalují tekutý vodík (LH2) a tekutý kysklík a počítají… Číst vice »

Graylag

To se celkem pletete. Cena kilogramů vodíku je proti kilogramů RP-1 skoro zadarmo a přitom má vodíkový motor i teoreticky vyšší účinnost. Důvody proč se používá takové nebo takové palivo jsou technické, ne finanční.
Mimochodem vodíkových raket je docela dost. Z těch aktuálních třeba Ariane 5 a Delta 4. A nakonec i Space Shuttle byl na vodík.

Marian Kechlibar

SpaceX aktuálně skutečně používá kerosin (RP-1) a do budoucna metan, ale hlavní důvod, proč se odpoutali od vodíku, není cena paliva. Je jím inženýrská stránka věci. Malá hustota paliva znamená nutnost velkých nádrží (viz Saturn V nebo hlavní nádrž raketoplánu), rozdílná teplota LOX a LH2 znamená nutnost vnitřně izolovat ty nádrže od sebe navzájem (což přidává na hmotnosti celého plavidla a snižuje užitečný náklad), navíc se vodík chová dost nepřátelsky vůči materiálům tvořícím nádrž (křehnutí kovů). Na druhou stranu má hydrolox motor výborný specifický impuls, lepší než alternativní paliva, proto s ním letěli k Měsíci. A hoří naprosto čistě, bez… Číst vice »

Kalina

Jak se bezemisně bude získávat vodík?

Nováček

Poručíme větru, dešti! Vy jste neslyšel von der Leynovou?

Jiří Kocurek

Anička: Elektrolýzou vody. Elektřina je bezemisní.
Pepíček: A proto zakázali elektrické žárovky.

Pepíček dostal třídní důtku.

Radek Janata

Elektrické žárovky zakázali ne proto, že je elektřina „bezemisní“, ale jednoduše proto, že žárovka podstatně víc topí než svítí, ale typický konzumní jouda by si ji stejně kupoval, protože je levnější (myšleno pořizovací cenou jednoho ks, ne celkovými provozními náklady).

M H

Za předpokladu, že s ní svítím v zimě (tím pádem využiji i to teplo), případně s ní často blikám, je otázka, co bude mít celkové provozní náklady vyšší…to až v posledních pár letech začínají být dobré LEDkové „žárovky“ za rozumbou cenu.

Radek Janata

Využití tepla v zimě je diskutabilní, když světelné zdroje nejsou umístěny na vhodném místě z hlediska vytápění bytu. Většinou někde u stropu. Ani to nemá akumulační schopnosti (prospěšné elektrické síti), jako akumulační kamna či elektrokotel se zásobníkem. Blikání byl problém u zářivek, u LEDek už ne.

Dalibor

s chutí! Ono totiz hodne zavisi, co do tech emisi zapocitate a „co neni videt“ teoreticky lze katalyzovat oxidem titanicitim + svetelna energie (UV) fuzi CO2 + H2O, tim vyrobit metan, odpad je kyslik, a metan opet castecne redukovat na CO2 a H2. zatim prumyslove nepouzitelna technologie. To CO2 bude tak nejak obihat a slouziit jen jako nastroj k rozbujeni vody… zatim je to ovsem scifiiiiiii

a8n

A když se na tu redukci vykašlu, dostanu něco mnohem užitečnějšího.

Nekdo

dnes jaderná elektrárna. zítra fúzní.

Kamui

Spalováním vodíku s kyslíkem vzniká voda. A prý svrchním vrstvám atmosféry by se nemuselo úplně líbit to množství vodní páry co by tam letadla vypustila. Navíc vodní pára je silný skleníkový plyn.

Kubrt

Spalováním kerosinu taky vzniká značné množství vody (palivo jsou uhlovodíky, C se oxiduje na CO2, H na vodu) – která je v atmosféře přítomna tak jako tak (mraky) a za pár dní vyprší, což zároveň „řeší“ otázku páry jako skleníkového plynu (na rozdíl od CO2 – ten nevyprší, spáš se hromadí). Svrchní vrstvy atmodféry? Letadla létají ve svrchních vrtsvách atmosféry?
Ne, nemyslím si, že vodíkové letadlo je reálná cesta, ale kvůli zvýšeným emisím vodní páry to nebude 🙂

Y.K.

Voda (H20) je skleníkový plyn? Tak to jsme na špatné planetě. Tady je voda všude.

Zbyněk

Ano, je, dokonce významný. Její přítomnost v atmosféře dovoluje udržovat na planetě teploty, jaké známe. Její koncentrace v atmosféře je ale více méně pořád stejná, takže se o ní nemluví jako o škodlivém skleníkovém plynu. Na rozdíl třeba od CO2 jejiž koncentrace stoupá, čímž stoupá i průměrná teplota. Pojem skleníkový plyn se nesmí brát nutně jako zlo, díky skleníkovým plynům dokáže atmosféra udržovat dostatek tepla a díky nim je také vůbec umožněn život.

Y.K.

To máte pravdu, jsem se nemotorně vyjádřil. Myslel jsem ve vztahu k oteplování a potřebě „s tím něco dělat“. Pokud vím, voda v atmosféře cirkuluje poměrně rychle, asi 10 denní cyklus nebo tak něco.

Dalibor

zatimco spalovanim uhlovodiku vynika CO2 a voda….

Dalibor

co pvazujete za svrchni vrstvu atmosfery? letadla litak tak do 10.000km myslim klasicky dopravni…

Y.K.

To vypadá jako trochu oprášený už skoro 20 let starý projekt zvaný CRYOPLANE.
http://www.h2hh.de/downloads/Westenberger.pdf

Nevím jestli se od té doby něco změnilo (mno, možná materiály pro tanky), ale i tak si myslím, že problémy přetrvávají pořád stejné. Malá energetická hustota paliva (resp. nosiče energie), většinou výroba ze zemního plynu, obrovské náklady na kompresi či zkapalňování, skladování a přečerpávání, udržet teplotu kryogenní kapalného vodíku také nebude žádná sranda, když má teplotu varu -253 °C.

Pamatuje tu někdo pokusy s pohonem kapalným vodíkem zvané Tu-155?

Pepa

Jj , to bylo ještě v minulem století (cca 90 tá léta)

Dalibor

matne pamatuju, ale zadny rozumny podlkad z ty doby nemam

Y.K.

Hoďte do Google, pár článků k tomu je.

Peeetr

Pokud se přestane používat ropa v pozemní přepravě a elektrárenství, tak jí pro leteckou přepravu a výrobu částečně recyklovaných plastů zbude na víc jak 200 let.
Ale ty první dva modely mohli začít vyvíjet už dávno i na kerosin, kdyby nevyhazovali prachy na takové „prestižní“ hovadiny jako A380.

Y.K.

Jistě také se mohly rovnou vyrábět 4k ploché obrazovky s digitálním přenosem dat a ne se celé roky crcat s ČB filmy, pak barevnými, pak analogovým videem a páskami, pak low res digitálem. Špička pyramidy klidně může levitovat ve vzduchu, bez postupného vývoje technologií na kterých by stála.

Peeetr

???
První koncept na obrázku už vyrábí i menší firmy než Airbus, a druhý koncept se skládajícími křídly nebyl ani v ne tak dávné minulosti rozhodně složitější než naučit letadlo se čtyřmi motory být ekonomičtější než dvoumotoráky.

Y.K.

Fakt někdo vyrábí vodíkový turboprop s kapacitou do 100 cestujících? Proč myslíte že druhý koncept má skládací křídla? Airbus to nikde nepíše. Může to být také laminární část křídla, Airbusem už nějaký čas testovaná. Uvědomte si, že A380 začal vznikat v 80.letech, kdy neexistovalo nic jako Dreamliner nebo A350, od té doby motory udělaly obrovský pokrok v dostupných výkonech, letadla se začala stavět z kompozitů. Stejně jako dnes nevidíte jak přesně bude vypadat letectví v roce 2050, oni tehdy také neviděli jak bude vypadat po roce 2010 – tenkrát akorát dolétal Concorde, B747-400 ovládala svět. Se to dneska kritizuje, když… Číst vice »

pzag

Tady se ale bavíme o současnosti. Aktuálně nám technické možnosti umožňují nahradit fosilní paliva v některých oborech, jinde těžko a někde vůbec. A je prostě pravda, že tohohle nikdo nechce využít. Němci vypínají jádro, aby mohli stavět nové uhelné elektrárny. Zároveň ale prohlašují, že chtějí být uhlíkově neutrální. Tak zruší letadla, ano, tyhle názory padly, omezí auta, ale nechají si uhlí.

pzag

A nedopsal jsem to…přitom odstavit uhlí by znamenalo, že i přes letadla a auta by emise klesly nesrovnatelně více.

Y.K.

Rozhodně. Už proto by se neměl vodík vyrábět z „jakékoliv elektřiny“, když to řeknu hloupě, protože vybírat si správnou energii ze sítě pochopitelně nejde.

Y.K.

Tak já to nekritizuji, jen z té zprávy ani u Airbusu nějak nedýchá nějaká nová skutečnost, proč to teď klapne. Prostě to není nic nového. Určitě by bylo super, kdyby nějakou cestu našli, protože letectví je na kapalných uhlovodíkových palivech opravdu závislé, na rozdíl od pozemní dopravy, kde varianty jsou už teď.

Radek Janata

Němci nechtějí stavět ani žádné uhelné elektrárny. A ty stávající vypnout. Co budou pak dělat, to přesně nevím, ale takto to říkají.

Viki

Přesně tak, A380 byl jeden z největších omylů letectví.

Y.K.

Jestli myslíte největší ve smyslu velikostní míry, tak to asi jo. Ale jinak s 242 vyrobenými kusy ani ne. Zcela největším omylem letectví byl Concorde, přes jeho nepochybnou technickou zajímavost a unikátnost. Ten strčí A380 hluboko do kapsy (pomineme pokusy průmyslu SSSR). Více do minulosti třeba Comet. Dassault Mercure 200 dnes ani nikdo nezná a určitě stál firmu majlant.

Jiří Kocurek

Raz, dva tři. Která elektrárna dnes ve velkém spaluje ropné produkty? Diesel-eelktrické lokomotivy dejme stranou, bavím se o hltnosti 1000 tun za den.