Letecké společnosti Letectví

Véčkem za úspornější létání. KLM s univerzitou v Delftu poprvé odstartovaly s modelem netradičního letadla

Funkční prototyp letadla Flying - V. Foto: KLM
Funkční prototyp letadla Flying - V. Foto: KLM
Letadlo má mít v přepočtu na sedačku o 20 % nižší spotřebu než stávající stroje, cestující i náklad budou v křídlech.

Po dvou letech příprav odstartoval z nejmenované letecké základny v Německu funkční model letadla Flying-V, které vyvíjí Technická univerzita v nizozemském Delftu společně s leteckou společností KLM.

Letoun ve tvaru písmene V může podle vývojářů znamenat průlom ve snižování spotřeby paliva v letecké dopravě. Prvnímu letu předcházely dva roky příprav, pozemních testů a rozsáhlé testování v aerodynamickém tunelu.

Posun ve vývoji oznámil nizozemský dopravce na svých stránkách, KLM vývoj částečně financuje. Mezi partnery je také například Airbus.

„Byli jsme velmi zvědaví na letové vlastnosti Flying-V. Plánujeme se všemi našimi partnery nadále tento koncept rozvíjet. Dalším krokem bude Flying-V model na udržitelné letecké palivo,“ řekl Pieter Elbers, prezident a generální ředitel KLM.

Letadlo je navrženo záměrně do tvaru písmene V. Kabina pro cestující, nákladový prostor i palivové nádrže jsou integrovány v křídlech letadla, čímž dochází k úspoře paliva. Výpočty ukazují, že futuristická konstrukce o délce 55 metrů činí tento letoun lehčím a aerodynamičtějším, čímž by měl při stejné vzdálenosti spotřebovávat o 20 % méně paliva než Airbus A350 – nejmodernější letadlo současnosti. I přes menší rozměry by Flying-V měl dokázat přepravit stejný počet cestujících (314 osob) a stejný objem nákladu (160 m³).

Odebírat
Upozornit na
guest
61 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Vyhlídka na věčnost

Moc hezké…ale kam si sednou cestující?

Michal

„… Kabina pro cestující, nákladový prostor i palivové nádrže jsou integrovány v křídlech letadla,… “ 🙂

mata

to je hnus, KLM fandím, ale tohle?

PvvS

Když může lítat aj sekačka na trávu.. https://www.youtube.com/watch?v=FvIXJBrclLY

Vojtíšek

A nezkoušejí vyzkoušené?

Jiří Kocurek

Už v roce 1880 kdosi zkoušel postavit vrtulník. Nešlo mu to. Pak přišel pan Breguet a chvilku po něm Igor Sikorsky.
Od té doby je vrtulník naprosto běžný. A to se v roce 1920 zdálo, že vrtulník je vyzkoušený – nelétá, nemá smysl se snažit.

Vojtíšek

Netvrdím, že je tato konstrukce špatná, naopak. Ale z toho článku to vyznívá, jako by objevili Ameriku.

pzag

Jinak technicky by v dnešní době byl velký skok, kdyby měl někdo koule a schopnosti na to, protlačit do komerčního provozu nestabilní letadlo, jinak klasické koncepce (křídla, trup, tak jak dnes).
Z provozního hlediska by pomohlo otevřené nebe, což už někteří mají, míň holdování, ale to některým aktivistům asi nikdo nikdy nevysvětlí a pak si myslím, že by byl prostor na vylepšení taxování. Velká letadla, velká letiště, to je peklo, kolik se toho spálí. Pořád čekám na EGTS, jestli se to někdy opravdu prosadí.

pzag

Já prostě nechápu, jak to má fungovat. B-2, jakožto asi jediné dnešní létající křídlo, je z profilu tenká „jak papír“, že skoro není vidět. Samozřejmě „střed“, je tlustý, pro prostor pro posádku a náklad, ale křídlo jako takové je tenké. Což odpovídá tomu, jak chápu dnešní aerodynamiku velkých rychlostí. Tohle má být všude „tlusté“, odhadem minimálně 3 metry, aby se do toho vešli lidi. „Tlačit tak tlustý profil/křídlo vzduchem přece nemůže fungovat. Nebo teda podle nich jo, ale sakra, kde je ten trik?

Martin V.

Tlustý sice jo, ale podívejte se na tu šípovitost. Takže to křídlo bude mít obrovskou hloubku profilu, tedy nebude relativně tak tlusté jak vypadá. Není mi úplně jasné, jestli v náběžné hraně budou fakt okna. Na výhled pro cestujících skvělé, ale z pohledu aerodynamické čistoty dost náročné.

Radek

No on to není první pokus o deltu, nebo nějakou její variantu. Boeing tuhle myšlenku úplně opustil poté, co mu průzkum u aerolinek ukázal, že o to není vůbec zájem. Hlavně kvůli tomu, že 90% sedadel nemá okno a vnitřní hlučnost oproti běžné konstrukci s motory na křídle je až o 25% vyšší.

Halamus

Současní cestující preferují mastné sklíčko před oknem.

Kiwira

Vypadá to zajímavě , ale nelze porovnávat letové vlastnosti modelu a skutečného stroje. Model je mnohem menší a létá při malých Reynoldsových číslech. To znamená, že aerodynamika a tím i chování modelu a skutečného stroje je zcela odlišná. Za svých 53 let praxe leteckého modeláře jsem se nesetkal s tím , že by model měl stejné letové vlastnosti jako jeho předloha.

Jiří Kocurek

Řekl bych že profesionální vývojáři vědí, co dělají. Vždyť se aerodynamický tunelem prohánějí modely kde čeho a pak to v reálu funguje.

Tomáš

Jenže to je naprostý nesmysl.
Jako model létá naprosto bez problémů i vesmírná loď Enterprise ze Star Treku a přitom ve velikosti délky 50m by se ani neodlepila milimetr od země. Ta by neletěla ani při poloviční velikosti.
Aerodynamický tunel může ledacos napovědět, ale rozhodně nezaručuje létající vlastnosti v reálné velikosti.

Martin V.

Jaké to může mít měřítko? 1:20 nebo podobné? To ještě bude chtít další modely násobně větší než se byť jen přiblíží k prototypu.

Jan

Já věřím, že těm vývojářům je dobře známa rozměrová podobnostní analýza a že zvolili dostatek vhodných podobnostních kritérií tak, aby byly vlastnosti modelu co nejvíce přenesitelné na stroj reálných rozměrů.

Tomáš

Opravdu ??
A jak teda vyřešili při těchto testech konstrukci a pevnost křídla opravdového letounu při měřítku 1:1 ???
Obtékání vzduchu kolem plastového modelu a jeho letové vlastnosti jsou jedna věc a pevnost konstrukce a letové vlastnosti reálného letadla věc druhá.
Polystyrenové letadlo jakéhokoli tvaru o rozpětí křídel řekněme 2m létá úplně v pohodě, ale pokud by se ten rozměr zvětšil na řekněme 20m, tak nevzlétne skoro nic.
F-16 by také nelétala, pokud by měla rozpětí křídel 30m.
A vo tom to je.

Lukas

Protoze lepeni kusu plastu sekundakem je uplne to stejne………

Tomáš

Přesně tak.
Model není žádný prototyp a nikdy nebude.
Model 1:20 je obyčejná hračka a ani aerodynamika není s výsledným letadlem o rozměru 1:1 stejná. Každým zvětšením modelu narůstají problémy geometrickou řadou, nikoli násobkem. Rozdíl mezi modelem 1:20 a 1:10 není rozhodně to, že se vše vynásobí dvěma.
Takto to opravdu nefunguje.
Celé je to pouze PR.

jakub (easydrink)

Myslím, že nádhera dopravních letadel půjde v budoucnu do kopru.

Nekdo

Tak to jde uz poslednich 120 let, ne? Jinak v mem mladi bylo taky vse lepsi a hezci a levnejsi a i holky daly casteji 😀

Jan

Tráva byla zelenější, nebe modřejší, atd. …to je přece jasný… 😀

Jiří

Přesně to samé mě napadlo při prvním pohledu, že není nad krásu klasických dopravních letadel ( a bavím se fakt opravdu o letadlech a ne o ženách 🙂 ).

Y.K.

Myslím, že model nelze ani při nejlepší fantazii nazývat prototyp. Model je modýlek, milionkrát zjednodušená konstrukce a jen ověřuje že to létá a tvar a řízení splňuje očekávané aerodynamické efekty (a víme že létá lecos). Prototyp je prvotní KOMPLETNÍ plně funkční konstrukce, ověřující ne že to létá, ale že to jde postavit a bezpečně provozovat.

Já, kdo jiný

Něco mi našeptává, že to bude slepá vývojová větev.

Nekdo

Skoda, pane odborniku, ze jste to nepoznal i u A380 a nerekl jim…

Já, kdo jiný

Proč já? V době, kdy vylezli u Airbusů z Toulouse s A 380, přesně tohle tvrdil Boeing a připravoval B 787.

Martin V.

Jo, to sice tvrdil, ale jistý si tím nebyl, takže pro jistotu postavil taky B747-8. Ovšem Airbus, který tvrdil, že budoucnost je v A380 pro jistotu postavil i A350 a vyplatilo se mu to. 🙂

Já, kdo jiný

A položme si další otázku: Jak to véčko vyrobit ve smysluplných výrobních nákladech? Jak třeba v rámci Airbusu přepravovat jednotlivé díly mezi fabrikami ( tedy logistika)?
20% úspory paliva proti klasické koncepci mi nepříjde až zase tak velké terno. Zvláśtě když do toho v následujících létech zasáhne elektřina a vodík.

jozka

Elektrina do toho v nasledujicich letech zasahne akorat kdyz sahnete do rozvadece.

Y.K.

Když nebudete svážet díly, budete svážet lidi. Boeing také sváží díly z celého světa. Za prvé z toho koláče všichni chtějí nějaký benefit (práci) a za druhé je na tom (dílech) fakt moc práce a je jednodušší svážet hotové celky, které někdo týdny vyráběl, než budovat mnohastatisícová „airplane city“.

M H

U elektřiny těch 20% bude velmi zásadních, pokud budou jejím zdrojem nějaké baterie či kondenzátory…u vodíku to tak podstatné nebude.

Jiří Šrámek

Elektřina snad ve formě zásahu bleskem. Jinak velké dopravní letadlo na baterie si (zatím) představit nedovedu.

Já, kdo jiný

A kdo říká, že v budoucnu budou velká letadla?

Jiří Kocurek

Asi tak jako že v budoucnu nebude potřeba v Praze Metro, protože všechno odvozí elektrokoloběžky.

Dalibor

tak letadlo na elektřinu bych rád viděl (ale raději pevně na zemi). taková splašená litiová baterka umí poslat i klasický letadlo na zem, natož, kdyby „trakce“ spolíhala právě na tuto baterii

Nekdo

Tak kdyz jim stoji uspora asi 3% pri pouziti wingletu za to, aby je dodatecne montovali na starsi kousky, tak 20% za to stoji celkem urcite…

Tomas

modylku se rika funkcni prototyp od kdy?

ene bene

Ví se, jak je ta maketa velká?

Tomas

Ano. na dýlku ma 2,76 m. rozpětí něco přes tři metry.

tvrdit o tomhle, že jde o „prototyp“ … je dost … přehnané. ale PR má KLM a TU DELFT perfektní.

Já, kdo jiný

Takže dron z modelářského klubu.

Tomas

(aby to nevyznělo, že to nějak hejtuju … to ani v nejmenším … každá snaha ve vývoji nového stroje je skvěla… jen když nezaujatý člověk dočte tyhle texty, tak má pocit, že už letělo velké letadlo 🙂

a samozřejmě, bez PR to nejde 🙂 ale takovéto vyznění článku bych čekal spíš na novinkách … a na zdopravy by člověk čekal trošku více reality 🙂

ene bene

Je to tak, článek vyznívá jako velkolepý vývoj za dlouhé peníze, ve skutečnosti jde spíš o takové typické univerzitní cvičení podpořené průmyslem. Také jsme na škole dělali různé rozsáhlejší technické pokusy, na které přispěl nějaký podnik, dalo to jakési výsledky, ale nepřevrátilo to svět techniky.
A když to srovnám s tím, co staví movitější z šikovných modelářů, a pak předvádějí na jůtůbu, tak toto ani moc nevybočuje.

Y.K.

Popravdě mě u titulku spadla čelist. Jako fakt někdo dokázal dotáhnout prototyp? To by byla síla. Model mě pak proti velkému očekávání poněkud zklamal (jakože osobně také nic nemám proti hledání cestiček, i slepých). Určitě je potřeba zkoumat různé možnosti kam se posunout.

Y.K.

Na videu je to vidět. Je to fakt model +-2 m.

Tom

Jen když potřebuješ „vykázat“ miliardové euro dotace.. :-((

Jenda

Notrhrop a Junkers by z téhle koncepce měli určitě radost.
Jen pro zajímavost: RC souprava (vysílačka), kterou ten model ovládali je český Jeti Duplex.

ene bene

Jenže Junkers by to udělal z vlnitýho plechu.

Jiří Kocurek

Junkers by to udělal z nejlepšího dostupného materiálu, jaký by měl k dispozici. Nebyl by to plech, ale vlnitý karbon.

Kalanis

A dneska by to možná nebylo ani z vlnoplechu, ale z vlnitýho laminátu. Minimálně ten model určitě.

Jiří

:-):-):-) díky za pobavení

Kamui

No já nevím, o těhle koncepcích jsem slyšel, že je to tak nestabilní že bez asistence počítače to člověk nikdy sám neuřídí.

Petr

Tak pokud PC nebude obsahovat chybnou elektronku E13 z Katody Olomouc tak v poho .

Y.K.

Samokřídla jsou od přírody nestabilní. Ne nadarmo je ocas s „kormidly“ klasická konstrukce.

Martin V.

Jenže Northrop XB-35 (a YB-35) mají mnohem menší šípovitost, B-2 o něco větší, ale tohle spíš připomíná Rockwell B-1B a směrovky má na konci křídel daleko za těžištěm, takže je to trochu samokřídlo, ale trochu i „dvouocasá klasika“.

Y.K.

To je pravda, takováto šípovitost už se trochu vymyká samokřídlu.

Ondra

Těžko říct takhle podle fotek, samozřejmě síly tam budou mít určitě jiná působiště než u tradičních konstrukcí. Ale nutnost počítače zajišťujícího stabilitu bych dneska už neviděl jako problém, pokud bude avionika dostatečně spolehlivá a zálohovaná. Třeba takový F-117 byl přirozeně hodně nestabilní, člověk by ho sám ve vzduchu neudržel a stabilitu zajišťoval počítač z 2. pol. 70. let. A pilotovat takový plně naložený a natankovaný A380 v režimu direct law (tj. bez řízení skrz počítač) je taky docela dobrodružství.

lvy

Bylo by možné rozvést vaše tvrzení o tom A380 prosím? Děkuji.

Ondra

Jistě, u A380 není problém v přirozené nestabilitě, ale ve velkých setrvačných silách – ty ovlivňují ovládání každého letadla, ale u A380, vzhledem k jeho velikosti a rozložení hmoty, promlouvají do řízení více, reakce letadla na řídící povely jsou opožděné a mohou vést k overcontrollingu a oscilacím. Avionika toto chování umí kompenzovat, aby bylo ovládání přirozenější.

Y.K.

Direct law je stále přes počítač. Vypínají se všechny ochrany letové obálky a automatika adaptující citlivost řízení podle dané fáze letu. Je to surové „kam sidestick tam řídicí plochy“. Klidně do plné výchylky v plné rychlosti. FBW nemá zpětnou (silovou) vazbu, proto je to tak těžké.