Airbus experimentuje s revolučním tvarem letadla, má snížit spotřebu

Nový koncept letadla Maveric. Foto: AirbusNový koncept letadla Maveric. Foto: Airbus

Trup a k němu připojená křídla. Desítky let zažitá podoba letadel může být za pár let minulostí. Výrobce letecké techniky

54 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Přemek

Pochopitelně že vizualizace interiéru pracuje s nesmyslem – náznaky oken. U takovéto konstrikce by se musely uplatnit průhledné horní a spodní panely kabuny pro cestující. Jiné řešení aerodynamika, která má zlevnit provoz, ani nedovoluje. Jde o princip obecně dávno známý z dob prvních samokřídel, pouze nyní spojený s jasným cílem – dovést koncept k běžné civilní produkci. Jen zda na to bude dost zdrojů…

Y.K.

To ale nejsou náznaky oken. To vypadá jako displeje. Žádná okna tam nemají.

Zdeněk

Nějak tomu novému tvaru letadel nemohu přijít na chuť.

Y.K.

A tak, zkoumání konceptu samokřídla může přinést nějaké zajímavé poznatky, ale nevidím to moc pozitivně jako princip vhodný pro dopravní letadlo, alespoň v blízké době. To že model létá a vykazuje nějaké výsledky neznamená až tak moc, to že samokřídla fungují víme dávno. Jako vady bych viděl: – žádná okna (nejedná se jen o výhled, ale hlavně o bezpečnost při evakuacích, kdy okna dávají tušit co se děje venku) – problém nosných prvků konstrukce, které model může ignorovat, ale žebra a nosníky centroplánu nejsou moc ideální interiér – umístění motorů se špatným přístupem (i když DC10, MD11 to mají podobně)… Číst vice »

Přemek

Pokud posuzujete cílový stav tohoto projektu se současnou technologií civilních dopravních letadel, pak jste na špatné adrese. Bez doposud pouze vojenských a experimentálních technologií se to neobejde. Stačí několik málo vzpěr a pružný a současně pevný a tvarově stálý povrch se stane součástí zjednodušeného voštinového uspořádání. Nosníky tvořící klec trupu jsou poplatné době letadel s plátěnými potahy. Ve vizualizaci jsou vzpěry (pilíře) jasně patrné.

Y.K.

Viděl jste někdy křídlo uvnitř? I u nejmodernějších kompozitových konstrukcí? Já tady nepíšu o současném trupu, to je obyčejná trubka a na přenosu sil křídla se nepodílí, ale o centropánu, což je místo kde se stýkají obě poloviny křídla a je to nejzatíženější a extrémně namáhané místo konstrukce, které je u současných letadel velmi hustě „vyžebrované a vynosníkované“, to zatížení se nedá jen tak schovat nebo přenést sebelepší slupičkou povrchu, který by se bez příčných výztuh zbortil. Prostě potřebujete minimálně solidní stojnu, která poskytne potřebnou odolnost ohybu, čím více bude trup vyklenutý, tím to bude muset být odolnější. I tak… Číst vice »

Nicky

Ideální pro aerodynamiku je tvar disku, tedy létající talíř. Kruhový tvar je také nejekonomičtější vzhledem k obestavěnému prostoru a sám o sobě může poskytovat dostatečný vztlak.

Graylag

U tělesa které se pohybuje jedním směrem je ideální doutníkový tvar (přesný tvar záleží na rychlosti), respektive těleso s plochou průřezu v kolmém směru v každém bodě odpovídající onomu „doutníku“. Disk by byl vhodný jen pro letadlo, které může letět libovolným vodorovným směrem z hlediska orientace letadla, ale i tak už jde o vážný aerodynamický kompromis.
Nejekonomičtější tvar z hlediska využití prostoru je koule. Ta je ale z pohledu aerodynamiky velmi nevhodná.

Nicky

V tomto případě se domnívám, že by byl problém s integrací stávajících motorů do kruhového tvaru.

bohyn

Ideální je samozřejmě kapka

Graylag

Jo, ale to říkáme vlastně to samé. Kdybychom začali od nulové rychlosti, začneme u koule. Se stoupající rychlosti se ta začne kapkovitě protahovat a zmenšovat svůj průměr, až přejde do doutníkového tvaru. Záleží jen při jaké rychlosti to posuzujeme a co ještě nazýváme jakým příměrem.

Ten co občas skutečně vlakem jezdí

Na vodě už to máme odzkoušený, https://en.wikipedia.org/wiki/Russian_monitor_Novgorod, tak teď ještě ve vzduchu, budu fandit ať překonáte doletem aspoň Hughes H4, ale nevěřím tomu.

Přemek

U civilních letadel se do doby odhalení tajemství antigravitace požaduje zásadní prvek bezpečnosti – aerodynamické řízení. To je u disků a doutníků zcela vyloučeno…

Y.K.

Co si zhruba představujete pod stále opakovaným pojmem aerodynamické řízení?

Kopr51

Chce to UFO!

Nicky

UFO je neidentifikovatelný objekt, tady o identifikaci není pochyb když je na tom velký nápis Airbus.

Jirka

Mohlo by to mít dobrý výtlak pro přistání na vodě, ať už chtěné či nechtěné 🙂
Otázky ve mě vzbuzuje umístění motorů ve svislé ocasní ploše, ať už z pevnostního hlediska, či přístupu k motoru pro údržbu a výměnu.
Na to ale určitě také mysleli..

Juraj

DC-10/MD-11 má prostredný motor umiestnený takto a vydržalo to.

Arimatejsky

Tento koncept samokridla propagoval už Hugo Junkers, ale moc se neujal, mimo jiné tlusté křídlo omezovalo rychlost. Nové materiály dávají jiné možnosti než dural ale i tak – uvidíme zda Airbus nezopakuje návštěvu slepé uličky.

Xyz

veľa šťastia vysvetliť 85% pasažierov že nič neuvidia z okna, to je hlavný problém týchto lietadiel, nikto nechce lietať v uzatvorenej rakve

Graylag

Vzhledem k tomu, že z okna stejně vidí jen člověk přímo u toho okna a jen za určitých okolností člověk přímo vedle něj, tak se to až tak moc nezmění. V extrémním případě A350 s deseti sedačkami v řadě z okna nevidí 80% cestujících.

Na druhou stranu dnes když začíná být standard infotainment pro každou sedačku i v ekonomické třídě už to není takový problém. Stejně se dnes v letadlech setkáte s velkým množstvím lidí, kteří hned po startu stáhnou roletku dolů aby je okno nerušilo

Martin V.

Já chci vždycky koukat z okna, ale překvapuje mě jak málo lidí tohle zajímá. Takže to asi problém nebude. Ovšem jestli budou okna v náběžné hraně „toho tlustýho uprostřed“, tak ten výhled bude mnohem zajímavější než dnes (včetně vzletu a přistání).

Juraj

V takom CRJ-200 nevidí z okna ani človek, ktorý pri tom okne sedí, takže toto je fakt ten najmenší problém.

Arimatejsky

Jo a proto polovina lidí na Windows seats zatahuje na okynku roletu aby se jim neleskl displej.

Xyz

nie počas vzletu a pristátia

pzag

On hlavně přijde člověk na to, že to buď bude naprosto obrovské, tedy mimo použitelnost dnešních letišť a je otázkou, jestli vůbec vyrobitelné. Nebo to bude štíhlé jak B-2, pak se do toho nikdo nevejde, nebo to bude prostě tlusté a celá úspora paliva vezme za své.

noerf

Pzag: když jsem viděl obrázek, tak jsem si vybavil také bombardér B2. Bohužel od konceptu k sériové výrobě je daleká cesta.

pzag

Jenomže B-2 má dvoučlennou posádku, která je schovaná v malé bouli. Pak bomby, ale ty jsou malé a skladné. Do takové konstrukce není kam schovat desítky nebo stovky cestujících.

Martin V.

Co je přetlakového v B-1B a v B-2? Vždy jen kokpit?

Graylag

Ještě to neznamená nutně, že se to musí používat jen pro lety s cestujícími. Pokud bude úspora paliva dostatečná, mohlo by se to klidně používat pro cargo. Tam velikost není tak zásadní a nikde není dané, že cargo letadla musí být nutně konvertované letadla pro pasažéry.
Nebo to může být použitelné pro jakoukoliv jinou roli.

bohyn

Limity na velikost jsou i pro pojezdové dráhy, nejen stojánky

Graylag

Ale je jednodušší zvětšit limit pojezdové dráhy než přebudovat terminál.

No ale pointa je hlavně v tom, že pokud se to bude finančně vyplácet, letiště se rády přizpůsobí. Nebyl by to první technologický skok kterým už se přizpůsobily. Pokud se to bude vyplácet…

bohyn

To jo, A380 se taky přizpůsobili a kolik jich litá…

Y.K.

No nevím. Tak rádi se přizpůsobují, až A380 spoustu pojížděcích „tras“ nemůže použít a 777X bude mít raději sklopné konce křídel.

Graylag

Proto jsem taky důrazně psal „pokud“ se to bude vyplácet. Zrovna A380, která z hlediska nákladů je někdy horší než ostatní letadla není ideální příměr. Raději bych se podíval na 747, které když se objevily, měly podobné problémy. Byly na tehdejší letiště prostě moc velké. Zatímco dnes mezinárodní letiště které neumí obsloužit 747 snad ani nemá šanci na přežití.

Pokud by samokřídlo od Airbusu, jen tak plácnu číslo od boku, ušetřilo třeba 30% paliva proti srovnatelné konkurenci, byl by tlak aerolinek na letiště tak obrovský, že by se začaly přizpůsobovat rychle.

Y.K.

To s tím jumbem je pravda, na druhou stranu 747 je tu už fakt dlouho a letiště od té doby vyrostla z „kusu betonu s boudou“ ve města a města se špatně přestavují. Třeba jen oddálit gaty o pár metrů by si vyžádalo přestavět úplně všechno, nekonečné chodby by se ještě prodloužily. Bude určitě zajímavé sledovat tento střet, protože i konvenční letadla jsou už nějaký čas limitovaná v rozpětí (konkrétně i ta A380).

30 % úspora paliva by byla zajímavá, ale zatím je zcela teoretická, tak se budeme muset nechat překvapit. 🙂

Captain777

za me z rise fantazie! jedine tripl seven!

Richard P.

Skuste i neco jineho na tom MS FlightSimulatoru….

Captain777

zítra točím routu FRA-HKK

Bart

to asi těžko…z Frankfurtu na nový Zéland nic nelétá…(Hokitika Airport HKK/NZHK, New Zealand) nechtěl jste spíše říct HKG nebo BKK?

Pája

HKK ? Vy budete asi jen velmi slabý navigátor, že ano?

Y.K.

HKK, hmmm. 😀 Ke všemu nám tady ještě někdo neletěl dálkový let a nezažil jetlag.

Vladimír

Dle mého názoru tyto koncepty vždy skončí, když si někdo uvědomí problémy cestujících s každým náklonem. Představte si, že jste cestující, sedíte na kraji „v křídle“, letadlo jde v silnějším větru na přistání, kymácí (naklání) se ze strany na stranu a vy na kraji lítáte 2 m nahoru a dolu. Oproti konceptu, který spolufinancuje KLM to alespoň vypadá, že by lidé měli sedět jen opravdu ve středu konstrukce, ale při té šířce (jestli dobře počítám 12 sedadel), to stejně bude asi pěkně házet.

Graylag

Na krajích může být zavazadlový/nákladní prostor nebo nádrže. Z hlediska příčného vyvážení to je stejně lepší než tam nechat promenádovat lidi a částečně to řeší problém tloušťky trupu, protože pod a nad cestujícími může být přímo plášť trupu. Ale znamená to spoustu nových problémů, jako třeba jak zajistit evakuaci (nahoru stropem?) nebo bezpečnost pasažérů při tvrdém dosedu na břicho. O konstrukci plochého přetlakového trupu ani nemluvě.

Na druhou stranu, dokud jen experimentují s modelem, asi nemá smysl se nechat zastavit dílčími problémy. A nezapomínejme, že Airbus je dnes mnohem více, než jen výrobce linkových letadel.

Martin V.

Přetlakový trup takového tvaru bude asi oříšek (i když na fotkách mají uprostřed sloupy). Válcový trup je ideál, vždyť tenkostěnná PET láhev se syceným nápojem drží tvar bez jakýchkoli výztuh.

Xyz

takže z okna neuvidí už vôbec nikto

a keď ste to už spomenuli to palivo priamo vedľa cestujúcich zrovna bezpečne tiež nepôsobí oproti aktuálnemu stavu

Graylag

Z fyzického okna neuvidí nikdo nic. Na druhou stranu designéři už nějakou dobu do různých konceptů malují panoramatické virtuální okna, tak by zde mohly najít uplatnění. Ale i pokud bych se držel při zemi, pokud budou mít všechny sedačky vlastní displej a cestující na výběr z několika kamer, bude většina cestujících pravděpodobně spokojenějších než s fyzickými okénky.

Ohledně bezpečnosti nevidím zásadní rozdíl proti současnosti, kdy střed letadla sedí nad hlavní nádrží. Pokud už palivo v nádrži jednou začne hořet, šance na záchranu je stejně minimální.

koleyy

A co Horteny… ty byly ve vzduchu už za Hitlera.

jva

Tak, tak… Amíci po válce vycházeli z Messerschmidta, Rusové z Tanka (Fockewulf), teď došlo i na Horteny

Jen tak

„za pár let“ …. nebyl bych takový optimista 🙂

MildaIV

Mluvit o 100let staré technologii jako o revoluční je možná trochu přitažené za vlasy. viz https://en.wikipedia.org/wiki/Blended_wing_body

Martin V.

Revoluční bude, pokud se to někdy prosadí v praxi.

Jiří Kocurek

„It stalled on its first flight in 1924, severely injuring the pilot, and the project was cancelled.“
Během prvního letu v roce 1924 došlo k přetažení a těžkému zranění pilota. Projekt byl zrušen.

Není až tak důležité postavit něco daného tvaru a dostat to do vzduchu. Důležíté je, aby to bylo říditelné. Spousta vynálezců vynalézala vrtulník. Ale revoluci přinesl až Igor Sikorsky, když přidal stavitelnou osacní vrtuli. Teprve podom se dal vrtulník pořádně řídit a z neohrabaného slona se stala rychle manévrující vážka.

bohyn

Bratři Wrightové také nedolétli dál, než pár metrů. Máme plivat i ně?