Parkovací dům jako atrakce i útočiště pro auta budoucnosti
Vzdálenější budoucnost vidí vývojáři v Unicornu tak, že placení obstará samo auto, které k tomu bude vybaveno.
Počet osobních aut v Česku vzrostl za uplynulou dekádu o třetinu na 6,16 milionu. Rozmach osobní automobilové dopravy je enormní a ve městech se stává stále větším problémem parkování. Na takové množství vozidel nejsou stavěna historická centra, ale zpravidla ani starší periferní sídliště. Ulice dost dobře nelze nafouknout, a tak jsou schůdným řešením parkovací domy. Jejich výstavbou lze zvýšit parkovací kapacity i v zastavěných středech měst. Někdy z toho vzejde pozoruhodný projekt, který zasáhne hluboko do minulosti, ale hledí i zpříma do budoucnosti, jak ukazuje Parkovací dům Jana Gayera v Hradci Králové. V suterénu ukrývá budoucí prohlídkovou trasu po pozůstatcích historické zástavby, v přízemí naproti tomu návštěvníci narazí na moderní technologii dobíjecích stanic pro elektromobily.
„Veřejná parkoviště a parkovací domy se do budoucna bez dobíjecích stanic pro elektroauta jen těžko obejdou. Zatím se na českých silnicích pohybují řádově tisíce vozů na baterie, ale už koncem dekády jich má být podle střízlivých odhadů kolem půl milionu,“ říká Ondřej Synek ze společnosti Unicorn, která pod značkou ChargeUp dodává komplexní řešení pro dobíjení vozidel. Z hlediska úspory času i životnosti baterie je přitom nejvýhodnější plnit elektroauto energií, když tak jako tak déle stojí. „Veřejná parkoviště jsou jednou z klíčových příležitostí. Obec, která ji bude umět nabídnout, získá na atraktivitě. Spojit výstavbu parkovacích kapacit s přípravou na budoucnost dopravy je logická volba,“ dodává Synek.
Překvapení pod zemí
Hradec Králové už koncem první dekády nového milénia hledal způsob, jak obyvatelům zajistit více parkovacích ploch, a přitom nezatížit investicemi městský rozpočet. Vzešlo z toho řešení, kdy má na základě výběrového řízení parkování ve městě na starosti soukromá společnost ISP Hradec Králové. Ta zajišťuje výběr parkovného a z utržených peněz financuje provoz celého systému a výstavbu nových parkovacích kapacit.
První parkovací dům jménem Katschnerka firma vystavěla v roce 2009. „Tehdy bylo cílem za daný rozpočet zajistit co nejvíce míst. V jednoduché stavbě vcelku poplatné době jich vzniklo 500,“ říká ředitel ISP Hradec Králové Jiří Holubec. Vedle toho společnost dostala do nájmu a správy parkovací dům RegioCentrum přilehlý ke krajskému úřadu. V roce 2014 se pak pustila do dalšího projektu. Cílem bylo nabídnout nové kapacity v historickém centru a zároveň stavět na městských pozemcích. Volba padla na areál Gayerových a Vrbenského kasáren v městské památkové zóně. „Gayerovy a Vrbenského kasárna byly původně součástí jednoho areálu pěchotních kasáren. Přízemní a jednopatrové budovy jsou zbytky někdejší pevnosti,“ říká Jiří Holubec.
V území využívaném armádou byla velmi komplikovaná příprava stavby. „Nacházela se tam řada kabelů, vedení a dalších podobných prvků, s nimiž bylo třeba se vypořádat. Výstavba parkovacího domu začala v listopadu 2017 bouracími pracemi v místech, kde v druhé polovině 20. století vyrostl nevzhledný přístavek. Když jsme začali kopat, nacházeli jsem stále další a další kabely, k nimž se nikdo nehlásil,“ vzpomíná na komplikace Jiří Holubec. Pak stavaři objevili pod zemí historické zdivo a nastoupili archeologové. „Nálezy byly tak cenné, že bylo nutné práce zastavit. Museli jsme škrtnout 40 míst z plánovaných 320 parkovacích míst a projekt ze tří čtvrtin předělat,“ líčí šéf ISP. Firma udělala stavební úpravy tak, aby se zdivo dalo v budoucnu odkrýt a pod parkovacím domem mohla vzniknout prohlídková trasa.
Vše na jednom lístku nebo v jedné aplikaci
Nakonec byla stavba za 133 milionů korun i přes tyto komplikace za rok a tři čtvrtě dokončena a v létě 2019 se otevřela veřejnosti. „Z předchozích zkušeností jsme poskládali, jak by měl vypadat moderní parkovací dům. Opláštění je z dřevěných lamel, aby stavba k něčemu vypadala a zároveň bylo vidět skrz, takže vnitřek působí otevřeným a tím i bezpečným dojmem bez temných zákoutí. Velkoryse jsme pojali nájezdové rampy. V příjezdovém podlaží mohou parkovat vozidla na CNG i LPG a instalovali jsme dvě dobíjecí stanice,“ vypočítává Jiří Holubec.
Každá stanice má dva konektory, takže dobíjet se mohou čtyři vozidla, každé příkonem 11 kilowatt. Celá konstrukce stavby a kabelovody jsou připraveny na to, aby šlo další stanice kdykoli přidat. Elektromobilita má také samostatný přívod elektrické energie. „Už v době přípravy jsme uvažovali o dalším nárůstu,“ poznamenává Holubec. Dobíječky jsou zároveň součástí odbavovacího systému parkovacího domu, takže motorista s parkováním rovnou zaplatí i odebranou elektřinu.
Obecně je roztříštěnost platebních metod za dobíjení jednou z věcí, které elektromobilistům komplikují život. „Každé zjednodušení v tomto směru je přínosem. Naším řešením je mobilní aplikace ChargeUp ESP, která umožnuje dobíjecí stanici zveřejnit, motoristé ji pak mohou vyhledat a zaplatit na ní,“ říká Ondřej Synek z Unicornu. Delší budoucnost ale vidí vývojáři v Unicornu tak, že placení obstará samo auto, které k tomu bude softwarově vybaveno.
Myslíme na budoucnost
V Hradci Králové je nyní ve fázi územního řízení příprava dalšího parkovacího domu. „Jsme připraveni prošpikovat jej kabelovými rozvody, aby se daly dobíjecí stanice kdykoli přidávat v potřebném rozsahu. Investici do osazení a provoz stanic ale tentokrát plánujeme nechat na partnerovi, některé z velkých energetických firem,“ říká Holubec. Počet dobíjení v domě Jana Gayera sice podle něj postupně roste, ale zatím nevyrovná náklady na velkoryse rezervovaný příkon. Dlužno ale podotknout, že jako je tu vstřícně nastaven tarif za parkování, který činí 60 korun za 24 hodin, je podobně stanovena i cena za dobíjení – zhruba pět korun za kilowatthodinu.
Ekonomiku dobíjecích stanic bude samozřejmě proměňovat zvyšující se počet elektroaut na silnicích. Se sílící poptávkou porostou ceny této služby, ale budou se rodit i návazné byznysové příležitosti. „Vize jsou například takové, že elektromobily budou představovat velké zásobníky elektrické energie, která bude mít velkou cenu v odběrových špičkách. Řada do sítě připojených aut pak může vytvořit virtuální elektrárnu,“ říká Ondřej Synek.