Tramvajová trať v Bělohorské ulici na pražském Břevnově se během následujících dvou let stane součástí vědeckého experimentu. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a vědci ze tří výzkumných pracovišť zde budou testovat odolný trávník. Speciální travní koberce byly dnes položeny na dvou místech tratě v úseku mezi zastávkami Drinopol a U Kaštanu.

Koberce jsou osety unikátní směsí rostlin, které by měly lépe obstát v náročných podmínkách městského provozu. „Traviny, jeteloviny a další dvouděložné druhy použité v experimentálních zelených kobercích pocházejí z odolných rostlin, které výzkumníci nasbírali za uplynulých 25 let na různých extrémních lokalitách v České republice a shromáždili je v rámci Národního programu konzervace genofondu rostlin. Ten slouží pro vědce jako rezervoár původních rostlin s unikátními dědičnými vlastnostmi,“ uvedl Vojtěch Holubec z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Testované rostliny by měly lépe než dosud využívané snášet teplotní výkyvy, sucho a zasolení. Na vývoji odolné směsi se v rámci projektu Genofondy pro město podílejí vědci z Prahy, Rožnova-Zubří, Vysokého Mýta a dalších výzkumných pracovišť.

V tramvajové síti v Praze je zhruba 16 kilometrů tratí se zatravněným svrškem. Travnaté pásy využívá na svých tratích také brněnský a ostravský dopravní podnik. Na jihu Moravy například tramvaje jezdí od září roku 2020 po celkem 1 400 metrech vyměněných tratí. Dopravní podnik města Brna během minulého léta opravil celkem tři úseky a tři zastávky za 106 milionů korun. V Ostravě pak osadili travnatými pásy například rušnou trať u přestupní zastávky Náměstí Republiky nebo na místním sídlišti Hrabůvka.

Zelené koberce jsou v městském prostoru nejen estetickým prvkem, především zlepšují mikroklima, snižují prašnost, poskytují propustnou vrstvu pro vsakování dešťové vody a ve srovnání s asfaltovým svrškem lépe absorbují hluk z tramvajového provozu.

Tagy dpp zatravnění tramvajové trati

38 komentářů